Restaurace Černý kůň, Neptun a některé zaniklé hospůdky v okolí

NERUDOVO NÁMĚSTÍ (1901)
Toto náměstí, kdysi nazývané Hrnčířské, vzniklo ve druhé polovině 18. století při založení Filipova města a sloužilo dlouho jako tržiště. Jedním z mála domů, který si zachoval původní podobu, byl dům čp. 106-I, na snímku vlevo. Postavil si ho pro sebe roku 1772 významný stavitel Johann Josef Kunze. Ještě roku 1858 byl jediným domem stojícím na této straně náměstí a sloužil jako kasárna pro c. k. finanční stráž. V devadesátých letech 19. století dostal vpravo přístavbu, ale jeho celkový klasicistní vzhled zůstal zachován. Současně v něm byl otevřen hostinec Černý kůň. Snímek zachycuje stav nedlouho po provedených úpravách, na vrcholku štítu vidíme symbolickou figuru vzpínajícího se koně. Ve dvoře hostince vznikly rozlehlé stáje bro potahy poštovních vozů, jež se odsud vydávaly na cestu do Prahy.
Vedlejší
třípodlažní dům čp. 383-I postavil roku 1869 už v novorenesanční podobě
jiný liberecký stavitel Ferdinand Scholze. Až do výstavby nové soudní
budovy (1877) zde byl umistěn c. k. okresní soud. Později v něm byly
pouze byly a dům dostal ještě jedno podlaží.
Vedle, na rohu dnešních ulic Voroněžské a U Náspu, postavil Adolf Bürger pro továrníka Kahla obytný dům (čb. 546-I), jehož nároží zdůrazňuje ankýř ukončený dlátovitou střechou.
Úplně
napravo, na severní straně náměstí, stojí dvoupodlažní dům čp. 102-I. V
roce 1861 dostal do ulice U Náspu přístavbu, v níž byla umístěna
barvírna. Novorenesanční vzhled mu roku 1884 vtiskl rovněž stavitel Adol
Bürger.
(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)









Černý kůň
je restaurace, která fungovala již v roce 1782, v současné době funguje, byť její interiér vypadá zcela jinak




Restaurace Neptun







Podzimní a zimní firemní večírky u nás!
Hledáte
ideální místo pro vánoční večírek, firemní setkání nebo soukromou
oslavu? Využijte naši restauraci v prvním patře – ideální prostor pro
uzavřenou společnost od 30 do 80 osob.
Soukromí, bar a obsluha, atmosféra přesně podle vašich představ.
Na přání pro vás připravíme raut podle chuti – teplý, studený, sladký...
Tradiční česká kuchyně, čerstvé saláty, ovoce a minizákusky, které potěší každého.
Jsme v centru města – MHD na dosah, parkovací domy do 5 minut chůze.
A pokud plánujete komornější akci, doporučujeme náš útulný salonek v přízemí.


Gastronom
(komentář Bea Jac)






Zaniklé hostince "Bílá labuť a Bergmannův hostinec
Velmi starý hostinec "Zum weissen Schwann" (čp. 83-I), jehož název se uvádí již v roce 1801 ("Schwanwirth", lidově zvaný "Bei Muckern". Za ním v příčné Řeznické ulici "Bergmann´s Gasthaus" (čp. 111-I)
zdroj: Jiří Bock - "Liberecké hospody do konce c.k.monarchie, 2022











dole je budova pošty, na které už dnes není věžička, na střeše jsou po ní zbytky zdiva. (komentář Luboš Mencl)




Hospoda V Roští



Restaurace U Severů





















Casino




Restaurace v areálu LVT půjde k zemi. Nahradí ji replika
Další ze symbolů slavné éry Liberce jde k zemi. Město se dlouhé roky nestaralo o budovu restaurace a vinárny v areálu LVT na Masarykově třídě. Nyní ji musí zbourat. Nahradí ji ovšem stavba, která tu původní bude ctít a navazovat na ni.
Bývala to slavná restaurace, postavená věhlasným libereckým architektem Svatoplukem Technikem hned po válce jako vstupní pavilon výstavy "Budujeme osvobozené kraje". Desítky let byla symbolem zejména vyhlášených Libereckých výstavních trhů (LVT), ale po roce 1990 její konec napsala neviditelná ruka trhu a špatná péče ze strany vlastníka, tedy města Liberec.
Od loňského léta Kancelář architektury města (KAM) prověřovala, zda bude možné dotyčný objekt rekonstruovat, respektive zachránit ho v jeho původních parametrech. Na objekt byl vypracován stavebně historický průzkum i další odborné posudky, které však konstatovaly, že kvůli špatné péči ze strany vlastníka není možné objekt zachránit.
"Je předjednáno s městem, že objekt půjde do demolice, bohužel již není zachranitelný," uvedl pro Náš Liberec Jaroslav Zeman z Národního památkového ústavu v Liberci (NPÚ). "Díky dlouhodobé neúdržbě jsou v objektu například značně rozšířené dřevokazné houby," popisuje smutný stav kdysi oblíbeného podniku Jaroslav Zeman.
Budovu ale nahradí stavba, která chce být důstojným pokračovatelem původního Technikova pavilonu. Rozhodnuto ale ještě není. Záviset to bude na politickém vedení města.
"V budoucnu by tam mohla vzniknout kvalitní replika původní stavby, která bude splňovat současné technicko-tepelné standardy a materiály. Z původního objektu by mohl být zachován pouze suterén. Ostatní se podle odborníků nedá zachránit. Zatím o ničem takovém ale zástupci vedení města ani radní nejednali a ani nerozhodovali," shrnul pro Náš Liberec prozatímní situaci mluvčí libereckého magistrátu Tomáš Tesař.
Návrh nové budovy vychází z Kanceláře architektury města, konkrétně od architektky Marie Sanvito Procházkové. I památkáři jej hodnotí jako zdařilý. "Stará budova bude nahrazena substitucí, takže vznikne téměř identická stavba. Projekt od KAM je povedený a rehabilituje místo, a Liberec tak de facto nepřijde o jednu z nejpovedenějších pozdně funkcionalistických staveb od předního architekta Svatopluka Technika," dodává k budoucí podobě LVT Jaroslav Zeman z NPÚ.
Jak bylo zmíněno, vstupní pavilon libereckého výstaviště vznikl v souvislosti s pořádáním výstavy "Budujeme osvobozené kraje", zkráceně BOK, která se konala v Liberci od srpna do října 1946. Stěžejním motivem pro výstavu byla především manifestace toho, jak české úřady a firmy spravují po skončení druhé světové války severočeské pohraničí.
zdroj:https://www.nasliberec.cz/2023/03/16/restaurace-v-arealu-lvt-pujde-k-zemi-nahradi-ji-replika/?fbclid=IwAR3-tDeeEVaVCAhYYHZTyfeihpbpUQd0AFNYyUbvIfU-eZOeU4Zdf0SShHw
Legendární Casino je zpět. Replika Technikova pavilonu ukázala interiér
Na stejném místě a se známou oválnou siluetou, uvnitř ale s úplně novým využitím. Replika Technikova pavilonu v areálu bývalých Libereckých výstavních trhů je hotová. Stavba, kterou řada Liberečanů zná především jako někdejší Casino, bude nově sloužit hlavně turistům.
Na první pohled nový pavilon připomíná budovu, která na tomto místě stála desítky let. Ve skutečnosti jde o kompletní novostavbu. Původní objekt byl v natolik špatném technickém stavu, že nakonec nezůstal ani suterén.
"Budeme rádi, když bude opět sloužit dlouho a najde si návštěvníky, což si myslím, že najde, protože i poloha tomu nahrává," řekla náměstkyně libereckého primátora pro strategický rozvoj a dotace Šárka Prachařová.
Z Casina bude informační centrum
Nový pavilon je dřevostavbou respektující charakteristickou podobu svého předchůdce. V přízemí se nachází nová pobočka městského informačního centra, její zázemí, veřejné toalety a skladovací prostory. Druhé nadzemní podlaží bude sloužit výstavám a dalším aktivitám.
Budova je bezbariérová, mezi podlažími je hydraulický výtah. Součástí projektu jsou také úpravy bezprostředního okolí a nová zeleň. Nízkou střechu přízemní části pokrývá zelená střecha.Pavilon je zároveň nízkoenergetický. Na střeše jsou fotovoltaické panely, které mají pomáhat pokrývat jeho spotřebu elektřiny.
"Je to docela na sluníčku po celou dobu, takže fotovoltaika je vhodná a měla by objekt svým způsobem živit nebo mu alespoň pomáhat ve slunečných dnech a měsících," uvedla Prachařová.
Mělo se zachránit alespoň podzemí. Nakonec zmizelo všechno
Cesta k dnešní podobě pavilonu byla podstatně komplikovanější, než se na začátku předpokládalo.
Ještě před zahájením hlavních prací se počítalo s tím, že by mohl zůstat alespoň zděný suterén původní budovy a znovu vznikla především její nadzemní část. Po zahájení stavby se ale ukázalo, že zachránit nelze ani podzemí.Problém představoval jeho technický stav i kořeny stromu zasahující do konstrukce. Statik nakonec rozhodl, že suterén v původní podobě zůstat nemůže.
"Nechci říkat, že byly špatně udělané sondy, nevím, jak to mohlo být lépe ošetřeno. Nicméně statik řekl, že v této podobě to zůstat nemůže, takže to byl první dodatek," popsala Prachařová.
Samotnou původní dřevostavbu nebylo možné zachránit mimo jiné kvůli napadení dřevomorkou a celkově špatnému technickému stavu. Na místě tak nakonec vznikla kompletní replika.
Lokomotivy musely z cesty. Jen jejich přesun stál přes 200 tisíc
Stavba začala na jaře 2025. Město předalo staveniště společnosti Čekro CZ 26. března. Vysoutěžená cena činila necelých 41 milionů korun a maximální doba výstavby měla být 425 kalendářních dnů.
Jenže postupně přibývaly další práce. Vedle problémů se suterénem a kořeny dřevin bylo nutné například přestěhovat historické lokomotivy v areálu, které překážely stavbě. Ani zdánlivě jednoduchý přesun několikatunových exponátů nebyl levnou záležitostí.
"Ono se to nezdá, ale když ten kolos máte někam přestěhovat, nepřestěhujete ho jen tak. Musí na to být opravdu technika," řekla Prachařová. Podle ní stěhování lokomotiv vyšlo na více než 200 tisíc korun. Přesun byl nutný také proto, aby stroje neohrozily stavební výkopy.
Cena vyskočila na 48,2 milionu. Část problémů byla v projektu
Ne všechny vícepráce ale podle vedení města způsobily okolnosti, které nebylo možné předem předvídat.
Konečné náklady dosáhly 48,2 milionu korun a stavba trvala přibližně o čtvrt roku déle, než se původně předpokládalo. Přibližně 1,5 milionu korun víceprací podle města souviselo s podložím a dalšími nepředvídatelnými okolnostmi.
ást navýšení ceny však podle Prachařové souvisela s nedostatky v projektové dokumentaci. "Trochu mě mrzelo, že je to u nové stavby. Když vás potrápí stará stavba, dá se to předpokládat, protože nikdy nevíte, co objevíte. Tady mě to trošku překvapovalo," podotkla.Na obnovu pavilonu získal Liberec dotaci ve výši necelých 28 milionů korun.
Podle architekta nejlepší městská stavba za třicet let
Přes komplikace během výstavby hodnotí náměstek primátora Jiří Janďourek výslednou podobu pavilonu mimořádně vysoko.
Nová budova podle něj není pouze kopií původního Casina. Architekti se snažili zachovat jeho charakter, ale zároveň vytvořit současnou stavbu splňující dnešní technické požadavky.
"Vrátili jsme ten objekt v původní architektuře. Myslím si, že se podařilo vrátit ducha nejen původní stavby, ale zároveň překročit její původní rámec. Stavba má soudobou architekturu, jejímž cílem je respektovat původní architektonickou dimenzi objektu," sdělil Janďourek.
Za mimořádně náročné označil především provedení dřevěné konstrukce a střechy. Řada detailů se podle něj musela řešit také s ohledem na stavební fyziku.
Výsledek považuje za výjimečný i v porovnání s dalšími investicemi Liberce.
"Povedlo se to v kvalitě, která je v Liberci absolutně bezprecedentní. Pokud bych to měl srovnávat, tak za posledních třicet let tady podle mě takhle kvalitně postavená stavba z pohledu města jako investora nebyla," řekl Janďourek.
Od poválečné výstavy přes Casino až k turistům
Historie pavilonu sahá do prvních poválečných let. Budova vznikla podle vítězného návrhu libereckého rodáka a architekta Svatopluka Technika a dokončena byla v roce 1946 pro výstavu Budujeme osvobozené kraje.
Pavilon tehdy tvořil vstup do areálu výstaviště od Masarykovy třídy. Nacházely se v něm pokladny, kanceláře, informační a další provozní prostory. Součástí byla také restaurace, později známá jako Casino.
Právě pod tímto názvem má stavbu dodnes uloženou v paměti řada Liberečanů. V dalších desetiletích zde fungovala hospoda a vyhlášená diskotéka. Místo se tak spojilo s večírky, oslavami i nočním životem několika generací obyvatel města.
V posledních letech už ale pavilon využití neměl a kvůli špatnému technickému stavu zůstával uzavřený.
Nová brána k muzeu, zoo i botanické zahradě
Nové využití pavilonu souvisí také s jeho polohou. Stojí u takzvaného Zlatého kříže na křižovatce Masarykovy a Vítězné ulice.
V bezprostředním okolí se nachází Severočeské muzeum, Oblastní galerie Lázně, Technické muzeum Liberec a historická budova někdejší Obchodní a živnostenské komory. Masarykova třída pokračuje směrem k botanické a zoologické zahradě.
Právě proto zde vznikne druhá pobočka městského informačního centra. Dosavadní infocentrum v centru Liberce zůstane zachované.
"Neznamená to, že by se rušilo původní informační centrum, to bude žít dál. Nové bude sloužit právě tady Zlatému kříži a Masarykově třídě. Obě informační centra budou pochopitelně úzce spolupracovat," vysvětlila Prachařová.
Nová pobočka má začít přijímat návštěvníky co nejdříve. Podle Prachařové už je dokončen kolaudační proces a připravené má být také personální zajištění.
"Myslím si, že nic nebrání tomu, aby začalo fungovat co nejdříve. Byla bych tomu ráda, protože každý objekt má co nejdřív začít fungovat," dodala.
8.11.2026 foto Matyáš Gál


Baarova 49/3, Liberec
Dům, v němž se nyní nachází restaurace, byl v sedmdesátých letech určen k demolici a na jeho místě měl stát objekt patřící k nemocnici. Nestalo se tak. V roce 1999 koupili chátrající dům nynější majitelé, zrekonstruovali ho a v květnu 2000 spustili provoz pizzerie. Pro velký zájem hostů ale brzy nestačila kapacita a tak se pizzerie rozšířila o zastřešenou terasu, které dominuje mozaikový sloup. Poslední stavební změny přišly o pár let později v podobě takzvané nové terasy a ubytovací části, sloužící jako pension.
Josef Molák
Provozovatel restaurace
Pracoval několik let v zahraničí, především v mezinárodních hotelech
jako např. Hotel Courtyard Mariott Dusseldorf, Treschers
Schwarzwaldhotel am See.
"Dvanáct let strávených v zahraničí mi umožnilo získat bohaté zkušenosti v oblasti gastronomie, o které bych se s Vámi rád podělil. "






