Průmyslová zóna Jih 

28.11.2021
Liberec ještě bez průmyslové zóny jih v roce 1993 (zdroj Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996) Ing. Rudolf Kittler : 90.léta v Doubí. Rychlostka dvouproudová (rozšíření probíhalo v letech 1996-1999), žádná Hypernova(1998-1999)žádné Makro(2004-2005), místo něj fotbalové hřiště a silnička do Pilnkova normálně v provozu, dnes přeseknutá. V dálce vedle Rochlického sídliště můžem vidět volné pláně, kde pobíhali psi a děti pouštěli draky
Liberec ještě bez průmyslové zóny jih v roce 1993 (zdroj Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996) Ing. Rudolf Kittler : 90.léta v Doubí. Rychlostka dvouproudová (rozšíření probíhalo v letech 1996-1999), žádná Hypernova(1998-1999)žádné Makro(2004-2005), místo něj fotbalové hřiště a silnička do Pilnkova normálně v provozu, dnes přeseknutá. V dálce vedle Rochlického sídliště můžem vidět volné pláně, kde pobíhali psi a děti pouštěli draky
místo průmyslové zóny Státní statek Doubí (archiv ing. Rudolf Kittler)
místo průmyslové zóny Státní statek Doubí (archiv ing. Rudolf Kittler)
Jaro 2001, statek zbouraný, silnice do zóny už se staví. (archiv ing.Rudolf Kittler)
Jaro 2001, statek zbouraný, silnice do zóny už se staví. (archiv ing.Rudolf Kittler)
2019
2019

PRŮMYSLOVÁ ZÓNA

Průmyslovou zónu chtělo město původně umístit na volné pozemky za letištěm a sem také směřovalo první kroky k realizaci tohoto záměru. Vyskytly se ale různé komplikace, zahájení prací se oddalovalo, a tak bylo pro výstavbu průmyslových kapacit vytypováno nové místo v jihozápadní části Liberce, na katastrálním území Doubí a Pilínkova.
Zóna se rozkládá na území o rozloze 125 ha mezi železniční tratí Liberec-Turnov a staršími průmyslovými objekty podél ulice České mládeže. Jejím středem protéká Plátenický potok. Jde o první industriální zónu v republice financovanou ze soukromých zdrojů. Za účelem její přípravy a realizace inženýrských sítí vznikla v lednu 1999 akciová společnost Investorsko-inženýrská (s 53,3% podílem Syneru). Území bylo legislativně připraveno včetně majetkového vypořádání během necelých dvou let a 9. 2. 2000 podepsali primátor města ing. Jiří Kittner a předseda představenstva Petr Kupf smlouvu o spolupráci mezi městem a společností při budování inženýrských sítí a komunikací, což představovalo investici ve výši 750 milionů korun. Na dubnovém zasedání pak zastupitelé schválili prodej 55 774 m2 pozemků za 848 953 koruny.
Základní infrastrukturu se podařilo dokončit ve stanoveném termínu - do poloviny roku 2001. V Ostašově byla II. 1. 2001 uvedena do provozu nová transformovna vysokého napětí, kterou nákladem téměř 90 milionů korun postavila Severočeská energetika Děčín. Od kruhového objezdu v ulici České mládeže byla vybudována páteřní komunikace, zakončená též kruhovým objezdem. Základní kámen k první výrobní hale položili premiér Miloš Zeman a ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr s prezidentem české filiálky Denso Corporation Seijim Nakagoshim 13. 11. 2001.
O třináct dní později byla poklepem na základní kámen zahájena výstavba závodu na výrobu lakovaných součástí pro automobilový průmysl v hodnotě sto milionů korun, která má zajistit přibližně 50 pracovních míst. Investory jsou liberecká investiční společnost LIF a firma Zetka z Bakova nad Jizerou. Provoz byl zahájen v červenci 2002. Ještě před koncem roku 2001 se rozběhla stavba haly práškové lakovny pro AC LAK, s. r. o. (dokončena v červnu 2002). V průběhu roku 2002 dobudoval Syner, který je zde stavitelem mnoha objektů, areál závodu na výrobu a montáž autoopěrek Fehrer Bohemia, s. r. 0. (3. 8. 2002) a v listopadu rozestavěl největší komplex celé zóny (na 25 ha) pro hlavního strategického investora Denso Manufacturing Czech, s. r. 0, (předán v květnu 2003) a Toyotu Tsusho Logistic, s. r. o. (předán v červnu 2003). Příklad prvních japonských firem přitáhl i další investory z této průmyslově vysoce rozvinuté země, jako např. Liplastec, s. r. o., která je první evropskou pobočkou této firmy, vyrábějící plastové komponenty pro automobily.

Poklepání na základní kámen se účastnil i japonský velvyslanec Hiriti Ishida (25. 7. 2002). Za dva roky po dokončení infrastruktury se podařilo Průmyslovou zónu Liberec-Jih zaplnit. Z dvaadvaceti nasmlouvaných investorů v ní kromě již jmenovaných firem působí: AIRS Manufacturing Czech, s. r. 0., GALVANOPLAST FISCHER, k. s., AUTO-COLOR, s. r. 0., Phoenix-Zeppelin, s. r. 0., MACBAT, OAZA Net, s. r. 0., SARNAMOTIVE BOHEMIA, s. r. 0., RUBIDEA CZ, s. r. 0., ERNST BRÖER, s. r. 0., ASTRA TRANS, COPY Studio, Trumpf Sychsen GmbH, JTC TRANSCENTRUM, s. r. 0., ASA Liberec, s. r. 0., Laird Technologies, s. r. 0., CS Cargo, s. r. o., a Media. Cenným faktem je, že pro tuto lokalitu byly získány investice zejména z oblasti automobilového průmyslu, elektrotechnické výroby, logistiky, výzkumu a vývoje, z čehož vyplývají požadavky na pracovní síly s odbornými a kvalifikačními předpoklady. Průmyslová zóna Liberec-Jih získala na Investičním fóru v Ostravě druhé místo v kategorii Zóna s největším ekonomickým přínosem (26. 9. 2002, pořadatel agentura Czechinvest a Sdružení pro zahraniční investice AFI). Podle odhadů by se v ní mělo proinvestovat celkem asi 10 miliard korun a vzniknout zde (podle skromnějšího odhadu než je obvykle uváděn) asi dva a půl až tři tisíce pracovních míst.

Zkušenosti z Liberce uplatnila Investorsko-inženýrská, a. s., také v přípravách industriálních zón v Krupce u Teplic, Kutné Hoře, Stráži pod Ralskem a obchodní zóně Jeneč u Prahy. Tato firma se kromě komplexních služeb v oblastech marketingu, přípravy a realizace rozvojových projektů a investorsko inženýrských činností ve výstavbě zabývá tvorbou koncepčních materiálů, oponentních posudků, studií a projektů, a to až po realizační fázi. Rychlé zaplnění průmyslové zóny Liberec-Jih přimělo magistrát vypovědět smlouvu uzavřenou v listopadu 1998 s firmou Eurocentrum Plus, která měla původně připravit obchodní a průmyslovou zónu Liberec-Sever tak, aby tam během roku 2004 stála nejméně čtvrtina objektů, ale zatím stihla realizovat jen projektové práce. Jedná se o území o rozloze 67 ha na katastru Růžodolu I a Stráže n. N. Začíná za železnicí u kruhového objezdu a táhne se až ke Zlatému kopci. Novým developerem se opět stala Investorsko-inženýrská, a. s., která provádí legislativní a projektové práce a inženýrskou činnost tak, aby výstavba základní infrastruktury byla zahájena v roce 2004.
(zdroj: Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 2022)

27.9.2021
27.9.2021
druhý sjezd z průmyslové zony byl schválen zastupitelstvem města Liberec dne 25. 6. 2002.
druhý sjezd z průmyslové zony byl schválen zastupitelstvem města Liberec dne 25. 6. 2002.
...... je však stále v nedohlednu.
...... je však stále v nedohlednu.
2023 - Průmyslová zóna Liberec - jih. 📸 Jiří Částka, www.MediaFoto.cz
2023 - Průmyslová zóna Liberec - jih. 📸 Jiří Částka, www.MediaFoto.cz
2023 - Průmyslová zóna Liberec - jih. 📸 Jiří Částka, www.MediaFoto.cz
2023 - Průmyslová zóna Liberec - jih. 📸 Jiří Částka, www.MediaFoto.cz

Když se stavělo Denso

DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o.

byla založena 12.07.2001. Se svým počátečním vkladem kolem 3 mld. Kč je dosud jednou z největších zahraničních investic v České republice.

Japonská mateřská společnost DENSO CORPORATION tak reagovala na rostoucí trh v oboru automobilových klimatizací a potřebu přiblížit se svým evropským zákazníkům. Jako místo nejlépe naplňující strategická kritéria pro umístění budoucího výrobního závodu se ukázala liberecká Průmyslová zóna Jih. V její prospěch hovořilo připojení na mezinárodní rychlostní komunikaci stejně jako přítomnost Technické univerzity a strojírenská tradice stotisícového Liberce.

Hlavním výrobním programem společnosti DMCZ je sériová výroba klimatizací do osobních automobilů. Do našeho výrobního programu patří také výroba součástí do klimatizací, kterými jsou topné těleso, kondenzátor, chladič, výparník a řemenice. Naše výrobky směřují k zákazníkům z automobilového průmyslu, mezi kterými nechybí automobilky světových značek jako jsou Land Rover, Porsche, VW, Škoda, Audi, Fiat, Suzuki, Toyota, Ford a mnoho dalších.

Cílový zákazník náš výrobek sice nevidí a kromě ovládacího panelu se jej nemůže vlastně ani dotýkat, ale přítomnost naší klimatizace ve svém voze pocítí při jakémkoli výkyvu teplot. Službou, kterou prostřednictvím našich výrobků poskytujeme, je osobní komfort, s nímž posádka vozu absolvuje své cesty.

(zdroj:  https://www.denso.cz/vyrobky/ )

2019
2019
2026
2026

Odklízení sněhu se střechy v roce 2006

2023 - Průmyslová zóna Liberec - jih. 📸 Jiří Částka, www.MediaFoto.cz
2023 - Průmyslová zóna Liberec - jih. 📸 Jiří Částka, www.MediaFoto.cz
Zelený vodík i fotovoltaika. Liberecké Denso má být za šest let uhlíkově neutrální  Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/galerie/page/35111-zeleny-vodik-i-fotovoltaika-liberecke-denso-ma-byt-za-sest-let-uhlikove-neutralni/49390.html?utm_source=copy#picture
Zelený vodík i fotovoltaika. Liberecké Denso má být za šest let uhlíkově neutrální Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/galerie/page/35111-zeleny-vodik-i-fotovoltaika-liberecke-denso-ma-byt-za-sest-let-uhlikove-neutralni/49390.html?utm_source=copy#picture

Zelený vodík i fotovoltaika. Liberecké Denso má být za šest let uhlíkově neutrální

Čtvrtek, 25. ledna 2024, 14:55 

Liberecký závod společnosti Denso patří mezi největší zaměstnavatele v Libereckém kraji. Provoz v Liberci je také svou výrobou pro automotive průmysl energeticky velmi náročný. Proto postupně podniká kroky, aby byl energeticky soběstačný a také uhlíkově neutrální. V lednu například zprovoznil největší firemní fotovoltaickou elektrárnu na Liberecku. Premium Denso v Liberci je největším takzvaným termálním závodem v Evropě. To znamená, že pro automobilový průmysl vyrábí termální systémy. A to znamená vysokou energetickou náročnost. Postupně tak přichází s inovacemi, které mají přinést uhlíkovou neutralitu. A to už od roku 2030. "Naším cílem je, aby náš závod byl karbon neutrální do roku 2030, automobilový průmysl prochází velkým změnami, chystáme se na to," uvedl výrobní ředitel Densa Lukáš Starý. Řadu projektů směřujících k uhlíkové neutralitě už podle něj podnik zvládl. Část tepla, které při výrobě vzniká, například využívá pro vytápění areálu. Vlastní technologie pak upravuje tak, aby se snižovala energetická náročnost. Výroba zeleného vodíku Na globální úrovni podle Starého Denso vyvíjí další pokročilé technologie, jako je výroba zeleného vodíku nebo pro cirkulaci CO2. "Z výroby by se jímal CO2, z něj se vyrobí palivo, které se následně spotřebuje. Zatím se to ekonomicky nevyplácí, ale pracujeme na tom," upřesnil Tomáš Švagerka, manažer výrobního centra inovací. Tou nejviditelnější změnou je ale nová fotovoltaická elektrárna, která vznikla na průmyslové ploše v areálu závodu. Má výkon 1,69 MWp a ročně vyrobí 1600 MWh. Na rozloze více než dvou fotbalových hřišť bylo instalováno 3724 panelů, které zabrání vypuštění 656 tun emisí CO2.

I přes svou velikost ale přesto znamená jen tři procenta spotřeby libereckého závodu. "Zvažujeme i rozšíření FVE na fasády nebo na parkovací plochu v rámci budoucího rozšíření bychom tuto technologii chtěli využít," dodal Starý. Denso zvažovalo fotovoltaiku i na střeše, to ale nakonec zavrhlo. "Využití střechy jsme zvažovali, ale střechy potřebujeme volné, abychom mohli instalovat výduchy a podobně. Dalším důvodem je údržba, která by na Liberecku především v zimě byla složitá s ohledem na úklid sněhu a podobně," dodal Švagerka. Fotovoltaiku pro Denso postavila společnost ČEZ ESCO v programu Fotovoltaika za 1 Kč. Denso poskytlo areál a ČEZ ESCO za korunu elektrárnu postavil. Denso se ale zároveň zavázalo, že příštích deset let bude od ČEZ ESCO odebírat elektřinu. Po deseti letech pak areál bude jen Densa. Panely by pak měly fungovat zhruba 35 let. Průměrná mzda 36 tisíc Denso je jedním z největších zaměstnavatelů v kraji, v třísměnném provozu zaměstnává skoro dva a půl tisíce lidí. Průměrná mzda bez vyššího managementu je zhruba 36 tisíc korun. Zhruba čtvrtinu zaměstnanců tvoří agenturní pracovníci. "Musíme rychle nabírat a reagovat na zákazníky, což se s kmenovými zaměstnanci tolik nedá. Chceme se ale dostat na cca 10 až 15 procent agenturních zaměstnanců," uvedl Jiří Heteš, personální manažer Densa. Problém podle něj je sehnat specializované pracovníky, jako jsou seřizovači nebo teamleadeři. Na trhu podle něj nejsou, a tak si je Denso musí vychovávat. Podnik chce také ještě více spolupracovat s městem Liberec a Libereckým krajem, ať už na projektech uhlíkové neutrality nebo vychovávání specializovaných pracovníků. "Představíme stipendijní program, které nabídneme příští rok. Funguje spolupráce s univerzitou, máme tu kolegy, kteří tu tvoří diplomové práce a později se mohou stát našimi zaměstnanci," uzavřel Starý.


Zdroj:

V Liberci vyrostlo největší solární parkoviště v Česku. Je v areálu DENSO

V Liberci vyrostlo největší solární parkoviště v Česku. Je v areálu DENSO · Foto: ČEZ, Martina Petrášková
V Liberci vyrostlo největší solární parkoviště v Česku. Je v areálu DENSO · Foto: ČEZ, Martina Petrášková

Největší solární parkoviště v ČR vyrostlo v areálu DENSO v průmyslové zóně v Liberci. Takzvaný carport tvoří 2 706 solárních panelů, jejich výkon bude 1,8 MWp, zaparkovat pod nimi může 482 aut. Firma tak využila parkoviště k výrobě zelené energie, zároveň zlepšila komfort parkování pro zaměstnance.Do provozu bude carport v areálu společnosti DENSO MANUFACTURING CZECH (DMCZ) uveden do měsíce. Energie, kterou vyrobí, by pokryla průměrnou roční spotřebu více než šesti stovek domácností. Bude však samozřejmě sloužit pro účely DENSO. Část z vyrobené elektřiny pak bude použita i na nabíjení elektromobilů, součástí instalace carportu je totiž i 14 nabíječek.

"Obnovitelné zdroje nám umožňují výrazně snížit náklady na výrobu. V našem libereckém závodě denně vyrobíme přes 9 600 automobilových klimatizačních jednotek a řádově obdobný objem dalších komponentů pro termální systémy, což je náročné nejenom lidskými silami, ale i právě energeticky. Jsem tak rád, že nám od nákladů uleví nový carport. Díky fotovoltaickým elektrárnám navíc snižujeme naši uhlíkovou stopu, což je oblast, na kterou se dlouhodobě soustředíme," uvádí Akihiko Kakiuchi, prezident DENSO Manufacturing Czech.

Nové solární parkoviště s výkonem 1,8 MWp přitom není jediným obnovitelným zdrojem v areálu firmy. Od roku 2024 společnosti elektřinu například dodává i klasická fotovoltaická elektrárna s výkonem 1,7 MWp, kterou postavilo, stejně jako carport, ČEZ ESCO. Jedna z největších komerčních fotovoltaických instalací v ČR pokrývá plochu větší než dvě fotbalová hřiště.

"Už fotovoltaická elektrárna, kterou jsme pro DMCZ postavili před dvěma lety, patřila mezi největší firemní solární elektrárny v České republice. Liberecká firma v překonávání fotovoltaických rekordů pokračuje. Projekty jako tento dokazují, jak důležitou roli hraje v našem průmyslu racionální dekarbonizace a že pro firmy není jen deklarací, ale hlavně způsobem, jak ušetřit. Carporty jsou navíc investicí, která pomáhá jak firmě, tak

aměstnancům. Zaměstnavatel efektivně využije svoje pozemky a pracovníci můžou parkovat ve stínu a suchu," říká Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO.

Obě elektrárny v prostorách areálu mají podle odhadů pokrýt zhruba desetinu spotřeby elektřiny liberecké pobočky DENSO.

Na instalaci solárního parkoviště s ČEZ ESCO spolupracovala společnost Carporio.

Liberecký závod carport od dodavatele převzal za symbolickou 1 korunu. Využil totiž unikátního systému financování ČEZ ESCO, ve kterém se dodavatel stará vedle výstavby i o financování. Klient pak instalaci splácí z odběru elektřiny za předem dohodnutou cenu – v tomto případě po dobu deseti let.

"V podstatě bych to přirovnal k formě leasingu, firma se tím pádem nemusí starat o samotné vlastnictví těch věcí, nemusí se starat o energetickou část ani o servis. V českém průmyslu teď tento způsob frčí," dodává Čermák.

"S instalacemi za korunu máme bohaté zkušenosti. Zákazníkům umožní realizovat náročné investice i bez velkých počátečních nákladů, díky čemuž může přístup k zelené energetice získat větší množství firem. I klasická fotovoltaika, která zde v areálu stojí, byla vystavěna s využitím tohoto formátu financování. Ze vztahu klienta a dodavatele se díky němu vytváří dlouhodobé partnerství, které může přinést i další spolupráci, jako tomu bylo třeba právě u DMCZ," říká Vladimír Zadina, generální ředitel Air Plus.

Sníh ze solárů budou shazovat

Liberec bude pro správce solárního parkoviště výzvou, sněhová pokrývka tu totiž nebývá v zimě výjimkou. "Pro statiky to byla opravdu výzva, řešili už tu konstrukci jako takovou. Opravdu je to tady prostředí, které je známé sněhovou pokrývkou. Takže ty carporty jsou na to připravené. Samozřejmě, pokud jsou panely zasněžené, tak nevyrábějí, takže je v zájmu všech z těch panelů sníh sundávat. Bude je také nutné čistit, nicméně nejde rozhodně o každodenní údržbu," podotýká Zadina.

Lepší parkování pro zaměstnance

Lukáš Starý, který má v DENSO v Liberci na starosti výrobu, už zaznamenal pozitivní ohlasy zaměstnanců na parkoviště kryté solárními panely. "Teď během krásného a teplého babího léta ocenili, že na auta nepraží přímo slunce a nerozpaluje je, přínos ale krytá stání budou mít i teď na podzim za deště nebo v zimě, kdy lidem nezapadá auto během pracovní doby sněhem," věří.

Parkoviště přitom dokáže pojmout všechny automobily zaměstnanců i v nejvytíženějších chvílích, kdy se střídají směny.

V budoucnu je ve hře i benefit pro zaměstnance v podobě možnosti nabíjení elektromobilů buď za sníženou cenu, nebo zcela zdarma, podle rozhodnutí firmy. Nabíjecí stanice pak chce firma využít i pro elektromobily, které budou při obměně vozového parku do liberecké pobočky pořizovány.

zdroj: https://liberecka.drbna.cz/spolecnost/903139-v-liberci-vyrostlo-nejvetsi-solarni-parkoviste-v-cesku-je-v-arealu-denso.html?

Liberecká drůbežárna

pohled na drůbežárnu v 70.letech - například v roce 1978 zde bylo 101 547 kusů nosnic
pohled na drůbežárnu v 70.letech - například v roce 1978 zde bylo 101 547 kusů nosnic

Areál byl postaven v dobách hlubokého socialismu v rámci tehdejšího rozvoje intenzivního drůbežnictví v Československu. Jednalo se o velkokapacitní drůbežárnu, která sloužila k masové produkci vajec a drůbežího masa. V plném provozu fungovala po celá 70. a 80. léta a svou činnost si udržela ještě v průběhu 90. let 20. století, kdy prošla privatizací. Pro obyvatele okolí bylo toto místo desítky let nechvalně známé typickým silným zápachem. 

Po ukončení provozu drůbežárny začal areál na okraji Liberce nezadržitelně pustnout. Budovy zchátraly a z místa se stal jeden z největších a nejproblémovějších brownfieldů ve městě. Opuštěné haly léta hyzdily okolí Doubí a nepřinášely městu žádný užitek.

Zásadní zlom v historii areálu přišel v roce 2021. Soukromý investor se rozhodl investovat 700 milionů korun do kompletní přeměny zanedbaného brownfieldu na moderní průmyslový areál (Agrotechnology park) zaměřený na high-tech technologie.

Proměna prostředí: Tam, kde dříve fungoval zemědělský chov, vzniklo extrémně sterilní a čisté prostředí.

Nový účel: Namísto produkce vajec a drůbeže se dnes v tomto areálu vyrábějí precizní plastové moduly a komponenty potřebné pro globální polovodičový průmysl (výrobu čipů, mikročipů a SIM karet).

Historie liberecké drůbežárny se tak definitivně uzavřela a místo se stalo symbolem modernizace a technologického rozvoje celého libereckého regionu.

Drůbežářský gigant v Doubí před dokončením

Drůbežárna libereckého Státního statku v Doubí se dá už dnes nazvat gigantem. Je to továrna na konsumní a násadová vejce, k níž patří i výběhové chovy v Krásné Studánce, Stráži n. N., Jeřmanicích a Jenišovicích na Jablonecku. Má 13 362 slepic a 20 861 kuřat. Od července bude tento stav ještě zvyšovat. Celkem bude mít letos v průměrném stavu sedmnáct a v příštím roce třicet tisíc nosnic, z toho dvacet pět v samotném Doubí a pět v Jenišovicích. Ostatní menší chovy budou zrušeny.

Tomu bude úměrná i dodávka. Letos činí dva a půl miliónu konzumních a šedesát pět tisíc násadových vajec, což je asi čtvrtina produkce celého okresu, a příští rok se zvýší na 4 900 000. Při tom se jeví předpoklad, že v tu dobu bude v průměru 165 vajec na nosnici za rok, protože už od počátku roku do konce února činila snůška 34,4 na kus. Drůbežího masa má být v tomto roce odevzdáno 270 centů a v příštích obdobích se budou dodávky ještě postupně zvyšovat.

TERMÍNY A KVALITA PRÁCE.

Pro vedoucího tohoto podniku, ing. Františka Dudu, to však není důvod k veselí. Naopak, má plnou hlavu starostí. Bude kam dát chovný materiál? A jestliže ne, jak se splní plán nákupu? To jsou otázky, které si musí klást, protože termíny stavebních prací visí dosud ve vzduchu a všechno záleží na pracovnících libereckého Stavokombinátu. Ti nyní dokončují dvě haly, každou na pět tisíc slepic, a obě mají předat do užívání v polovině roku. Otázka je ovšem, zda termín dodrží. A pak, statek by je potřeboval už koncem května. Zednické práce jdou slibně kupředu, ale co to ostatní? A přitom kuřata do hal, které se dostavují, už na statku nakoupili. Patnáct tisíc jich budou mít včas připravených. Neradi by však, aby to dopadlo jako loni. Tehdy zůstali dlužni 130 000 vajec jen proto, že jedna hala byla předána o měsíc později, a to ještě se závadami.

Závad je však víc. Např. v hale pro slepice nejsou dobře usazeny žlábky, takže směsi z nich padají na zem, čímž vznikají zbytečné ztráty na krmivu. Těchto směsí leží na zemi (od října min. roku, od kdy na tuto věc statek upozorňuje) už desítky centů. Nedostatky jsou také v kotelně. V provozu není dosud třetí kotel, ačkoliv byl předán a reklamován, napájecí čerpadla zaplavuje povrchová voda, která je k nim sváděna parovody, u kotlů jsou spálené pomocné ventilátory s elektromotory a co horšího, není dokončen výtah na škváru. Menší závady jsou i v administrativní budově a v blátě se topí (i když za to nemohou stavbaři) vozovky, na které navrhuje projektant a dodavatel dát panely.

Jsou však ještě další bolesti. Vezme-li se v úvahu, že velkochov má kapacitu na 30 000 slepic, není vyřešeno odchovné zařízení na kuřice. To by se však dalo napravit tím, že by se upravilo stávající skladiště. Stejně je zbytečně velké a hlavně vysoké a klidně by jej nahradila ocelokolna. Jeho adaptací by však vznikla odchovna, v níž by bylo možné odchovat o 20 000 kuřat víc, což by teprve odpovídalo formám skutečného velkochovu.

KULTURNOST PROSTŘEDÍ A DOBRÉ VÝDĚLKY.

Tyto problémy však neznamenají, že je všechno v Doubí špatné. Naopak. Velkochov má už v provozu čtyři haly, veterinární zařízení s pitevnou a laboratoří a pracovníkům slouží tzv. nečisté a čisté šatny, přezouvárny, umývárny i kulturní místnost. Pracovní doba je zkrácena na 88 hodin za dva týdny (všední den se pracuje 7, v sobotu a v neděli 9 hodin) a každých čtrnáct dnů je volná sobota i neděle. Platy ošetřovatelů, kterých pracuje zatím patnáct (z toho devět přímo v Doubí – a dalších šest se bude přijírat po dostavění zbývajících hal), činí 1000 korun a třicet procent prémií, které obdrží každý na základě osobního ohodnocení.

Jde tedy o podnik, který má budoucnost a který po svém dokončení jako jeden z největších v celém Severočeském kraji, bude zásobovat širokou spotřebitelskou oblast čerstvými vejci a drůbežím masem.

J. TVRZNÍK (29.3.1967)

prostor areálu bývalé drůbežárny neustále měnil majitele - v létě roku 2023 by měla být konečně dokončena výstavba nových průmyslových hal
prostor areálu bývalé drůbežárny neustále měnil majitele - v létě roku 2023 by měla být konečně dokončena výstavba nových průmyslových hal

Průmyslové haly vyrůstající na místě bývalých drůbežáren v Liberci mají nového vlastníka. Za více než miliardu korun se jím stal investiční fond CB Property Investors ze skupiny Crowdberry.

Rozestavěný průmyslový areál v libereckém Doubí má nového domácího. Většinový podíl v projektu koupil investiční fond CB Property Investors ze skupiny Crowdberry. Cena transakce převýšila jednu miliardu korun. V areálu bude sídlit americká firma UCT Fluid Delivery Solutions, přední výrobce plastových modulů pro výrobu čipů, mikročipů a SIM karet.

"Akvizice areálu s hodnotou zhruba 1,5 miliardy korun po dokončení je pro náš fond velký krok kupředu. Zároveň pomáhá stabilním společnostem v růstu a v tvorbě pracovních míst v technologickém průmyslu, což bylo významné kritérium našeho výběru," uvedl Jan Rovný, investiční šéf v CB Property Investors.

Průmyslový areál vznikající na místě bývalých drůbežáren budou tvořit celkem tři haly. Poslední hala má být dokončena letos v létě. Celkem má v komplexu pracovat tisíc lidí. Průmyslový park se nachází nedaleko klíčové silnice I/35 protínající Liberec. Opodál stojí továrna Denso vyrábějící klimatizace do automobilů.

"Pro společnost UCT bude nový výrobní areál zázemím pro plánovaný růst, základem pro další navýšení počtu zaměstnanců v odvětví, které je a pravděpodobně dále bude jedním z nejdynamičtějších oborů budoucnosti," komentoval Martin Pavlata, generální ředitel české části americké UCT.

Společnost do nového areálu přesune výrobu ze současných dvou míst zároveň se zhruba 600 zaměstnanci a má rovněž v plánu nábor nových zaměstnanců.

Dosavadním developerem projektu byla firma Proinco ze skupiny Industrial & Capital Holding. Po změně většinového majitele projektu poskytla úvěr na jeho financování UniCredit Bank.

Průmyslový park vzniká na místě bývalých drůbežáren, tedy na brownfieldu. O staré průmyslové pozemky je mezi investory zájem.

zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-reality-miliardovy-obchod-v-liberci-haly-na-miste-drubezaren-zmenily-majitele-228148

Průmyslová zona sever

Pohled na severní zónu, když se plnila. (archiv M.Bárta)
Pohled na severní zónu, když se plnila. (archiv M.Bárta)

Liberecké průmyslové zóny


V současnosti jsou v Liberci dvě průmyslové zóny - Jih a Sever.
Na Jihu byla během let 2001 a 2002 započata výstavba prvních výrobních závodů. V současné době je zóna téměř plně obsazena investory. Jsou tam továrny DENSO Manufacturing či Toyota.
Sever je průmyslovou zónou ze dvou třetin. Jednu tvoří obchodní řetězce. Sídlo tam má například hypermarket Globus.
Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/liberec-hleda-misto-pro-dalsi-tovarny-prumyslove-zony-uz-jsou-plne.A110302_1541371_liberec-zpravy_alh

Share