Revoluční ulice

03.10.2021
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík

Revoluční ulice (1993)

Při pokusu o rekonstrukci několika přestárlých domů na severovýchodní straně Revoluční ulice se ukázalo, že většina objektů je zde vlivem stáří i vlivem snížení nivelity ulice o jedno podlaží proti původnímu terénu natolik narušena, že se jevilo výhodnější nahradit je novým objektem. Sedmipodlažní obytný dům s malými byty (garsonierami) a službami v nejnižších dvou podlažích vyplnil celý prostor mezi obchodním domem Baťa a Moskevskou ulicí. Posunutím přízemí novostavby od vozovky se zároveň dosáhlo vítaného rozšíření Revoluční ulice. Méně zdařilé je napojení na okolní zástavbu. Projekt vypracoval Stavoprojekt (Eduard Adamíra), stavbu provedly v letech 1967 - 68 liberecké Pozemní stavby.

(zdroj Kniha o Liberci)

cca rok 1994 (zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
cca rok 1994 (zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Revoluční ulice

někdy mezi 12. a 14. prosincem roku 1984 (zdroj Boveraclub)
někdy mezi 12. a 14. prosincem roku 1984 (zdroj Boveraclub)
někdy mezi 12. a 14. prosincem roku 1984 (zdroj Boveraclub)
někdy mezi 12. a 14. prosincem roku 1984 (zdroj Boveraclub)
Revoluční ulice kolem roku 1920 a 2020
Revoluční ulice kolem roku 1920 a 2020
Revoluční ulice po roce 1945 a 26.3.2020
Revoluční ulice po roce 1945 a 26.3.2020
Revoluční ulice - říjen 1938 (fotograf Willy Pragher)
Revoluční ulice - říjen 1938 (fotograf Willy Pragher)
Revoluční ulice v roce 1966 a 16.2.2024
Revoluční ulice v roce 1966 a 16.2.2024
Revoluční ulice v roce 1966 a 16.2.2024
Revoluční ulice v roce 1966 a 16.2.2024
Revoluční ulice v roce 1987 a 3.6.2022
Revoluční ulice v roce 1987 a 3.6.2022
Revoluční ulice
Revoluční ulice
z Revoluční do Moskevské. (foto Erwin Cettineo)
z Revoluční do Moskevské. (foto Erwin Cettineo)
Revoluční ulice 12.12.1984 a 28.4.2023
Revoluční ulice 12.12.1984 a 28.4.2023
1972 (foto Erwin Cettineo)
1972 (foto Erwin Cettineo)
Revoluční ulice 12.12.1984 a 28.4.2023
Revoluční ulice 12.12.1984 a 28.4.2023
Revoluční ulice v roce 1987 a 3.6.2022
Revoluční ulice v roce 1987 a 3.6.2022
Revoluční ulice (M.Gergelčík)
Revoluční ulice (M.Gergelčík)
Revoluční ulice v 50.letech  (zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
Revoluční ulice v 50.letech (zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
Revoluční a Moskevské ulice (M.Gergelčík)
Revoluční a Moskevské ulice (M.Gergelčík)
Revoluční ulice
Revoluční ulice

1972 (archiv Pav Karel)

Revoluční ulice (M.Gergelčík)
Revoluční ulice (M.Gergelčík)
archiv Hans Oldskull
archiv Hans Oldskull
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
Revoluční ulice v roce 1972 a 5.11.2023
Revoluční ulice v roce 1972 a 5.11.2023
pohled do Revoluční ulice v roce 1987 a 14.7.2022
pohled do Revoluční ulice v roce 1987 a 14.7.2022
Revoluční ulice 3.12.1994 a souprava T3SUCS č. 59+60. (archiv Boveraclubu)  František Zikmund:  Všimněte si těch návěstidel pro provoz na jednokolejce. Vlevo pro jízdu do Lidových sadů a vpravo do Jablonce.
Revoluční ulice 3.12.1994 a souprava T3SUCS č. 59+60. (archiv Boveraclubu) František Zikmund: Všimněte si těch návěstidel pro provoz na jednokolejce. Vlevo pro jízdu do Lidových sadů a vpravo do Jablonce.
Revoluční ulice v roce 1972 (archiv J.Peterka) - Prototypy z řady článkových tramvajových vozidel nesly označení K1. První vůz KT4 (ev.č. 7000) byl přestavěn z prototypu tramvaje K1 ev.č. 7000. Tento funkční vzorek, který se lišil od ostatních vozů KT4, vznikl v roce 1969 zkrácením vozové skříně tramvaje K1 o třetinu a vypuštěním středního podvozku. Důvodem byly praktické zkoušky článkových tramvají pro města v tehdejší Německé demokratické republice, jejichž konstrukce počítala pouze se dvěma podvozky. Vůz byl nejprve testován v Praze, v roce 1971 zapůjčen do Liberce, kde byly prováděny praktické zkoušky provozu na "úzkém" rozchodu 1000 mm. Zdroj: prazsketramvaje
Revoluční ulice v roce 1972 (archiv J.Peterka) - Prototypy z řady článkových tramvajových vozidel nesly označení K1. První vůz KT4 (ev.č. 7000) byl přestavěn z prototypu tramvaje K1 ev.č. 7000. Tento funkční vzorek, který se lišil od ostatních vozů KT4, vznikl v roce 1969 zkrácením vozové skříně tramvaje K1 o třetinu a vypuštěním středního podvozku. Důvodem byly praktické zkoušky článkových tramvají pro města v tehdejší Německé demokratické republice, jejichž konstrukce počítala pouze se dvěma podvozky. Vůz byl nejprve testován v Praze, v roce 1971 zapůjčen do Liberce, kde byly prováděny praktické zkoušky provozu na "úzkém" rozchodu 1000 mm. Zdroj: prazsketramvaje
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
1987 (archiv Boveraclubu)
1987 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1995. (Zdroj: K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Revoluční ulice v roce 1995. (Zdroj: K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
archiv Stanislav Šťovíček
archiv Stanislav Šťovíček
Odstřel 8.3.1967 - viz. Vpřed z 14.3.1967 (archiv R.Kittler)
Odstřel 8.3.1967 - viz. Vpřed z 14.3.1967 (archiv R.Kittler)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
archiv Martin Hnilica
archiv Martin Hnilica
Revoluční ulice  kolem roku 1960 a 10.8.2023
Revoluční ulice kolem roku 1960 a 10.8.2023
Z popisky fotografie na kartotéce v archivu: "Dne 8.3.1967 v 8:15 se bourá poslední starý dům z celé řady, Revoluční ulice je pro veškerý provoz uzavřena." (archiv Boveraclubu)
Z popisky fotografie na kartotéce v archivu: "Dne 8.3.1967 v 8:15 se bourá poslední starý dům z celé řady, Revoluční ulice je pro veškerý provoz uzavřena." (archiv Boveraclubu)
archiv Martin Hnilica
archiv Martin Hnilica
zdroj Pinterest
zdroj Pinterest
Květen 1984 a souprava 2 x T2 č. 19 + 23 vjíždí do Revoluční ulice z Gottwaldova náměstí. (archiv Boveraclub)
Květen 1984 a souprava 2 x T2 č. 19 + 23 vjíždí do Revoluční ulice z Gottwaldova náměstí. (archiv Boveraclub)
Revoluční ulice v květnu 1984 a 25.5.2024
Revoluční ulice v květnu 1984 a 25.5.2024
18/7/1976, kde jsou časy fousatých T2 (archiv Jiří Heráček)
18/7/1976, kde jsou časy fousatých T2 (archiv Jiří Heráček)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
jednokolejka v Revoluční byl provizoriem trvajícím od roku 1984 do roku 1996. 1.5.1993 a T3SU č. 56.(archiv Boveraclubu)
jednokolejka v Revoluční byl provizoriem trvajícím od roku 1984 do roku 1996. 1.5.1993 a T3SU č. 56.(archiv Boveraclubu)
Jeste v 2011 tam byly balkony, ale samozrejme po 50 letech uz byly na spadnuti......... (archiv Betty Božka)
Jeste v 2011 tam byly balkony, ale samozrejme po 50 letech uz byly na spadnuti......... (archiv Betty Božka)
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
archiv Johana Pokorná
archiv Johana Pokorná
archiv Johana Pokorná
archiv Johana Pokorná
v roce 1975 byl nad akronym "Čedok" umístěn vertikální reliéf od Miloše Košky. Dnes samozřejmě odstraněný. (autor příspěvku Jindřich Gubiš)
v roce 1975 byl nad akronym "Čedok" umístěn vertikální reliéf od Miloše Košky. Dnes samozřejmě odstraněný. (autor příspěvku Jindřich Gubiš)
Revoluční ulice 10.11.1963 a 8.11.2020
Revoluční ulice 10.11.1963 a 8.11.2020
Plné zrychlení musel využít řidič vozu T2 č.17,z roku 1960, aby zvládl stoupání z Revoluční do Moskevské ulice.  (11.6. 1984, foto Ivan Grisa)
Plné zrychlení musel využít řidič vozu T2 č.17,z roku 1960, aby zvládl stoupání z Revoluční do Moskevské ulice. (11.6. 1984, foto Ivan Grisa)
nároží Revoluční a Moskevské ulice 10.11.1963 a 8.11.2020
nároží Revoluční a Moskevské ulice 10.11.1963 a 8.11.2020
Revoluční ulice v 50.letech (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v 50.letech (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v 50.letech a 25.10.2024
Revoluční ulice v 50.letech a 25.10.2024
Revoluční ulice v 50.letech a 25.2.2024
Revoluční ulice v 50.letech a 25.2.2024
Sobota 26.5.1984 a liberecká Revoluční ulice se soupravou 2 x T2 č. 19 + 23.
Sobota 26.5.1984 a liberecká Revoluční ulice se soupravou 2 x T2 č. 19 + 23.
Sobota 26.5.1984 a liberecká Revoluční ulice s "motorkou" T2 č. 33 (ex 13).
Sobota 26.5.1984 a liberecká Revoluční ulice s "motorkou" T2 č. 33 (ex 13).
Revoluční ulice 26.5.1984 a 21.5.2024
Revoluční ulice 26.5.1984 a 21.5.2024
Revoluční ulice cca 1994 (archiv J.Peterka)
Revoluční ulice cca 1994 (archiv J.Peterka)
Neděle 8.10.1995 a úplně poslední den provozu tramvají v Revoluční ulici.
Neděle 8.10.1995 a úplně poslední den provozu tramvají v Revoluční ulici.
Revoluční ulice v roce 1995 (K-report) (archiv Všichni Čermáci)
Revoluční ulice v roce 1995 (K-report) (archiv Všichni Čermáci)
1987 (archiv Boveraclubu)
1987 (archiv Boveraclubu)
1987 (archiv Boveraclubu)
1987 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice 1988 Zdroj: prazsketramvaje.cz (archiv J.Peterka)
Revoluční ulice 1988 Zdroj: prazsketramvaje.cz (archiv J.Peterka)
rok 2008. Dokumentováno trochu větší množství dopravních značek, zhusta na samostatném kandelábru. 🙂 (archiv Leoš Kobr)
rok 2008. Dokumentováno trochu větší množství dopravních značek, zhusta na samostatném kandelábru. 🙂 (archiv Leoš Kobr)
Průhled do Revoluční ulice ještě bez Delty a s rozpadajícím se domem U zeleného stromu (archiv Všichni Čermáci)
Průhled do Revoluční ulice ještě bez Delty a s rozpadajícím se domem U zeleného stromu (archiv Všichni Čermáci)

2009

(foto Pav Karel)

Hablau, Bau der Ymca. Liberec, Revoluční ulice - stavba YMKY (archiv SM v Liberci)
Hablau, Bau der Ymca. Liberec, Revoluční ulice - stavba YMKY (archiv SM v Liberci)
Hřiště v místech dnešní Fügnerovy ulice v roce 1926
Hřiště v místech dnešní Fügnerovy ulice v roce 1926
Revoluční ulice  v roce 1928 (archiv SM v Liberci) a 19.8.2022
Revoluční ulice v roce 1928 (archiv SM v Liberci) a 19.8.2022
Hřiště v místech dnešní Fügnerovy ulice kolem roku 1950
Hřiště v místech dnešní Fügnerovy ulice kolem roku 1950

YMCA

(20.léta)


Osud přízemního domku čp. 125 - IV je spojen s činností organizace YMCA (Young Men's Christian Association - Sdružení mladých křesťanských můžů). Ta byla založena roku 1855 jako mezinárodní sdružení usilující o formování charakteru dospívajících chlapců na základě křesťanských idejí pomocí přednášek, kurzů, besed apod.Poskytovala mládeži možnosti ušlechtilé zábavy a tělovýchovy a k tomu účelu zřizovala společenské místnosti, kina, kluby, hřiště a tělocvičny, mnohde zajišťovala i možnosti levného stravování a ubytování (svobodárny). Sídlem ústředí je Ženeva.

Liberecká pobočka byla založena 17.2.1922. Její představenstvo se skládalo z 9 německých a 3 českých zástupců, činnost však byla rozdělena podle národností. Ředitelem byl Alfred Klein, českou část vedl nezapomenutelný Josef Novotný, úzce spolupracující i s místními skauty, jimž umožňoval využívat některá zařízení, zejména hřiště v místech dnešní Fügnerovy ulice. Liberecká YMCA získala hlavní budovu přebudováním bývalé továrny (čp. 171 - IV) podle projektu Ferdinanda Worfa. V ní byla zřízena svobodárna, klubové místnosti, učebny, restaurace (i vegetariánská), kino a lázně.

Vcházelo se sem přes dvůr podél hořejšího boku domku na prvním snímku. Ten byl majetkem YMCY od jejího založení, ale pro svou zchátralost a to, že vystupoval do vozovky, se stal koncem dvacátých let předmětem veřejné kritiky. Po téměř tříletém dohadování s magistrátem bylo roku 1933 vydáno šalamounské rozhodnutí, že dům bude zbořen na náklady města a na jeho místě si obchodník Franz Müller postaví přízemní objekt s prodejnami a uprostřed zřídí průchod se schodištěm k hlavní budově YMCY. Stavbu město povolilo s podmínkou, že konstrukce přízemního objektu bude dimenzována tak, aby snesla pozdější zatížení třípodlažní nástavbou ve výši sousedních domů, plánovanou po deseti letech. Stavbu podle zadaných podmínek provedla v roce 1934 firma N.Rella a Neffe z Liberce. V přízemí se nacházela prodejna s textilem F. Müllera a provozní místnosti cestovní kanceláře Čedok. Když byla roku 1940 liberecká YMCA zlikvidována, převzal dům čp. 125 - IV obchodník Müller, ostatní majetek si přivlastnilo město.

Po válce obnovila YMCA v Liberci nakrátko činnost. Sál v přízemí složil k promítání filmů a jiným kulturním podnikům. V padesátých letech převzalo objekty Odborné železniční učiliště. Sál a některé další místnosti využívala Krajská loutková scéna i začínající Ypsilonka až do roku 1965, kdy se přestěhovala do Moskevské ulice. Učiliště s internátem zde bylo i v době vzniku tohoto článku (1996). Přízemní objekt (čp. 125 - IV) slouží jako prodejny a stále čeká na plánovanou dostavbu.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Revoluční ulice ve 20.letech 20.století a 16.9.2020
Revoluční ulice ve 20.letech 20.století a 16.9.2020

Ginzelův obchod v Revoluční ulici

archiv Severočeského muzea v Liberci, img 2983

5. května (Střelecká, Schützengasse) Revoluční (Hablau) na rohu s Moskevskou (Vídeňskou, Wiener Strasse) - Z publikace Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1922 – Werbekunst (umění reklamy) (archiv Petra Ruprechta)
5. května (Střelecká, Schützengasse) Revoluční (Hablau) na rohu s Moskevskou (Vídeňskou, Wiener Strasse) - Z publikace Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1922 – Werbekunst (umění reklamy) (archiv Petra Ruprechta)
Revoluční ulice v roce 1922 a 19.4.2022
Revoluční ulice v roce 1922 a 19.4.2022