Restaurace Domov, Berlín a další hospody v okolí 

09.02.2020
Restaurace Domov v roce 1989 (archiv SOKA)
Restaurace Domov v roce 1989 (archiv SOKA)
1899 (archiv M.Gergelčík
1899 (archiv M.Gergelčík

Restaurace Domov

Hoření foto pohled na hlavní vchod , foceno směrem k Ještědu. Spodní foto pořízeno zezadu hospody, včetně dřevěné verandy u hospody, které se VERANDA nikdy neříkalo. VERANDA jako taková hospoda vznikla jako samostatná stavba tanečního sálu zhruba v místech odkud je pořízeno foto. V pozdější době byla na tzv. VERANDĚ zřízena pouze výtočna piva. Dnes venkovní posezení.

(foto archiv M.Gergelčík, komentář Jiří Halíř)

cca 1933 - 1936 (archiv J.Peterka)
cca 1933 - 1936 (archiv J.Peterka)
Horní Hanychov - konečná 28.1.1920 a 3.12.2023
Horní Hanychov - konečná 28.1.1920 a 3.12.2023
1920 (archiv K.Krenk)
1920 (archiv K.Krenk)
Horní Hanychov - konečná kolem roku 1930 a 3.12.2023
Horní Hanychov - konečná kolem roku 1930 a 3.12.2023
rok 1974
rok 1974
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
Horní Hanychov-50. léta archiv: Tomáš Stracke Vylepšené barevné podání.
Horní Hanychov-50. léta archiv: Tomáš Stracke Vylepšené barevné podání.
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Erwin Cettineo a jeho nádherný záběr zimního Ještědu. Zdroj: kniha Svět tramvají Erwina Cettinea  Lehce upravené barevné podání.
Erwin Cettineo a jeho nádherný záběr zimního Ještědu. Zdroj: kniha Svět tramvají Erwina Cettinea Lehce upravené barevné podání.
cca 1933 a 19.2.2021
cca 1933 a 19.2.2021

Pod čekárnou byly ještě záchody pro řidiče a průvodčí. Kolikrát jsem tam "musel". To bylo v roce 1956 až 58. (František Zikmund) Velmi pěkná fotka a ještě lepší vzpomínky. Vše si dobře pamatuji, jak tu čekárnu kde byly kolem zdi lavice a vprostřed stropu otvor na půdu čekárny. Tam jsme si vždy schovávali školní tašky, když jsme šli ze školy a ještě se někam zatoulali než jsme došli domů. Jednokolejná konečná, odkud jsme jezdili za 30 haléřů do školy i města a řidič na nás vždy čekal. A když ujel tak jsme utíkali na Spáleniště a tam tramvaj dohonily. Restaurace Domov, bydleli tam Studničkovi a poté Oberaitrovi, kteří měli 2 kluky mého věku a snimi jsem chodil do školy. Čekárna se bourala až s výstavbou prodejny a restaurace a to už existovala i točka jednokolejná. Základ čekárny oválného tvaru byl znatelný a existoval i spodní nefunkční sklep až do roku 2005 kdy proběhla rekonstrukce silnice a tramvajové trati a na základě byla na nějakou dobu umístěna i buňka s občerstvením a prodejna základních potravin. Ovšem ten plot tam nepamatuji já, ani mí rodiče, takže to je foto asi někdy předválečné doby.(Jiří Halíř)

1914 (archiv Tomáš Stracke)
1914 (archiv Tomáš Stracke)
Motorový vůz č. 23 na konečné v Horním Hanychově 16.10.1918. (archiv Boveraclubu)
Motorový vůz č. 23 na konečné v Horním Hanychově 16.10.1918. (archiv Boveraclubu)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
restaurace Domov v roce 1944 a 31.1.2021
restaurace Domov v roce 1944 a 31.1.2021
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Horní Hanychov a Restaurace domov v polovině 20.let 20. století a 7.4.2020
Horní Hanychov a Restaurace domov v polovině 20.let 20. století a 7.4.2020
hospoda Domov (M.Gergelčík)
hospoda Domov (M.Gergelčík)
restaurace Domov (archiv J.Hůlka)
restaurace Domov (archiv J.Hůlka)
Ještědská ulice kolem roku 1968 a 13.2.2022
Ještědská ulice kolem roku 1968 a 13.2.2022
3.3.1976 Horní Hanychov a T2 č. 25 (ex UnL č. 155). Foto Jirka Holeček
3.3.1976 Horní Hanychov a T2 č. 25 (ex UnL č. 155). Foto Jirka Holeček
restaurace Domov v roce 1944 a 31.1.2021
restaurace Domov v roce 1944 a 31.1.2021
Horní Hanychov v roce 1965  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1965 (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov a Restaurace domov v roce 1974 a 7.4.2020
Horní Hanychov a Restaurace domov v roce 1974 a 7.4.2020
(zdroj: https://deutschboehmen.de )
(zdroj: https://deutschboehmen.de )
Horní Hanychov - restaurace Domov (foto M.Gergelčík)
Horní Hanychov - restaurace Domov (foto M.Gergelčík)
Zkušební jízda nového vozu 9 přilákala v Horním Hanychově na konečnou i řadu zvědavců. Vůz má evidenční číslo ještě v místech, kde bude později zásuvka pro kabel vlečného vozu. (1912, sbírka Gisbert Jäkl)
Zkušební jízda nového vozu 9 přilákala v Horním Hanychově na konečnou i řadu zvědavců. Vůz má evidenční číslo ještě v místech, kde bude později zásuvka pro kabel vlečného vozu. (1912, sbírka Gisbert Jäkl)
archiv Jiří Peterka
archiv Jiří Peterka

Restaurace Berlín

archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
1906
1906
Horní Hanychov na pohlednici z roku 1930. Po pravé straně je vidět bývalý hostinec Berlín. (archiv J.Peterka)
Horní Hanychov na pohlednici z roku 1930. Po pravé straně je vidět bývalý hostinec Berlín. (archiv J.Peterka)
Restaurace Berlin v roce 1906 a 12.4.2020
Restaurace Berlin v roce 1906 a 12.4.2020
Je vidět kus domu po pravé straně, to je hostinec Berlín a řekl bych že asi ta cesta k Bucharce. (archiv Tomáš Stracke, komentář Jaroslav Reichenberg Karel)
Je vidět kus domu po pravé straně, to je hostinec Berlín a řekl bych že asi ta cesta k Bucharce. (archiv Tomáš Stracke, komentář Jaroslav Reichenberg Karel)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
1904 (archiv https://ansichtskarten-lexikon.de )
1904 (archiv https://ansichtskarten-lexikon.de )

Restaurace pod Ještědem - Berlín,

sloužila léta pro návštěvníky Ještědské sjezdovky. Přestože restaurace Berlín fungovala ještě před druhou světovou válkou, největší slávu zažila v době rozkvětu lyžařského areálu na Ještědu, tedy mezi 50. až 80. lety. (autor příspěvku Jitka  Krajicek)

archiv Jiří Kladivo
archiv Jiří Kladivo
archiv Jitka  Krajicek
archiv Jitka Krajicek

Z cesty na Ještěd zmizí bývalý hostinec Berlín, vystřídají ho apartmány

12. března 2019 11:17

Cestou na Ještěd si ho nelze nevšimnout. Bývalý hostinec Berlín však ke stolu láká už jen myši a bezdomovce. Teď se jeho konec nachýlil. Liberečtí radní s majitelem řeší, co se zchátralou stavbou. Nejspíš půjde k zemi a na jejím místě vyrostou dva apartmánové domy.

Z cesty na Ještěd zmizí zdevastovaný hostinec Berlín "Vždycky mi vadilo, že když jedou cizinci na Ještěd, vidí šílenou ruinu. Nedejbože když to jsou Němci a přečtou si na ní nápis Berlín," říká náměstek libereckého primátora Jiří Němeček (ANO), který se jednání se zástupci majitele domu zúčastnil.

Souhlasí s ním i další náměstek Jiří Šolc (SLK), kterému rovněž vadí současná podoba Berlínu.

"Nápis Berlín na takové ruině je výsměchem Němcům a potomkům starousedlíků. Poprosili jsme proto o schůzku vlastníka," přibližuje Šolc.

Pozemek i s bývalým hostincem vlastní od roku 2008 Björn Hlawatsch. Předtím dům čtyři roky patřil městské akciové společnosti Sportovní areál Ještěd.

Současný majitel však žije ve Švédsku. Na schůzku s náměstky se tedy dostavila jeho zástupkyně s architektem.

"Nakonec jsme našli společnou řeč v tom, že by mohli Berlín zbourat a na jeho místě postavit nový dům. Měly by to být dva spojené apartmánové domy podobně vysoké jako stávající hostinec. Ty by tam mohly stát, protože nejsou v rozporu s územním plánem," míní Němeček a přiblížil plány, které chtěl v minulosti majitel uskutečnit.

"On koupil nejenom dům samotný, ale i pozemky za ním a chtěl na místě postavit rodinné domy. Už tehdy předpokládal, že by původní hostinec zboural. Podmínkou města tehdy bylo, aby to až nahoru k lesu propojil kvalitní asfaltovou cestou. Město mu ale výstavbu rodinných domků nakonec zatrhlo a povolilo pouze výstavbu chatiček, což by se mu vyplatilo daleko méně," řekl Němeček. Redakce MF DNES se na názor chtěla zeptat i zástupkyně majitele, ta však odmítla. Podle obou náměstků ale zatím nic není rozhodnuto. "Za dva tři týdny máme další schůzku. Uvidíme, s čím zástupci majitele přijdou," uzavírá Němeček.

Berlín těžil z rozkvětu lyžařského areálu

Přestože restaurace Berlín fungovala ještě před druhou světovou válkou, největší slávu zažila v době rozkvětu lyžařského areálu na Ještědu, tedy mezi 50. až 80. lety.

"Hodně se tam pořádaly podnikové schůze. Sloužilo to jako taková zašívárna, protože to bylo pořád ve městě, ale zároveň kousek dál," přibližuje znalec liberecké historie Marek Řeháček.

"Předtím to nebyla luxusní vyhlášená hospoda, která by inzerovala v dobovém tisku. Známější byl Heimstätte, tedy dnešní Domov. Ten všichni brali jako výchozí místo stovkařského závodu ve vystupování na Ještěd. Člověk opustil tramvaje a byl přímo u ní. Ale Berlín ležel trochu stranou, protože hlavní cesta na Ještěd vedla po modré značce, tedy až za ním. To se ale změnilo vznikem lyžařského areálu," dodává Řeháček.

A za pravdu mu dává i náměstek Šolc: "Já jsem tam ještě s babičkou a dědou chodil na žlutou limonádu, to mohl být rok 1984."

(autor článku Jan Pešek)

Zdroj: https://www.idnes.cz/.../liberec-jested-restaurace-berlin...?

archiv FL
archiv FL
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1918 (archiv J.Peterka)
1918 (archiv J.Peterka)
Můj tchán si ukládal vše a tak vím, že tohle bylo setkání spolužáků po padesáti letech. O to však nejde. Na pozvánce je, že se to koná v restauraci Berlín, který se dříve jmenoval Pod lanovkou.  (archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
Můj tchán si ukládal vše a tak vím, že tohle bylo setkání spolužáků po padesáti letech. O to však nejde. Na pozvánce je, že se to koná v restauraci Berlín, který se dříve jmenoval Pod lanovkou. (archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
(archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
(archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
OD BERLÍNA NA JEŠTĚD Horní Hanychov na pohlednici z roku 1930. Po pravé straně je vidět bývalý hostinec Berlín.  čb.kopie od Jiří Peterka  (color Fotočas)
OD BERLÍNA NA JEŠTĚD Horní Hanychov na pohlednici z roku 1930. Po pravé straně je vidět bývalý hostinec Berlín. čb.kopie od Jiří Peterka (color Fotočas)
foto Hans Oldskull
foto Hans Oldskull
foto Alena Leitnerová Matyášová
foto Alena Leitnerová Matyášová
foto Alena Leitnerová Matyášová
foto Alena Leitnerová Matyášová
foto Petr Ruprecht
foto Petr Ruprecht
foto Milda Domino
foto Milda Domino
před cca 100 lety a 31.1.2021
před cca 100 lety a 31.1.2021
    Do bývalé restaurace pod Ještědem se pustil bagr. | foto: Ota Bartovský, MAFRA
Do bývalé restaurace pod Ještědem se pustil bagr. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Pod Ještědem začala demolice bývalého hostince Berlín, vyrostou tu apartmány

25. června 2021 14:14

Bývalý hostinec Berlín, který se tyčil v jedné ze zatáček na silnici z Liberce na Ještěd, je minulostí. Bagr ho v těchto dnech srovnává se zemí. Na jeho místě vyrostou apartmánové domy.

Demolici bývalého hostince, který dlouhá léta chátral, potvrdila česká zástupkyně ve Švédsku žijícího majitele Björna Hlawatsche, která si však nepřála uvést jméno, ale redakce ho zná.

"Majitel odstraňuje havarijní stav objektu. Bylo na to vydáno demoliční rozhodnutí z důvodu, že je objekt v degradovaném stavu a chodí tam různí bezdomovci," řekla MF DNES.

Na parcelách po Berlínu a v jeho nejbližším okolí by se tak v budoucnu mělo začít stavět. "Investor připravuje projektovou dokumentaci a veškeré nutné legislativní úkony k povolení stavby pro apartmánové domy," zmínila zástupkyně. Termín výstavby tak v tuto chvíli závisí na získaní stavebních povolení.

O konkrétnější informace se podělil architekt Petr Janoš, který před pěti lety připravoval územní studii místa. "V severní části pozemku mají být rodinné domy a na zbylé části pozemky menší rekreační objekty. Konkrétně v místě, kde stál Berlín, by měly být apartmánové domy," popsal Janoš.

Toho mrzí, že se kdysi populární Berlín nepodařilo zachránit. "Objekt byl už tehdy v dost dezolátním stavu. Z hlediska urbanismu jsem upozorňoval na to, že má svou hodnotu a že by bylo vhodné ho zachovat, ale investičně a ekonomicky to nebylo úplně udržitelné. Investor měl jiné plány, na základě kterých byla zpracována územní studie," dodal architekt.

zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/hsotinec-berlin-jested-demolice-bagr-apartmanove-domy.A210625_132837_liberec-zpravy_jape?


Hotel Walhalla

interiér v 30.letech
interiér v 30.letech
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík

Tak k tomu hotelu několik drobností:

nejzajímavější byl v té hospodě skleněný parket (viz. foto). Děda vždycky říkal - chodili jsme tam koukat holkám tancujícím pod sukně. Né že by to bylo skrz sklo, ale odrazem jako do zrcadla. Zbořeniště tam bylo celkem dlouho, až někdy do 50-tých let. Pamatuji, že jsme tam jako kluci lezli do sklepních prostorů, které byly přístupný. Z cihel z té bouračky se potom stavěl v akci "Z" Růžový Palouček. A mimochodem ten dům, co je vedle hotelu, ten stojí dodnes a patří do našeho bydlení. (Jiří Halíř)

1938 (archiv Tomáš Stracke)
1938 (archiv Tomáš Stracke)
Walhalla 1920
Walhalla 1920
(zdroj kalendář z nakladatelství Buk - Z Liberce všemi směry 2014 - archiv Jany Zahurancové)
(zdroj kalendář z nakladatelství Buk - Z Liberce všemi směry 2014 - archiv Jany Zahurancové)

Restaurace Walhalla

 před rokem 1904 a interiér v 30.letech

Mezi četnými výletními restauracemi, jako je např. Domov (Zum Heimatstal, čp. 149) nebo ve své době známá, ale dnes již zrušená Krásná vyhlídka (Zur schönen Aussicht, čp. 144), byla široko daleko největší Walhalla, s tanečním sálem v prvním patře. Dne 8.11.1942 od přetopených kamen vyhořela a nebyla již obnovena. Její místo připomíná název tramvajové zastávky Spáleniště. Vedlejší dům (čp. 142) dodnes stojí.

(zdroj Kniha o Liberci)

 (doplněno o archiv Boveraclubu)

Období prázdných hospod tu bývalo zřejmě i dříve 👀 restaurace Walhalla v Horním Hanychově s unikátní skleněnou taneční podlahou 🤭 takže prd Huť, ale Walhalla měla první skleněnku 😏 obě už ale neexistuji #Liberec #Reichenberg
Období prázdných hospod tu bývalo zřejmě i dříve 👀 restaurace Walhalla v Horním Hanychově s unikátní skleněnou taneční podlahou 🤭 takže prd Huť, ale Walhalla měla první skleněnku 😏 obě už ale neexistuji #Liberec #Reichenberg
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Sněhová nadílka 28.12.1941 výhybně Walhalla, která měla, a vlastně i dodnes má, název dle hotelu patrného v pozadí za tramvají. Motorový vůz č. 40 sloužil cestujícím v letech 1940 až 1966.
Sněhová nadílka 28.12.1941 výhybně Walhalla, která měla, a vlastně i dodnes má, název dle hotelu patrného v pozadí za tramvají. Motorový vůz č. 40 sloužil cestujícím v letech 1940 až 1966.
(zdroj: https://deutschboehmen.de )
(zdroj: https://deutschboehmen.de )
1925 (archiv Boveraclubu)
1925 (archiv Boveraclubu)
Spáleniště (M.Gergelčík)
Spáleniště (M.Gergelčík)
z Walhally je spáleniště v roce 1946
z Walhally je spáleniště v roce 1946
Walhalla
Walhalla
Souprava tramvají T3SUCS č. 63+64 (vozy dodány v lednu 1986) křižuje 24.4.1986 ve výhybně Spáleniště s vozem T2 č. 8 (1970, ex. 164 Ústí nad Labem 1961).
Souprava tramvají T3SUCS č. 63+64 (vozy dodány v lednu 1986) křižuje 24.4.1986 ve výhybně Spáleniště s vozem T2 č. 8 (1970, ex. 164 Ústí nad Labem 1961).

Restaurace Růžový palouček

Růžový palouček v Horním Hanychově. Zvenku vypadá nevábně, ovšem konaly se tu vyhlášené hospodské zábavy. (Oldřich Szaban)
Růžový palouček v Horním Hanychově. Zvenku vypadá nevábně, ovšem konaly se tu vyhlášené hospodské zábavy. (Oldřich Szaban)
Růžový palouček v Hraběcí ulici fungoval ještě začátkem 90.let (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
Růžový palouček v Hraběcí ulici fungoval ještě začátkem 90.let (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
foto Michal Štrunc 2020
foto Michal Štrunc 2020
foto Michal Štrunc 2020
foto Michal Štrunc 2020

Krásná vyhlídka v Horním Hanychově

Tato restaurace byla jednou z nejvyhledávanějších v ještědských horách. Přímo kolem ní kdysi vedla "Hlavní cesta Ještěd - Sněžka" značená modrým, vzhůru obráceným hřebínkem. Vedlejší větev této proslulé turistické "Hřebenové cesty" z Růžovského vrchu na Sněžku pokračovala přes Ještěd dál Ještědským hřbetem a s "Hlavní cestou", vedenou přes Jizerské hory, se spojila až západně od Příchovic. U Krásné vyhlídky, která ležela nedaleko od konečné stanice elektrické dráhy, také končila neméně proslulá přes 3 km dlouhá sáňkařská dráha z Ještědu do Horního Hanychova. Budova restaurace dosud stojí, podobně jako sousední bývalý hostinec Herrmannova výšina, a obě budovy naposled sloužily jako internát učňovské mládeže, což již je také minulostí.

(článek  z archivu Vlastimíra Hájka)

1902 (archiv J.Hůlka)
1902 (archiv J.Hůlka)
Krásná vyhlídka - Schöne Aussicht (zdroj: deutschboehmen.de)
Krásná vyhlídka - Schöne Aussicht (zdroj: deutschboehmen.de)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
Horní Hanychov v roce 1915  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1915 (zdroj Historické fotografie)
1914 (archiv Bedřich Kopejska)
1914 (archiv Bedřich Kopejska)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
archiv Helena Svobodová
archiv Helena Svobodová
Restaurace Krásná Vyhlídka  v roce 1915 a 7.4.2020
Restaurace Krásná Vyhlídka v roce 1915 a 7.4.2020
Výhled z Krásné vyhlídky v roce 1911 a 10.4.2020
Výhled z Krásné vyhlídky v roce 1911 a 10.4.2020
12.8.2023 - probíhá rekonstrukce
12.8.2023 - probíhá rekonstrukce
1938 (archiv Tomáš Stracke)
1938 (archiv Tomáš Stracke)

Herrmannova vyhlídka

Herrmannova vyhlídka - Hermannschöne  (zdroj: deutschboehmen.de)
Herrmannova vyhlídka - Hermannschöne (zdroj: deutschboehmen.de)
restaurace "Krásná vyhlídka" také v Hanychově, později politická škola, internát vz. učiliště, opuštěno - vyhořelo 2x, v současné době v soukromém vlastnictví - obytný dům. Celý objekt se skládal ze dvou budov. Viz foto vpravo horní a prostřední
restaurace "Krásná vyhlídka" také v Hanychově, později politická škola, internát vz. učiliště, opuštěno - vyhořelo 2x, v současné době v soukromém vlastnictví - obytný dům. Celý objekt se skládal ze dvou budov. Viz foto vpravo horní a prostřední
Ještěd 1940 edit: Herrmannova vyhlídka - Hermannschöne . (archiv J.Peterka)
Ještěd 1940 edit: Herrmannova vyhlídka - Hermannschöne . (archiv J.Peterka)
dům, ve kterém bývala Hermannova vyhlídka (foto z 2.8.2023 - zdroj Mapy.cz)
dům, ve kterém bývala Hermannova vyhlídka (foto z 2.8.2023 - zdroj Mapy.cz)

Karlinské výletní hostince Zum Gebirgsverein (vlevo) a Zum letzten Pfennig (vpravo)

Na konci Karlinské ulice, na rozhraní Horního Hanychova, Karlinek a Ostašova, nabízely své služby výletní hostince Zum Gebirgsverein (vlevo) a Zum letzten Pfennig (vpravo). Druhý z nich připomíná jméno Fénická cesta (SOKA Liberec).  zdroj: Václav Lábus a Daniel Vrbík - Atlas libereckých živých jmen,  2023
Na konci Karlinské ulice, na rozhraní Horního Hanychova, Karlinek a Ostašova, nabízely své služby výletní hostince Zum Gebirgsverein (vlevo) a Zum letzten Pfennig (vpravo). Druhý z nich připomíná jméno Fénická cesta (SOKA Liberec). zdroj: Václav Lábus a Daniel Vrbík - Atlas libereckých živých jmen, 2023
Karlinky v roce 1905  (zdroj Historické fotografie)
Karlinky v roce 1905 (zdroj Historické fotografie)
Karlinky 1932 (Foto von Ing. Reinhard Hieß)
Karlinky 1932 (Foto von Ing. Reinhard Hieß)

Hospoda U dubu

archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
1973 (archiv T.Majer)
1973 (archiv T.Majer)
Že by tak rok 1991? Dolní Hanychov, 2 x T3 SUCS, č. 76+77. Foto MiR.
Že by tak rok 1991? Dolní Hanychov, 2 x T3 SUCS, č. 76+77. Foto MiR.
Možná jste si taky obcas skočili na dvě decky 🍹 do restaurace/vinárny U dubu (1994). (archiv Petr Kolín)
Možná jste si taky obcas skočili na dvě decky 🍹 do restaurace/vinárny U dubu (1994). (archiv Petr Kolín)
Dolní Hanychov "U dubu" (M.Gergelčík)
Dolní Hanychov "U dubu" (M.Gergelčík)

TÁBOR V RESTAURACI U DUBU ZA 2.SVĚTOVÉ VÁLKY

Zajatecký tábor se nacházel v restauraci U Dubu, dříve Zur Eiche, č. p. 105 v Ještědské ulici. Podle některých zdrojů zde bylo internováno kolem stovky osob. Budova patřící Anně Arnoldové se v roce 1935 dostala na návrh Johanna Wenzela do dražby. Nevíme, kdo objekt v aukci získal. Máme však informace o tom, že hostinec byl na začátku války zavřený a že neznámého vlastníka zastupoval stavitel Josef Arnold z Dolního Hanychova, což byl patrně příbuzný Anny Arnoldové.

Tyto údaje se dozvídáme z dopisu, který 28. dubna 1941 adresovala drážní rada za Říšské dráhy libereckému starostovi, resp. stavebnímu úřadu :

"Zařízení zajateckého tábora v hostinci Zur Eiche v Dolním Hanychově č. p. 105: Německé Říšské dráhy naléhavě potřebují pro výkon důležitých prací na nádraží přibližně 120 zajatců, kteří musí být ubytováni v toho času prázdném hostinci Zur Eiche v Dolním Hanychově. Majitel reality, zastoupený panem stavitelem Josefem Arnoldem, je s ubytováním zajatců srozuměn. Prosím o Vaše svolení. Zřízení tábora velmi spěchá, prosim proto o urychlené projednání."

6. května 1941 dostaly Říšské dráhy vyrozumění o vydání povolení stavby zajateckého tábora. Další písemnost je datována až 23. prosincem 1941. Jde o stížnost, díky které se nám zachoval popis hygienických poměrů v táboře. Listinu podepsali zástupci firem Vereinigte Färbereien A. G, Anton Hirschmann, Plovárna Horní Růžodol, Stefan Wenzel sen., H. & A. Kirchhof Mobelfabrik, Robert Herkners Erben a osm dalších lidí.

V dopise se volně přeloženo píše: 

Už nějakou dobu jsou v hostinci ubytováni zajatci. Těch je včetně strážního oddílu přibližně 120. Bývalá restaurace má však jen obyčejné toalety, neuzpůsobené pro takový počet lidí. Septik je neustále plný a odvoz splašků zajišťuje Josef Thum z pily v Horním Hanychově. Před 23. prosincem nebyl septik již čtyři týdny vyvezen. Splašky přetékají a příkopem u silnice se dostávají do mlýnské strouhy, náhonu takzvaných Ještědských potoků. To způsobuje v okolí toku "morový zápach" a hrozí nemoci. Tento nezdravý a sanitární problém již nelze déle tolerovat. Žádáme proto o posouzení a stavební nápravu stavu.

Hygienické problémy provázely všechny typy větších táborů, a to prakticky ve všech dobách a režimech. Nelze se pak divit, že některé tábory v Liberci, ale i jinde máme doloženy jen díky stavebním povolením na malé čistírny odpadních vod nebo stavby záchodů. Jak dopadla stížnost v tomto konkrétním případě, však nevíme.

V prosinci 1942 čekalo zajatecký tábor malé vylepšení. Byl schválen nákup kamen a kotle na ohřev vody. Kotel byl umístěn do malého domku na zahradě, kde byla zřízena umývárna pro zajatce. V únoru 1943 se na stavebním úřadu pro změnu řešil výjezd hasičů, které zalarmovali místní obyvatelé. Kouřilo se ze střechy, což zapříčinila jedna přenosná kamínka. Pozdější vyšetřování samozřejmě zjistilo porušení všemožných předpisů a protipožárních opatření. Není nutné podrobně popisovat celou anabázl, která do značné míry odrážela dobový přístup k zajateckému táboru. Majitel domu dostával od úřadu nájemné, což bylo v době války vítané přilepšení, ale o budovu se ve skutečnosti nikdo příliš nestaral. Podobné to bylo v Liberci s mnoha jinými objekty. O samotném fungování tábora, ani o osudech jeho obyvatel nemáme žádné zprávy. Zachovala se jen korespondence, která prošla přes stavební úřad. 

Zdroj: Ivan Rous - Zbrojní průmysl a tábory I - nacistická nucená práce na Liberecku a Jablonecku, 2023

Pátek 5.5.1995, výhybna a smyčka Dolní Hanychov a druhý provozní den v Liberci pro vůz T2R č. 21 (ex Ova 594, ex UnL 152). Vlevo T3SU č. 50. (archiv Boveraclubu)
Pátek 5.5.1995, výhybna a smyčka Dolní Hanychov a druhý provozní den v Liberci pro vůz T2R č. 21 (ex Ova 594, ex UnL 152). Vlevo T3SU č. 50. (archiv Boveraclubu)
 Dolní Hanychov, 1994 (archiv Miroslav Fogl)
Dolní Hanychov, 1994 (archiv Miroslav Fogl)
Dolní Hanychov "U dubu" (M.Gergelčík)
Dolní Hanychov "U dubu" (M.Gergelčík)

Hospoda u křižovatky ulic  Ještědské, Malodoubské a České mládeže

křižovatka s Malodoubskou a ulicí České mládeže před rokem 1918 a 14.5.2023
křižovatka s Malodoubskou a ulicí České mládeže před rokem 1918 a 14.5.2023
20.prosince 1968 u zastávky Malodoubská. (archiv Luboše Mencla)
20.prosince 1968 u zastávky Malodoubská. (archiv Luboše Mencla)
 Ještědská ulice (dolni snímek - křižovatka s Malodoubskou a ulicí České mládeže) (archiv Tomáš Stracke)
Ještědská ulice (dolni snímek - křižovatka s Malodoubskou a ulicí České mládeže) (archiv Tomáš Stracke)
Křižovatka ulic Ještědské, České mládeže a Malodoubské  20.12.1968 a 14.5.2023
Křižovatka ulic Ještědské, České mládeže a Malodoubské 20.12.1968 a 14.5.2023
(zdroj: Za pivem Libereckým krajem na dobových pohlednicích,  2015)
(zdroj: Za pivem Libereckým krajem na dobových pohlednicích, 2015)

Hostinec v Dolním Hanychově v roce 1905

Od roku 1939 VIII. liberecká čtvrť Dolní Hanychov nemá kopuletou historii. První zmínka pochází z roku 1556 a jeho vývoj je spjat s poplužním dvorem, který stával v Erbenově ulici. Mezi lety 1589-1592 vrchnost jeho pozemky rozparcelovala a na loukách pod Ještědem se počínají objevovat prvá stavení. K rozdělení na Dolní (též Nový) a Horní (Starý) Hanychov dochází koncem 17. století. Mohutný impuls dalšímu rozvoji představoval rozprodej i zbývajících pozemků dvora na přelomu 18. a 19. století. Nás však zajímá především hostinec a před ním povoz s dřevěnými sudy, pocházejícími snad z vratislavického pivovaru. Vůz po prašných, jen tu a tam dlážděných libereckých cestách netáhli žádní pivovarští valaši, ale krávy. Běžný obrázek distribuce piva ještě v první polovině 20. století.
(zdroj: Za pivem Libereckým krajem na dobových pohlednicích, 2015)

Hanychov - kostel sv.Bonifáce kolem roku 1985 a 22.1.2022
Hanychov - kostel sv.Bonifáce kolem roku 1985 a 22.1.2022
country u Sparťana  v prosinci 2019 (archiv A.Navrátilová)
country u Sparťana v prosinci 2019 (archiv A.Navrátilová)
U Sparťana  v prosinci 2019 (archiv A.Navrátilová)
U Sparťana v prosinci 2019 (archiv A.Navrátilová)

Hospoda "U Sparťana"

Dřevěnka, U Hejla, jeden čas i U Vraha a pak i některý nepublikovatelný názvy. A naposledy U Karla.
archiv Jan Bartoš
archiv Jan Bartoš
U Sparťana  v prosinci 2019 (archiv A.Navrátilová)
U Sparťana v prosinci 2019 (archiv A.Navrátilová)
country u Sparťana  v prosinci 2019 (archiv A.Navrátilová)
country u Sparťana v prosinci 2019 (archiv A.Navrátilová)
Hostinec U tří hranic v Horním Hanychově 🤔
Hostinec U tří hranic v Horním Hanychově 🤔
Jde o tzv. Zvonkový mlýn, Puškinova 24
Jde o tzv. Zvonkový mlýn, Puškinova 24

Hospoda na třech hranicích v Puškinově ulici

směr Pilínkov a na hranicích Horního Hanychova, Dolního Hanychova a Malého Doubí. Dnes jsou to bytovky a bydlí tam Sršňovi - mladý je známý masér (slepý). Zavádějící je místní název "Na třech hranicích" protože běžně se v Hanychově používá tento název místu kde jsou hranice bývalých obcí - dnes čtvrtí Horní Hanychov - Dolní Hanychov - a Doubí. To je tam, kde je křižovatka Puškinova - Nezdarova.  Hospoda "Na třech hranicích" má čp. 24 a býval to údajně i mlýn, čemuž by odpovídal v blízkosti vedoucí Slunný potok a památný strom "U mlýna". Bohužel pamětnické prameny mi vyschly protože nejstarší pamětník v Hanychově - můj otec vloni ve věku 95 let zemřel. (komentář Jiří Halíř)

pozn. byl to mlýn, hospoda u Sršňů i ubytovna Plastimatu.

archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
(archiv V.Hájek)
(archiv V.Hájek)

Hostinec U zastávky

Hostinec u zastávky (počátek 20.století) a v roce 2020

Pohled z oken nádraží v Pilínkově na dnešní Puškinovu ulici. V popředí hostinec U Zastávky (nyní U Horáků, čp.51) z roku 1892. Za ním je téměř zakryta stromy bývalá zemědělská usedlost, dnes rekreační objekt (čp.53).K němu patřila i obora, jejíž oplocení probíhá po pravé straně cesty. Dnes je v těchto místech tělovýchovné středisko místního Sokola. (zdroj Kniha o Liberci)

1920
1920
restaurace - Josef Horak - Hluboká / Pilínkov - 30 - tá léta (archiv M.Gergelčík)
restaurace - Josef Horak - Hluboká / Pilínkov - 30 - tá léta (archiv M.Gergelčík)