Městský park





POMNÍK CÍSAŘE JOSEFA II
Základ pomníku odhaleného roku 1682 tvořily tři stupně ze syenitu, na nichž stál podstavec z červeného porfyru dovezeného z Tyrol, nesoucí bronzovou bystu. Na přední straně podstavce byl letopočet 1781 ověnčený ratolestmi a poď ním nápis z bronzových písmen: Dem Schätzen der Menschen Kaiser Josef II. (ochránci lidstva císař Josefu II.). Na zadní straně byla uvedena historická data pobytu císaře v Liberci: 31. 6. 1766, 19.6.1778, 15. 9. 1779, dále datum vydání tolerančního patentu (13. 10. 1781) a zrušení nevolnictví (1.11.1781). Osud pomníku byl podobný mnoha jiným. V roce 1923 byl na základě nařízení, podle nějž měly být odstraněny nápisy a památky na habsburskou monarchii, sejmut a uložen v budově radnice, odkud putoval v roce 1940 do válečné sbírky kovů. Dnes jeho místo připomíná jen zachovaný obrubník s květinovou úpravou a podobu malované okno na chodbě v prvním patře radnice.
(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

V souvislosti s vybudováním promenádní třídy
se městská správa rozhodla předat pozemky přiléhající k zahradní restauraci Lidové sady spolku Přátel přírody na zřízení městského parku. Tento spolek měl už za sebou úpravu různých menších parkových ploch ve městě a zřízení pohodlných chodníků v lesoparcích podél Jizerského potoka a na Liberecké výšině. S pracemi se započalo na jaře roku 1881 a po třech letech byl park předán veřejnosti. Na počest stého výročí zrušení nevolnictví a vydání tolerančního patentu dostal jméno po císaři Josefu II. Nejvzácnější ze 7 800 vysázených stromů a keřů označovaly tabulky. U vstupu do parku byl umístěn pomník připomínající padesáté výročí založení spolku Přátel přírody (1898). Celý oddychový prostor, jehož dominantu vytvořil pomník Josefa II., oživovala kruhová fontána s vodotryskem. Později byl městský park rozšířen o část přilehlého lesa.




První máj 1890 v Liberci: 16 tisíc dělníků se přihlásilo o svá práva
Svátek se v českých zemích slavil poprvé v roce 1890. V Praze se sešli lidé na Střeleckém ostrově, ale také v Liberci, kde do Lidových sadů dorazilo na oslavu svátku, branou jako jasný politický vzkaz celé společnosti, 16 tisíc lidí. Liberec byl tehdy jedním z center socialistického hnutí. Silné zastoupení zde měli anarchisté i rodící se sociální demokracie, která měla v Liberci dokonce mezi 1877 až 1881 své celorakouské sídlo.
Mezi hlavními požadavky liberecké prvomájové demonstrace 1890 bylo například všeobecné hlasovací právo, kterého se obyvatelé Českého království (s a ním celého Předlitavska) dočkali až v roce 1907. Připomeňme, že tehdejší Liberec (tedy původní město dnes ohraničené zhruba nádražím a ulicí 5. Května) měl cca 30 tisíc obyvatel, přičemž volební právo nemělo ani 3 500 lidí. Ženy, dělníci a chudší lidé volit nesměli na základě daňového cenzu.
Dalšími požadavky, které zazněly na prvního máje 1890 v Lidových sadech bylo důrazné odmítnutí dětské práce v továrnách (čímž byla známá zejména místní rodina textilních baronů Liebiegů), právo na spravedlivou mzdu nebo osmihodinovou pracovní dobu, které přinesla (stejně jako volební právo žen) až Československá republika v roce 1918.
Mezi řečníky byli průkopníci dělnického hnutí jako například místní politik a novinář Ferdinand Schwarz nebo jeho český spoluputovník z Liberce František Nechvíle. Příznačné pro tehdejší mladé socialistické hnutí bylo důrazné odmítání nacionalismu jak z české, tak německé strany a naopak prosazování proletářského internacionalismu a porozumění mezi národy.
První máj libereckých dělníků a socialistů v Lidových sadech z roku 1890 připomíná v dnešním parku kamenný památník s bronzovou deskou od Jiřího Gdovína.
(deska vytvořena v roce 1986, v roce 2013 byla odcizena a vyrobena městem vyrobena kopie)


V souvislosti s vybudováním promenádní třídy se městská správa rozhodla předat pozemky
přiléhající k zahradní restauraci Lidové sady Spolku přátel přírody na zřízení
městského parku. S pracemi se započalo na jaře roku 1881 a po třech letech byl
park předán veřejnosti. Na počest stého výročí zrušení nevolnictví a
vydání tolerančního patentu dostal jméno po císaři Josefu II. Nejvzácnější ze 7
800 vysázených stromů a keřů označovaly tabulky. U vstupu do parku byl umístěn
pomník připomínající padesáté výročí založení Spolku přátel přírody. Celý oddychový prostor, jehož dominantu
vytvořil pomník Josefa II., oživovala kruhová fontána s vodotryskem.




Městský park a Jahnův pomník
V Liberci, městě s bohatou historií a kulturním dědictvím, se nachází mnoho zajímavých míst, která stojí za návštěvu. Jedním z nich je Městský park, založený v roce 1881 Spolkem přátel přírody. Tento malebný park, který se rozkládal vlevo od dnešní Riegrovy ulice, sloužil jako místo odpočinku a setkávání místních obyvatel. Ačkoliv část parku později pohltila zoologická zahrada, jeho kouzlo přetrvává dodnes.
U vstupu do Městského parku byl v roce 1898 vztyčen kamenný obelisk na památku 50. výročí založení spolku Naturfreunde. Tento obelisk, který stále stojí kousek za bývalým vchodem do zoo nad Rybářskou baštou, je tichým svědkem historie místa. Dalším zajímavým prvkem parku je kamenná mísa kruhového vodotrysku, která rovněž přečkala do dnešních dnů.
Jahnův pomník – symbol německého vlastenectví
V roce 1902 byl v parku slavnostně odhalen pomník Friedrichu Ludwigu Jahnovi, významnému německému vlastenci a pedagogovi, který se narodil roku 1778 v německém městě Lanz. Jahn byl zakladatelem tělovýchovného hnutí a svým působením inspiroval mladé Němce k tomu, aby prostřednictvím cvičení a disciplíny objevovali hrdost na svůj původ a identitu.
Jahnův pomník byl zhotoven podle návrhu libereckého sochaře Emanuela Gerharta, který při jeho tvorbě čerpal inspiraci z Jahnova muzea ve Freiburgu. Bronzová socha byla odlita ve württemberských slévárnách a umístěna na nepravidelný žulový sokl. Postava Jahna byla zobrazena s plnovousem, v dlouhém kabátci, s praporem v levé ruce a volně spuštěnou pravou rukou. Celková výška sochy s podstavcem činila úctyhodných šest metrů.
Na soklu byla umístěna bronzová tabule s nápisem: *"Našemu starému mistrovi Jahnovi, německému gymnastovi a příteli tělovýchovy občané města, Liberec 1902."* Nechyběla ani deska se jmény dárců a mecenášů, mezi nimiž dominovaly regionální tělovýchovné spolky. Pomník byl zasazen do přírodního prostředí parku v Lidových sadech, kde měl inspirovat návštěvníky k zamyšlení nad německým vlastenectvím a hodnotami.
Bohužel, Jahnův pomník byl později odstraněn. Na jeho místě se nyní nachází pamětní deska připomínající založení liberecké zoologické zahrady – nejstarší zoologické zahrady na území České republiky. Původně se mělo za to, že zoo byla založena v roce 1919, avšak pozdější výzkumy prokázaly, že její historie sahá ještě o 15 let hlouběji. Pamětní deska byla instalována v roce 2003, téměř přesně po sto letech od skutečného založení této významné instituce.







Tato pohlednice zachycuje Městký park v Liberci v roce 1901.
Lelkující a pracující Liberečáci . Pohlednice prošla poštou 19.09. 1901 . Sestra píše bratrovi z Liberce do Hanychova, že přišla o práci , ale bude hledat - " nechce vlézti do všeho " . A co se v roce 1901 v Liberci , kromě trablů paní Čapkové, přihodilo ? Třeba : 13.05. Zdolal Theodor Liebieg se svým automobilem Ještěd ( zřejmě tedy první auto na Ještědu ). Obchodní škola byla povýšena na Obchodní akademii. Rodina Vlasty Buriana se odstěhovala do Prahy ( Vlastovi bylo 10 ) . 14.09 byla otevřena Liberecká Výšina ( Hohenhabsburg).
30.11. Byla slavnostně otevřená budova restaurace v Lidových sadech.
(autor příspěvku Karel Krenk)





