Perly z doby socialismu: 10 staveb, na které můžou být Češi opravdu pyšní
Architektura českého socialismu za sebou nenechala jen sídliště s šedivými paneláky. Je to i řada hodnotných staveb, které už v době svého vzniku získávaly uznání i za hranicemi. Podívejte se na desítku z těch nejzajímavějších.
Architektura českého socialismu za sebou nenechala jen sídliště
s šedivými paneláky. Je to i řada hodnotných staveb, které už v době
svého vzniku získávaly uznání i za hranicemi. Podívejte se na desítku
z těch nejzajímavějších.
Na předlistopadovou architekturu se mnozí lidé dodnes dívají skrz prsty. Ale i za socialismu vznikaly na českém území hodnotné stavby, i když autoři pracovali v mnohem horších podmínkách než jejich kolegové ve svobodném světě.
Najdou se stavby z této doby, které oceňují odborníci i laici – typicky hotel a vysílač na Ještědu. Mnohé jiné se však takového uznání zatím nedočkaly. Široká veřejnost obvykle na uznání kvality architektury potřebuje až větší časový odstup. Proto je dobré dobré stavby připomínat, aby se snížila pravděpodobnost, že mezitím podlehnou zubu času. Ostatně část kvalitních socialistických projektů už původní kvalitu ztratila po necitlivých rekonstrukcích, anebo byla dokonce demolována.
Když Národní památkový ústav před pár lety vydal dvousvazkovou publikaci Architektura 60. a 70. let 20. století v České republice, autoři uvedli: "I tato architektura ve skutečnosti vykazuje architektonické a materiálové hodnoty vysoké úrovně, které byly dlouhodobě nedoceňovány. Snaha o jejich zachování příštím generacím jako dokladu hmotného a kulturního svědectví doby je tak smysluplná a oprávněná."
I vysoce kvalitní architektura ze sledovaného období dle autorů nese přídomek "socialistická" nebo "komunistická" a tento původ zastínil její skutečné hodnoty.
Poválečnou architekturou se dlouhodobě zabývá také profesor Petr Vorlík, architekt a pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Spolu s kolegy mimo jiné sepsal pětisvazkovou publikaci o architektuře osmdesátých let. Připomíná, že na území České republiky je přibližně 47 tisíc kulturních památek, ale jen 76 z těchto staveb pochází z období po roce 1945, většina z nich navíc ze 40. a 50. let.
Na další tři desetiletí jich připadá jen dvacet. "Myslet si, že za čtyřicet let socialismu tady vzniklo jenom necelých osmdesát staveb, které si zaslouží nějaký vyšší stupeň kontroly a lepší péči, je prostě naivní," říká profesor Vorlík.
Připomeňme si deset více či méně známých "socialistických" staveb, které mezi ostatními z té doby vyčnívají.
(pozn. z článku jsem vybral jen 2 stavby, které se týkají Liberce, úplně dole je odkaz na celý článek)
1. Hotel a vysílač Ještěd
Patří k nejoriginálnějším
architektonickým dílům v Česku. Hyperboloid vysoký 94 metrů s kruhovým
půdorysem o průměru 33 metrů spojuje funkci vysílače, hotelu
a restaurace a dotváří siluetu hory vysoké 1012 metrů. "Ta prvotní
představa ze mě vytryskla. Věděl jsem, že musím prodloužit horu. A dát
vysílači tvar kuželu, aby se po něm smýkaly větry," vzpomínal před lety
autor unikátní stavby Karel Hubáček, který by letos oslavil sté
narozeniny.
Hotel s televizním vysílačem se stavěl v letech 1966 až 1973 a architekt Hubáček za svůj projekt získal v roce 1969 prestižní Cenu Augusta Perreta od Mezinárodní unie architektů. Od roku 2006 je stavba národní kulturní památkou a lidé ji zvolili českou stavbou století, aspiruje dokonce na zápis na seznam památek UNESCO.
Zajímavostí je, že když se v šedesátých letech konala výstava architektonických návrhů, většina návštěvníků Hubáčkův návrh kritizovala či odmítala. Ukázala to návštěvní kniha, kterou se podařilo objevit při přípravě výstavy k 40 letům Ještědu.
8. Obchodní dům Ještěd v Liberci
Je to jediná stavba na našem seznamu,
která už nestojí. Reprezentuje všechny architektonicky hodnotné projekty
ze socialistické éry, které nepřežily nové pořádky. "Pravděpodobně
nejosobitější stavba svého druhu v České republice stála až do roku
2009, kdy byla barbarsky zbořena přes protesty laické i odborné
veřejnosti, aby uvolnila místo fádnímu velkokapacitnímu obchodnímu
centru Forum," uvádí Národní památkový ústav.
Obchodní dům byl projektem slavného ateliéru SIAL (Sdružení inženýrů a architektů v Liberci), mezi jehož zakladatele patřil i Karel Hubáček. "Obchodní středisko Ještěd představovalo jednu z nejvýraznějších a nejkvalitnějších realizací proslulého ateliéru. Hlavní devizou SIALu byla schopnost vytvářet stejně kvalitní architekturu, která vznikala na západ od našich hranic, a to i přes horší technologické a materiální podmínky," konstatuje Národní památkový ústav.
Do unikátního projektu zasahovali noví majitelé už v devadesátých letech, kdy například zmizela originální prodejna tabáku ve tvaru krabičky od zápalek. U ní to ale neskončilo a nakonec přišla vniveč celá stavba.
autor článku Pavel Baroch