Pláně pod Ještědem
Pláně pod Ještědem
Jsou vzdálené 2,5 km od vrcholu, mají bohatou turistickou tradici.
Chaty, horské samoty a křížovatka cest daly tomuto vyhledávanému místu věhlas, který již bohužel odvál čas.
Byly zde tři chaty poskytující turistům potřebné služby.
Nejstarší je připomínána již v 19.století a po přestavbě se nazývala Gregorova bouda.
Dvakrát vyhořela, nejprve v roce 1930 a pak roku 1938, ale to již nebyla obnovena.
Majitelé dalších dvou chat, Klub českých turistů a pražský Spolek pro
zimní sporty, vytvořily z tohoto místa nejvýznamnější centrum české
turistiky.
První pohlednice zachycuje tři chalupy pod dodnes existující restaurací.
Úplně vpravo je Gregorova bouda.
Na další ukázce je pohled na chatu KČT.
Německý nápis ve štítě se objevil po záboru pohraničí v roce 1938.
Třetí pohlednice s perspektivním pohledem na turistickou chatu ukazuje velkorysé, ale nerealizované představy KČT.
Tyto lístky z roku 1934 byly používány s předtistěným textem na adresní
steane5i jako pozvánky na schůze členů liberecké sekce KČT.
(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)
Pláně pod Ještědem
pohlednice
s "perspektivním pohledem ma turistickou chatu" ukazuje velkorysé, ale
nerealizované představy KČT. Tyto lístky z roku 1934 byly používány s
předtištěným textem ma adresní straně i jako pozvánky na schůze členů
liberecké sekce KČT.
zdroj: R.Karpaš, J. Mohr, P. Vursta - Kouzlo starých pohlednic Liberecka, 1997
Pláně Pod Ještědem ( Kynai, V kýně, Kühnei ) - nadmořská výška 780 n.m. - na starých mapách 788 n.m
Původně horská osada, obydlená zemědělci a lesníky, nyní středisko zimních sportů takřka bez stálých obyvatel. První dům zde byl postaven v roce 1805, nejvýše položeným objektem byl od roku 1863 obytný hostinec hajného Františka Sluky. Hajný jej postavil pro sebe a svoji ženu,proslulou svojí krásou. Němci pojmenovali hostinec Zum Bohmischen Franz. Dalším nájemcem byl Karel Altmann. Koncem 20 tých let provozoval hostinec František Gregor. Roce 1930 hostinec vyhořel, byl obnoven a v roce 1938 definitivně podlehl ohni a nebyl již obnoven. Dnes z něho zbyl je sklep porostlý křovím napravo od cesty na Dolní Pláně. V roce 1909 pražský spolek pro zimní sporty vybudoval tzv. Šamánkovu chatu-dnes vedlejší budova-depandance. ( Šamánek-zakladatel českého odboru KČST v Liberci ) Chata KČST byla postavena v roce 1926 a v roce 1927 ji Jan Kogler- (předseda libereckého odbor KČST v letech 1926-1938 i po válce) získal pro KČST, kterému patří dodnes, protější chatu koupil pražský spolek pro své členy. První organizovaný výlet členů libereckého odboru KČST vedl právě na Pláně. Pláně dlouho byly hlavní základnou liberecké turistiky. Chata nesla různé názvy a měla různé provozovatele. (Chata KČST Pláně, Turistická chata Jana Koglera). Dnes používáme oficiální název Turistická Chata KČT Pláně. Dlouho byla osada špatně dostupná. V roce 1938 byla postavena horská silnička ( Dělaná ) Za okupace čeští turisté z Plání zmizeli. V roce 1938 zabral chatu Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (DGV) později objekty sloužili rekreaci Hitlerjugend. Po válce opět všechny chaty převzal KČST. V roce 1948 se turisté rozhodli hlavní chatu rozšířit o dřevěnou přístavbu. Kvůli tomu byla na jižním svahu Ještědu rozebrána roubená Stejskalova usedlost a dřevo bylo vynášeno na Pláně. Od jara 1951 nadšenci vynášeli v batozích cihly na rekonstrukci, která byla dokončena v zimě 1951. Při slavnostním otevření chaty musel hostinský Franců ubytovat 200 turistů. V roce 1957 byl KČST převeden pod ČSTV. Jeho činnost byla obnovena po roce 1989.
V letech 1945-49 bylo na Pláních letiště vybudované vysokou školou
leteckého dorostu pro plachtařský výcvik. Slavnostní otevření v roce
květen 1946 - Letecký den ( Hangár byl odstraněn až v 50-tých letech).
Později zde byl lyžařský skokanský můstek. Podobně jako na Ještědu, kde
se jednalo o akci německého DGV f JI) zde se soutěžilo KČST v počtu
výstupů. Čestný odznak si vysloužil ten, kdo na Pláně vystoupil za rok
alespoň 100 krát. První vítěz byl František Pokorný v roce 1926 se 123
výstupy na chatu. Konaly se i chodecké závody např.v roce 1936-38
chodecký závod Pláně-Hoření Paseky, Malý Ještěd, Pláně. Na loukách
na Pláních se též pořádala představení amatérských divadel. V roce 1954
došlo na Pláních k ustavení Horské služby pro Jizerské hory. Na Pláních
se též závodilo na lyžích-v běhu, ve sjezdu i ve skocích a to vše již
v roce 1909 !!! I dnes jsou na Pláních sjezdovky a vleky : Přímo pod
Chatou je Sluneční Pláň - a nový 2 kotvový vlek z roku 2007 nahradil
starý kotvový vlek Meta ( Staré Pláně,délka 290 m, převýšení 102
m,kapacita 1200 osob/hodinu západněji Nové Pláně - U transformátoru
délka 450 m , vlek sedačkový 2 místný, kapacita 1200 (přemístěný starší
vlek z Ještědu Černé Hory - nahradil dva vleky Kotva a TVL ) a hlavně
a poprvé v historii jsou Pláně propojeny se ostatními sjezdovkami
na Ještědu propojeny 2 kotvovým vlekem Na hřeben (450 m,1200 os/hod.).
Z Plání vychází i sjezdovka tzv. Pláňská nebo. Turistická a vedla odtud
i sjezdovka tzv. Tobogan dnes nepoužívaná. (zdroj: https://chataplane.cz )
Pláně pod Ještědem
Obytný hostinec hajného Františka Sluky z roku 1863 byl nejznámějším domem na Pláních, horské samotě na hlavním ještědském hřebeni. Byla to česká hospoda a němečtí turisté jí proto říkali podle majitele "U českého Franty". Černobílá pohlednice pochází z časů 1. republiky, kdy hospodu již provozoval majitel Gregor, ale snažil se zachovat její původní jméno. Dům vyhořel roku 1930, byl znovu postaven, ale o osm let později shořel definitivně. Pláně (německy nazývané Kühnei) jsou dnes jedním ze středisek letní a zejména zimní turistiky a je zde několik sjezdových tratí a vleků. Hlavní chata Klubu českých turistů byla postavena v roce 1926 a veřejnosti slouží dodnes. Přes Pláně prochází stará cesta ze Světlé pod Ještědem do Liberce.
Zima na Pláních pod Ještědem v roce 1909
Zadní strana této zimní pohlednice je opatřena razítkem: Stanice K. č. turistů, Karel Altmann - hostinský na Plání u Ještědu. Datum chybí, ale poštovní známka s císařem Františkem Josefem I. má na sobě vytištěný letopočet 1908. Je to tedy možná první pozdrav z nové Šamánkovy chaty, která byla postavena na Pláních na hlavním Ještědském hřbetu v roce 1909 pro devět roků starou pobočku Klubu českých turistů, kterou v Liberci založil křísitel zdejšího českého života MUDr. Václav Šamánek (1848-1916). V tehdejší době provozovala rodina Alrmannova i vedlejší hospodu, nejstarší na Pláních, kterou koupila od rodiny Slukovy. Hajný František Sluka ji postavil roku 1863 a jeho hostinec - známý mezi libereckými Němci jako U českého Franty - byl velice oblíbený. Jeho základy (shořel roku 1938) jsou na Pláních dosud patrny.
Památník stojící na Hlubockém hřebeni
připomíná manifestaci třiceti tisíc českých a německých dělníků, jež se tu konala v roce 1870.
(Edice Má vlast - Jizerské hory, vydáno r.1981) (archiv Všichni Čermáci)
Já
si to pamatuji z roku 1990 takhle, že odtamtud byl přes nízké stromy
vidět Ještěd. Později stromy povyrostly a už to je obklopené tmavým
lesem. Místo dost ztratilo půvab. V 19.století tam nebyl les, ale
pastviny, a louky, proto tam byl ten tábor lidu.(komentář Ing. Rudolf Kittler
ŽIVOČICHOVÉ SE UKLÁDAJÍ K ZIMNÍMU SPÁNKU
Po letošním mimořádně teplém a dlouhém babím létě, které trvalo až téměř do poloviny listopadu, přišly první mrazivé dny. Obyvatelé našich luhů a hájů se ale na zimní období připravovali již během slunečných říjnových dnů. Řada z nich přečkává nepříznivé období roku ve stavu, kterému říkáme hibernace, česky zimní spánek.
Hibernující
živočich přečkává nepříznivý zimní období v klidovém stavu a při útlumu
fyziologických procesů ve vhodném úkrytu. Klidový stav se projevuje
především snížením tělesné teploty. Hibernace je známa například u
netopýrů, ježků, křečků, plchů nebo syslů. S fyziologií hibernace úzce
souvisí složení potravy, které bývá pro živočichy důležitější než její
množství. S blížící se zimou shromažďují živočichové velké zásoby bílého
tuku, který slouží jako uskladňovací tkáň. Lipidy přijímané v potravě
se ukládají do tukové tkáně, která mohutní. Protože přibírání na
hmotnosti vyžaduje čas, začínají živočichové ukládat tuk přibližně měsíc
před začátkem hibernace. Kromě ní existuje i nepravý zimní spánek, při
kterém zůstávají živočichové v úkrytu, ale jejich teplota se nesnižuje a
občas se probouzejí a vycházejí ven. Takto přečkávají zimu například
jezevci. Patrně hibernovali i jeskynní předci člověka, kteří se ukládali
k nepravému zimnímu spánku.
Vedle
známých zimních spáčů hibernují také například obojživelníci a plazi.
Žáby přezimují zahrabané pod zemí, některé se ukryjí v bahně na dně
rybníka, v hromadě listí a kamení, mloci a čolci zimují převážně na
souši. Podobně i plazi před zimou (většinou v říjnu) zalézají do děr,
pod kořeny stromů, do puklin nebo malých jeskyněk ve skalách. V dubnu je
z děr vyláká sluníčko, ale musí se nejdříve zahřát na provozní teplotu,
aby se mohli normálně pohybovat a začít fungovat.
Do
stavu hibernace upadá i řada bezobratlých živočichů. Někteří přezimují
jako dospělci, jiní ve stádiích larvy nebo kukly. Brouci, jako například
některé druhy střevlíků, přečkávají zimní období často v komůrkách pod
kůrou odumřelých stromů, ležících i stojících, nebo pařezů. Dospělce
některých druhů motýlů najdeme v zimě na půdách chalup, ale i ve
sklepích a jeskyních, kde zimují společně s netopýry. K nejznámějším
patří babočka paví oko, která patří na jaře k prvním denním motýlům,
které vítají nástup jara, často již v březnu. Ale na to si musíme ještě
nějakou dobu počkat...Na fotografii je vrápenec malý zimující v Západní
jeskyni na Ještědském hřbetu.
zdroj: https://www.facebook.com/muzeumlb/posts/pfbid0DGTSMzq4TsoTgM9uoLQEwDRTucu4KUihJzNuziGWQKR2AQFyXywkaJ6jYQ1UQRhpl