Liberec patřil kolem poloviny 19. století k nejvýznamnějším průmyslovým centrům českých zemí. Třebaže prim hrál především textilní průmysl, neméně důležitou oblastí bylo i strojírenství. Io dokládá také továrna na zpracování kovů, založená v roce 1858 Christianem Linserem, který do Liberce přišel z Tyrolska. Firma sídlila v areálu v Resslově ulici. Základem byl dům čp. 271-III, postavený soukeníkem Gottfriedem Tannerem, který v roce 1845 získal pozdně klasicistní podobu.

Součástí továrny byly ještě zaniklé objekty čp. 270-III a 269-III, které vznikly na místě starší továrny na sukno. Dům čp. 169-III adaptoval pro Linserovy potřeby Adolf Bürger a působivé secesní nároží získal v roce 1904 dle projektu Ernsta Schäfera. Vedle těchto domů byl ještě Linser majitelem nedalekého čp. 137-III, pozdějších velkogaráží Leubner. Do dnešní doby zůstal stát již jen jediný objekt, slévárna z roku 1912. 

Areál představoval poměrně složitý komplex budov rozkládajících se kolem nepravidelného dvora. Linser ho začal postupně doplňovat a rozšiřovat od osmdesátých let 19. století, přičemž na návrzích jednotlivých budov se vedle "dvorního projektanta" Adolfa Bürgera podílela firma Ferdinand Gustav Miksch a stavitel Otto Miksch. Dům čp. 269 sloužil k administrativě a také k ubytování rodiny. Původně jednoduchý výrobní objekt ze sedmdesátých let 19. století v držení Eduarda Tscheppera, obchodníka s minerální vodou, prošel zásadní přestavbou v roce 1893 a současně vznikla na místě dnešní slévárny nedochovaná neorenesanční remíza s náročně pojatým vstupem do továrny. V přízemí domu byly situovány administrativní prostory a patra využívala k bydlení Linserova rodina. 

Postupně docházelo k dalšímu zahušťování dvora dílenskými přístavbami a také k přestavbě stávajících objektů. Do vzniku Československa byl v podstatě stavební rozvoj celého komplexu ukončen a dále docházelo jen k dílčím úpravám. Zřejmě nejpoutavější partii představovala dvouhalová slévárna s působivou střechou z příhradových vazníků, v průčelí s dvojicí velkoformátových "termálních" oken, spočívající na litinových sloupech, navržená pražskou pobočkou vídeňské firmy Stephandachgesselschaft m. b. H. v roce 1916. 

Podnik se zprvu orientoval na zařízení pro textilní průmysl či pivovary, ale také pro hasičské sbory (stříkačky), což nepochybně souviselo také s Linserovým předsednictvím okresního hasičského sboru. Vedle toho se zároveň jakožto technický nadšenec začal orientovat také na nastupující motorismus. Továrna tak již od roku 1902 vyráběla motocykly Zeus a na přelomu roku 1905 a 1906 vytvořila dokonce prototyp vlastního automobilu, prvního čtyřválce na území monarchie - voiturettu Linser."* Ten po svém uvedení způsobil malou senzaci; jak konstatuje Allgemeine Automobil Zeitung, na vídeňské výstavě automobilů pořádané v roce 1906 "jste nemohli mluvit s žádnou dámou, aniž byste slyšeli otázku: Viděli jste u vchodu to krásné malé červené vozítko? Pro svou vizuální podobnost s Mercedesem byla voituretta někdy také nazývána "Mercedeles", Linser svůj vůz vystavoval také na Výstavě českých Němců pořádané v témže roce v Liberci. Zde s největší pravděpodobností také zaujala dalšího průkopníka motorismu, Theodora Liebiega, jemuž, resp. nově založené automobilce RAF, posléze Linser postoupil výrobu automobilů. Protože se výroba nové automobilky rozběhla až v roce 1908, první automobily RAF se vyráběly právě v areálu Linserovy slévárny. Následně již podnik sloužil "pouze" k výrobě komponentů pro vozidla RAE což byla jedna z Linserových podmínek prodeje. Tuto etapu historie firmy dokumentuje také poslední stojící budova celého komplexu, pozdněsecesní třípodlažní slévárna, postavená dle projektu Adolfa Bürgera. Železobetonový dvojtakt o třech polích obsahoval na západě úzkou obslužnou partii s ventilační šachtou a na jižním nároží schodišťovou věžici.

Christian Linser umírá roku 1915 a podnik následně přechází kompletně do rukou syna Rudolfa, který se nicméně na vedení továrny podílel již za života otce, takže kontinuita nebyla zpřetrhána.V roce 1926, kdy firma Linser přesídlila do někdejší automobilky RAF, získalo areál do svého majetku město, které zde zřídilo městské garaže, dílnu na opravu městských vozidel a na dvoře čerpací stanici firmy Rosenthal B Co. se systémem Rocco. Garáže, umístěné ve slévárně čp. 271-III, sloužily celkem 4 autobusům, 3 popelářským vozům, 2 nákladním a 2 osobním automobilům, 1 metacímu vozu a dvěma silničním válcům. Svým způsobem se tak jednalo o předstupeň dnešních areálů městských technických služeb. Dům čp. 29 byl s ohledem na dlouhodobou neúdržbu demolován v roce 1978, Zbytek areálu pak využíval jako sklad a dílny liberecký Stavokombinát, přičemž objekt čp. 270 zanikl v roce 1998.

zdroj: Jaroslav Zeman -  Auta & architektura: motoristické stavby v okresech Liberec a Jablonec nad Nisou,2023

Linserka ožívá. Rozsáhlá přestavba bývalé továrny na kulturně kreativní centrum začala

Město Liberec získalo do svého majetku společně s pozemky v lokalitě takzvaného Papírového náměstí také rohový dům mezi Orlí a Resslovou ulicí. Věděli jste, že právě tady sídlila první továrna Christiana Linsera, který na přelomu let 1905 a 1906 zkonstruoval první automobil v Liberci? Linser patřil ve druhé polovině 19. století ke skupině továrníků, kteří se zasloužili o průmyslový rozmach Liberce. Výrobu aut potom převzala automobilka R. A. F. - Reichenberger Automobil Fabrik, kterou v roce 1907 založil Theodor von Liebieg. Třípodlažní dům, který je dnes (27.5.2021) převážně prázdný (jen v přízemí funguje nástrojárna), si prohlédlo vedení města a uvažuje o jeho budoucím využití.

Studio, kavárna i sál. Z bývalé slévárny v Liberci je kreativní centrum

Eliška Marinská 15. prosince 2025 17:25 

Z bývalé továrny Linser v centru Liberce je kulturní a kreativní centrum. Secesní stavbu, kde se v minulosti odlévaly kovy a později vyráběly motocykly a automobily, město kompletně zrekonstruovalo. 

Podstatu budovy se město snažilo zachovat. "Je to budova, která je opravdu teď v té své industriální kráse. Náplň, která tady bude, by měla být více zaměřena do průmyslu, do digitalizace a přitáhnout mladé kreativní lidi se spoustou nápadů," upřesnila náměstkyně primátora pro strategický rozvoj a dotace Šárka Prachařová.
Budoucí podobu objektu a jeho využití navrhl ve své studii tým Kanceláře architektury města Liberce (KAM). Podle náměstka primátora Jiřího Janďourka je Linserka, jak se teď centrum nazývá, první etapou rozvoje projektu Papírák 2030.
"V Liberci se po třiceti letech podařilo obnovit budovu, která má průmyslové dědictví a průmyslovou krásu, do podoby, která ji svědčí," připomněl s tím, že navazují na činnost firmy Linser a kontinuita se po nějakých sto letech vrací zpátky.

Linserka je posledním zbytkem továrního areálu, který založil v roce 1858 Christian Linser. Firma sídlila v areálu v Resslově ulici. Součástí továrny byly zaniklé objekty, které vznikly na místě starší továrny na sukno.
V roce 1905 vznikl v bývalém výrobním areálu na rohu Barvířské a Resslovy ulice první prototyp čtyřválcového automobilu na území Rakouska-Uherska. Následně tam začala i výroba prvních vozů RAF (Reichenberger Automobil Fabrik), která se později přesunula do Růžodolu.
Nábytek vyrobili studenti
Třípodlažní zrekonstruovanou budovu propojuje tříramenné schodiště a výtah. V přízemí lidé najdou samoobslužnou kavárnu. "V prvním patře je multifunkční sál, na přednášky, workshopy, prezentace a eventy. Ve druhém patře je studio, plánujeme tam třeba živější pop-up akce a podobně," popsal ředitel centra Janek Jiříček s tím, že některé kusy nábytku jako křesla a sedací lavice vyrobili studenti ze Střední školy Kateřinky.
Kulturní centrum má být podle Janďourka nejen pro mladé kreativce. "Je pro všechny, kteří budou chtít tady pobýt. V přízemí se nachází chill-out patro se samostatnou obsluhou kavárny, kde si lidé mohou jen sednout a dát si tady třeba schůzku s dalšími lidmi. Jedná se o takový open prostor," přiblížil Janďourek.
Prostor v přízemí, takzvaný coffice, je podle Jiříčka možné rozdělit na dvě části, a to odpočinkovou a přednáškovou. "Budou tu stoly, které se mohou srazit k sobě, a obrazovka, kde si bude moct skupina pětadvaceti lidí udělat přednášku nebo nějakou jinou akci," dodal.
První akce bude v sobotu
Na první akci mohou zájemci přijít ještě tento rok, a to v sobotu 20. prosince. "Linserka bude od deseti hodin dopoledne do večerních osmi hodin otevřená širší veřejnosti," upřesnil Jiříček. Lidé se mohou těšit třeba na přednášku o historii budovy a od pěti hodin začne hudební program. "Vystoupí kontinuální projekt Patch, David Tichý s projektem Further Down a potom bude následovat takový chillout Djs," doplnil.

"Chtěli bychom místo poskytnout nejen místní komunitě kreativců, ať už studentům, profesionálům, nebo lidem, kteří jsou v kreativních a kulturních odvětvích zainteresováni," upřesnil Jiříček s tím, že v lednu začne startovací provoz v prostorách coffice každý den od čtvrtka do soboty v časech mezi desátou až osmnáctou hodinou.
Jiříček má v centru potvrzené na příští rok dvě veřejné akce. "Jedná se o setkání s kreativci v rámci Offcity LAB, které je otevřené pro veřejnost. A potom plánujeme ještě tradiční studentskou soutěž Ještěd F Kleci, která tu bude jeden den," nastínil s tím, že od února by chtěli najet na šestidenní provoz v coffice.
Investice do rekonstrukce budovy byla téměř 43 milionů korun, z toho 31 milionů korun pokryla dotace z Evropské unie. Stavební firma INSTAV objekt převzala v srpnu 2024 a dokončila  v září 2025.
Zdroj:https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/kulturni-kreativni-centrum-linserka-slevarna-rekonstrukce.A251215_165749_liberec-zpravy_jape?