Orlí a Františkovská ulice
07.08.2021
Přes 250 let starý a v mnoha ohledech unikátní dům zachránilo díky náročné rekonstrukci zhruba za 40 milionů korun město Liberec.
Stavbě v Orlí ulici, která přesně za měsíc (6. září) začne znovu sloužit k bydlení pro občany, v minulosti opakovaně hrozilo zbourání. Radnice se ale rozhodla historicky významnou ukázku architektury a stavitelství z období pozdního klasicismu zachránit a místo demolice získat evropskou dotaci na její záchranu.
Příběh domu s číslem popisným 139/5 v ulici Orlí čili Adlergasse začal podle dobových pramenů už před rokem 1771, kdy měl ale objekt číslo 519. To se však při přečíslování domů v roce 1789, zahájeného už za vlády Marie Terezie, změnilo na č. 107. Ovšem pouze do roku 1826, od kdy objekt nese číselné označení 139, které platí dodnes.
Z archivů lze doložit, že v témže roce patřil Josefě Apollonii Kasper. Dobové záznamy ukazují, že šlo o jeden z velmi starých libereckých soukenických domů v tzv. Třetí čtvrti, které se říkalo Viertel. Od tohoto názvu bylo odvozeno i české jméno Na Čtvrti. Podle sčítání lidu z roku 1921 už stavba patřila Otto Stadlerovi a žilo v ní dvacet lidí v pěti rodinách.
Budova v Orlí je zajímavá a jedinečná mimo jiné tím, že historicky nerespektuje uliční čáru, tedy místo, kde přesně měla být ve své době postavena. Tím je originální podobně, jako například známý měšťanský dům Na Panské zvůli v nedalekém Frýdlantu.
Jednou z mnoha zajímavostí, které historii objektu v Orlí doprovázejí,
je například záznam o tom, že jedním z jeho dlouholetých nájemníků byl
vlastník cenného pozemku v centru Liberce, na němž později vyrostl
legendární Baťův dům.
Dům v Orlí ulici čp. 139 - III je z mnoha důvodů hodnotnou ukázkou pozdně klasicistní zástavby v dolním centru Liberce. Ve své stávající poloze a hmotě figuruje na mapě stabilního katastru už od roku 1843. I přes závažná narušení četnými demolicemi v předcházejících desetiletích je tato část města považována za velmi unikátní místo.
Několik měsíců trvající rekonstrukce, na níž
Liberec uvolnil ze své rozpočtu cca 20 milionů korun, přičemž polovinu
z této částky ještě v budoucnu získá zpět jako vyrovnávací platbu za
nájemné a udržitelnost, má skončit během srpna. Ode dneška přesně za
měsíc (6. září 2021) pak bude předána k užívání a postupně zabydlena
novými nájemníky. Celkem náročná renovace stála cca 40 milionů, zhruba
polovinu město získalo z evropských dotací.
Františkovská ulice v roce 1929
Představu
o zástavbě ulice ještě po první světové válce dává přízemní domek
(čp.230 III) v popředí. Původně dřevěný domek, postavený zde roku 1826
soukeníkem I. Waltzmannem, přestavěl na zděný další soukeník J.Löffer
(1850). Poslední nájemník F.Čmelík byl vystěhován v roce 1929 a dům byl
ještě v témže roce zbourán. Na jeho místě se pak zřídil vstup do závodu
Tefa, dnešní Preciosy.
Vedlejší třípodlažní, původně obytný dům s
obchody v přízemí (čp. 262-III) byl postaven roku 1917 stavitelem
Alfredem Hübnerem pro továrníka Bruno Fritsche. Předtím zde stál dřevěný
domek, který dostal roku 1802 zděnou podobu, nelišící se příliš od
sousedního stavení. V roce 1907 ho vykoupilo město v souvislosti s
regulací Nisy. Dnes zde má kanceláře provoz závodu 03 podniku Preciosa,
a.s., výroba bižuterních kamenů, jehož hlavní pozdně secesní objekt
vyčnívá úplně vpravo za sloupem tramvajové troleje.
Podniku patří i
dům čp. 73 - III, přeměněný na ordinaci závodního lékaře, z něhož
vidíme na pravém okraji snímku vystupovat roh.
(Zdroj Kniha o Liberci, rok 1996)
Františkovská ulice
v roce 1929
Představu o zástavbě ulice
ještě po první světové válce dává přízemní domek (čp.230 III) v popředí.
Původně dřevěný domek, postavený zde roku 1826 soukeníkem I.
Waltzmannem, přestavěl na zděný další soukeník J.Löffer (1850). Poslední
nájemník F.Čmelík byl vystěhován v roce 1929 a dům byl ještě v témže
roce zbourán. Na jeho místě se pak zřídil vstup do závodu Tefa, dnešní
Preciosy.
Vedlejší třípodlažní, původně obytný dům s obchody v přízemí (čp.
262-III) byl postaven roku 1917 stavitelem Alfredem Hübnerem pro
továrníka Bruno Fritsche. Předtím zde stál dřevěný domek, který dostal
roku 1802 zděnou podobu, nelišící se příliš od sousedního stavení. V
roce 1907 ho vykoupilo město v souvislosti s regulací Nisy. Dnes zde má
kanceláře provoz závodu 03 podniku Preciosa, a.s., výroba bižuterních
kamenů, jehož hlavní pozdně secesní objekt vyčnívá úplně vpravo za
sloupem tramvajové troleje.
Podniku patří i dům čp. 73 - III,
přeměněný na ordinaci závodního lékaře, z něhož vidíme na pravém okraji
snímku vystupovat roh.
(Zdroj Kniha o Liberci, rok 1996)