Pláně pod Ještědem

Pláně pod Ještědem

Jsou vzdálené 2,5 km od vrcholu, mají bohatou turistickou tradici.
Chaty, horské samoty a křížovatka cest daly tomuto vyhledávanému místu věhlas, který již bohužel odvál čas.
Byly zde tři chaty poskytující turistům potřebné služby.
Nejstarší je připomínána již v 19.století a po přestavbě se nazývala Gregorova bouda.
Dvakrát vyhořela, nejprve v roce 1930 a pak roku 1938, ale to již nebyla obnovena.
Majitelé dalších dvou chat, Klub českých turistů a pražský Spolek pro zimní sporty, vytvořily z tohoto místa nejvýznamnější centrum české turistiky.
První pohlednice zachycuje tři chalupy pod dodnes existující restaurací.
Úplně vpravo je Gregorova bouda.
Na další ukázce je pohled na chatu KČT.
Německý nápis ve štítě se objevil po záboru pohraničí v roce 1938.
Třetí pohlednice s perspektivním pohledem na turistickou chatu ukazuje velkorysé, ale nerealizované představy KČT.
Tyto lístky z roku 1934 byly používány s předtistěným textem na adresní steane5i jako pozvánky na schůze členů liberecké sekce KČT.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Pláně pod Ještědem

pohlednice s "perspektivním pohledem ma turistickou chatu" ukazuje velkorysé, ale nerealizované představy KČT. Tyto lístky z roku 1934 byly používány s předtištěným textem ma adresní straně i jako pozvánky na schůze členů liberecké sekce KČT.

zdroj: R.Karpaš, J. Mohr, P. Vursta - Kouzlo starých pohlednic Liberecka, 1997

**Pláně pod Ještědem: Z horské samoty do centra lyžařské pohádky**

Když Mikuláš Waner ze Světlé pod Ještědem v roce 1805 postavil na jižním svahu Ještědského hřbetu první chalupu, asi neměl tušení, že zakládá budoucí centrum českého lyžařského a turistického života. Jistě, tehdy to byla jen osamělá bouda uprostřed lesa, ale jak se říká – každý velký příběh začíná malým krokem. A Pláně pod Ještědem mají příběh, který stojí za vyprávění.

### Od pasekářů k "Zákopčákům"

První osadníci si museli poradit s hustými lesy, které "vyplenili", aby získali půdu na políčka a pastviny. A tak možná vzniklo i jméno Pláně – zkrátka lesní pláně. Život zdejších obyvatel, kterým se přezdívalo "Zákopčáci", rozhodně nebyl žádná procházka růžovým sadem. Když zrovna nepracovali na svých políčkách nebo nepásli dobytek, šlapali přes hřeben do Liberce po slavné "Máselné cestě", aby prodali máslo, mléko nebo vejce. A protože každý správný "krusňák" (jak se těmto obchodníkům říkalo) potřebuje na cestě odpočinek, staly se Pláně vítanou zastávkou.

### Hostince: Když je chuť na pivo i odpočinek

První hostinec na Pláních vznikl v roce 1846 v usedlosti U Bulířů. Ale jak to tak bývá, konkurence nespí. V roce 1863 otevřel František Sluka svůj podnik "U českého Franty", který rychle převzal roli hlavního pláňského pohostinství. Sluka byl nejen hajný, ale také podnikatel s čichem na příležitosti. Jeho hospoda se stala oblíbeným místem odpočinku "Zákopčáků" i turistů.
Zajímavostí je, že tento hostinec si na přelomu 19. a 20. století oblíbili i pražští lyžaři z Českého spolku pro zimní sporty. Dokonce jej na chvíli odkoupili, ale jak už to bývá, podnikání v pohostinství není pro každého, a tak jej brzy prodali dál.

### Lyžařská revoluce

Na počátku 20. století se Pláně začaly měnit z horské samoty na centrum lyžařského sportu. Český spolek pro zimní sporty Praha si zde postavil chatu, kterou pojmenoval po libereckém vlastenci MUDr. Václavu Šamánkovi. A bylo to právě lyžování, co přitáhlo na Pláně davy nadšenců. Zatímco Ještěd byl spíše německou doménou, Pláně se staly centrem české turistické menšiny.
Legendou pláňského lyžování byl učitel a spisovatel Josef Aleš-Lyžec, který sem často zavítal a svou vášní pro lyže nakazil nejednoho návštěvníka. Díky němu i dalším nadšencům se Pláně proměnily v nejvýznamnější předválečné středisko lyžařského sportu na Liberecku.

### Chata KČT: Srdce české turistiky

V roce 1927 koupil liberecký odbor Klubu československých turistů hostinec Václava Pavlů a přeměnil jej na "Chatu KČT na Pláních pod Ještědem". Pod vedením Josefa Černocha a jeho následovníků se chata stala centrem společenského života. Pořádaly se zde srazy, národní poutě a další akce, které přitahovaly turisty z širokého okolí.
Chata se postupně rozrůstala – přibyly verandy, pokoje a dokonce i věrnostní program pro časté návštěvníky, kteří za 100 výstupů získali odznak a slevu na útratu. Inu, marketing už tehdy uměli.

### Bouřlivé časy a nový začátek

Bohužel, idyla skončila s příchodem druhé světové války. V roce 1938 byla chata obsazena Němci a převedena pod správu Německého horského spolku. Po válce se však Češi na Pláně vrátili a pokračovali v jejich rozvoji.
Dnes je Chata Pláně stále v rukou Klubu českých turistů a o její provoz se starají potomci rodiny Pavlů. Jiří Pavlů a jeho bratr Ladislav navázali na odkaz svého předka a udržují tradici pohostinnosti i lásky k horám.

### Pláně dnes: Kousek historie pod Ještědem

Pláně pod Ještědem jsou dnes nejen místem bohaté historie, ale také oblíbeným cílem turistů a lyžařů. Ať už sem zavítáte kvůli sportu, přírodě nebo jen dobrému jídlu v chatě KČT, jedno je jisté – tahle horská pohádka má stále co nabídnout.
Tak až příště budete stát pod Ještědem, vzpomeňte si na Mikuláše Wanera a jeho malou chalupu uprostřed lesa. Možná netušil, co zakládá, ale my mu za to můžeme být dodnes vděční.

**Pláně pod Ještědem: Historie, turistika a lyžařská tradice**
Pláně pod Ještědem, malebná horská osada na jižním svahu Ještědského pohoří, se nacházejí v části zvané Hlubocký hřeben. Jejich historie sahá až do počátku 19. století, kdy první osadníci začali budovat své domovy v této oblasti. Prvním doloženým obyvatelem byl Mikuláš Waner ze Světlé pod Ještědem, který si zde v roce 1805 postavil chalupu. Postupem času se zdejší krajina proměnila díky dalším osadníkům, kteří "vyplenili" lesní porosty, aby získali půdu pro zemědělství a pastevectví. Právě tento proces mohl dát Pláním jejich jméno.

### Život na Pláních a jejich význam

Pláně byly kdysi součástí hranice mezi německou libereckou kotlinou na severu a českým venkovem na jihu. Život zdejších obyvatel, známých pod přezdívkou "Zákopčáci", byl náročný. Mnozí se živili zemědělstvím, chovem domácího zvířectva a prodejem svých produktů na trzích v Liberci. Cesta přes Ještědský hřeben, známá jako "Máselná cesta", byla klíčovou spojnicí mezi těmito dvěma světy. Pláně se staly vítaným místem odpočinku nejen pro obchodníky, ale také pro školní mládež, která docházela do libereckých škol.
Od poloviny 19. století zde začala vznikat první pohostinská zařízení, která sloužila jak místním obyvatelům, tak turistům. Prvním hostincem byla hospoda U Bulířů, otevřená v roce 1846. O několik let později ji však nahradil hostinec Františka Sluky, nazývaný "U českého Franty". Tento podnik se stal centrem společenského života na Pláních a významným bodem na cestě přes Ještědský hřeben.

### Zrození lyžařské tradice

Na počátku 20. století se Pláně staly centrem zimních sportů díky aktivitám Českého spolku pro zimní sporty Praha, založeného v roce 1897. Tento spolek objevil Pláně jako ideální místo pro lyžování a v letech 1907–1908 zde postavil spolkovou chatu nazvanou po MUDr. Václavu Šamánkovi. Lyžařská tradice přinesla Pláním nový rozměr a postupně je proměnila z opuštěné horské samoty na významné turistické středisko.
Zimní Pláně se staly oblíbeným cílem nejen pro české turisty z Liberce, ale také pro pražské lyžaře. Mezi významné osobnosti spojené s propagací lyžování na Pláních patřil učitel a spisovatel Josef Aleš-Lyžec, který byl častým hostem této oblasti.

### Turistická sláva a společenský ruch

Pláně byly již od poloviny 19. století důležitým místem pro českou libereckou menšinu. Založení spolku Česká beseda v roce 1863 přispělo k rozvoji turistických aktivit v této oblasti. Liberečtí Češi sem pravidelně docházeli na výlety, srazy a národní poutě, což přispělo k oživení společenského života na Pláních.
V roce 1925 byl na Pláních postaven další hostinec Václavem Pavlů, zvaným Venýnek. Tento podnik se stal důležitým centrem české menšiny a později byl odkoupen libereckým odborem Klubu československých turistů (KČST). Pod jejich správou se hostinec proměnil v "Chatu Klubu československých turistů na Pláních pod Ještědem", která se stala hlavním centrem života na Pláních.

### Osudy pláňských zařízení

Historie pláňských pohostinských zařízení je bohatá a plná změn. Hostinec U českého Franty prošel několika majiteli, než byl nakonec zničen požárem v roce 1931. Pražský lyžařský spolek však nabídl pomoc při obnově pohostinských služeb a rozšířil svou chatu o kuchyň a byt pro hostinského.
Chata KČST se stala významným turistickým centrem, ale její kapacita postupně přestávala stačit rostoucímu počtu návštěvníků. Přestože byl zpracován projekt nové budovy, k její výstavbě nakonec nedošlo.

### Pláně v moderní době

Ačkoliv se po druhé světové válce střídali nájemci a provozovatelé pláňských zařízení, rodina Pavlů zůstala s Pláněmi pevně spojena. Jiří Pavlů se svým bratrem Ladislavem se v roce 2010 stal novým nájemcem Chaty Pláně, kterou stále vlastní Klub českých turistů. Tím se rodina Pavlů symbolicky vrátila do hostince, který její předek před desítkami let vystavěl.
Pláně pod Ještědem jsou dnes nejen místem bohaté historie, ale také oblíbeným cílem turistů a milovníků zimních sportů. Jejich příběh je neodmyslitelně spjat s životem české menšiny na Liberecku, s rozvojem lyžování i s kulturním dědictvím této oblasti.

Zima na Pláních pod Ještědem v roce 1909

 Zadní strana této zimní pohlednice je opatřena razítkem: Stanice K. č. turistů, Karel Altmann - hostinský na Plání u Ještědu. Datum chybí, ale poštovní známka s císařem Františkem Josefem I. má na sobě vytištěný letopočet 1908. Je to tedy možná první pozdrav z nové Šamánkovy chaty, která byla postavena na Pláních na hlavním Ještědském hřbetu v roce 1909 pro devět roků starou pobočku Klubu českých turistů, kterou v Liberci založil křísitel zdejšího českého života MUDr. Václav Šamánek (1848-1916). V tehdejší době provozovala rodina Alrmannova i vedlejší hospodu, nejstarší na Pláních, kterou koupila od rodiny Slukovy. Hajný František Sluka ji postavil roku 1863 a jeho hostinec - známý mezi libereckými Němci jako U českého Franty - byl velice oblíbený. Jeho základy (shořel roku 1938) jsou na Pláních dosud patrny.