Přehrada Starý Harcov
Přehrada Starý Harcov
Liberecká přehrada
Ve dnech 30.-31. 7. 1897 došlo na Liberecku ke katastrofální povodni,
která překonala veškerá ochranná opatření. Nisa se svými přítoky
způsobila škody za 3,5 milionu rakouských korun na straně české a
dalších 10 milionů marek na straně slezské (Harcovským potokem se tehdy
valilo 20 metrů krychlových vody za sekundu), zničila Liebiegovu továrnu
(pozdější Textilanu) a napáchala značné škody i ve středu města na
soutoku Harcovského potoka a Nisy. Na ochranu města a oblasti před
takovými záplavami bylo 25. září 1899 založeno v Liberci Vodní družstvo k
regulování říčních toků a ke stavbě přehrad v povodí Zhořelecké Nisy.
Jeho členy byli postižení průmyslníci a jiné významné osobnosti regionu
(mimo jiné také hrabě František Clam-Gallas a Rýnovický sklář Leopold
Riedel) a do jeho čela byl zvolen továrník Karl Zimmermann ze Stráže nad
Nisou. Kromě přehrady v Liberci samotném měla být postavena ještě další
pětice hrází. Jejich vyprojektováním byl pověřen nejlepší evropský
přehradář své doby - Otto Intze z Cách, na zpracování projektu přidělilo
rakouské ministerstvo zemědělství částku 6000 korun. Ten představil své
plány 13. ledna 1901. Mělo jít o první tížné, zděné přehradní hráze ve
střední Evropě, což také vzbuzovalo obavy. Plány byly schváleny 4.
března 1901 a první hráz, která měla být postavena, byla právě ta
Harcovská. Ta se tak stala první údolní nádrží v Čechách. Dne 24.
listopadu 1902 přijal zemský sněm zákon č. 89, díky kterému získalo
družstvo podporu ve formě nenávratných příspěvků ve výši 40%
předpokládaných nákladů (odhadovaných na 6 600 000 K pro celou soustavu)
a dalších 20% ve formě bezúročných půjček.
Geologický průzkum
odhalil pevné žulové podloží již v hloubce 4,5 metru, stavebníci se
rozhodli vyhloubit lože pro základy ještě o 3,5 metru hlubší. Zemní
práce začaly již v listopadu 1902. Stavba byla tehdy zadána firmám W.
Streitzig a spol. z Liberce a H. Rella a synovec z Vídně za částku 450
000 korun rakouských. Při výkopu se však objevila v podloží řada
průsaků, které byly svedeny drenáží o světlosti 100 až 150 mm. Po
pozdějším vyzdění hráze byla voda z drenáže vyčerpána a drenáž byla
zalita cementovým mlékem.
Základní kámen hráze byl položen 27.
června 1903 a její výstavba trvala zhruba půl roku. Pro návodní líc
hráze byly vybírány ty největší a nejkvalitnější kameny, pro vzdušní líc
kameny vhodné pro zdění. Veškeré kameny byly získány ve trojici lomů v
zátopové ploše. Při levém boku údolí bylo vyzděno pět otvorů
bezpečnostního přelivu o šířce 5 m, na které navazuje odpadní žlab s
osmistupňovou kaskádou. Po dokončení hráze a obou věží bylo do původních
příčných štol převádějících vodu přes staveniště uloženo potrubí spodní
výpusti o průměru 800 mm. Toto potrubí bylo nakonec obezděno cihlovou
zátkou dlouhou asi 3,5 m. Stavba tak byla dokončena na jaře roku 1904 a
29. dubna téhož roku řádně zkolaudována. Celková cena tohoto vodního
díla se vyšplhala na částku 789 111 rakouských korun. Již v listopadu
roku 1904 zadržela přehrada povodeň o objemu 230 000m³, čímž prokázala
svou užitečnost.
Po dokončení díla byla po pravém břehu nádrže
zřízena promenádní cesta a městská plovárna s řadou vodních atrakcí.
Nádrž se stala důležitou částí Německo-české výstavy (Deutschböhmische
Austellung) roku 1906, kdy na jejím břehu byla řada výstavních pavilonů a
na její hladině byly sváděny "námořní bitvy". Ve 30. letech byla
postavena levobřežní silnice III. třídy. 750 m dlouhá opěrná zeď
chránící pravý břeh před erozí pochází z roku 1954. Roku 1990 bylo na
odbočce z levé spodní výpusti osazeno malé turbosoustrojí s Bánkiho
turbínou (170 l/s, spád 9,5 m) o maximálním výkonu 11 kW.
Dnes
přehradu provozuje společnost Povodí Labe a.s. Za více než sto let její
existence nebylo nutné provést žádná technická opatření k zajištění
jejího dobrého technického stavu. Jen v roce 1986 byla nádrž vypuštěna a
z jejího dna vytěženy sedimenty o objemu 12 500 m³ a v levém úbočí
vystavěna kanalizační štola odvádějící splašky.
(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)
Jan Zavřel 2018
Pavlína Punčochářová 18.7.2021 6:55
07.10.2022
(foto Monika Mocňáková)
Sotva se v sobotu 15. října rozednilo, už u Liberecké přehrady popocházely skupinky rybářů v zelených holinách, pláštěnkách a speciálních gumových kalhotách, další přijížděli auty a parkovali po okolí, vynášeli kádě, naběráky i sítě. Pomalu se trousili i lidé v kapucích a s deštníky, s foťáky nebo mobily a snažili se obsadit nejlepší místa na hrázi. Nadešel dlouho očekávaný výlov liberecké přehrady Harcov a i když sychravé počasí a déšť mnohé možná odradil, přece jen přišlo diváků dost. A podívaná to byla jedinečná a neopakovatelná. Přehrada v Liberci se totiž nikdy za dobu své existence celá nevypouštěla a neslovovala tak říkajíc do poslední rybky.
Zdroj: https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/liberecka-prehrada-vylov-ryby-20221015.html
Přehrada se vyprázdnila rychleji, než rybáři původně plánovali. Voda s sebou vzala i velkou část ryb
15. 10. 2022 | 13:53
Povodí Labe připravuje opravu přehrady a odbahnění nádrže, zcela vypuštěná bude poprvé ve své 120 let dlouhé historii. Vypuštěna byla za dobu své existence pouze jednou, v roce 1986, kdy se vytěžily sedimenty z jejího dna.
Plánovaný výlov přehrady Harcov v Liberci dnes zkomplikovalo protržené hradítko. ČTK to řekl mluvčí severočeského územního svazu rybářů Jan Skalský. Přehrada se vyprázdnila mnohem rychleji, než rybáři původně plánovali, voda s sebou vzala i velkou část ryb. Rybáři je tak nakonec nelovili jen v samotné nádrži, ale také v toku pod hrází.
Z vody vytáhli i kapitální kusy, mezi kterými bylo několik až 140 centimetrů dlouhých sumců, ale také kapři, z nich někteří měli až 20 kilogramů.
Protržení hradítka podle Skalského výlov paradoxně zrychlilo. Slovit ryby pod hrází bylo podle něj rychlejší a jednodušší než lovit je z bahna, jehož vrstva přesahuje i tři metry a rybáře na loďkách přes něj museli přetahovat za pomoci lan. Kolik ryb slovili, rybáři nevědí, nevážili je. "Budeme se bavit minimálně o vyšších řádech stovek kilogramů, bylo to velké množství bílé ryby jako perlíni, plotice, ale nechyběly ani desítky až trofejních kaprů, sumci, štiky nebo úhoři," doplnil Skalský.
Do dnešního výlovu se zapojilo osm desítek rybářů nejen z Liberecka a Jablonecka, ale také z Českolipska a na pomoc přijely i lovné čety z Ústí nad Labem a Teplic. Výlov provázelo po celou dobu mrholení, na rozdíl od desítek diváků, kteří výlov sledovali z hráze, si ho rybáři pochvalovali. "My jsme zvyklí na vodu, takže to pro nás není problém a i pro tu rybu je to lepší, je tak menší riziko úhynu. Dá se říct, že tohle počasí je na výlov ideální," uvedl Skalský.
Ryby, které dnes rybáři vylovili z nádrže nebo pod přehradou, museli ručně vynášet ve vaničkách do nádrží s vodou. Rybáři je v kádích postupně rozváželi do jiných nádrží a rybníků v revíru, kromě jiného i do nedaleké přehrady Fojtka, kam putovaly i velké kusy. Z přehrady se ale nestěhovaly kvůli rekonstrukci jen ryby. "Na přehradě se vyskytoval také zvláště chráněný druh mlže, kterým je Škeble rybničná, ty jsme museli v průběhu vypouštění přehrady sbírat a odnášet na náhradní lokality," řekl ČTK Martin Dušek, který zajišťuje biologický dozor.
Škeble rybničná je největší druh měkkýše v České republice, obývá klidné bahnité vody, větší rybníky, tůně i slepá ramena, celkem jich z přehrady posbírali kolem 2500. Škeble stěhovali do tří lokalit, jednou z nich je rybníček v libereckých Kateřinkách, "Tam bylo umístěno asi 300 škeblí, rybníček má tu výhodu, že je slovitelný a za tři roky, až se bude přehrada znovu napouštět, tak škeble zase přemístíme zpátky a pokusíme se tu populaci tady obnovit," řekl Dušek. Další část škeblí podle něj putovala do pískovny v Oldřichově v Hájích a do přehrady Fojtka, kde by už ale měly škeble zůstat.
Přehrada Harcov je součástí soustavy retenčních nádrží, které postavili v podhůří Jizerských hor v letech 1902 až 1911. Pět přehrad v Liberci na Harcovském potoce, v Bedřichově na Černé Nise, ve Fojtce na Fojtském potoce, v Mlýnici na Albrechtickém potoce a v Jablonci na Mšenském potoce bylo postaveno podle projektu německého architekta Otto Intzeho. Důvodem jejich výstavby byla ochrana před povodněmi, které oblast na konci 19. století pravidelně postihovaly.
Přehrada Harcov je kulturní památkou, Povodí Labe několik let připravovalo její rekonstrukci. Na projekt, který bez DPH přijde na 388 milionů korun, přispěla Evropská unie. Opravovat se bude prosakující zděná hráz, ze dna nádrže plánují odtěžit 26.000 metrů krychlových nánosů bahna, zmizí i nefunkční železobetonové konstrukce. Zároveň dělníci opraví 743 metrů pravobřežní zdi vedoucí od hlavní hráze k penzionu Bílý Mlýn. Bez vody bude přehrada do léta 2025.
čtk
zdroj:https://genus.cz/Liberec/prehrada-se-vyprazdnila-rychleji-nez-rybari-puvodne-planovali-voda-s-sebou-vzala-i-velkou-cast-ryb-n553715.htm?fbclid=IwAR1ul7M44WPWs8BAvW6_8Iqcmyo1CAD8BJydV8X41bGy2uTJkK_Fz8wSNv0Přehrada
Harcov byla vypuštěna i ve 30. letech a tehdy byla i čištěna,
protože situace s nánosy a splachy byla neúnosná. Proto se postavila
štěrková přehrážka o objemu 6000 m3 těsně nad přehradou. Pak byla
vypuštěna v roce 1954, kdy obtokový náhon prošel první rekonstrukcí a
byla vybudována opěrná zeď. Další čištění bylo v roce 1982, kdy byl
potok převeden do obtokového náhonu a dno přehrady vyčištěno. Prostě:
dno by po 120 letech nečištění vypadalo úplně jinak. (autor příspěvku Ivan Rous)
16.10.2022 přehrada již bez vody
(foto Jaroslava Čiháčková)
Přehrada Liberec - Harcov 2.11.2022
foto: Jiří Částka, www.MediaFoto.cz8.listopadu 2022
(foto Jaroslava Čiháčková)
Libereckou přehradu čekají změny!
Nejvýznamnějším a časově nejbližším zásahem do území je úprava nábřežní zdi. Původní podoba projektu Povodí Labe se věnovala především technickým aspektům nábřeží. Díky vstřícné komunikaci Povodí Labe a dohodě s vedením statutárního města Liberec se podařilo do projektu zapracovat návrh Kanceláře architektury města.Ten spočívá především v nahrazení nábřežní stěny širokým pobytovým schodištěm v celém úseku současné pláže. Toto schodiště nabídne nejen pohodlný a bezpečný přístup do vody, ale také možnost pobývání a opalování v její těsné blízkosti. Dalším novým prvkem jsou dvě náplavky, navazující na pěší promenádu, které rovněž umožňují bližší kontakt s vodou i pohodlnější přístup k molu. Součástí návrhu je také materiálová a designová kultivace ve formě kamenných detailů nábřežní zdi i nového zábradlí, které bude součástí městského projektu úpravy promenádní cesty. Dalším krokem je pak úsilí o bezpečné zokruhování bezmotorových cest kolem přehrady a tím i naplnění jejího rekreačního potenciálu.Autorem úprav nábřeží je Ing. arch. Ing. Jiří Janďourek a MgA. Jakub Chuchlík KAM LIBEREC.
Jak bude vypadat liberecká přehrada? Náplavky, promenáda, místo zdi schodiště do vody
Kancelář architektury města Liberec zveřejnila vizualizace, jak by mělo
vypadat okolí liberecké přehrady. Nabízí novou promenádu s náplavkou,
mola, ale i schodiště, po obvodu břehu, které nahradí současnou zeď.
V plánu jsou také dvě nové náplavky, které naváží na pěší promenádu. "Dalším krokem je pak úsilí o bezpečné zokruhování bezmotorových cest kolem přehrady a tím i naplnění jejího rekreačního potenciálu," uzavřel architekt.
Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/25236-jak-bude-vypadat-liberecka-prehrada-naplavky-promenada-misto-zdi-schodiste-do-vody.html?utm_source=copy
4.1.2023
(foto Jiří Částka)Liberecká přehrada, t.č. ve výstavbě, polovina května 2023...
Foto Artur Irma zdroj: GENUS.CZ