Malé náměstí
Malé náměstí v 2.polovině 19.století.
Malý rynk, sloužící především jako tržiště, byl vydlážděn spolu s Valdštejnskou a Chrastavskou ulicí. Tehdy ho na severní straně mezi kostelem sv. Kříže a Větrnou uličkou uzavřela budova špitálu (čp. 279 - I, 1835). Několik pozdějších úprav však setřelo její klasicistní vzhled. V roce 1940 byla přeměněna na obytný dům a od roku 1960 slouží jako arciděkanství katolické církve. Sídlí v ní také liberecký vikariát. Z jejich oken byl pořízen snímek jižní strany náměstí, kterou uzavíral dům čp. 195 - II, umístěný na souběhu ulic U Lomu a Na Ladech, odstraněný nerozvážně v roce 1980. Původní velikost i klasicistní tvar si dodnes zachoval vpravo zachycený nárožní domek s mansardovou střechou (čp. 291 - II). V domě vedle něj bývala hospoda U Zlatého kříže.
(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
Klingerův dům na Malém náměstí v roce 1908
Východní straně Malého náměstí vévodí Klingerův dům čp. 323-II, Nazvaný tak podle majitele, který jej nechal roku 1871 přestavět do novorenesanční podoby. Zároveň byl jako první vzadu napojen na dům čp, 293-II, obrácený průčelým do Sokolovského náměstí, jenž při tom získal též novorenesanční fasádu.(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
Co takhle Šavlovna? (1992)
(archiv Petr Kolín)
Kaple božího hrobu
(olej na plátně v roce 1856)
Kapli nechal postavit v roce 1772 liberecký obchodník a soukeník Andreas Josef Wondrak na starém hřbitově u kostela sv. Antonína. Podle podobné kaple ve Zhořelci ji vybudoval stavitel Johann Josef Kunze. Roku 1865 byla přemístěna ke kostelu sv.Kříže. Na obraze vidíme vpravo městskou školu, kostel má dosud původní gotický vstup.
(zdroj Kniha o Liberci)
Mariánský sloup
Sloup pochází z dílny světoznámého sochaře Bernarda Brauna (1719 - 1720). Mariánské sousoší bylo vysvěceno 21.května 1722, tři roky po položení základního kamene. Jedná se o kvalitní dílo nejvýznamnějšího barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Původně stával před kostelem sv. Antonína Velikého. V roce 1877 byl přemístěn za kostel Nalezení svatého Kříže na bývalý hřbitov. Stojí na třech stupních a tvoří osmihrannou , výklenky členěnou stavbu. V rozích stojí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Šebestiana a sv. Rocha. Nad zeměkoulí s obláčky se vznáší Pana Marie s gloriolou dvanácti hvězd a prosebně vzhlíží k nebi. Mariánský sloup byl řadu let neudržovaný, než jej v roce 2018 nechalo město Liberec kompletně zrestaurovat. Odbornou práci provedl restaurátor Radomil Šolc. Mariánský sloup tak tvoří osmé zastavení Via Sacra na území České republiky.
.
