Linserova továrna

Linserova továrna
Významný průmyslový komplex vznikl na konci 19.století v Resslově ulici. Christian Linser (1834 - 1915), který před rokem 1863 poskytoval měděnářské a mosaznické práce v čp. 122 v Barvířské ulici, koupil krátce před rokem 1894 domy čp. 110 - III, 111 - III, 263 - III, kolem roku 1900 čp. 271 - III a před rokem 1911 čp. 270 - III. Z původně klempíŕské dílny se rozrostl na strojírenský závod, v němž se od roku 1902 vyráběly motocykly. V letech 1906 - 1907 se Linser pokoušel rovněž o výrobu automobilů, kterou pak přenechal nově založené automobilce RAF. Poté zde pokračovala kovodělná výroba, od roku 1910 odlévání železa, hliníku a výroba měděného zboží. V roce 1926 byl tovární komplex prodán městu.
(zdroj: J.Bock - Liberec III - Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby)







Linserův podnik
v Resselově ulici po roce 1913
Pohled na vjezd do slévarny a kovárny firmy Linser. Vlevo na okraji
část již zbořeného domu čp.169-III. Dům čp.271-III uprostřed postavil
roku 1700 soukeník Gottfried Tanner. V roce 1763 zde bydlel krejčí
Anton Ressel a po něm syn stejného jména i povolání. Tomu se 28.9.1809
narodil syn Wenzel Zacharias, později vynikající profesor dějepisu.
Vystudoval gymnázium v Litoměřicích, filozofii v Praze a teologii ve
Vídni. Roku 1831 byl u pražských piaristů vysvěcen na kněze. Působil pak
jako učitel na reálce v Liberci až do roku 1843, kdy přešel na vyšší
reálku do Rakovníka. Po krátkém působení ve Vídni se v roce 1846 opět
vrátil do Rakovníka, odkud později odešel na gymnázium v Mostě, kde učil
až do důchodu (1872). Zemřel zcela slepý 9.9.1876 klášteře piaristů v
Mostě. Je autorem několika dějepisných publikací. Jeho rodný dům prošel v
roce 1845 přestavbou získal podobu zachycenou na snímku. Roku 1900 ho
koupil Christian Linser a začlenil do svého podniku. V září 1912 vyrostl
na jeho místě nový tovární objekt. (později zde byl např. již zaniklý
Elitron ).
Na místě vpravo stojícího domu čp.274-III z roku 1784 je dnes parčík.
Na dalších snímcích jsou dvouválcový motocykl a auto značky Linser (1906) (zdroj Kniha o Liberci)

ZEUS motocykly
LINSER automobily
Kupfer-und Metallwaarenfabrik
Ch. Linser, Reichenberg, Liberec, Barvířská ul. č. 18 založeno 1858
Zprvu podnik produkoval nejrůznější strojní zařízení, proslavil se hasičskými stříkačkami jedno i dvou osými a měl slévárnu. Na konci 19.století začal vyrábět motorová kola, následně i s postranním vozíkem a kolem roku 1902 to byly jednoválcové a dvouválcové motocykly o výkonu motoru 3,5 a 5 k značky ZEUS.Lehký automobil - voiturettu představil na výstavě ve Vídni 20. 3. 1906, následně v Liberci i Praze. Čtyřdobý motor o objemu 1640 ccm měl výkon 12 k. Přesný počet vyrobených aut není znám, některé zdroje uvádí 150 ks. O rok později (podzim 1907) výrobu převzala RAF. "Liberec - kolébka motorismu" (archiv Svatopluk Holata)


Hala slévárny v Barvířské ulici kolem roku 1917
Původní komplex budov, umístěný ve městě na konci Barvířské ulice, byl postupně zbořen v 70. a 90. letech minulého století a ostašovská slévárna, známá v poválečném období jako slévárna n. p. Liaz, zmizela zcela v rozmezí let 2020-2022, aby uvolnila prostor pro vznik nového developerského projektu skladových prostor. Tak jediné dochované dědictví činnosti firmy Ch. Linser představuje místo jeho první dílny v Barvířské ulici v dnešním tzv. Soykově domě čp. 122-3/III a nejmladší budova slévárny čp. 271/III z někdejšího souboru budov na konci téže ulice, která by měla být jakousi historickou vazbou k nově projektované zástavbě, spojující tradici průmyslové minulosti se současným tvůrčím prostředím moderní městské čtvrti.
zdroj: Jan Mohr - Od měděné formy k automobilu. příběh liberecké továrny Ch. Linser, 2024
Strojírna Christián Linser




Liberec patřil kolem poloviny 19. století k nejvýznamnějším průmyslovým centrům českých zemí. Třebaže prim hrál především textilní průmysl, neméně důležitou oblastí bylo i strojírenství. Io dokládá také továrna na zpracování kovů, založená v roce 1858 Christianem Linserem, který do Liberce přišel z Tyrolska. Firma sídlila v areálu v Resslově ulici. Základem byl dům čp. 271-III, postavený soukeníkem Gottfriedem Tannerem, který v roce 1845 získal pozdně klasicistní podobu.
Součástí továrny byly ještě zaniklé objekty čp. 270-III a 269-III, které vznikly na místě starší továrny na sukno. Dům čp. 169-III adaptoval pro Linserovy potřeby Adolf Bürger a působivé secesní nároží získal v roce 1904 dle projektu Ernsta Schäfera. Vedle těchto domů byl ještě Linser majitelem nedalekého čp. 137-III, pozdějších velkogaráží Leubner. Do dnešní doby zůstal stát již jen jediný objekt, slévárna z roku 1912.
Areál představoval poměrně složitý komplex budov rozkládajících se kolem nepravidelného dvora. Linser ho začal postupně doplňovat a rozšiřovat od osmdesátých let 19. století, přičemž na návrzích jednotlivých budov se vedle "dvorního projektanta" Adolfa Bürgera podílela firma Ferdinand Gustav Miksch a stavitel Otto Miksch. Dům čp. 269 sloužil k administrativě a také k ubytování rodiny. Původně jednoduchý výrobní objekt ze sedmdesátých let 19. století v držení Eduarda Tscheppera, obchodníka s minerální vodou, prošel zásadní přestavbou v roce 1893 a současně vznikla na místě dnešní slévárny nedochovaná neorenesanční remíza s náročně pojatým vstupem do továrny. V přízemí domu byly situovány administrativní prostory a patra využívala k bydlení Linserova rodina.
Postupně docházelo k dalšímu zahušťování dvora dílenskými přístavbami a také k přestavbě stávajících objektů. Do vzniku Československa byl v podstatě stavební rozvoj celého komplexu ukončen a dále docházelo jen k dílčím úpravám. Zřejmě nejpoutavější partii představovala dvouhalová slévárna s působivou střechou z příhradových vazníků, v průčelí s dvojicí velkoformátových "termálních" oken, spočívající na litinových sloupech, navržená pražskou pobočkou vídeňské firmy Stephandachgesselschaft m. b. H. v roce 1916.
Podnik se zprvu orientoval na zařízení pro textilní průmysl či pivovary, ale také pro hasičské sbory (stříkačky), což nepochybně souviselo také s Linserovým předsednictvím okresního hasičského sboru. Vedle toho se zároveň jakožto technický nadšenec začal orientovat také na nastupující motorismus. Továrna tak již od roku 1902 vyráběla motocykly Zeus a na přelomu roku 1905 a 1906 vytvořila dokonce prototyp vlastního automobilu, prvního čtyřválce na území monarchie - voiturettu Linser."* Ten po svém uvedení způsobil malou senzaci; jak konstatuje Allgemeine Automobil Zeitung, na vídeňské výstavě automobilů pořádané v roce 1906 "jste nemohli mluvit s žádnou dámou, aniž byste slyšeli otázku: Viděli jste u vchodu to krásné malé červené vozítko? Pro svou vizuální podobnost s Mercedesem byla voituretta někdy také nazývána "Mercedeles", Linser svůj vůz vystavoval také na Výstavě českých Němců pořádané v témže roce v Liberci. Zde s největší pravděpodobností také zaujala dalšího průkopníka motorismu, Theodora Liebiega, jemuž, resp. nově založené automobilce RAF, posléze Linser postoupil výrobu automobilů. Protože se výroba nové automobilky rozběhla až v roce 1908, první automobily RAF se vyráběly právě v areálu Linserovy slévárny. Následně již podnik sloužil "pouze" k výrobě komponentů pro vozidla RAE což byla jedna z Linserových podmínek prodeje. Tuto etapu historie firmy dokumentuje také poslední stojící budova celého komplexu, pozdněsecesní třípodlažní slévárna, postavená dle projektu Adolfa Bürgera. Železobetonový dvojtakt o třech polích obsahoval na západě úzkou obslužnou partii s ventilační šachtou a na jižním nároží schodišťovou věžici.
Christian Linser umírá roku 1915 a podnik následně přechází kompletně do rukou syna Rudolfa, který se nicméně na vedení továrny podílel již za života otce, takže kontinuita nebyla zpřetrhána.V roce 1926, kdy firma Linser přesídlila do někdejší automobilky RAF, získalo areál do svého majetku město, které zde zřídilo městské garaže, dílnu na opravu městských vozidel a na dvoře čerpací stanici firmy Rosenthal B Co. se systémem Rocco. Garáže, umístěné ve slévárně čp. 271-III, sloužily celkem 4 autobusům, 3 popelářským vozům, 2 nákladním a 2 osobním automobilům, 1 metacímu vozu a dvěma silničním válcům. Svým způsobem se tak jednalo o předstupeň dnešních areálů městských technických služeb. Dům čp. 29 byl s ohledem na dlouhodobou neúdržbu demolován v roce 1978, Zbytek areálu pak využíval jako sklad a dílny liberecký Stavokombinát, přičemž objekt čp. 270 zanikl v roce 1998.
zdroj: Jaroslav Zeman - Auta & architektura: motoristické stavby v okresech Liberec a Jablonec nad Nisou,2023

fotogalerie Jiří Stanislav


Linserka ožívá. Rozsáhlá přestavba bývalé továrny na kulturně kreativní centrum začala
29. srpen 2024Město Liberec získalo do svého majetku společně s pozemky v lokalitě takzvaného Papírového náměstí také rohový dům mezi Orlí a Resslovou ulicí. Věděli jste, že právě tady sídlila první továrna Christiana Linsera, který na přelomu let 1905 a 1906 zkonstruoval první automobil v Liberci? Linser patřil ve druhé polovině 19. století ke skupině továrníků, kteří se zasloužili o průmyslový rozmach Liberce. Výrobu aut potom převzala automobilka R. A. F. - Reichenberger Automobil Fabrik, kterou v roce 1907 založil Theodor von Liebieg. Třípodlažní dům, který je dnes (27.5.2021) převážně prázdný (jen v přízemí funguje nástrojárna), si prohlédlo vedení města a uvažuje o jeho budoucím využití.


Každý den se Linserka proměňuje a blížíme se k úplnému finále. Začínají se montovat truhlářské výrobky, výtah a máme hotové nové podlahy. Jsem rád, že město pečuje o svůj majetek a jsem rád, že připravuje toto kreativní centrum pro mladou generaci (archiv Jiří Janďourek - 8.7.2025)
fotogalerie 1.10 2025 Jiří Janďourek
Bývalá slévárna v Resslově ulici v dolním centru Liberce prošla
rozsáhlou rekonstrukcí. Pro veřejnost se otevře v sobotu 20. prosince
2025 od 10 do 20 hodin. Akce, koncipovaná jako volně přístupný den s
doprovodným programem, symbolicky zahájí fungování Kulturního a
kreativního centra Linserka (KKC Linserka). Centrum ve zrekonstruované
budově spustí provoz v lednu 2026.





Studio, kavárna i sál. Z bývalé slévárny v Liberci je kreativní centrum
Eliška Marinská 15. prosince 2025 17:25
Z bývalé továrny Linser v centru Liberce je kulturní a kreativní centrum. Secesní stavbu, kde se v minulosti odlévaly kovy a později vyráběly motocykly a automobily, město kompletně zrekonstruovalo.
Podstatu budovy se město snažilo zachovat.
"Je to budova, která je opravdu teď v té své industriální kráse. Náplň,
která tady bude, by měla být více zaměřena do průmyslu, do digitalizace a
přitáhnout mladé kreativní lidi se spoustou nápadů," upřesnila
náměstkyně primátora pro strategický rozvoj a dotace Šárka Prachařová.
Budoucí
podobu objektu a jeho využití navrhl ve své studii tým Kanceláře
architektury města Liberce (KAM). Podle náměstka primátora Jiřího
Janďourka je Linserka, jak se teď centrum nazývá, první etapou rozvoje
projektu Papírák 2030.
"V
Liberci se po třiceti letech podařilo obnovit budovu, která má
průmyslové dědictví a průmyslovou krásu, do podoby, která ji svědčí,"
připomněl s tím, že navazují na činnost firmy Linser a kontinuita se po
nějakých sto letech vrací zpátky.
Linserka je
posledním zbytkem továrního areálu, který založil v roce 1858 Christian
Linser. Firma sídlila v areálu v Resslově ulici. Součástí továrny byly
zaniklé objekty, které vznikly na místě starší továrny na sukno.
V
roce 1905 vznikl v bývalém výrobním areálu na rohu Barvířské a Resslovy
ulice první prototyp čtyřválcového automobilu na území
Rakouska-Uherska. Následně tam začala i výroba prvních vozů RAF (Reichenberger Automobil Fabrik), která se později přesunula do Růžodolu.
Nábytek vyrobili studenti
Třípodlažní
zrekonstruovanou budovu propojuje tříramenné schodiště a výtah. V
přízemí lidé najdou samoobslužnou kavárnu. "V prvním patře je
multifunkční sál, na přednášky, workshopy, prezentace a eventy. Ve
druhém patře je studio, plánujeme tam třeba živější pop-up akce a
podobně," popsal ředitel centra Janek Jiříček s tím, že některé kusy
nábytku jako křesla a sedací lavice vyrobili studenti ze Střední školy
Kateřinky.
Kulturní
centrum má být podle Janďourka nejen pro mladé kreativce. "Je pro
všechny, kteří budou chtít tady pobýt. V přízemí se nachází chill-out
patro se samostatnou obsluhou kavárny, kde si lidé mohou jen sednout a
dát si tady třeba schůzku s dalšími lidmi. Jedná se o takový open
prostor," přiblížil Janďourek.
Prostor
v přízemí, takzvaný coffice, je podle Jiříčka možné rozdělit na dvě
části, a to odpočinkovou a přednáškovou. "Budou tu stoly, které se mohou
srazit k sobě, a obrazovka, kde si bude moct skupina pětadvaceti lidí
udělat přednášku nebo nějakou jinou akci," dodal.
První akce bude v sobotu
Na
první akci mohou zájemci přijít ještě tento rok, a to v sobotu 20.
prosince. "Linserka bude od deseti hodin dopoledne do večerních osmi
hodin otevřená širší veřejnosti," upřesnil Jiříček. Lidé se mohou těšit
třeba na přednášku o historii budovy a od pěti hodin začne hudební
program. "Vystoupí kontinuální projekt Patch, David Tichý s projektem
Further Down a potom bude následovat takový chillout Djs," doplnil.
"Chtěli
bychom místo poskytnout nejen místní komunitě kreativců, ať už
studentům, profesionálům, nebo lidem, kteří jsou v kreativních a
kulturních odvětvích zainteresováni," upřesnil Jiříček s tím, že v lednu
začne startovací provoz v prostorách coffice každý den od čtvrtka do
soboty v časech mezi desátou až osmnáctou hodinou.
Jiříček
má v centru potvrzené na příští rok dvě veřejné akce. "Jedná se o
setkání s kreativci v rámci Offcity LAB, které je otevřené pro
veřejnost. A potom plánujeme ještě tradiční studentskou soutěž Ještěd F
Kleci, která tu bude jeden den," nastínil s tím, že od února by chtěli
najet na šestidenní provoz v coffice.
Investice
do rekonstrukce budovy byla téměř 43 milionů korun, z toho 31 milionů
korun pokryla dotace z Evropské unie. Stavební firma INSTAV objekt
převzala v srpnu 2024 a dokončila v září 2025.
Zdroj:https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/kulturni-kreativni-centrum-linserka-slevarna-rekonstrukce.A251215_165749_liberec-zpravy_jape?


