Plastimat v 60.letech

Během prvních let libereckého závodu byl vytvořen základ jeho dalšího vývoje po všech stránkách technologického i výtvarného směřování a je možné toto období vnímat jako jedno z nejšťastnějších v celé historii podniku. Byly k dispozici zcela nové rozsáhlé provozy s moderním strojovým vybavením a do podniku nastoupilo z velké části i osazenstvo relativně mladých, nově přijatých zaměstnanců, kteří doplnili zkušené pracovníky převedené do Liberce z předchozích působišť. Vše bylo oproti minulosti do značné míry zcela nové a na technické výši a přes veškeré nedostatky a problémy v počátcích zavádění výroby představoval liberecký Plastimat moderní závod, který v podmínkách, pozvolna se měnící hospodářské politiky, ustupující'od neefektivního budovatelského zápalu padesátých let a postupně směřující k hospodářským reformám druhé poloviny let šedesátých, měl šanci stát se prosperujícím podnikem.

Výrobní program navazoval plynule na předchozí sortiment jednotlivých přestěhovaných provozů a díky koncentraci všech složek do jednoho místa bylo možné více sladit jednotlivé vývojové, konstrukční i výrobní složky. Vedle vlastního výrobního programu se Plastimat v té době podílel na výrobě četných dílů a součástí pro jiné podniky, především v oblasti spotřební elektroniky, kam se mezi největší zákazníky řadila firma Elektropraga, která měla závod i v Jablonci nad Nisou a od šedesátých let vyrábějící pod značkou ETA se sídlem v Hlinsku. Na počátku šedesátých let se u elektrospotřebičů počaly více uplatňovat díly z termoplastů, nahrazující postupně výlisky z termosetů. Z vlastního vývoje vyšel ve spolupráci s libereckou Teslou roku 1962 zkonstruovaný přenosný kotoučový magnetofon Blues. Tento ojedinělý konstrukční počin oddělení vývoje nových výrobků, pod vedením Jiřího Hofmana, vybočoval ze zaměření vlastního vývoje, který byl převážně zaměřen na předměty pro domácnost a na úložné a obalové produkty, i když Plastimat vyráběl pro Teslu řadu plastových komponentů pro různé radiopřijímače, televizořy, gramofony i magnetofony.

Jak se v té době vyvíjelo zavádění nových výrobků, vzpomíná výtvarník podniku Jiří Hofman: Ke zřízení a speciálnímu vybavení ateliéru pro tvorbu a vývoj nových výrobků v novém továrním objektu v Liberci, jak bylo vyprojektováno, nedošlo. Asi nedbalostí stavitele nebo spěchem při stavbě. Byla nám sice přidělena místnost o rozměru asi 25 metrů čtverečních, ale bez toho pro nás nejdůležitějšího: přívodu a odpadu vody. Po naší intervenci byla do té místnosti voda i odpad dodatečně, po neochotném znovudlabání do betonových panelů, zavedena.

Do nového továrního objektu byly zakoupeny z Anglie nové kvalitní, větší a výkonnější stroje pro zpracování plastů, takže bylo možno vyrábět, a tím i navrhovat větší výrobky, jako například dětské vaničky, prádelní koše, přepravky, kanystry, sudy a konve. Nastalo období šedesátých let, které bylo poznamenáno politickým uvolněním a tím všeobecným, svobodnějším a také kulturním děním v naší republice. Do libereckého Plastimatu přišel nový řediteling. Stanislav Boreš, člověk se smyslem pro podnikání v baťovském duchu, který se iniciativně zajímal i o vývoj nových výrobků. Sledoval naši práci a podporoval např. i tím, že mne vyslal na týdenní kurs o vstřikování plastu do koncernu BASF v Ludwigshafenu. Také jeho zásluhou se nyní už tým pracovníků vývoje nových výrobků rozrostl na 4 výtvarníky, grafika pro návrhy obalů a propagačních tiskovin a 2 konstruktéry. Často jsme přijímali i čerstvé absolventy jablonecké střední uměleckoprůmyslové školy, aby v praxi získali zkušenosti s plastický" mí hmotami, které nebylo možné získat v té době na žádné střední aní vysoké škole. Ročně jsme nyní vytvářeli kolem 20 návrhů výrobků. Byly to návrhy a prototypy spotřebních výrobků pro domácnost, obalů, design přístrojů a nástrojů různých domácích spotřebičů podle požadavků zákazníků.

Výrobky, í ty podle naších návrhů, reprezentovaly Plastimat na každoročních Libereckých výstavních trzích, proslulých vystavováním a vynalézavým aranžováním spotřebních výrobků. Textil, sklo, nábytek a býtové zařízení a jeho doplňky, věci pro sport, turistiku přilákaly mnoho lidí, neboť'se tu prodávaly novinky, jinde v obchodech nedostupné. Mezi ními byly i výrobky z plastů, v té době velmi oblíbené pro svoji novost a "modernost".

Jak vypadal nový závod z. pohledu technického vybavení, vzpomínal Josef Zajíc: Současně s přesídlením n. p. Plastimat z Jablonce do Liberce obdržel Plastimat od města i větší počet bytů, nejprve ve státní výstavbě na sídlišti Králův Háj, později družstevní byty na nově vznikajícím sídlišti Pod nádražím. Byty byly určeny pro stabilizaci kádrů.

S přestěhováním do nového závodu v Liberci docházelo postupně i k obnově strojního parku novými vstřikovacími stroji z TOS Rakovník a se zvyšováním jejich gramáže» Současně byl inovován i sortiment výrobků, který se mimo spotřební zboží zaměřoval na výrobky pro strojírenský a elektrotechnický průmysl. Byly to díly pro Elektro Pragu Hlinsko (vysavače, mixéry), pro Teslu Pardubice (součástky pro rádia, gramofony, televize) a postupně i součástky pro automobilový průmysl.

S nákupem nových vstřikovacích strojů CSE 3000 se v Liberci rozjíždí výroba přepravek (pekařská nízká a vysoká přepravka na zeleninu, nízká a vysoká přepravka na sáčkové mléko).

Ze závodu Plastimat Liberec se stává n.p. Plastimat s podnikovým ředitelstvím v Liberci a se základním závodem Liberec. K n. p. Plastimat se přičleňují další závody Plzeň, Horšovský Týn, Modrá u Děčína, Havlíčkův Brod, Praha, Měšice, Libáň a nově vznikající závod Tachov.

Pro své zaměstnance kupuje a adoptuje n. p. Plastimat kulturní dům ve Šlikově ulici, kde se pořádají kulturní akce, plesy, schůze ROH. Je vybudován dětský tábor na Libverdě, rekreační tábor v Bulharsku u Černého moře a letní tábor v Doksech.

Na podnikovém ředitelství v Liberci je technologický vývoj, který připravuje nové technologie nejen pro závod Liberec, ale i proostatní závody. Vedle již zmíněné technologie vytlačování desek z hPS je rozšiřována technologie vyfukování o výrobu objemů 5-50 |, zaváděna technologie sítotisku, pro závod Modrá u Děčína je připravována technologie rotačního spékání pro výrobu nádob na sypké hmoty objemu 600 l z práškového PE Bralen. Pro chemický průmysl pak rotačně spékaná nádoba 800 I na kyseliny z práškového PEN. Pro armádu pak nádoba 2 m³.

Pro závod Libáň je realizován dovoz zpracovacího stroje Wiefel s 3x čelisťovou formou na tvarování krytu osvětlovacích těles. S VCHZ Pardubice spolupracuje technologický vývoj na dovozu linky Reifenhauser na vytlačování desek ze styrenmethylmetakrilátu a následně na dovozu mlýna pro mletí odřezku z těchto desek a jejich nového zpracování v Pardubicích.

Se závody Modrá u Děčína a Havlíčkův Brod se technologický vývoj podílel na řešení regenerace plastů v těchto závodech.

Součástí technologického vývoje je i skupina výtvarníků p. Hofman, Jakeš a Kubát, kteří navrhují výrobky vlastního výrobního programu. Vznikají tak výrobky jako kanystr 5 a 10 I, kropicí konev 10 I, sud 40 I, konev 50 I, širokohrdlé lahve 100, 250, 500 a 1000 ml, úzkohrdlá láhev 2 I, kbelíky, mísy, dětské vaničky, ruční šlehač, vyfukovaný bob, lopata, řiditelný bob, koupelnová skříňka tvarovaná z desek pro závod Modrá nebo koupelnová skříňka z termosetů pro Havlíčkův Brod, odkapávač na talíře, odkapávač na boty a mnoho dalších výrobků.

S rozvojem technologie vyfukování se rozšiřuje v Liberci i technologie sítotisku k potiskování především lahví, ale í plochých výrobků.

V roce 1969 došlo na výrobcích Plastimatu k drobné změně. Logo závodu, které od padesátých let představovalo na spodní straně výrobku nenápadné označení podníku s P v kruhu, nahradila hraněná značka se středovým názvem podniku mezi zploštělými trojúhelníky. Toto logo navrhl roku 1968 výtvarník Stanislav Duda a na výrobky rozpracoval roku 1969 přijatý grafik Igor Semiginovský, který potom v následujícím desetiletí vytvářel řadu grafických řešení podnikových tiskovin i potisků různých výrobků.

pokračování příště....

(zdroj: Od Plastimatu k Magně 1946 - 2016)