Rumunská ulice (+Letenská ulice)
Rumunská ulice
Restaurace Pub
Dům na nároží ulic Pivovarské (dnes Rumunská) a Karlovy (dnes B.Němcové) využíval Plzeňský Gambrinus. Na jeho místě vyrostl roku 1932 podle projektu Maxe Kühna objekt pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta známý jako palác Adria.
zdroj: ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
Stavba Paláce Adria,
1927 - 1928
Pojišťovací společnost Riunione Adriatica di Sicurta se s tím evidentně nemazala. Jak to vypadá, koupili tři nebo čtyři sousedící parcely a, strom nestrom, za rok tam stála reprezentativní budova hodná přední finanční instituce.
To bylo určitě řevu, jak zase jedna betonová krabice vytlačila již tak vzácnou a tolik, tolik potřebnou městskou zeleň! Kam ten svět spěje! Jak ten Reichenberg bude vypadat! O tempora, o mores!
A vida, když to dnes vidíme, hned si řekneme: zaplaťpámbu, že to postavili, dyk tenhle kout už fakt potřeboval pořádnej upgrade!
Zdroj: Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1932 (autor článku Tomáš Cvrček)
Hostinec "Leopoldine Schotsch´s Gasthaus"
Rumunská čp. 43/14
je příkladem pohostinského zařízení, které měnilo název podle provozovatele. Leopoldine zde působila jen v letech 1911-1913 a podávala v něm klášterské pivo
zdroj: Jiří Bock - Libeercké hospody do konce c.k. monarchie, 2022, str. 111
Pivovarská (později Rumunská) ulice
počátkem 20.století
Průhled do Rumunské ulice od jihu. Na snímku vidíme zcela nahoře zadní stranu Komerční banky v dnešní ulici 8.března a pod ní domy v místech nynějšího paláce Adria. Úplně vpředu stojí přízemní dům čp. 358-IV (klempíř KNOBLOCH), který byl spolu s okolními objekty ve třicátých letech z dopravních důvodů zbourán.
(zdroj: fotografie z archivu Severočeského muzea v Liberci)
Palác Syner
Spoluautor: Jiří Suchomel - (SIAL)
Spoluautor: Martin Šaml - (SIAL)
Účel stavby: Polyfunkční dům
Výstavba: 1996 - 1998
Sloh: stavba s postmoderními rysy
Realizace víceúčelové budovy v dolním centru Liberce byla odvozena z přepracované předchozí studie Jiřího Suchomela. Komerční projekt se snažil dotvořit městský prostor na pozemku s výraznými výškovými rozdíly. Objekt hmotově a materiálově reaguje na okolní různorodou zástavbu, urbanisticky ji doplňuje. Je řešen jako průnik ležatého hranolu a válce, obloženého umělým pískovcem. Tato základní kompozice je doplněna o řadu menších tvarových prvků.
V interiérech jsou kombinovány provozy hotelové, obchodní, kancelářské a restaurační. Pod budovou jsou čtyřpatrové podzemní garáže. Předpokládaný hlavní vstup se nachází v prosklené části a je zdůrazněn šikmou skleněnou stěnou a červenou markýzou (dílo J. Suchomela a M. Šamla, podobně jako vodopád z černého opakního skla ve vstupní hale). Palác tvoří velmi výraznou dominantu v okolí a je často kritizován pro svou předimenzovanost a nevyrovnanost.
Stavba se bohužel stala symbolem nenaplnění autorova záměru a jeho nerespektování uživatelem. Realizace probíhala v rychlém tempu za neustálých změn požadavků na využítí komplexu. Už od počátku provozu objekt silně trpí nešťastnými zásahy, které autoři nemohou nijak ovlivnit. Především se nerealizoval původní záměr s využitím střešních krabicových nástaveb jako rezidenční části, investor opakovaně zaměňuje provozy kancelářské a obchodní a upravuje k tomu dispoziční řešení. Hlavní vstup byl také přesunut do válcové části budovy, ačkoliv se do budovy mělo podle původního konceptu vstupovat právě z hranolové části.
I proto nebyla stavba nikdy kladně přijata veřejností. Do kritiky se spíš promítá vztah k majiteli než názor na stavbu jako takovou. Rozporuplnost názorů ilustruje také fakt, že Palác Syner byl odborníky navržen na Stavbu roku 1999 a obdržel diplom za nominaci.
Autorský tým
J. Suchomel, J. Syrovátko, M. Šaml, J. Franc, V. Schneider, J. Prskavec
Letenská ulice
Letenská ulice
Výroba knih a sklad papíru - Ferdinand Müller
Rok 1942 a 2019 Moskevská a Rumunské ulice
(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)