Rumjancevova ulice a most nad Sokolskou ulicí

30.08.2022
archiv Karla Vlacha
archiv Karla Vlacha
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
archiv Karla Vlacha
archiv Karla Vlacha
archiv Václav Exner
archiv Václav Exner

Benešovo náměstí a most za divadlem aneb dokolečka dokola

Roku 1895 byl dlouho plánovaným přemostěním tehdejší Turnerské (Sokolské) ulice umožněn přímý průjezd k synagoze a do ulice Na Skřivanech (Rumjancevovy). První liberecká mimoúrovňová křížovatka se stala zároveň působivým popředím pro vyhledávané a často publikované pohledy na ucelenou novorenesanční zástavbu horního centra. Prodloužená Rumjancevova ulice na nich působí skutečně monumentálním dojmem velkoměstské třídy, přestože nepatřila a ani nepatří k hlavním dopravním tepnám. Stačilo také stočit pohled trochu doleva a hned se naskytl obrázek zcela jiného Liberce. Vedle pošty, v místech pozdějšího výukového domu (dnes Technická univerzita ), strašila až do konce dvacátých let přízemní barabizna a neméně zchátralé polodřevěné domky v Liliové a Řečnické ulici vydržely ještě o třicet let déle.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
20. léta minulého století. (archiv J.Peterka)
20. léta minulého století. (archiv J.Peterka)
1906 (archiv O.Musil)
1906 (archiv O.Musil)
Most u divadla  v roce 1895 a 17.5.2022
Most u divadla v roce 1895 a 17.5.2022
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Ještě starý most v roce 1972 (archiv Boveraclubu)
Ještě starý most v roce 1972 (archiv Boveraclubu)
30.léta 20.století
30.léta 20.století
rok 1979
rok 1979
Datum vydání 1.2.1974 Vpřed (zdroj:https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/view/uuid:00c6a839-9967-4a28-a583-9dc84716ce2a?page=uuid:b3510060-e3d8-11e6-bea0-001b21d0d3a4)
Datum vydání 1.2.1974 Vpřed (zdroj:https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/view/uuid:00c6a839-9967-4a28-a583-9dc84716ce2a?page=uuid:b3510060-e3d8-11e6-bea0-001b21d0d3a4)

Most za divadlem

ve 30.letech 20.století a letech 1979 a 1992

Nahoře je původní železný most z roku 1895 s dominantou synagogy. V lednu 1974 se začalo s jeho demolicí a zároveň odstřelem skály v místě budoucího nájezdu. Nový železobetonový most zapojený do mimoúrovňové křižovatky byl otevřen 13.5.1975 (zdroj Kniha o Liberci)

rok 1992
rok 1992
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
1974 (foto Erwin Cettineo)
1974 (foto Erwin Cettineo)
archiv Jana Ducháčková
archiv Jana Ducháčková
70.léta (archiv Všichni Čermáci)
70.léta (archiv Všichni Čermáci)
Sokolská ulice cca 1974 (archiv Jany Ducháčkové) a 28.10.2021
Sokolská ulice cca 1974 (archiv Jany Ducháčkové) a 28.10.2021
Sokolská ulice cca 1975 (archiv Jany Ducháčkové) a 28.10.2021
Sokolská ulice cca 1975 (archiv Jany Ducháčkové) a 28.10.2021
budoucnost
budoucnost
30.4.2023 foto Miluše Janků
30.4.2023 foto Miluše Janků

Dům v Liliové (2021-2023) foto Petr Ruprecht

2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)
 (archiv Pav Karel)
(archiv Pav Karel)
Bourání starého mostu v roce 1974 a nový most 28.10.2021
Bourání starého mostu v roce 1974 a nový most 28.10.2021
2021 (Petr Ruprecht
2021 (Petr Ruprecht

Hostina obrů je mediální označení pro umělecké dílo Zastávka sochaře Davida Černého na liberecké autobusové zastávce Sokolská u zdi. Nachází se v centru Liberce mezi Divadlem F. X. Šaldy a Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci. Zastávka je na velmi frekventované silnici v průběžném jízdním pruhu v mírném svahu, kdy silnice odbočující vpravo ze Sokolské ulice stoupá na křižovatku za mostem mezi ulicí z náměstí Dr. Edvarda Beneše a Rumjancevovou ulicí.

David Černý o svém díle řekl: "Cílem stolu v nadživotní velikosti je křižovatku zpomalit, proměnit ho v místo zasutých vzpomínek. Zátiší na desce stolu připomíná přerušenou hostinu, od které musela jakási rodina bronzových obrů náhle odejít. Pro nás, rasu malých a uspěchaných lidí, zbylo jen místo pod stolem, v prostoru tajných her, o kterých ti ostatní neměli ani ponětí... Je to místo nejen k zastavení autobusu, ale i zastavení lidí a přemýšlení," dodal autor. Po slavnostním odhalení plastiky o ní novináři psali jako o Hostině obrů, což kritizoval David Černý jako "zavádějící název". "Není to žádná hostina, je to prostě zastávka - autobusová i časová. Jsou na ní předměty, které vnímám jako atributy Liberce," řekl. Zastávka má podle něj rušné místo v centru města zpomalit, je i místem zasutých vzpomínek.

Plastika s typickým zeleným povrchem patinovaného bronzu odkazuje na symboly z minulosti a současnosti Libereckého kraje. Předměty připomínají česko-německo-židovskou minulost Liberecka. Prostor díla je na chodníku orámován tmavší dlažbou do tvaru obdélníku.

Základ uměleckého díla tvoří velký bronzový stůl připomínající typické dřevěné stoly oblíbené na Liberecku v 19. století. Historický nábytek inspiroval i pět židlí pod stolem. Kousek od stolu je koš na odpadky ve tvaru obří konzervy s pootevřeným víčkem, které nese typické stopy otvíráku. Vedle koše vystupuje z kamenné zdi část papírového tácku s libereckými párky, opět z bronzu a ve velkém provedení. Na druhé straně od židlí je na žulových kamenech jízdní řád v ozdobném bronzovém rámečku, který připomíná čtyři větve stromu s ozdobou nahoře a odkazuje na tradiční myslivost v kraji. V březnu 2019 jezdily ze Zastávky u zdi autobusy č. 14, 18, 25 a 34 mířící do Ruprechtic, Růžodolu, průmyslové zóny Jih a do Bedřichova. Na prostřeném stolu s ubrusem (tradice textilního průmyslu) se nachází povalený poškozený židovský svícen menora, který připomíná pronásledování židovského obyvatelstva a vypálení staré synagogy 11. listopadu 1938. Stará synagoga stála nedaleko od Zastávky u zdi. V současné době na místě Staré synagogy stojí Nová synagoga (Stavba smíření).

Na stole stojí dále pivní půllitr, historická lahev od piva s porcelánovou zátkou, na které uvádí německý nápis, že pochází z frýdlantského zámeckého pivovaru. Uprostřed stolu je na podnosu hlava s brýlemi, do které jsou zapíchnuté vidlička a nůž. Po noži leze velká bronzová moucha. Další mouchy sedí na masožravé rostlině a přední straně ubrusu, který splývá ze stolu. Mouchy mají na hlavě přilby vojáků wehrmachtu.

Na celém uměleckém díle je právě uříznutá hlava tím, co vzbuzuje největší nevoli a dohady. Marek Řeháček uvádí ve své knize Liberecké zajímavosti, kniha první, že David Černý připsal na prezentaci projektu, že se jedná o "mouchu na noži v Konrádově hlavě", což Liberečanům připomíná Konrada Henleina, který se narodil v blízkých Vratislavicích nad Nisou.

Na tradici sklářského průmyslu odkazuje skleněná váza a chloubu liberecké botanické zahrady - unikátní sbírku masožravých rostlin - zastupuje mucholapka podivná, která je do vázy zasazena. Kousek od ní je krabička od cigaret a historický německý pivní džbán kriegel s uchem a cínovým víčkem.

(zdroj: Wikipedia)

Marek Řeháček v knize Liberecké zajímavosti, kniha první cituje z webové prezentace Davida Černého k jeho dílu: "Rušná křižovatka zaříznutá do okolního členitého terénu. Auta a lidé tu jen projíždějí nebo procházejí, zastávka autobusu tu má tak málo místa, že ji není skoro vidět. Není to příjemné místo na čekání, každý chce co nejrychleji nastoupit a jet. Snad každý si z raného dětství pamatuje na okamžik, kdy se octl pod jídelním stolem. V přítmí mezi čtyřma nohama jsme se najednou ocitli v novém, nikým nenavštěvovaném světě, který byl bezpečný, intimní, oddělený od ostatního prostoru pokoje. Zvuky tu byly tlumeny splývajícím ubrusem, kdosi neznámý na spodní stranu desky načmáral tajemná znamení a zanechal zatvrdlé žvýkačky. Čekající cestující jsou zataženi do hry na Alenku v říši divů, okolo projíždějící v autech znejistí a kontrolují, nesedí-li ve šlapacím autíčku.
foto Radka Lankašová
foto Radka Lankašová

most za divadlem v roce 1920

Od poloviny 90.let 19.století navazoval na severozápadní roh náměstí Dr.E.Beneše tzv.Divadelní most, vytvářející komunikaci směrem k synagoze, překlenutý přes nově zbudovanou Sokolskou ulici. Obě tyto ulice připojovalo pohodlné schodiště za divadlem, jedno z mnohých a pro Liberec typických. Původně jednotný blok domů s jednotnou fasádou v Rumjancevově ulici narušila až přestavba roku 1938.

(zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)

1912 (beta.lot-tissimo.com/de
1912 (beta.lot-tissimo.com/de
Concordia a starý most přes Sokolskou ulici (zdroj: https://www.muzeumpojisteni.cz/...)
Concordia a starý most přes Sokolskou ulici (zdroj: https://www.muzeumpojisteni.cz/...)
Concordia a most za divadlem před sto lety a 28.10.2021
Concordia a most za divadlem před sto lety a 28.10.2021
Sokolská ulice, Blbec z Xeenemünde 1962 Foto: Filmová Místa a Malý Ptica
Sokolská ulice, Blbec z Xeenemünde 1962 Foto: Filmová Místa a Malý Ptica

Okolí mostu nad Sokolskou ulicí

Pro mě pikantní obrázek – tramvaj do Ruprechtic, synagoga, fontána (?) vedle divadla (archiv Petr Ruprecht)
Pro mě pikantní obrázek – tramvaj do Ruprechtic, synagoga, fontána (?) vedle divadla (archiv Petr Ruprecht)
Concordia - Rumjancevova ulice (M.Gergelčík)
Concordia - Rumjancevova ulice (M.Gergelčík)
Most a divadlo F.X.Šaldy  (foto V. Víšek)
Most a divadlo F.X.Šaldy (foto V. Víšek)
Rumjancevova ulice (M.Gergelčík)
Rumjancevova ulice (M.Gergelčík)
most za divadlem v roce 1920 a 2001  (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
most za divadlem v roce 1920 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka

Rumjancevova ulice

v pozadí Rumjancevova ulice (foto Otto Vávra starší)
v pozadí Rumjancevova ulice (foto Otto Vávra starší)
1964 (foto Vilém Boháč)
1964 (foto Vilém Boháč)
Pozná někdo, kde se nachází tato plastika, podle které se domu říká U pláteníka? ......V Rumjancevově ulici, vedle katastrálního úřadu. (archiv Všichni Čermáci)
Pozná někdo, kde se nachází tato plastika, podle které se domu říká U pláteníka? ......V Rumjancevově ulici, vedle katastrálního úřadu. (archiv Všichni Čermáci)
Rumjancevova ulice cca 50.léta (archiv Jaroslav Reichenber Karel)
Rumjancevova ulice cca 50.léta (archiv Jaroslav Reichenber Karel)
Rumjancevova ulice v roce 1964 a 2019 ......V letech 1957 - 1958 vznikl na místě bývalého stavebního dvora, továrního objektu a další nevyhovující zástavby ucelený urbanistický soubor, zpracovaný ve Stavoprojektu. (architekti B. Lisal, A.Šimůnek, S.Technik). Výstavbu zajistili Pozemní stavby LIBEREC. (zdroj Kniha o Liberci)
Rumjancevova ulice v roce 1964 a 2019 ......V letech 1957 - 1958 vznikl na místě bývalého stavebního dvora, továrního objektu a další nevyhovující zástavby ucelený urbanistický soubor, zpracovaný ve Stavoprojektu. (architekti B. Lisal, A.Šimůnek, S.Technik). Výstavbu zajistili Pozemní stavby LIBEREC. (zdroj Kniha o Liberci)
Petr Šimr mi poslal nějaké své zimní fotografie, chtěl jsem udělat nějaké zimní srovnávačky, ale marně čekám na sníh. Tato fotografie je z ledna 1999.
Petr Šimr mi poslal nějaké své zimní fotografie, chtěl jsem udělat nějaké zimní srovnávačky, ale marně čekám na sníh. Tato fotografie je z ledna 1999.
Rumjancevova čp. 128/16a (archiv V.Hájek)
Rumjancevova čp. 128/16a (archiv V.Hájek)
Bytová výstavba v Rumjancevově ulici v roce 1950. (Popisek z knihy Liberec minulosti a budoucnosti) (archiv Všichni Čemáci)
Bytová výstavba v Rumjancevově ulici v roce 1950. (Popisek z knihy Liberec minulosti a budoucnosti) (archiv Všichni Čemáci)
1964 Vilém Boháč
1964 Vilém Boháč

Ulice Na Skřivanech (18.léta 19.století)

V návaznosti na novou městskou čtvrť, tzv. Fiipovo město, vznikla řada zděných klasicistních domů v místech zvaném Na Skřivanech podél dnešní Rumjancevovy ulice. Snímek pořízený z Vavřincova vrchu zachycuje odprava doleva domy čp. 118, 379, 335, 119, 120 a 124 - I. Dosud volnou plochu před nimi naplnila brzy synagoga. Dole vidíme střechy domů podél dnešního Sokolské ulice.
Dům zachycený zcela vpravo 118 - I byl postavený roku 1818 pro městského úředníka Gottfrieda Resella.
Vedle něj stojící dům, postavený roku 1870 pro soukeníka F.Hoffmanna, zůstal dodnes zachován v téměř nezměněné podobě, pouze s přístavbou z roku 1924. Jeho soused vznikl roku 1833 a v osmdesátých letech dostal přístavbu pro nového majitele továrníka Eduarda Salomona. V této podobě vydržel až do roku 1993, kdy byl při modernizaci rozšířen směrem do dvora a dostal zvýšenou mansardovou střechu. V proluce mezi ním a jeho bližším sousedem vznikl roku 1924 obchodní a obytný dům (čp.971 - I) pro továrníka Salomona, jehož úzké průčelí zdobí socha textiláka od libereckého sochaře Karla Kolaczka. Zbylé domy byly zbourány v šedesátých letech při výstavbě objektu Oblastní geodezie a Podniku výpočetní techniky.
(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)