Radnice a severní strana náměstí

28.09.2022
archiv Veronika Jičínská
archiv Veronika Jičínská
archiv M.Ban
archiv M.Ban
 (zdroj: kniha Liberecká radnice, Libuše Bílková a kol., Dialog, 1993) (archiv P.Ruprecht)
(zdroj: kniha Liberecká radnice, Libuše Bílková a kol., Dialog, 1993) (archiv P.Ruprecht)
Reichenberg, stará radnice. Kreslení od E. Scholze (tužka a inkoust)
Reichenberg, stará radnice. Kreslení od E. Scholze (tužka a inkoust)
snímání zvonu v roce 1892.(archiv SM Liberec)
snímání zvonu v roce 1892.(archiv SM Liberec)

Staroměstské náměstí s radnicí

a vzpomínka na udílení medailí dne 8.září 1844 v interiéru radnice.

Toto je patrně jediné dochované, i když značně stylizované vyobrazení interiéru staré liberecké radnice. Na stěně visí portrét Kristiána Kryštofa Clam-Gallase. (zdroj Kniha o Liberci)

krása původní liberecké Radnice (Fotočas Mirek)
krása původní liberecké Radnice (Fotočas Mirek)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv M.Ban
archiv M.Ban
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
(archiv Jany Zahurancové)
(archiv Jany Zahurancové)
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
Byla, nebyla... (zdroj: kniha Liberecká radnice, Libuše Bílková a kol., Dialog, 1993) (archiv P.Ruprecht)
Byla, nebyla... (zdroj: kniha Liberecká radnice, Libuše Bílková a kol., Dialog, 1993) (archiv P.Ruprecht)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
archiv O.Musil
archiv O.Musil
stará věž liberecké radnice - snímání zvonu v roce 1892. (archiv SM Liberec)
stará věž liberecké radnice - snímání zvonu v roce 1892. (archiv SM Liberec)
1892 - stará věž liberecké radnice - snímání zvonu. Renesanční radnice z let 1599–1603 stála na náměstí až do roku 1894, kdy byla pro svůj špatný technický stav a v souvislosti s výstavbou nové, ještě reprezentativnější radnice zbořena. Podoba „staré“ radnice typově vycházela z radničních budov stavěných v nedalekém Slezsku, pro tuto oblast charakteristických (Lubań, Glogów, Lwówek Slaski). Osobitý prvek představovala především osmiboká věž se zastřešeným ochozem. Fotografii jsem upravil pro lepší kontrast a ostrost. zdroj: Severočeské muzeum v Liberci (archiv J.Peterka)
1892 - stará věž liberecké radnice - snímání zvonu. Renesanční radnice z let 1599–1603 stála na náměstí až do roku 1894, kdy byla pro svůj špatný technický stav a v souvislosti s výstavbou nové, ještě reprezentativnější radnice zbořena. Podoba „staré“ radnice typově vycházela z radničních budov stavěných v nedalekém Slezsku, pro tuto oblast charakteristických (Lubań, Glogów, Lwówek Slaski). Osobitý prvek představovala především osmiboká věž se zastřešeným ochozem. Fotografii jsem upravil pro lepší kontrast a ostrost. zdroj: Severočeské muzeum v Liberci (archiv J.Peterka)
archiv M.Gergelčík)
archiv M.Gergelčík)

Složitosti moderní společnosti .


Nedávno jsem si pročítal monografii o Libereckých radnicích od kolektivu autorů .

Zaujala mne budova staré radnice a její měníci funkce v průběhu století ( radnice stála na místě od roku 1603 až do roku 1893 . Dnes se všude množí administrativní budovy a městské orgány a organizace se " rozlezly " po celém městě .

Stará radnice se stavěla cca 2,5 roku a stála cca 2090 kop - Kopa českých grošů měla hodnotu 2 zlaté a 20 krejcarů. Tesař měl 4 zlatky za měsíc , slepice stála 5 krejcarů . Ta nová radnice pak stála pak 700 000 zlatých a stavěla se cca 3 roky ) . Dvě třetiny nákladů na stavbu staré radnice pokryly příjmy z várečného práva - zbytek dary. Jak je vidět z plánku stará radnice byla jednopatrová. Do roku 1850 tam byl výčep- od roku 1850 místo něj daňová správa !! Ve velkém sále se konaly významné události - svatby ,zábavy, divadlo . Na půdě se skladovalo seno pro případ ubytování vojska . V radnici byl k sklad obilí . Byly zde i obecní váhy. V závěru historie radnice zde byla i spořitelna . Dnes po radnici zůstal obrys v dlažbě a letopočet 1603 . Kopii věže nese Muzeum . Ve sbírce muzea jsou také váhy z roku 1703, portréty ze staré radnice. Na nové radnici je zvon ze staré radnice a některé výplně oken . ( malované okenní terče ) (autor příspěvku Karel Krenk)

model staré radnice

Liberec/Reichenberg si postavil roku 1603 na místo staré rychty novou radnici, zbourána byla 1894 a její věž byla v kopii postavena na nové budově Městského muzea u městských lázní... zajímavé je, že součástí radnice byly i masné a pekařské krámky, včetně šenku. Úřední věci se odehrávaly v patře... (archiv Pavel Koráb)

Hostinec u Zlaté koruny

v druhé polovině 19.století. Jeden z domů, které ustoupily stavbě nové radnice (zdroj Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

archiv O.Musil (za hostince U Zlaté koruny vykukuje hostinec “Wurstloch” (Díra na klobásy) - Frýdlantská č. 25 ( také již zbořený))
archiv O.Musil (za hostince U Zlaté koruny vykukuje hostinec “Wurstloch” (Díra na klobásy) - Frýdlantská č. 25 ( také již zbořený))
1880
1880

Severní strana Staroměstského náměstí

(olej na plátně, konec 19.století)

Část malby podle starší grafiky od Adolfa Stolleho. Úplně vlevo je hrázděný Seidlův dům (čp. 244 - I) stojící na rohu Železné a Frýdlantské ulice, vedle něho je vidět část prastaré kovárny s hospodou (čp. 184 - I).
Severní průčelí náměstí tvořilo před výstavbou nové radnice šest domů.
Byly to zleva doprava:
Hospoda U Zlaté koruny (čp. 183 - I), dvojdům čp. 182 - I a 181 - I,
hospoda U Zlatého slunce (čp. 180 - I)
uprostřed s průjezdem na budoucí Divadelní náměstí,
Bývalá hospoda U konvice (čp. 179 - I) a dům U Zlatého lva, přejmenovaný později na Obecní dům (čp. 178 - I).
Za ním vystupuje roh hospody U Města Vídně (čp. 177 - I). Průhled Střeleckou ulicí (5.května) uzavírá Arnoldův dům (čp. 176 - I).
Zcela napravo jsou domy na východní straně náměstí: čp. 1 - IV a roh domu 2 - IV.

(Zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Liberecké náměstí se ještě se starou původní radnicí.. 🧐 (malý repas barev Fotočas Mirek)
Liberecké náměstí se ještě se starou původní radnicí.. 🧐 (malý repas barev Fotočas Mirek)
STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ  Dnešní náměstí Dr. E. Beneše s původní renesanční radnicí postavenou v letech 1599—1603, zbouranou v roce 1893 a se starými domy na severní straně náměstí zbouranými v roce 1881. Před radnicí stojí kašna se sochou Neptuna od sochaře Alberta Linkeho z Jítravy -  signatura O. F. olejomalba na plátně 1893 (archiv Severočeského muzea Liberec)
STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ Dnešní náměstí Dr. E. Beneše s původní renesanční radnicí postavenou v letech 1599—1603, zbouranou v roce 1893 a se starými domy na severní straně náměstí zbouranými v roce 1881. Před radnicí stojí kašna se sochou Neptuna od sochaře Alberta Linkeho z Jítravy - signatura O. F. olejomalba na plátně 1893 (archiv Severočeského muzea Liberec)
Staroměstské náměstí (náměstí Dr.E.Beneše) na konci 19. století - nová radnice již stojí, stará ještě není zbourána.
Staroměstské náměstí (náměstí Dr.E.Beneše) na konci 19. století - nová radnice již stojí, stará ještě není zbourána.
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
NEZASTAVITELNÝ BĚH ČASU i NA LIBERECKÉM NÁMĚSTÍ. (Color FOTOČAS)) Dvě krásné Radnice
NEZASTAVITELNÝ BĚH ČASU i NA LIBERECKÉM NÁMĚSTÍ. (Color FOTOČAS)) Dvě krásné Radnice
cca 1920
cca 1920

Radnice a severní strana náměstí

(těchto šest domů uvolnilo později místo nové radnici)

První liberecká radnice nahradila starou rychtu, která stávala v horní části dnešní Pražské ulice. Samotné rozhodnutí postavit uprostřed tehdejšího Staroměstského (dnes Benešova) náměstí radnici padlo v roce 1599. Vypracováním plánů a rozpočtu stavby byl pověřen italský mistr žijící ve Zhořelci Marcus Antonio Spazio di Lancio. Plány byly schváleny 11. září 1599, mistr se v nich zavázal vystavět budovu 40 loktů (23,7 m) dlouhou a 28 loktů širokou (16,6 m). Základní kámen radnice byl položen 2. října 1599. Během stavby bylo třeba odstranit z daného místa studnu a pranýř, dle požadavků byly také vykopány základy, které měly dvě podlaží a zasahovaly mimo samotnou stavební plochu. Hrubá stavba jednopatrové budovy byla dokončena roku 1602 a v říjnu následujícího roku byla dokončena také osmiboká věž s makovicí a korouhví, která neměla vlastní základy a spočívala na části přízemní klenby. Nová budova se stala třetí kamennou stavbou města. Dvě třetiny nákladů na stavbu pokryly příjmy z várečného práva, půjčku 1000 tolarů poskytla Kateřina z Redernu.

V prvním patře radnice sídlilo vedení města. Byl zde velký sál, radní síň, místnost pro uložení městských privilegií a vězení pro dlužníky. Právě v prvním patře se konaly městské slavnosti. V přízemí se nacházel výčep, masné a pekařské krámy a od roku 1704 také kované obecní váhy s pískovcovými závažími. Podzemí sloužilo jako sklad piva a vína, nejhlouběji byla městská mučírna.

Dominantou budovy byla věž s hodinami. Věž však musela být poměrně často opravována: v letech 1654, 1695, 1735, 1753 a 1801. Roku 1801 zasáhl věž blesk a následný požár zničil celou horní část věže a ta musela být zcela vyměněna.

Během tří století od jejího postavení se okolní město poměrně rozrostlo a radnice přestala jeho obyvatelům stačit - bylo tedy nezbytné postavit budovu novou. Navíc byla budova po této době značně zchátralá. 18. 4. 1894 se konalo rozloučení se starou radnicí, vedle které již stála budova nová. Samotné zbourání trvalo čtyři týdny. Dodnes zbylo v Liberci mnoho připomínek první radnice. Přímo na náměstí je půdorys původní budovy vyznačen tmavou dlažbou a kamenem se vsazeným bronzovým letopočtem jejího postavení. Do budovy Severočeského muzea byla začleněna kopie věže a v muzejní expozici jsou také původní váhy. Tamtéž jsou také uchovány portréty Redernů a Gallasů z tehdejší výzdoby. Zvon ze staré radnice byl umístěn na severní průčelí té nové, kamenné pylony skončily na balustrádě spořitelny.
---------------
V roce 1879 založila Liberecká spořitelna konto na stavbu nové radnice a vzápětí na něj sama přispěla částkou 30 000 zlatých. Dalších 100 000 zlatých odkázal na tento účel průmyslník Franz Liebieg mladší (uváděn též jako Liebig, zemřel roku 1886). Přípravný výbor připravil skicu s požadovanými rozměry stavby, vyčíslil předpokládané náklady a doporučil městskému zastupitelstvu, aby o vypracování stavebních plánů byli požádáni renomovaní architekti. Tyto návrhy byly schváleny 15. 4. 1887 a byla vyhlášena soutěž na nejlepší projekt s doporučením k realizaci stavby v zaalpském stylu.

Z devíti došlých návrhů byl za nejlepší označen návrh vídeňského architekta Franze Neumanna. O realizaci právě tohoto projektu rozhodlo zastupitelstvo 6. prosince 1887 v době starosty Karla Schückera. Zastupitelé ocenili tehdy velikou užitnou plochu a nejnižší rozpočet. Základní kámen nové stavby byl položen 30. září 1888 a 5. listopadu 1890 byla dokončena hrubá stavba. 22. září 1891 byla na vrcholu hlavní věže vztyčena socha plechového rytíře, 1. září téhož roku navštívil stavbu radnice císař František Josef I. Původně plánovaný termín dokončení - 1. listopad 1892 - se nepodařilo dodržet kvůli politickým změnám, nejdůležitější z nich bylo odvolání městského zastupitelstva a dosazení vládního komisaře do čela městské správy. Radnice tak byla k prohlídkám zpřístupněna až o Velikonocích 2. a 3. dubna 1893.

Přesně pět let po položení základního kamene se konalo symbolické položení kamene posledního.


Stavba má přibližně čtvercový půdorys, v jejim středu je ponechán dvůr přístupný z obou boků stavby. Nad hlavním průčelí budovy obráceném k náměstí se zvedá trojice věží. Nejvyšší z nich, prostřední, má výšku 56 metrů. Původně její vrchol zdobila měděná socha rytíře Rolanda, ochránce městských práv. Socha byla roku 1952 nahrazena rudou hvězdou. Ta byla sňata v roce 1989 a následujícího roku nahrazena lvem jakožto symbolem České republiky. Konečně, roku 2005 byla na vrchol věže umístěna kopie původní sochy rytíře. Nad vstupním portálem s již vzpomenutým rokem očekávaného dokončení je reliéf od Theodora Friedla znázorňující založení stáré i nové radnice. V jeho středu je ženská postava symbolizující město, levá strana obsahuje postavy spojené s původní radnici a pravá postavy spojené se vznikem radnice nové. Nad reliefem je balustradový balkón, ze kterého mluvily mnohé historickeé osobnosti: František Josef I., Edvard Beneš, Adolf Hitler, Klement Gottwald a další. Na přední straně budovy je bronzový památnik ve tvaru tankového pásu jako vzpominka na devět obětí vpádu armád Varšavské smlouvy ze srpna 1968.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Příběh liberecké Radnice, staré a NOVÉ..

První liberecká radnice nahradila starou rychtu, která stávala v horní části dnešní Pražské ulice. Samotné rozhodnutí postavit uprostřed tehdejšího Staroměstského (dnes Benešova) náměstí radnici padlo v roce 1599. Vypracováním plánů a rozpočtu stavby byl pověřen italský mistr žijící ve Zhořelci Marcus Antonio Spazio di Lancio. Plány byly schváleny 11. září 1599, mistr se v nich zavázal vystavět budovu 40 loktů (23,7 m) dlouhou a 28 loktů širokou (16,6 m). Základní kámen radnice byl položen 2. října 1599. Během stavby bylo třeba odstranit z daného místa studnu a pranýř, dle požadavků byly také vykopány základy, které měly dvě podlaží a zasahovaly mimo samotnou stavební plochu. Hrubá stavba jednopatrové budovy byla dokončena roku 1602 a v říjnu následujícího roku byla dokončena také osmiboká věž s makovicí a korouhví, která neměla vlastní základy a spočívala na části přízemní klenby. Nová budova se stala třetí kamennou stavbou města. Dvě třetiny nákladů na stavbu pokryly příjmy z várečného práva, půjčku 1000 tolarů poskytla Kateřina z Redernu.

V prvním patře radnice sídlilo vedení města. Byl zde velký sál, radní síň, místnost pro uložení městských privilegií a vězení pro dlužníky. Právě v prvním patře se konaly městské slavnosti. V přízemí se nacházel výčep, masné a pekařské krámy a od roku 1704 také kované obecní váhy s pískovcovými závažími. Podzemí sloužilo jako sklad piva a vína, nejhlouběji byla městská mučírna.

Dominantou budovy byla věž s hodinami. Věž však musela být poměrně často opravována: v letech 1654, 1695, 1735, 1753 a 1801. Roku 1801 zasáhl věž blesk a následný požár zničil celou horní část věže a ta musela být zcela vyměněna.

Během tří století od jejího postavení se okolní město poměrně rozrostlo a radnice přestala jeho obyvatelům stačit - bylo tedy nezbytné postavit budovu novou. Navíc byla budova po této době značně zchátralá. 18. 4. 1894 se konalo rozloučení se starou radnicí, vedle které již stála budova nová. Samotné zbourání trvalo čtyři týdny. Dodnes zbylo v Liberci mnoho připomínek první radnice. Přímo na náměstí je půdorys původní budovy vyznačen tmavou dlažbou a kamenem se vsazeným bronzovým letopočtem jejího postavení. Do budovy Severočeského muzea byla začleněna kopie věže a v muzejní expozici jsou také původní váhy. Tamtéž jsou také uchovány portréty Redernů a Gallasů z tehdejší výzdoby. Zvon ze staré radnice byl umístěn na severní průčelí té nové, kamenné pylony skončily na balustrádě spořitelny.
---------------
V roce 1879 založila Liberecká spořitelna konto na stavbu nové radnice a vzápětí na něj sama přispěla částkou 30 000 zlatých. Dalších 100 000 zlatých odkázal na tento účel průmyslník Franz Liebieg mladší (uváděn též jako Liebig, zemřel roku 1886). Přípravný výbor připravil skicu s požadovanými rozměry stavby, vyčíslil předpokládané náklady a doporučil městskému zastupitelstvu, aby o vypracování stavebních plánů byli požádáni renomovaní architekti. Tyto návrhy byly schváleny 15. 4. 1887 a byla vyhlášena soutěž na nejlepší projekt s doporučením k realizaci stavby v zaalpském stylu.

Z devíti došlých návrhů byl za nejlepší označen návrh vídeňského architekta Franze Neumanna. O realizaci právě tohoto projektu rozhodlo zastupitelstvo 6. prosince 1887 v době starosty Karla Schückera. Zastupitelé ocenili tehdy velikou užitnou plochu a nejnižší rozpočet. Základní kámen nové stavby byl položen 30. září 1888 a 5. listopadu 1890 byla dokončena hrubá stavba. 22. září 1891 byla na vrcholu hlavní věže vztyčena socha plechového rytíře, 1. září téhož roku navštívil stavbu radnice císař František Josef I. Původně plánovaný termín dokončení - 1. listopad 1892 - se nepodařilo dodržet kvůli politickým změnám, nejdůležitější z nich bylo odvolání městského zastupitelstva a dosazení vládního komisaře do čela městské správy. Radnice tak byla k prohlídkám zpřístupněna až o Velikonocích 2. a 3. dubna 1893. Přesně pět let po položení základního kamene se konalo symbolické položení kamene posledního (zdroj Wikipedie)

Toto je liberecká legenda, bez ní by nebyl Liberec Libercem. Stará černobílá fotka dobarvená umělou inteligencí deoldify a.i. a vylepšena pomocí topaz gigapixel a.i. a topaz sharpen a.i. ;) Starobylá liberecká radnice (Jaroslav Honzík)
Toto je liberecká legenda, bez ní by nebyl Liberec Libercem. Stará černobílá fotka dobarvená umělou inteligencí deoldify a.i. a vylepšena pomocí topaz gigapixel a.i. a topaz sharpen a.i. ;) Starobylá liberecká radnice (Jaroslav Honzík)

STARÁ / NOVÁ - liberecká Radnice

První liberecká radnice nahradila starou rychtu, která stávala v horní části dnešní Pražské ulice. Samotné rozhodnutí postavit uprostřed tehdejšího Staroměstského (dnes Benešova) náměstí radnici padlo v roce 1599. Vypracováním plánů a rozpočtu stavby byl pověřen italský mistr žijící ve Zhořelci Marcus Antonio Spazio di Lancio. Plány byly schváleny 11. září 1599, mistr se v nich zavázal vystavět budovu 40 loktů (23,7 m) dlouhou a 28 loktů širokou (16,6 m). Základní kámen radnice byl položen 2. října 1599.

 Během stavby bylo třeba odstranit z daného místa studnu a pranýř, dle požadavků byly také vykopány základy, které měly dvě podlaží a zasahovaly mimo samotnou stavební plochu. Hrubá stavba jednopatrové budovy byla dokončena roku 1602 a v říjnu následujícího roku byla dokončena také osmiboká věž s makovicí a korouhví, která neměla vlastní základy a spočívala na části přízemní klenby. Nová budova se stala třetí kamennou stavbou města. Dvě třetiny nákladů na stavbu pokryly příjmy z várečného práva, půjčku 1000 tolarů poskytla Kateřina z Redernu.

V prvním patře radnice sídlilo vedení města. Byl zde velký sál, radní síň, místnost pro uložení městských privilegií a vězení pro dlužníky. Právě v prvním patře se konaly městské slavnosti. V přízemí se nacházel výčep, masné a pekařské krámy a od roku 1704 také kované obecní váhy s pískovcovými závažími. Podzemí sloužilo jako sklad piva a vína, nejhlouběji byla městská mučírna.

Dominantou budovy byla věž s hodinami. Věž však musela být poměrně často opravována: v letech 1654, 1695, 1735, 1753 a 1801. Roku 1801 zasáhl věž blesk a následný požár zničil celou horní část věže a ta musela být zcela vyměněna.

Během tří století od jejího postavení se okolní město poměrně rozrostlo a radnice přestala jeho obyvatelům stačit - bylo tedy nezbytné postavit budovu novou. Navíc byla budova po této době značně zchátralá. 18. 4. 1894 se konalo rozloučení se starou radnicí, vedle které již stála budova nová. Samotné zbourání trvalo čtyři týdny. Dodnes zbylo v Liberci mnoho připomínek první radnice. Přímo na náměstí je půdorys původní budovy vyznačen tmavou dlažbou a kamenem se vsazeným bronzovým letopočtem jejího postavení. Do budovy Severočeského muzea byla začleněna kopie věže a v muzejní expozici jsou také původní váhy. Tamtéž jsou také uchovány portréty Redernů a Gallasů z tehdejší výzdoby. Zvon ze staré radnice byl umístěn na severní průčelí té nové, kamenné pylony skončily na balustrádě spořitelny.

zdroj : Wikipedia(color Fotočas)


archiv K.Vlach
archiv K.Vlach
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka

Staré padlo ... a nový život začíná kvést na jeho troskách .

Tak je uveden člànek v Libereckém kalendáři , kterým se autor loučí se starými domy na severní části tehdy Staroměstského náměstí ( dnes Benešovo ) , které musely ustoupit stavbě nové radnice . Fotografie je od tehdy velmi aktivního fotografa Josefa Hoffmanna . (autor příspěvku Karel Krenk)

LIBERECKÉ PRAPORY

Nová radnice postavená v letech 1888 až 1893 se stala nejvýznamnější veřejnou budovou v Liberci a položení jejího základního kamene dne 30. září 1888 bylo událostí takového významu, že si k jejímu uctění nechala společenství libereckých živnostníků vyrobit unikátní insignie - korouhve nesené ve slavnostním průvodu.

Významné události se účastnili například místní hostinští, pekaři, kováři, truhláři nebo řezníci a nad hlavami třímali korouhve ozdobené pestrými malbami, které znázorňovaly symboly jejich řemesel. Nevíme přesně, jak velká část původních korouhví se zachovala, v našich sbírkách je jich uloženo sedm a několik z nich si můžete zblízka prohlédnout v expozici Liberecké fragmenty.

Celá liberecká sbírka čítá kolem tří set praporů, vlajek, korouhví a pamětních stuh různého stáří a provenience. Připomínají spolky vojenských vysloužilců, amatérských zpěváků, tělocvičná sdružení, církevní nebo vzdělávací organizace, a to především z Liberecka, Frýdlantska a Jablonecka. Nechybí ani insignie politických stran, a to z demokratických i nesvobodných časů. Většina předmětů ve sbírce má špičkovou řemeslnou úroveň a do našeho muzea se dostala po 2. světové válce ze zrušených muzeí v Liberci a v okolním regionu.

(zdroj: autor příspěvku SM Liberec)

Severní část náměstí dnešního náměstí Dr.E.Beneše

První pohlednice zachycuje stav z roku 1861, náměstí dominuje renesanční radnice postavená v letech 1599 - 1603. Kašna je ještě na původním místě a Neptun se dívá směrem na východ. Vpravo je řada domů, které musely ustoupit nové radnici.
Na začátku se plocha náměstí podobá té dnešní. Jen Železnou ulici zužoval dvojdům s hospodou U řetezu.
Na třetím snímku je stav po zbourání části nároží v roce 1901. Hostinec byl neodmyslitelnou součástí starého Liberce a obyvatelé se s ním loučili jen neradi, stejně jako s radnicí a jinými památkami na "staré zlaté časy".
Existuje pohlednice zachycující nádvorní stranu a schodiště. Lokál bohužel chybí, fotografové se vzpamatovali, až když se zbouralo. 

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)