Miloš Zapletal

"Pan Miloš Zapletal zanechal v srdcích mnohých, dnes již dávno dospělých, hlubokou stopu. Bylo by skvělé, kdyby dnešní rodiče zašli do knihoven a nalezli tam v jeho dílech inspiraci pro své děti. Čest jeho památce," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu a cestovních ruch.

Zet, jak mu bylo po dlouhá léta přezdíváno, během svého života ovlivnil generace chlapců, dívek, dospívajících i dospělých lidí, kteří jeho knihy četli na táborech, doma i ve školách a hráli podle něj stovky her v klubovnách i v lese. Jako skautský vzdělavatel a metodik stál za celou řadou publikací, které dodnes inspirují (nejen) skautské vedoucí.

Miloš Zapletal vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor tělesná výchova. Snad každý skaut a táborník alespoň jednou nahlédl do jeho knihy Encyklopedie her vydané v roce 1975, která vyšla nejen česky, ale i v němčině, japonštině, rumunštině a estonštině. Stěžejním dílem autora je čtyřdílná Velká encyklopedie her (vyd. 1985–1988). Vytvořil také edici Skautské prameny, kde je u většiny svazků autorem či spoluautorem, přeložil některá díla E. T. Setona a působil jako editor kronikových knih Jaroslava Foglara. V Pardubicích vedl skautský oddíl a také v 60. letech 20. století založil skautský oddíl v Liberci, který vedl spolu s Miloslavem Nevrlým. Vychoval několik generací skautských vedoucích, kterým nikdy neodmítl radu nebo pomoc při vedení oddílů.

Miloš Zapletal obdržel v roce 2016 od hejtmana Libereckého kraje Martina Půty Poctu hejtmana za přínos v oblasti práce s mládeží. Ve druhém ročníku souteže Kniha roku Libereckého kraje si odnesl zvláštní Cenu Libereckého kraje za mimořádný přínos v oblasti literatury.

Čest jeho památce!

Ve věku 95 let let zemřel skautský spisovatel a pedagog Miloš Zapletal. Vyrůstal v Pardubicích, koncem padesátých let se ale přestěhoval do Liberce. Zde založil skautský oddíl, který vedl společně s Miloslavem Nevrlým. Vychoval několik generací skautských vedoucí, kterým nikdy neodmítl radu nebo pomoc při vedení oddílů.

Snad každý skaut a táborník alespoň jednou nahlédl do jeho mnohosvazkové knihy Velká encyklopedie her. Její dřívější verze vyšla kromě češtiny také v němčině, japonštině, rumunštině a estonštině. Po obnově skautingu v roce 1989 se Miloš Zapletal významně podílel na obnově vydávání skautských časopisů.

V Liberci založil nakladatelství Skauting a vytvořil edici Skautské prameny, v níž vyšla řada prvních porevolučních skautských metodických příruček. Spoluzakládal také skautské kurzy FONS, které významně ovlivnily podobu skautského vzdělávání. Miloš Zapletal také přeložil více než deset knih E. T. Setona. Byl považován za pokračovatele Jaroslava Foglara.

Miloš Zapletal (13. ledna 1930 Prostějov – 8. května 2025 Liberec), skautskou přezdívkou Zet, byl český spisovatel literatury pro mládež, pedagog, skautský redaktor a činovník.

Vyrůstal v Pardubicích, kde jako patnáctiletý vstoupil do vodáckého skautského oddílu; později tu vedl 1. oddíl. Vystudoval Pedagogickou fakultu UK v Praze, obor tělesná výchova, před nastoupením literární dráhy krátce působil jako učitel tělesné výchovy. Na konci 50. let se přestěhoval do Liberce, kde vedl skautský oddíl,[4] po rozpuštění Junáka v roce 1970 transformovaný na turistický.

Jeho nejvýznamnějším dílem je mnohosvazková Velká encyklopedie her; její dřívější verze vyšla kromě češtiny také v němčině, japonštině, rumunštině a estonštině.

Po obnově skautingu v roce 1989 se významně podílel na obnově vydávání skautských časopisů. V Liberci založil nakladatelství Skauting a vytvořil edici Skautské prameny, v níž vyšla řada prvních porevolučních skautských metodických příruček; na mnoha z nich se autorsky podílel. Spoluzakládal skautské kurzy FONS, které významně ovlivnily podobu skautského vzdělávání.

Byl také činný jako překladatel; z angličtiny přeložil více než deset knih E. T. Setona a z bengálštiny povídky, eseje a projevy Rabíndranátha Thákura.

Byl považován za pokračovatele Jaroslava Foglara, s nímž také spolupracoval a působil jako editor jeho kronikových knih. Často autorsky spolupracoval také s Miloslavem Nevrlým.

V roce 2020 mu byla udělena Stříbrná medaile předsedy Senátu ČR.