Průmyslová zóna pod nádražím

05.12.2021
zdroj: https://picclick.de/
zdroj: https://picclick.de/
1910 (archiv M.Gergelčík) komentář F.Zikmund: teď bychom na tomto místě viděli průtah městem a vozovnu Dopr. podniku. Některé domy a všechny komíny jsou zbourané, některé domy ještě stojí.
1910 (archiv M.Gergelčík) komentář F.Zikmund: teď bychom na tomto místě viděli průtah městem a vozovnu Dopr. podniku. Některé domy a všechny komíny jsou zbourané, některé domy ještě stojí.

Červený kruh - Mrštíkova 399/2a; Dnešní WERK, dříve továrna na koberce Aubin, Protzen & Co.Žlutý kruh - Mrštíkova 380/5, dům u vjezdu do vozovny DPMLJ.Zelená čára - Mrštíkova ulice.Oranžová čára - Děvínská ulice, nyní zcela uzavřena areály přilehlých firem.Komíny místních továren a městské elektrárny již nestojí, stejně jako mnoho dalších domů. (autor příspěvku Čech Lands)

1900 - 2022 (M.Gergelčík)
1900 - 2022 (M.Gergelčík)

Dva pohledy od nádraží do dnešní třídy 1.máje


v době, kdy ještě nestála budova Skloexportu, která byla postavena před dům s reklamou

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Výhled od nádraží na město začátkem minulého století
Výhled od nádraží na město začátkem minulého století
odesláno 13.5.1959 (archiv Tomáš Stracke)
odesláno 13.5.1959 (archiv Tomáš Stracke)
Celkový pohled na tzv. tovární čtvrť z míst pozdějšího krematoria. Vlevo nákladní a naproti němu objekt tzv. staré valchy (kolem roku 1910)......Hana Ulrichová : Takže koukáme na ulici Košickou s budovami Hedvy, dnes Babylonu. Ta kostka je dnešní ubytovna vedle IQ Landie a dva domy za lidičkama jsou na ulici Dr.M. Horákové.
Celkový pohled na tzv. tovární čtvrť z míst pozdějšího krematoria. Vlevo nákladní a naproti němu objekt tzv. staré valchy (kolem roku 1910)......Hana Ulrichová : Takže koukáme na ulici Košickou s budovami Hedvy, dnes Babylonu. Ta kostka je dnešní ubytovna vedle IQ Landie a dva domy za lidičkama jsou na ulici Dr.M. Horákové.
Nádraží začátkem minulého století (foto z archivu Boveraclubu) V minulosti se zřejmě snažili zajistit, aby stanice tak významného rakouského města jako Reichenberg měla reprezentativní vzhled, v souladu s časovým stylem. Všechny rozměry a tvary jednotlivých stavebních prvků se zdají být koordinovány. Je logické, že vznikla stavební kresba vytvořená kvalifikovanými odborníky. A určitě tehdejší vybrané městské třešně otestovaly zamýšlený pohled fasády na reprezentaci, harmonii a důstojnost, na mysli pozitivní dopad na místní a hosty, případně z Berlína či Vídně. Negativní strukturální změny, ke kterým došlo na této stanici od roku 1905, pravděpodobně došlo k nedostatku peněz nebo nedorozumění. Samozřejmě, že by se daly změnit, useknout. Ale potom by se jednou hodná >station < stala debilní, odpudivá účelová budova, chudší vzhled než nějaká kasárna. (autor komentáře Peter Dorn)
Nádraží začátkem minulého století (foto z archivu Boveraclubu) V minulosti se zřejmě snažili zajistit, aby stanice tak významného rakouského města jako Reichenberg měla reprezentativní vzhled, v souladu s časovým stylem. Všechny rozměry a tvary jednotlivých stavebních prvků se zdají být koordinovány. Je logické, že vznikla stavební kresba vytvořená kvalifikovanými odborníky. A určitě tehdejší vybrané městské třešně otestovaly zamýšlený pohled fasády na reprezentaci, harmonii a důstojnost, na mysli pozitivní dopad na místní a hosty, případně z Berlína či Vídně. Negativní strukturální změny, ke kterým došlo na této stanici od roku 1905, pravděpodobně došlo k nedostatku peněz nebo nedorozumění. Samozřejmě, že by se daly změnit, useknout. Ale potom by se jednou hodná >station < stala debilní, odpudivá účelová budova, chudší vzhled než nějaká kasárna. (autor komentáře Peter Dorn)
Liberecká plynárna (před rokem 1918)
Liberecká plynárna (před rokem 1918)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Na místě bývalého rybníka vyrostl komplex průmyslových podniků, které Liberci zajišťovaly plyn a elektrickou energii (zdroj: ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka)
Na místě bývalého rybníka vyrostl komplex průmyslových podniků, které Liberci zajišťovaly plyn a elektrickou energii (zdroj: ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka)

Průmyslová čtvrť pod nádražím v druhé polovině 19.století

Po napojení Liberce na železniční síť se stal Liberec - III Jeřáb nejen nejprůmyslovější části města, ale i jeho vstupní branou. Z dopravního hlediska si uchoval svoji důležitost dodnes. Podívejme se, jak se zejména rozmach průmyslového podnikání odrazil ve druhé polovině 19. století ve stavebním rozvoji v různých částech této čtvrti. Nejvíce budov výrobního charakteru vzniklo v místě, kde se nacházely podmáčené plochy po tzv. starém rybníku. Tyto plochy byly z hlediska zakládání staveb méně vhodné. Město zde po roce 1850 získalo od Clam-Gallasů část pozemků, které byly od roku 1856 rozparcelovány na stavební místa. V roce 1861 byl pro tuto část povolen regulační plán a od roku 1870 se začalo stavět. Postupným odprodejem další půdy různým podnikatelům tady vyrostlo do devadesátých let 19.století dolní průmyslové centrum zvané "Fabriksviertel" (tovární čtvrť), které se stalo postupně od osmdesátých let trvale součástí Liberce III. Čnělo v ní k nebi nejvíce komínů v Liberci a připomínalo anglický "Manchester". Na starý název této části "Teich ", upomínal až do roku 1945 hostinec "Zum alten Teiche" zřízený mezi lety 1882/1887 v čp. 374 - III na konci dnešní Tatranské ulice. V roce 1890 byl se založením dnešní Košické ulice postaven přes Nisu nový dřevěný most. Zahájením provozu nové trati Česká Lípa - Liberec byla v roce 1900 dána v užívání odbočka z dnešních libereckého vnějšího nádraží do nákladního nádraží Ústecko-Teplické dráhy (čp.411 - IV), které bylo umístěno v blízkosti hranic s touto částí Liberce III. Byl po něm nazván i nedaleký hostinec "Zum Aussig Teplitzer Bahnhof" (čp. 418 - III).

Prvním z několika velkých průmyslových podniků byla plynárna v dnešní Nitranské ulici čp. 348 - III, která sloužila až do roku 1958. Byla postavena v letech 1858 - 1859 a uvedena do provozu krátce před zavedením železniční dopravy v Liberci, kdy dodala první plyn do 214 pouličních lamp. Později k ní přibyly objekty čp. 381 (zbourán, dnes v tomto místě nová stavba v areálu firmy RWE), čp.560, v roce 1912 nově přestavěná budova čp. 603 a roku 1913 vodárenská věž, zbořená v roce 1980. Od roku 1909 patřila plynárna městu.

pokračování příště.........

(zdroj Jiří Bock - Liberec III - Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby, 2016)

pohled do roku 1973 objektivem Erwina Cettinea. Pohled na objekty bývalé plynárny před jejich demolicí a vyřazené vozy 6MT.
pohled do roku 1973 objektivem Erwina Cettinea. Pohled na objekty bývalé plynárny před jejich demolicí a vyřazené vozy 6MT.
1903 (archiv T.Majer)
1903 (archiv T.Majer)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Tovární komplex firmy Anton Demuth & Söhne v Hrazené ulici a třídě 1.máje v idealizovaném zobrazení, vlevo dole dům čp. 76 - III (1898)
Tovární komplex firmy Anton Demuth & Söhne v Hrazené ulici a třídě 1.máje v idealizovaném zobrazení, vlevo dole dům čp. 76 - III (1898)
Pohled přes Nisu na ulici U Nisy a U Jezu s okolím (1902)
Pohled přes Nisu na ulici U Nisy a U Jezu s okolím (1902)
Továrna firmy Josef C.Meissner (čp. 391) s okolím v idealizované podobě v ulici Tatranské a U Nisy (počátkem 20.století)
Továrna firmy Josef C.Meissner (čp. 391) s okolím v idealizované podobě v ulici Tatranské a U Nisy (počátkem 20.století)
V levé části továrna firmy Aubin-Protzen (čp. 399) v idealizované úpravě (osmdesátá léta 19.století)
V levé části továrna firmy Aubin-Protzen (čp. 399) v idealizované úpravě (osmdesátá léta 19.století)

Průmyslová čtvrť pod nádražím v druhé polovině 19.století a v první polovině 20.století .....2.část

V této části Liberce III postupně přibývaly další objekty, většinou záměřené na textilní výrobu. Nejstarší byla továrna Ferdinanda Felgenhauera v dnešní Kladenské ulici (čp. 372 - III) postavena kolem roku 1870, kterou jeho potomci provozovali do konce první světové války. Textilní výrobou se zabývala od roku 1901 firma Ludwig Back v čp. 407 - III v dnešní Mrštíkově ulici, v níž byla od roku 1884 původně koželužna. Patřil k ní objekt čp. 380 a později roku 1901 tovární budova čp. 555. V roce 1909 ji koupil Emil Deutsch a zřídil v ní mechanickou tkalcovnu, kterou vlastnil do roku 1921. Továrnu na sukno (čp.471 a čp.472 - III) v dnešní Košické ulici postavili v roce 1890 bratří Robert a Heinrich Grunerové a firma Robert Gruner zde působila patrně do roku 1918. K nejvýznamnějším průmyslovým zařízením patřila firma Neumann & Bürren, od r. 1902 C. Neumann & Söhne, která si nechala v Nitranské ulici podle projektu z roku 1885 postavil mechanickou tkalcovnu (čp. 415 - III, dnes po přestavbě Babylon). V roce 1884 si postavil v dnešní ulici U Nisy Wenzel Jantsch přádelnu a apretovnu v čp. 410 a v čp 411 - III barvírnu na sukno. Budovy koupila roku 1909 firma Wenzel F. Tschörner a provozovala v nich výrobu sukna až do roku 1945. V čp. 398 - III v dnešní Nitranské ulici a v čp. 244 U Nisy měla tkalcovny od roku 1886 do roku 1945 firma Herminghaus & Co. (dnes součást Babylonu). Známá byla firma Aubin, Protzen & Co, která si krátce po roce 1882 postavila továrnu na koberce v Mrštíkově ulici (čp. 399). V roce 1912 se rozšířila o objekt čp 638 - III a roku 1913 o čp. 579. Výroba koberců zde trvala až do počátku druhé světové války. Továrnu na výrobu mýdla si vystavěla dnešní Tatranské ulici (čp. 391 - III) před rokem 1882 firma Josef C. Meissner a vlastnila ji do roku 1945. K velkým strojírenským podnikům monarchie patřila firma Esser & Schneider (později Paul Schneider) působící od roku 1883 v Mrštíkově ulici v objektu čp. 404 - III se slévárnou až do roku 1945.

(zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby, 2016)

část tovární čtvrti z pohledu z nádraží mezi ulicemi Děvínskou a Nitranskou, na volné ploše se dnes rozkládá areál Dopravního podniku města Liberec a Jablonec (1899)
část tovární čtvrti z pohledu z nádraží mezi ulicemi Děvínskou a Nitranskou, na volné ploše se dnes rozkládá areál Dopravního podniku města Liberec a Jablonec (1899)
pohled z prostoru dnešní ul. 1. máje k východu, tramvajová remíza, v pozadí tovární objekt v dnešní Děvínské ul., vlevo svah Perštýna, vpravo průhled k Rochlici (archiv SM v Liberci)
pohled z prostoru dnešní ul. 1. máje k východu, tramvajová remíza, v pozadí tovární objekt v dnešní Děvínské ul., vlevo svah Perštýna, vpravo průhled k Rochlici (archiv SM v Liberci)

Pohled z věže plynárny na křižovatku dnešní Děvínské a Mrštíkovy ulice před sto lety.

Vlevo přízemní objekty tramvajových garáží a za nimi část elektrárny, uprostřed budovy továrny na koberce Aubin Protzen (čp.287, 526-III). V okolních ulicích se nacházelo více než deset dalších továren a řada menších dílen. Největším podnikem byly textilky C.Neumann a Herminghaus a spol (Zdroj Liberec III - Jeřáb)

pohled od ulice 1.máje v 60.letech minulého století (foto Otto Vávra starší)
pohled od ulice 1.máje v 60.letech minulého století (foto Otto Vávra starší)
Pohled z ulice 1.máje směr vozovna tramvají v 60.letech (foto Otto Vávra starší) a 12.7.2022
Pohled z ulice 1.máje směr vozovna tramvají v 60.letech (foto Otto Vávra starší) a 12.7.2022
Vozovna tramvají v Liberci (archiv Jiří Menghin)
Vozovna tramvají v Liberci (archiv Jiří Menghin)
vozovna (archiv Jaroslav Hůlka)
vozovna (archiv Jaroslav Hůlka)

nová tramvajová vozovna


V Liberci byla v roce 1908 postavena nová tramvajová vozovna s odstavnou halou pro 36 vozů, dílenskou a montážní halou a dalšími podivnými prostorami. V roce 1913 byla rozšířena o další odstavnou halu. Vzadu vidíme vystupovat objekt plynárny s věží.

(zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 - 2000)

Posunovači  v březnu 1983 v žst. Liberec zapomněli dát výkolejku. Rozjely se tak na 70 km/h a naložené vagony s uhlím pro uhelné sklady Liberec to vzaly  šupem a narazily do budovy staré plynárny (archiv J.Hůlka, komentář Marek Stahl)
Posunovači v březnu 1983 v žst. Liberec zapomněli dát výkolejku. Rozjely se tak na 70 km/h a naložené vagony s uhlím pro uhelné sklady Liberec to vzaly šupem a narazily do budovy staré plynárny (archiv J.Hůlka, komentář Marek Stahl)