Rozsáhlejší bytová výstavba probíhala od konce sedmdesátých let mezi třídou M. Horákové, údolní komunikací U Močálu a novými ulicemi Dobiášovou a Krejčího. Na tomto značně členitém území, zahrnujícím i část katastru Horního Růžodolu, byly postaveny v Horní Kopečné 404 byty, U Močálu 120 bytů, v Žitné ulici 127 bytů a u Cesty pionýrů 152 byty. Tato výstavba byla zajištěna především svépomocným stavebním družstvem Sever. Od roku 1979 slouží obyvatelům zdravotní středisko v ulici Na Žižkově (čp. 748). Hlavní obytná skupina vznikla kolem Dobiášovy ulice na pohledově velmi exponovaných plochách náhorní plošiny, zasahující už zčásti do katastru Vratislavic. Této ojedinělé urbanistické příležitosti se bohužel nepodařilo využit a podle návrhu Stavoprojektu Liberec (Vlasta Tondrová, Pavel Vaněček) zde Pozemní stavby vybudovaly typické, málo členěné panelákové sídliště ze čtyř až dvcanáctipodlažních objektů se 3542 byty.
Koncem sedmdesátých let byla také zahájena výstavba sídliště Broumovská, podle oficiálního názvu, který se nevžil, Československo-sovětského přátelství. Architektům M. Strachovi a J. Nekolovi ze Stavoprojektu Liberec se nepodařilo využít jedinečnosti terénu a použité řadové typové objekty o šesti podlažích, prostřídané věžovými dvanáctipodlažními paneláky, působí místy až brutálně. Také napojení na památkově chráněný celek Liebiegova městečka možno považovat za naprosto nezvládnuté. Poměrně nejzdařilejší je zde centrum se školou a obchodním domem se službami, (Kovrov) otevřené koncem září 1986. V sídlišti vzniklo 1 560 bytů s dobrým vybavením.
zdroj: Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996