Restaurace  Černý kůň, Neptun a některé zaniklé hospůdky v okolí 

08.02.2020
A ještě jednou ČERNÝ ĶŮŇ z kalendáře z roku 1907.Teď už víme, kde ENZO FERRARI okopíroval svůj znak (archiv Jiří Jan Kolner)
A ještě jednou ČERNÝ ĶŮŇ z kalendáře z roku 1907.Teď už víme, kde ENZO FERRARI okopíroval svůj znak (archiv Jiří Jan Kolner)

NERUDOVO NÁMĚSTÍ (1901)

Toto náměstí, kdysi nazývané Hrnčířské, vzniklo ve druhé polovině 18. století při založení Filipova města a sloužilo dlouho jako tržiště. Jedním z mála domů, který si zachoval původní podobu, byl dům čp. 106-I, na snímku vlevo. Postavil si ho pro sebe roku 1772 významný stavitel Johann Josef Kunze. Ještě roku 1858 byl jediným domem stojícím na této straně náměstí a sloužil jako kasárna pro c. k. finanční stráž. V devadesátých letech 19. století dostal vpravo přístavbu, ale jeho celkový klasicistní vzhled zůstal zachován. Současně v něm byl otevřen hostinec Černý kůň. Snímek zachycuje stav nedlouho po provedených úpravách, na vrcholku štítu vidíme symbolickou figuru vzpínajícího se koně. Ve dvoře hostince vznikly rozlehlé stáje bro potahy poštovních vozů, jež se odsud vydávaly na cestu do Prahy.

Vedlejší třípodlažní dům čp. 383-I postavil roku 1869 už v novorenesanční podobě jiný liberecký stavitel Ferdinand Scholze. Až do výstavby nové soudní budovy (1877) zde byl umistěn c. k. okresní soud. Později v něm byly pouze byly a dům dostal ještě jedno podlaží.

Vedle, na rohu dnešních ulic Voroněžské a U Náspu, postavil Adolf Bürger pro továrníka Kahla obytný dům (čb. 546-I), jehož nároží zdůrazňuje ankýř ukončený dlátovitou střechou.

Úplně napravo, na severní straně náměstí, stojí dvoupodlažní dům čp. 102-I. V roce 1861 dostal do ulice U Náspu přístavbu, v níž byla umístěna barvírna. Novorenesanční vzhled mu roku 1884 vtiskl rovněž stavitel Adol Bürger.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv M.Hnilica
archiv M.Hnilica
archiv Jaroslav Zeman
archiv Jaroslav Zeman
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
(archiv Jiří Jan Kolner)
(archiv Jiří Jan Kolner)
Nerudovo náměstí kolem roku 1930 a 2.2.2024
Nerudovo náměstí kolem roku 1930 a 2.2.2024

Černý kůň

je restaurace, která fungovala již v roce 1782, v současné době funguje, byť její interiér vypadá zcela jinak

1982 (foto Petr Šimr)
1982 (foto Petr Šimr)
Iselin-Ressel Karin - Tady v tomto hostinci oslavili moji rodiče svou svatbu 18. března 1944
Iselin-Ressel Karin - Tady v tomto hostinci oslavili moji rodiče svou svatbu 18. března 1944

Restaurace Neptun

Nerudovo náměstí kdysi nazývané Hrnčířské, vzniklo ve druhé polovině 18. století a sloužilo dlouho jako tržiště. (archiv J.Peterka)
Nerudovo náměstí kdysi nazývané Hrnčířské, vzniklo ve druhé polovině 18. století a sloužilo dlouho jako tržiště. (archiv J.Peterka)
Nerudovo náměstí (M.Gergelčík)
Nerudovo náměstí (M.Gergelčík)
Nerudovo náměstí kolem roku 1935 a 23.10.2022
Nerudovo náměstí kolem roku 1935 a 23.10.2022
1982 (archiv Boveraclubu)
1982 (archiv Boveraclubu)
Nerudovo náměstí v roce 1982 a 8.3.2024
Nerudovo náměstí v roce 1982 a 8.3.2024
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Nerudovo náměstí v 60.letech a 5.2.2024
Nerudovo náměstí v 60.letech a 5.2.2024
Nerudovo náměstí v roce 1961 (foto Jana Ducháčková)
Nerudovo náměstí v roce 1961 (foto Jana Ducháčková)

Podzimní a zimní firemní večírky u nás!
Hledáte ideální místo pro vánoční večírek, firemní setkání nebo soukromou oslavu? Využijte naši restauraci v prvním patře – ideální prostor pro uzavřenou společnost od 30 do 80 osob.
Soukromí, bar a obsluha, atmosféra přesně podle vašich představ.

Na přání pro vás připravíme raut podle chuti – teplý, studený, sladký...
Tradiční česká kuchyně, čerstvé saláty, ovoce a minizákusky, které potěší každého.

Jsme v centru města – MHD na dosah, parkovací domy do 5 minut chůze.
A pokud plánujete komornější akci, doporučujeme náš útulný salonek v přízemí.

Gastronom

Asi v roce 1980 vyhlášený noční bar Gastronom, s hudbou, jeden z mála otevřený do 3 hod do rána. Stále plno, asi jako v Atomu pod Zlatým Lvem. Na Nerudově náměstí, 3 podniky, Tržnice (dnes Neptun), Černý kůň, ten známé všichni, a tento Gastronom, po revoluci jídelna. V pátek a sobotu v noci to byl děs běs, když se rozjásanci vyvalili z putik.

(komentář Bea Jac)

Liberec I-Staré Město - dům čp. 109 v Řeznické ulici vedle restaurace Černý kůň (demolováno po roce 2006) Petr Dluhoš:  V tomto domě před jeho demolicí byly Vinné sklepy a léta se stáčelo víno, které bylo citit i když se šlo kolem. Snad tam byl i prodej vína, protože ta budova měla výklad s textem ,In vino veritas,, a ve vxloze byl vystavěn i soudek od vina. Adventiste ještě před jejich přestěhováním do nového kostela sídlili v domu , který byl kolmo na ulice Na kopecku a Náspu.Po jeho demolici byly na tomto místě postavené tělocvičny mezi ekonomickou školou a ZDS .
Liberec I-Staré Město - dům čp. 109 v Řeznické ulici vedle restaurace Černý kůň (demolováno po roce 2006) Petr Dluhoš: V tomto domě před jeho demolicí byly Vinné sklepy a léta se stáčelo víno, které bylo citit i když se šlo kolem. Snad tam byl i prodej vína, protože ta budova měla výklad s textem ,In vino veritas,, a ve vxloze byl vystavěn i soudek od vina. Adventiste ještě před jejich přestěhováním do nového kostela sídlili v domu , který byl kolmo na ulice Na kopecku a Náspu.Po jeho demolici byly na tomto místě postavené tělocvičny mezi ekonomickou školou a ZDS .
Liliová ulice (dnes zde stojí nová budova spojů). (zdroj Ze starého Liberce 1352 - 1945 z roku 1970,archiv Luboš Janků
Liliová ulice (dnes zde stojí nová budova spojů). (zdroj Ze starého Liberce 1352 - 1945 z roku 1970,archiv Luboš Janků
Nároží Řeznické a Liliové ulice cca před 100 lety a 11.10.2021
Nároží Řeznické a Liliové ulice cca před 100 lety a 11.10.2021
Liliová ulice 29.12.2020
Liliová ulice 29.12.2020
Nároží Řeznické a Liliové ulice cca 1920
Nároží Řeznické a Liliové ulice cca 1920

Zaniklé hostince "Bílá labuť a Bergmannův hostinec

Velmi starý hostinec "Zum weissen Schwann" (čp. 83-I), jehož název se uvádí již v roce 1801 ("Schwanwirth", lidově zvaný "Bei Muckern". Za ním v příčné Řeznické ulici "Bergmann´s Gasthaus" (čp. 111-I)

zdroj: Jiří Bock - "Liberecké hospody do konce c.k.monarchie, 2022

Řeznická ulice v roce 1977 a 16.10.2021
Řeznická ulice v roce 1977 a 16.10.2021
Řeznická ulice v roce 1977 (archiv Boveraclubu)
Řeznická ulice v roce 1977 (archiv Boveraclubu)
Řeznická ulice v roce 1977 (archiv Boveraclubu)
Řeznická ulice v roce 1977 (archiv Boveraclubu)
Řeznická ulice v roce 1977 (archiv Boveraclubu)
Řeznická ulice v roce 1977 (archiv Boveraclubu)
Řeznická ulice v roce 1977 (archiv Boveraclubu)
Řeznická ulice v roce 1977 (archiv Boveraclubu)
Řeznická ulice v roce 1977 (archiv Boveraclubu)
Řeznická ulice v roce 1977 (archiv Boveraclubu)
Řeznická ulice v roce 1977 (archiv Boveraclubu)
Řeznická ulice v roce 1977 (archiv Boveraclubu)
Řeznická ulice v roce 1977 (archiv Boveraclubu)
Řeznická ulice v roce 1977 (archiv Boveraclubu)
Řeznická ulice v roce 1977 (archiv Boveraclubu)
Řeznická ulice v roce 1977 (archiv Boveraclubu)
Řeznická ulice v roce 1977 (archiv Boveraclubu)
Řeznická ulice v roce 1977 (archiv Boveraclubu)

dole je budova pošty, na které už dnes není věžička, na střeše jsou po ní zbytky zdiva. (komentář Luboš Mencl)

archiv Jan Mareš
archiv Jan Mareš
Řeznická ulice od Liliové. Dole budova pošty. (archiv Čech Lands)
Řeznická ulice od Liliové. Dole budova pošty. (archiv Čech Lands)
Nerudovo náměstí (zdroj: deutschboehmen.de)
Nerudovo náměstí (zdroj: deutschboehmen.de)
ulice U Náspu v 30.letech minulého století (archiv SM v Liberci) a 6.8.2022
ulice U Náspu v 30.letech minulého století (archiv SM v Liberci) a 6.8.2022
Bývalý pivní šenk zvaný lidově "Zur Ziege" (čp. 105 - I) v dnešní ulici U Náspu (fotografie z archivu Severočeského muzea v Liberci
Bývalý pivní šenk zvaný lidově "Zur Ziege" (čp. 105 - I) v dnešní ulici U Náspu (fotografie z archivu Severočeského muzea v Liberci

Hospoda V Roští

Synagoga a knihovna s novou synagogou (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Synagoga a knihovna s novou synagogou (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
1906 - v domečku je hospoda V  Roští (Zdroj: Liberec mezi vzpomínkou a přítomností  -  Karel Čtveráček  / Jan Mohr )
1906 - v domečku je hospoda V Roští (Zdroj: Liberec mezi vzpomínkou a přítomností - Karel Čtveráček / Jan Mohr )

Restaurace U Severů

archiv Zdeněk Pavlata
archiv Zdeněk Pavlata
Existuje několik vrstev "starého Liberce" a jedno z historických dělítek je regulace uliční sítě. Tento dům byl doklad Liberce před regulací. Tím byl cenný. Každá taková "chaloupka" mezi vilami a činžáky by nabývala na ceně. Je úplně jedno co si kdo myslí a jak se mu to líbí, nebo nelíbí. Ve střední a západní Evropě by tomu domu stoupala historická cena tak jako tak. (autor příspěvku Ivan Rous)
Existuje několik vrstev "starého Liberce" a jedno z historických dělítek je regulace uliční sítě. Tento dům byl doklad Liberce před regulací. Tím byl cenný. Každá taková "chaloupka" mezi vilami a činžáky by nabývala na ceně. Je úplně jedno co si kdo myslí a jak se mu to líbí, nebo nelíbí. Ve střední a západní Evropě by tomu domu stoupala historická cena tak jako tak. (autor příspěvku Ivan Rous)
Smutný osud jedné staré liberecké restaurace, dnes pozvolna chátrající... (autor příspěvku Hans Oldskull)
Smutný osud jedné staré liberecké restaurace, dnes pozvolna chátrající... (autor příspěvku Hans Oldskull)
2011
2011
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
2012
2012
archiv altreichenberg
archiv altreichenberg
1990
1990
Hostinec U naděje v ulici 5.května ve 30.letech a 11.4.2020
Hostinec U naděje v ulici 5.května ve 30.letech a 11.4.2020
Zkušební jízdy po rekonstruované tramvajové trati mezi Adrií a průmyslovkou proběhly dne 12.10.1993.
Zkušební jízdy po rekonstruované tramvajové trati mezi Adrií a průmyslovkou proběhly dne 12.10.1993.
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
2012
2012
ulice 5.května v roce 1990 a 5.11.2023
ulice 5.května v roce 1990 a 5.11.2023
archiv Liberecká drbna
archiv Liberecká drbna
25.12.2021 (foto Roland Frick)
25.12.2021 (foto Roland Frick)
16.3.2022 (archiv CZtko Lukas Hrustinecz )
16.3.2022 (archiv CZtko Lukas Hrustinecz )
16.3.2022 (archiv CZtko Lukas Hrustinecz )
16.3.2022 (archiv CZtko Lukas Hrustinecz )
29.3.2022 (foto Marie Dytrychová)
29.3.2022 (foto Marie Dytrychová)
archiv Liberecká drbna
archiv Liberecká drbna

Casino

archiv Jířího Jana Kolnera
archiv Jířího Jana Kolnera
Casino 2020 - smutný pohled na kdysi slavnou hospodu.  Dolů se chodilo na pivko, nahoru na populární diskotéku. (Všichni Čermáci)
Casino 2020 - smutný pohled na kdysi slavnou hospodu. Dolů se chodilo na pivko, nahoru na populární diskotéku. (Všichni Čermáci)
cca 1999 (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
cca 1999 (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)

Restaurace v areálu LVT půjde k zemi. Nahradí ji replika

Další ze symbolů slavné éry Liberce jde k zemi. Město se dlouhé roky nestaralo o budovu restaurace a vinárny v areálu LVT na Masarykově třídě. Nyní ji musí zbourat. Nahradí ji ovšem stavba, která tu původní bude ctít a navazovat na ni.

Bývala to slavná restaurace, postavená věhlasným libereckým architektem Svatoplukem Technikem hned po válce jako vstupní pavilon výstavy "Budujeme osvobozené kraje". Desítky let byla symbolem zejména vyhlášených Libereckých výstavních trhů (LVT), ale po roce 1990 její konec napsala neviditelná ruka trhu a špatná péče ze strany vlastníka, tedy města Liberec.

Od loňského léta Kancelář architektury města (KAM) prověřovala, zda bude možné dotyčný objekt rekonstruovat, respektive zachránit ho v jeho původních parametrech. Na objekt byl vypracován stavebně historický průzkum i další odborné posudky, které však konstatovaly, že kvůli špatné péči ze strany vlastníka není možné objekt zachránit.

"Je předjednáno s městem, že objekt půjde do demolice, bohužel již není zachranitelný," uvedl pro Náš Liberec Jaroslav Zeman z Národního památkového ústavu v Liberci (NPÚ). "Díky dlouhodobé neúdržbě jsou v objektu například značně rozšířené dřevokazné houby," popisuje smutný stav kdysi oblíbeného podniku Jaroslav Zeman.

Budovu ale nahradí stavba, která chce být důstojným pokračovatelem původního Technikova pavilonu. Rozhodnuto ale ještě není. Záviset to bude na politickém vedení města.

"V budoucnu by tam mohla vzniknout kvalitní replika původní stavby, která bude splňovat současné technicko-tepelné standardy a materiály. Z původního objektu by mohl být zachován pouze suterén. Ostatní se podle odborníků nedá zachránit. Zatím o ničem takovém ale zástupci vedení města ani radní nejednali a ani nerozhodovali," shrnul pro Náš Liberec prozatímní situaci mluvčí libereckého magistrátu Tomáš Tesař.

Návrh nové budovy vychází z Kanceláře architektury města, konkrétně od architektky Marie Sanvito Procházkové. I památkáři jej hodnotí jako zdařilý. "Stará budova bude nahrazena substitucí, takže vznikne téměř identická stavba. Projekt od KAM je povedený a rehabilituje místo, a Liberec tak de facto nepřijde o jednu z nejpovedenějších pozdně funkcionalistických staveb od předního architekta Svatopluka Technika," dodává k budoucí podobě LVT Jaroslav Zeman z NPÚ.

Jak bylo zmíněno, vstupní pavilon libereckého výstaviště vznikl v souvislosti s pořádáním výstavy "Budujeme osvobozené kraje", zkráceně BOK, která se konala v Liberci od srpna do října 1946. Stěžejním motivem pro výstavu byla především manifestace toho, jak české úřady a firmy spravují po skončení druhé světové války severočeské pohraničí.

zdroj:https://www.nasliberec.cz/2023/03/16/restaurace-v-arealu-lvt-pujde-k-zemi-nahradi-ji-replika/?fbclid=IwAR3-tDeeEVaVCAhYYHZTyfeihpbpUQd0AFNYyUbvIfU-eZOeU4Zdf0SShHw

  • Tauchman Jaroslav 16. Březen, 2023
  • Legendární Casino je zpět. Replika Technikova pavilonu ukázala interiér

    Na stejném místě a se známou oválnou siluetou, uvnitř ale s úplně novým využitím. Replika Technikova pavilonu v areálu bývalých Libereckých výstavních trhů je hotová. Stavba, kterou řada Liberečanů zná především jako někdejší Casino, bude nově sloužit hlavně turistům.

    Na první pohled nový pavilon připomíná budovu, která na tomto místě stála desítky let. Ve skutečnosti jde o kompletní novostavbu. Původní objekt byl v natolik špatném technickém stavu, že nakonec nezůstal ani suterén.

    "Budeme rádi, když bude opět sloužit dlouho a najde si návštěvníky, což si myslím, že najde, protože i poloha tomu nahrává," řekla náměstkyně libereckého primátora pro strategický rozvoj a dotace Šárka Prachařová.

    Z Casina bude informační centrum

    Nový pavilon je dřevostavbou respektující charakteristickou podobu svého předchůdce. V přízemí se nachází nová pobočka městského informačního centra, její zázemí, veřejné toalety a skladovací prostory. Druhé nadzemní podlaží bude sloužit výstavám a dalším aktivitám.

    Budova je bezbariérová, mezi podlažími je hydraulický výtah. Součástí projektu jsou také úpravy bezprostředního okolí a nová zeleň. Nízkou střechu přízemní části pokrývá zelená střecha.

    Pavilon je zároveň nízkoenergetický. Na střeše jsou fotovoltaické panely, které mají pomáhat pokrývat jeho spotřebu elektřiny.

    "Je to docela na sluníčku po celou dobu, takže fotovoltaika je vhodná a měla by objekt svým způsobem živit nebo mu alespoň pomáhat ve slunečných dnech a měsících," uvedla Prachařová.

    Mělo se zachránit alespoň podzemí. Nakonec zmizelo všechno

    Cesta k dnešní podobě pavilonu byla podstatně komplikovanější, než se na začátku předpokládalo.

    Ještě před zahájením hlavních prací se počítalo s tím, že by mohl zůstat alespoň zděný suterén původní budovy a znovu vznikla především její nadzemní část. Po zahájení stavby se ale ukázalo, že zachránit nelze ani podzemí.

    Problém představoval jeho technický stav i kořeny stromu zasahující do konstrukce. Statik nakonec rozhodl, že suterén v původní podobě zůstat nemůže.

    "Nechci říkat, že byly špatně udělané sondy, nevím, jak to mohlo být lépe ošetřeno. Nicméně statik řekl, že v této podobě to zůstat nemůže, takže to byl první dodatek," popsala Prachařová.

    Samotnou původní dřevostavbu nebylo možné zachránit mimo jiné kvůli napadení dřevomorkou a celkově špatnému technickému stavu. Na místě tak nakonec vznikla kompletní replika.

    Lokomotivy musely z cesty. Jen jejich přesun stál přes 200 tisíc

    Stavba začala na jaře 2025. Město předalo staveniště společnosti Čekro CZ 26. března. Vysoutěžená cena činila necelých 41 milionů korun a maximální doba výstavby měla být 425 kalendářních dnů.

    Jenže postupně přibývaly další práce. Vedle problémů se suterénem a kořeny dřevin bylo nutné například přestěhovat historické lokomotivy v areálu, které překážely stavbě. Ani zdánlivě jednoduchý přesun několikatunových exponátů nebyl levnou záležitostí.

    "Ono se to nezdá, ale když ten kolos máte někam přestěhovat, nepřestěhujete ho jen tak. Musí na to být opravdu technika," řekla Prachařová. Podle ní stěhování lokomotiv vyšlo na více než 200 tisíc korun. Přesun byl nutný také proto, aby stroje neohrozily stavební výkopy.

    Cena vyskočila na 48,2 milionu. Část problémů byla v projektu

    Ne všechny vícepráce ale podle vedení města způsobily okolnosti, které nebylo možné předem předvídat.

    Konečné náklady dosáhly 48,2 milionu korun a stavba trvala přibližně o čtvrt roku déle, než se původně předpokládalo. Přibližně 1,5 milionu korun víceprací podle města souviselo s podložím a dalšími nepředvídatelnými okolnostmi.

    ást navýšení ceny však podle Prachařové souvisela s nedostatky v projektové dokumentaci. "Trochu mě mrzelo, že je to u nové stavby. Když vás potrápí stará stavba, dá se to předpokládat, protože nikdy nevíte, co objevíte. Tady mě to trošku překvapovalo," podotkla.

    Na obnovu pavilonu získal Liberec dotaci ve výši necelých 28 milionů korun.

    Podle architekta nejlepší městská stavba za třicet let

    Přes komplikace během výstavby hodnotí náměstek primátora Jiří Janďourek výslednou podobu pavilonu mimořádně vysoko.

    Nová budova podle něj není pouze kopií původního Casina. Architekti se snažili zachovat jeho charakter, ale zároveň vytvořit současnou stavbu splňující dnešní technické požadavky.

    "Vrátili jsme ten objekt v původní architektuře. Myslím si, že se podařilo vrátit ducha nejen původní stavby, ale zároveň překročit její původní rámec. Stavba má soudobou architekturu, jejímž cílem je respektovat původní architektonickou dimenzi objektu," sdělil Janďourek.

    Za mimořádně náročné označil především provedení dřevěné konstrukce a střechy. Řada detailů se podle něj musela řešit také s ohledem na stavební fyziku.

    Výsledek považuje za výjimečný i v porovnání s dalšími investicemi Liberce.

    "Povedlo se to v kvalitě, která je v Liberci absolutně bezprecedentní. Pokud bych to měl srovnávat, tak za posledních třicet let tady podle mě takhle kvalitně postavená stavba z pohledu města jako investora nebyla," řekl Janďourek.

    Od poválečné výstavy přes Casino až k turistům

    Historie pavilonu sahá do prvních poválečných let. Budova vznikla podle vítězného návrhu libereckého rodáka a architekta Svatopluka Technika a dokončena byla v roce 1946 pro výstavu Budujeme osvobozené kraje.

    Pavilon tehdy tvořil vstup do areálu výstaviště od Masarykovy třídy. Nacházely se v něm pokladny, kanceláře, informační a další provozní prostory. Součástí byla také restaurace, později známá jako Casino.

    Právě pod tímto názvem má stavbu dodnes uloženou v paměti řada Liberečanů. V dalších desetiletích zde fungovala hospoda a vyhlášená diskotéka. Místo se tak spojilo s večírky, oslavami i nočním životem několika generací obyvatel města.

    V posledních letech už ale pavilon využití neměl a kvůli špatnému technickému stavu zůstával uzavřený.

    Nová brána k muzeu, zoo i botanické zahradě

    Nové využití pavilonu souvisí také s jeho polohou. Stojí u takzvaného Zlatého kříže na křižovatce Masarykovy a Vítězné ulice.

    V bezprostředním okolí se nachází Severočeské muzeum, Oblastní galerie Lázně, Technické muzeum Liberec a historická budova někdejší Obchodní a živnostenské komory. Masarykova třída pokračuje směrem k botanické a zoologické zahradě.

    Právě proto zde vznikne druhá pobočka městského informačního centra. Dosavadní infocentrum v centru Liberce zůstane zachované.

    "Neznamená to, že by se rušilo původní informační centrum, to bude žít dál. Nové bude sloužit právě tady Zlatému kříži a Masarykově třídě. Obě informační centra budou pochopitelně úzce spolupracovat," vysvětlila Prachařová.

    Nová pobočka má začít přijímat návštěvníky co nejdříve. Podle Prachařové už je dokončen kolaudační proces a připravené má být také personální zajištění.

    "Myslím si, že nic nebrání tomu, aby začalo fungovat co nejdříve. Byla bych tomu ráda, protože každý objekt má co nejdřív začít fungovat," dodala.

    zdroj: https://liberecky.denik.cz/zpravy-region/legendarni-casino-je-zpet-replika-technikova-pavilonu-ukazala-interier/

    8.11.2026 foto Matyáš Gál

    Foto Jaroslava Čiháčková
    Foto Jaroslava Čiháčková

            Baarova 49/3, Liberec

    Dům, v němž se nyní nachází restaurace, byl v sedmdesátých letech určen k demolici a na jeho místě měl stát objekt patřící k nemocnici. Nestalo se tak. V roce 1999 koupili chátrající dům nynější majitelé, zrekonstruovali ho a v květnu 2000 spustili provoz pizzerie. Pro velký zájem hostů ale brzy nestačila kapacita a tak se pizzerie rozšířila o zastřešenou terasu, které dominuje mozaikový sloup. Poslední stavební změny přišly o pár let později v podobě takzvané nové terasy a ubytovací části, sloužící jako pension.

    Josef Molák

    Provozovatel restaurace
    Pracoval několik let v zahraničí, především v mezinárodních hotelech jako např. Hotel Courtyard Mariott Dusseldorf, Treschers Schwarzwaldhotel am See.

    "Dvanáct let strávených v zahraničí mi umožnilo získat bohaté zkušenosti v oblasti gastronomie, o které bych se s Vámi rád podělil. "

    Share