Restaurace pod Ještědem - Berlín,

sloužila léta pro návštěvníky Ještědské sjezdovky. Přestože restaurace Berlín fungovala ještě před druhou světovou válkou, největší slávu zažila v době rozkvětu lyžařského areálu na Ještědu, tedy mezi 50. až 80. lety. (autor příspěvku Jitka  Krajicek)

Pod Ještědem začala demolice bývalého hostince Berlín, vyrostou tu apartmány

25. června 2021 14:14

Bývalý hostinec Berlín, který se tyčil v jedné ze zatáček na silnici z Liberce na Ještěd, je minulostí. Bagr ho v těchto dnech srovnává se zemí. Na jeho místě vyrostou apartmánové domy.

Demolici bývalého hostince, který dlouhá léta chátral, potvrdila česká zástupkyně ve Švédsku žijícího majitele Björna Hlawatsche, která si však nepřála uvést jméno, ale redakce ho zná.

"Majitel odstraňuje havarijní stav objektu. Bylo na to vydáno demoliční rozhodnutí z důvodu, že je objekt v degradovaném stavu a chodí tam různí bezdomovci," řekla MF DNES.

Na parcelách po Berlínu a v jeho nejbližším okolí by se tak v budoucnu mělo začít stavět. "Investor připravuje projektovou dokumentaci a veškeré nutné legislativní úkony k povolení stavby pro apartmánové domy," zmínila zástupkyně. Termín výstavby tak v tuto chvíli závisí na získaní stavebních povolení.

O konkrétnější informace se podělil architekt Petr Janoš, který před pěti lety připravoval územní studii místa. "V severní části pozemku mají být rodinné domy a na zbylé části pozemky menší rekreační objekty. Konkrétně v místě, kde stál Berlín, by měly být apartmánové domy," popsal Janoš.

Toho mrzí, že se kdysi populární Berlín nepodařilo zachránit. "Objekt byl už tehdy v dost dezolátním stavu. Z hlediska urbanismu jsem upozorňoval na to, že má svou hodnotu a že by bylo vhodné ho zachovat, ale investičně a ekonomicky to nebylo úplně udržitelné. Investor měl jiné plány, na základě kterých byla zpracována územní studie," dodal architekt.

Restaurace "Gebirgverein"

později "Zur Marienquelle"

U Horského spolku - Novinská 60 - Ostašov

TÁBOR V RESTAURACI U DUBU ZA 2.SVĚTOVÉ VÁLKY

Zajatecký tábor se nacházel v restauraci U Dubu, dříve Zur Eiche, č. p. 105 v Ještědské ulici. Podle některých zdrojů zde bylo internováno kolem stovky osob. Budova patřící Anně Arnoldové se v roce 1935 dostala na návrh Johanna Wenzela do dražby. Nevíme, kdo objekt v aukci získal. Máme však informace o tom, že hostinec byl na začátku války zavřený a že neznámého vlastníka zastupoval stavitel Josef Arnold z Dolního Hanychova, což byl patrně příbuzný Anny Arnoldové.

Tyto údaje se dozvídáme z dopisu, který 28. dubna 1941 adresovala drážní rada za Říšské dráhy libereckému starostovi, resp. stavebnímu úřadu :

"Zařízení zajateckého tábora v hostinci Zur Eiche v Dolním Hanychově č. p. 105: Německé Říšské dráhy naléhavě potřebují pro výkon důležitých prací na nádraží přibližně 120 zajatců, kteří musí být ubytováni v toho času prázdném hostinci Zur Eiche v Dolním Hanychově. Majitel reality, zastoupený panem stavitelem Josefem Arnoldem, je s ubytováním zajatců srozuměn. Prosím o Vaše svolení. Zřízení tábora velmi spěchá, prosim proto o urychlené projednání."

V dopise se volně přeloženo píše: 

Už nějakou dobu jsou v hostinci ubytováni zajatci. Těch je včetně strážního oddílu přibližně 120. Bývalá restaurace má však jen obyčejné toalety, neuzpůsobené pro takový počet lidí. Septik je neustále plný a odvoz splašků zajišťuje Josef Thum z pily v Horním Hanychově. Před 23. prosincem nebyl septik již čtyři týdny vyvezen. Splašky přetékají a příkopem u silnice se dostávají do mlýnské strouhy, náhonu takzvaných Ještědských potoků. To způsobuje v okolí toku "morový zápach" a hrozí nemoci. Tento nezdravý a sanitární problém již nelze déle tolerovat. Žádáme proto o posouzení a stavební nápravu stavu.

Hygienické problémy provázely všechny typy větších táborů, a to prakticky ve všech dobách a režimech. Nelze se pak divit, že některé tábory v Liberci, ale i jinde máme doloženy jen díky stavebním povolením na malé čistírny odpadních vod nebo stavby záchodů. Jak dopadla stížnost v tomto konkrétním případě, však nevíme.

V prosinci 1942 čekalo zajatecký tábor malé vylepšení. Byl schválen nákup kamen a kotle na ohřev vody. Kotel byl umístěn do malého domku na zahradě, kde byla zřízena umývárna pro zajatce. V únoru 1943 se na stavebním úřadu pro změnu řešil výjezd hasičů, které zalarmovali místní obyvatelé. Kouřilo se ze střechy, což zapříčinila jedna přenosná kamínka. Pozdější vyšetřování samozřejmě zjistilo porušení všemožných předpisů a protipožárních opatření. Není nutné podrobně popisovat celou anabázl, která do značné míry odrážela dobový přístup k zajateckému táboru. Majitel domu dostával od úřadu nájemné, což bylo v době války vítané přilepšení, ale o budovu se ve skutečnosti nikdo příliš nestaral. Podobné to bylo v Liberci s mnoha jinými objekty. O samotném fungování tábora, ani o osudech jeho obyvatel nemáme žádné zprávy. Zachovala se jen korespondence, která prošla přes stavební úřad. 

Zdroj: Ivan Rous - Zbrojní průmysl a tábory I - nacistická nucená práce na Liberecku a Jablonecku, 2023

Hospůdka a Music klub U Řeháčků

Ještědská 469, 460 08 Liberec

Hospoda "U Sparťana"

Hospoda na třech hranicích v Puškinově ulici

směr Pilínkov a na hranicích Horního Hanychova, Dolního Hanychova a Malého Doubí. Dnes jsou to bytovky a bydlí tam Sršňovi - mladý je známý masér (slepý). Zavádějící je místní název "Na třech hranicích" protože běžně se v Hanychově používá tento název místu kde jsou hranice bývalých obcí - dnes čtvrtí Horní Hanychov - Dolní Hanychov - a Doubí. To je tam, kde je křižovatka Puškinova - Nezdarova.  Hospoda "Na třech hranicích" má čp. 24 a býval to údajně i mlýn, čemuž by odpovídal v blízkosti vedoucí Slunný potok a památný strom "U mlýna". Bohužel pamětnické prameny mi vyschly protože nejstarší pamětník v Hanychově - můj otec vloni ve věku 95 let zemřel. (komentář Jiří Halíř)

pozn. byl to mlýn, hospoda u Sršňů i ubytovna Plastimatu.