Foto z budovy Jedličkova ústavu
Dům v zeleném kroužku: Jižní ulice č.p. 7
Dům v modrém kroužku: Generála Svobody 16 - bývalá pošta
Dům ve žlutém kroužku: Generála Svobody 10
Dum v červeném kroužku: Generála Svobody 15 - nynější restaurace Kamenný dům

autor příspěvku Čech Lands

Koloseum v Nových Pavlovicích

v roce 1918 a 2019

11.března roku 1981 bylo po rozsáhlé rekonstrukci slavnostně otevřeno. S tím velkým italským koloseem má však to naše liberecké leccos společného. Obě budovy kdysi vážně poškodil požár. To velké římské na počátku letopočtu málem lehlo popelem vinou rozmaru šíleného císaře Nerona. A to naše menší v 80. letech rovněž, vinou lidské nedbalosti. Rozsáhlý požár libereckého kolosea prý způsobil zapomenutý ponorný vařič.
V italském koloseu hynuli první křesťané, proto jej prý jej papež Pius V. označil za důležité památné místo. A liberecké Koloseum? To v tomto smyslu patří také k legendárním budovám, ovšem pro komunistické hnutí. Konal se zde totiž 12. března roku 1921 ustavující sněm německé komunistické strany, přesněji německé pobočky KSČ. Dnes sice budova z hlediska technického stavu není v nejlepší kondici, dříve však Koloseum patřilo k hýčkaným svatostánkům komunistické věrouky.
Objekt prošel koncem 70. let rozsáhlou rekonstrukcí, aby mohl být 11. března roku 1981 slavnostně otevřen a poskytnut veřejnosti. Místo, kde 1921 rokovali první proletáři, změnilo po rekonstrukci výrazně svoji tvář. Původní zájezdní hostinec s velkým sálem, postavený v 70.letech devatenáctého století, majitelem hrdě nazvaný Colloseum snad pro kapacitu sálu, byl nyní moderním společenským centrem. Projekt libereckého architekta Josefa Patrného staršího nabídl Liberečanům tehdy moderní sál se solidní kapacitou 350 míst, zasedací síní a restaurací pro více než 100 osob. Objekt se však v inovované podobě veřejnému užívání netěšil příliš dlouho.
V roce 1984 vyhořel, byl ale poměrně záhy opraven. Horší časy, jak se zdá, nastaly Koloseu až po listopadu 1989, ideologická proměna let devadesátých jej posunula spíš na periferii zájmu, společenského i investičního. I když ne tak docela. Dnes je Koloseum sídlem obecně prospěšné společnosti pomáhající hendikepovaným lidem, jsou zde chráněné dílny a kuchyň zajišťující stravu imobilním lidem a seniorům. Nakonec tedy Koloseum, v duchu ideálů obou zmiňovaných ideologií, plní ušlechtilou veřejnou službu.

Budova dvakrát vyhořela

Budova Kolosea vznikla v roce 1877 na místě vyhořelého starého statku a pohostinství. I Koloseum dvakrát vyhořelo, dvakrát byl podán návrh na jeho demolici. "Historická budova tady byla někdy před rokem 1949, po těch dvou požárech ale už nemá s historií nic společného," řekl již dříve ředitel Mezinárodního centra Universium Stanislav Burdys.
Zchátralou budovu získalo Universium v roce 2008 od města za symbolickou korunu. Letos s pomocí evropské dotace začalo rozsáhlý objekt zateplovat a vyměnilo všechny okna a dveře s cílem snížit náklady na energie o čtvrtinu.

Právě tato rekonstrukce libereckým památkářům vadila, probíhala bez jejich dohledu. Přesto i oni nakonec souhlasili s vyřazením budovy ze seznamu kulturních památek. "Důvodem je minimum dochovaného architektonického řešení budovy po požáru roku 1984," napsali ve vyjádření pro ministerstvo kultury.  (autor příspěvku David Hamr, Český rozhlas sever)

Skončilo se s opravou v roce 2014

Celý prostor je upravený a cesty zpevněné, aby ho mohli využívat i handicapovaní, senioři nebo matky s kočárky. V parku je dětské hřiště a venkovní fitcentrum pro seniory a handicapované všech věkových skupin a je možné se tam i občerstvit. Realizace obou evropských projektů si vyžádalo dohromady asi 25 milionů Kč.

Universium poskytuje poradenství a asistenční a sociální služby lidem se zdravotním postižením. Má několik provozů, kde zaměstnává převážně lidi s handicapem. V Koloseu je mimo jiné kuchyně a počítačová a výtvarná dílna.

Podle ministerstva nemá liberecké Koloseum dlouhodobě architektonickou hodnotu domu z 19. století ani jiných uměleckořemeslných kvalit. "K zápisu domu mezi kulturní památky došlo pouze z politických důvodů," uvedla ve zdůvodnění rozhodnutí vedoucí ministerského oddělení ochrany kulturních památek Petra Ulbrichová. (autor ČTK)