Růžodol I - Rochlice

28.10.2022

Soukenné náměstí - Rochlice

Rochlice- Poštovní náměstí 1922 (archiv J.Peterka)
Rochlice- Poštovní náměstí 1922 (archiv J.Peterka)
Dominantou Rochlice býval před stavbou sídlišť a teplárny místní kostel. Zachycuje ho i fotografie z poloviny 20. let s vozem 23. (sbírka Gisbert Jäkl)
Dominantou Rochlice býval před stavbou sídlišť a teplárny místní kostel. Zachycuje ho i fotografie z poloviny 20. let s vozem 23. (sbírka Gisbert Jäkl)

Soukenné náměstí - Rochlice

Trať vedla z dolního libereckého náměstí (později Gottwaldovo náměstí, dnes Soukenné náměstí, kde byla napojena na hlavní městské tratě) jižním směrem do obce, později liberecké části Rochlice na Poštovní náměstí byla uvedena do provozu na konci 19. století. Povolení ke stavbě trati nádraží - Rochlice bylo uděleno v roce 1897, stavba trati v trase z náměstí byla zahájena 3. června 1899 a 14. září 1899 (podle webu SPVD v září 1898) byl na trati zahájen provoz. Zpravidla po této trati jezdila linka, která pak pokračovala po trati do Růžodolu, dostavěné později, například při zavedení čísel linek v roce 1924 jezdila v takové trase linka č. 2.

V roce 1944 byla v Rochlici zprovozněna nová měnírna. Téhož roku byla na náměstí v Liberci uvedena do provozu elektromagnetická výhybka.

Trať byla zrušena společně s tratí do Růžodolu I, naposledy byly v provozu 31. října 1960 a do tří let bylo traťové zařízení odstraněno.

Provozní délka tratě činila 2,826 km. (zdroj: Wikipedia)

Soukenné náměstí

Soukenné náměstí. Vpravo bude později stát Dunaj a za tramvají Baťa. Vůz č. 2 jede z Pražské do Náchodské ulice a dále do Rochlice. (archiv Boveraclubu)
Soukenné náměstí. Vpravo bude později stát Dunaj a za tramvají Baťa. Vůz č. 2 jede z Pražské do Náchodské ulice a dále do Rochlice. (archiv Boveraclubu)
Zatímco si jedna z žen - průvodčí, ještě přerovnává v brasně drobné či jízdenky, přemýšlí již řidič o další jízdě s vozem č. 5 do Rochlice. Místo domu s obchodem Hugo Strasse dnes stojí palác Dunaj.  Obraz ze Soukeného náměstí dne 15. 10. 1918. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jákl)
Zatímco si jedna z žen - průvodčí, ještě přerovnává v brasně drobné či jízdenky, přemýšlí již řidič o další jízdě s vozem č. 5 do Rochlice. Místo domu s obchodem Hugo Strasse dnes stojí palác Dunaj. Obraz ze Soukeného náměstí dne 15. 10. 1918. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jákl)
Je několik měsíců po konci I. světové války, ze které se pomalu vzpamatovávají lidé, země i tramvaje. Silně zašlý nátěr „zdobí“ vůz 6 z roku 1897, který na Soukenné náměstí přijel od Růžodolu I. a bude pokračovat do Rochlice. (3. L. 1919, foto Erwin Cettinco, sbírka Gisbert Jäkl)
Je několik měsíců po konci I. světové války, ze které se pomalu vzpamatovávají lidé, země i tramvaje. Silně zašlý nátěr „zdobí“ vůz 6 z roku 1897, který na Soukenné náměstí přijel od Růžodolu I. a bude pokračovat do Rochlice. (3. L. 1919, foto Erwin Cettinco, sbírka Gisbert Jäkl)
Liberec, Soukenné náměstí, 15.9.1925. Motorový vůz č. 14 z roku 1901 na lince č. 2 do Rochlice.
Liberec, Soukenné náměstí, 15.9.1925. Motorový vůz č. 14 z roku 1901 na lince č. 2 do Rochlice.
Budova v popředí byla čekárna a veřejné toalety, byla zbořena v roce 1932 (archiv Boveraclubu)
Budova v popředí byla čekárna a veřejné toalety, byla zbořena v roce 1932 (archiv Boveraclubu)
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
eBay
eBay
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové

První odbočná trať pro pravidelnou osobní dopravu sloužila pro připojení tehdy samostatné Rochlice:

zastávky a výhybny:

  • zastávka Soukenné náměstí = Tuchplatz
  • zastávka Císařská třída = Kaiserstrasse (po roce 1918 Soukenná třída -Tuchstrasse, přibližně křižovatka Náchodská - Blažkova, dnes parkoviště za OD Tesco)
  • výhybna U Jezu - Wehrgasse (vyhýbací kolej vlevo, Náchodská před křižovatkou s třídou Milady Horákové)
  • zastávka dle potřby Tovární třída - Fabrikstrasse (křižovatka Mil dy Horákové - Košická)
  • výhybna Růžodolská hranice = Rosenthaler Grenze (vyhýbací kolej vlevo, - u křižovatky Milady Horákové - Melantrichova)
  • zastávka Růžodolský most - Rosenthaler Brücke (Čechova)
  • zastávka dle potřeby Zweigova továrna - Fabrik Zweig (u křižovatky Milady Horákové - U Potůčku)
  • výhybna U Města Vídně - Stadt Wien (vyhýbací kolej vlevo, před křižovatkou Milady Horákové - Mostecká)
  • zastávka dle potřeby Vila Hlasiwetz - Villa Hlasiwetz (Milady Horákové -V Háji)
  • zastávka dle potřeby Kostelní vrch - Kirchberg (Milady Horákové - Na Žižkově)
  • konečná stanice Rochlice = Róchlitz (Poštovní náměstí)

Trať začínala na východní straně Soukenného náměstí (před dnešním palácem Dunaj). Pro spojení s oběma kolejemi trati Nádraží - Lidová zahrada sloužily křížové spojky. Do Rochlice vedla kolej po levém okraji Císařské (Náchodské) a Rochlické třídy (Dr. Milady Horákové). Největší hodnota sklonu byla dosažena na sjezdu ke křižovatce s Tovární (Košickou) ulicí. Počátek trati ležel v nadmořské výšce necelých 353 m, kolej stoupala až do km 0,385 (zde dosáhla nadmořské výšky 362,5 m), po výrazném klesání (viz výše) a mírném stoupání na území Horního Růžodolu a Rochlice skončila ve výši 369,5 m nad Jadranem. Minimální poloměr oblouku činil 30 m (km přibližně 1,3).

Trať procházela katastry tří obcí: - od počátku do km přibližně 1,4 statutárního města Liberec - v km 1,4 - 1,8 obce Růžodol 2. díl (Horní Růžodol) - od km cca 1,8 na konec obce Rochlice

Pro výstavbu trati bylo nutno nahradit původní kamenný klenutý mostek přes Harcovský potok novou betonovou konstrukcí (vyústění Fügnerovy ulice do Soukenného náměstí).

TPZ provedl motorový vůz 2 rychlostí 5 - 15 km/h. Rychlost 5 km/h byla předepsána v počátečním úzkém úseku Císařské třídy. Trať byla postavena ze žlábkových kolejnic Phonix hmotnosti 35 kg/m uložených na štěrkové lože bez pražců a zadlážděných. Provoz na nové trati zajišťovaly vozy 1-6 s nejslabšími motory. Od 3.5. 1906 byly upraveny poJohy výhyben: na lince byl tehdy zaveden interval 10 minut:

  • zastávka Růžodolská hranice Rosenthaler Grenze (zrušena výhybna)
  • výhybna Růžodolský most -= Rosenthaler Brůcke (
  • zastávka U Města Vídně - Stadt Wien (výhybna zrušena)

Kvůli růstu frekvence se roku 1913 chystalo zavedení intervalu 5 minut, pro nějž byly zřízeny:

  • výhybna Rochlická třída Rochlitzerstrasse (vyhýbací kolej vlevo, křižovatka Milady Horákové - U Monstrance)
  • výhybna U Města Vídně - Stadt Wien (obnova původní)


  • Před rokem 1929 byla zřízena  zastávka dle potřeby Teltscher & Löwy


V letech 1928 - 30 byla v rámci rekonstrukce tehdejší hlavní příjezdové silnice od Prahy trať postupně v úseku 0,753 -1,711 přeložena těsně k novému levému chodníku. Zároveň se zvětšil poloměr u někdejšího kamenolomu v km cca 1,00 - 1,15. Úpravy se významně dotkly výhyben Rochlická třída (vyhýbací kolej myní vpravo, výhybna posunuta na novou vozovku) a Gut (bývalý Růžodolský most).

Při stavbě paláce Dunaj na Soukenném náměstí zanikla 27. 5. 1930 koncová odstavná kolej. V závěru roku 1939 proběhla přeložka kolejí v konečné stanici Rochlice (2. 11. uvedena do provozu). Roku 1941 byla prodloužena výhybna U Jezu.

Dne 17. 11. 1948 bylo oznámeno zrušení zastávky Mostecká ulice v km 2,234 a zřízení nové zastávky Obvodová rada Rochlic v km 2,500.

V květnu 1951 byla trať mezi výhybnou Krematorium (původně U Jezu) a křižovatkou s Košickou přeložena na zvláštní těleso vpravo od vozovky ulice Zdeňka Nejedlého (Milady Horákové).

Jízdní řád platný od 30. 11. 1958 uvádínatrati následujícístanicena znamení: Košická, Melantrichova, Mostecká. V roce 1958 byla v rámci celkové rekonstrukce kolejí v dolním centru upravena trať Soukenné náměstí - Rochlice v km 0,122 - 0,244. Směrová úprava byla minimální, šlo ' zejména o opravu svršku a vložení výhybek pro nové spojovací oblouky (viz stavební trať "Spojovací koleje Jánská - Švédská - Náchodská"). Jakmile byl na nich zahájen provoz, zaniklo dvojité křížení u napojení na trať Nádraží - Lidové sady, výjezd do Náchodské ulice zůstal zachován pro odstavování vozů.

O dva roky později byl zastaven provoz mezí km cca 0,180 a konečnou Rochlice (31. 10. 1960, zrušení tramvajové linky 2).

Krátký zbytek trati zanikl kvůli výstavbě obchodního domu Ještěd (Tesco) roku 1971.

(zdroj: P.Dvorský, I.Grisa a G.Jäkl - Úzkorozchodné tramvajové provozy Liberec, 2007, Nakladatelství Corona, s.r.o., ISBN 975-80-86116-49-5)

Soukenné náměstí s pohledem do Pražské ulice, na jejímž rohu ještě stojí Mrázův dům čp. 23 - III (dvacátá léta minulého století)
Soukenné náměstí s pohledem do Pražské ulice, na jejímž rohu ještě stojí Mrázův dům čp. 23 - III (dvacátá léta minulého století)
Motorový vůz č. 18 z roku 1907 na Tuchplatzu před palácem Donau dne 8.7.1933 při své cestě na Postplatz v Rochlitz.
Motorový vůz č. 18 z roku 1907 na Tuchplatzu před palácem Donau dne 8.7.1933 při své cestě na Postplatz v Rochlitz.
Motorový vůz č. 8 (1921 - 1960) s vlekem 22.10.1940 v zastávce na Soukenném náměstí před palácem Dunaj.
Motorový vůz č. 8 (1921 - 1960) s vlekem 22.10.1940 v zastávce na Soukenném náměstí před palácem Dunaj.
Přesun emtéček z Jablonce koncem 50. let dovolil jejich opětovné nasazování na linku 2.V zastávce při vyústění Náchodské a Fügnerovy ulice na tehdejší Gottwaldovo náměstí stojí vůz 120, vpozadívlek „plecháč“ z linky 11. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Přesun emtéček z Jablonce koncem 50. let dovolil jejich opětovné nasazování na linku 2.V zastávce při vyústění Náchodské a Fügnerovy ulice na tehdejší Gottwaldovo náměstí stojí vůz 120, vpozadívlek „plecháč“ z linky 11. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Neděle 30.10.1960 byla předposledním dnem tramvajového provozu na lince č. 2, z centra Liberce ve směru do Rochlice jej zaznamenal Erwin Cettineo.
Neděle 30.10.1960 byla předposledním dnem tramvajového provozu na lince č. 2, z centra Liberce ve směru do Rochlice jej zaznamenal Erwin Cettineo.
Tento obrázek je připomínkou ani ne dvouletého období po přestavbě tratí v dolním centru, kdy měly vozy linky 2 na tehdejším Gottwaldově náměstí zastávku společnou. s ostatními linkami. 30. 10. 1960 byl směrem do Růžodolu I. zachycen vůz 4" (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Tento obrázek je připomínkou ani ne dvouletého období po přestavbě tratí v dolním centru, kdy měly vozy linky 2 na tehdejším Gottwaldově náměstí zastávku společnou. s ostatními linkami. 30. 10. 1960 byl směrem do Růžodolu I. zachycen vůz 4" (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
V neděli 28.4.1957 se na kolejovém trojúhelníku mezi Fügnerovou a Náchodskou ulicí a Gottwaldovým náměstím otáčel prototyp jednosměrného vozu TII č. 6002 nasazený do běžného provozu na lince č. 11. Před palácem Dunaj tramvaj zachytil Erwin Cettineo. Vůz je dochován dodnes jako exponát podnikového muzea městské dopravy v Praze Střešovicích.
V neděli 28.4.1957 se na kolejovém trojúhelníku mezi Fügnerovou a Náchodskou ulicí a Gottwaldovým náměstím otáčel prototyp jednosměrného vozu TII č. 6002 nasazený do běžného provozu na lince č. 11. Před palácem Dunaj tramvaj zachytil Erwin Cettineo. Vůz je dochován dodnes jako exponát podnikového muzea městské dopravy v Praze Střešovicích.
V neděli 7.6.1953 při procházce Libercem zachytil Erwin Cettineo fungl nový vůz 6MT č. 44 při cestě do Rochlice na zastávce na Gottwaldově náměstí. Tyto vozy byly v Liberci zpočátku nasazeny jen na méně sklonově náročné trati Rochlice - Růžodol I., protože nebyly dodány s kolejnicovými brzdami.
V neděli 7.6.1953 při procházce Libercem zachytil Erwin Cettineo fungl nový vůz 6MT č. 44 při cestě do Rochlice na zastávce na Gottwaldově náměstí. Tyto vozy byly v Liberci zpočátku nasazeny jen na méně sklonově náročné trati Rochlice - Růžodol I., protože nebyly dodány s kolejnicovými brzdami.
Před palácem Dunaj na lince č. 2 do Rochlice vyfotil Erwin 11.9.1954 motorový vůz 6MT č. 42. Reklama na střeše nám byla inspirací při opravě historického vozu č. 117
Před palácem Dunaj na lince č. 2 do Rochlice vyfotil Erwin 11.9.1954 motorový vůz 6MT č. 42. Reklama na střeše nám byla inspirací při opravě historického vozu č. 117
Pohled z Pražské ulice v roce 1960 a 25.2.2024
Pohled z Pražské ulice v roce 1960 a 25.2.2024

Náchodská ulice

Náchodská ulice 19.6.1960, dnes pasáž OC Forum, foto Erwin Cettineo.
Náchodská ulice 19.6.1960, dnes pasáž OC Forum, foto Erwin Cettineo.
Náchodská ulice 11.7.1966 a  nyní pasáž OC Forum 13.7.2023
Náchodská ulice 11.7.1966 a nyní pasáž OC Forum 13.7.2023
Původně končila Náchodská ulice na dnešním Soukenném náměstí
Původně končila Náchodská ulice na dnešním Soukenném náměstí
Po dokončení trati Švédskou ulicí se původní počáteční úsek rochlické linky stal manipulačním napojením jablonecké trati. Vozy 16 a37 zde přečkávají dopolední sedlo.  (sbírka Gisbert Jäkl)
Po dokončení trati Švédskou ulicí se původní počáteční úsek rochlické linky stal manipulačním napojením jablonecké trati. Vozy 16 a37 zde přečkávají dopolední sedlo. (sbírka Gisbert Jäkl)
Liberecká T2 č. 21 odstavená 10.11.1963 na křižovatce ulic Náchodská, Švédská a U splavu na zbytku kolejí vedoucích původně na Poštovní náměstí v Rochlici.
Liberecká T2 č. 21 odstavená 10.11.1963 na křižovatce ulic Náchodská, Švédská a U splavu na zbytku kolejí vedoucích původně na Poštovní náměstí v Rochlici.
Náchodská ulice v roce 1963 a pasáž OC Forum 8.3.2024
Náchodská ulice v roce 1963 a pasáž OC Forum 8.3.2024
Náchodská ulice v roce 1970 a pasáž OC Forum 8.3.2024
Náchodská ulice v roce 1970 a pasáž OC Forum 8.3.2024
Liberec, 2.11.1958 a stavba tramvajové tratě ve Švédské ulici (doleva). Foceno z Náchodské směrem k ulici U Splavu. Že ty dva názvy ulic neznáte? Za deset let přestanou existovat.
Liberec, 2.11.1958 a stavba tramvajové tratě ve Švédské ulici (doleva). Foceno z Náchodské směrem k ulici U Splavu. Že ty dva názvy ulic neznáte? Za deset let přestanou existovat.
Vozy typu 6MT sena rochlické trati objevovaly i v polovině 50. let. V roce 1956 zachytil fotograf jeden z nich při průjezdu Náchodskou ulicí u křižovatky s ulicemi U Splavu a Švédskou. (sbírka Gisbert Jäkl)
Vozy typu 6MT sena rochlické trati objevovaly i v polovině 50. let. V roce 1956 zachytil fotograf jeden z nich při průjezdu Náchodskou ulicí u křižovatky s ulicemi U Splavu a Švédskou. (sbírka Gisbert Jäkl)
Výjezd z trojúhelníku Náchodská - Švédská směrem k Rochlici sloužil ještě řadu let po zastavení provozu na tramvajové „dvojce“ k odstavování vozů, Vlek s číslem 47 a emtéčko se tak 5.6.1966 setkaly s autobusem maďarské výroby přezdívaným „Kádárova pomsta“ řítícím se dc Růžodolu. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Výjezd z trojúhelníku Náchodská - Švédská směrem k Rochlici sloužil ještě řadu let po zastavení provozu na tramvajové „dvojce“ k odstavování vozů, Vlek s číslem 47 a emtéčko se tak 5.6.1966 setkaly s autobusem maďarské výroby přezdívaným „Kádárova pomsta“ řítícím se dc Růžodolu. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
foto Erwin Cettineo
foto Erwin Cettineo
V sobotu 29.10.1960 jel motorový vůz č. 24 z Rochlice ulicí Náchodskou do Švédské a Jánské na Gottwaldovo náměstí a dále do Růžodolu I. Tramvajové lince 2 odbíjejí poslední hodiny života: Z celé staré zástavby na snímku zbyla dodnes jen monumentální budova kavárny Nisa v pozadí. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
V sobotu 29.10.1960 jel motorový vůz č. 24 z Rochlice ulicí Náchodskou do Švédské a Jánské na Gottwaldovo náměstí a dále do Růžodolu I. Tramvajové lince 2 odbíjejí poslední hodiny života: Z celé staré zástavby na snímku zbyla dodnes jen monumentální budova kavárny Nisa v pozadí. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Náchodská ulice 29.10.1960 a 26.5.2024
Náchodská ulice 29.10.1960 a 26.5.2024
Odstavené "pětkové" vozy č. 35 a 39 dne 19.7.1965 v Náchodské ulici.
Odstavené "pětkové" vozy č. 35 a 39 dne 19.7.1965 v Náchodské ulici.
Náchodská ulice v neděli 8.8.1965. Dnes k nepoznání, ať z jedné, nebo druhé strany. A ulice Švédská a U splavu? Ty dnes na mapě ani nenajdeme. A ty tramvaje? 6MT č. 47 dříve neslo č. 117 a stejné má i dnes. Uprostřed je motorový vůz č. 36, jehož vozová skříň je dnes v Technickém muzeu Liberec. A krajní č. 33 posloužil po vyřazení jako přístřešek na školním pozemku v Máchově ulici.
Náchodská ulice v neděli 8.8.1965. Dnes k nepoznání, ať z jedné, nebo druhé strany. A ulice Švédská a U splavu? Ty dnes na mapě ani nenajdeme. A ty tramvaje? 6MT č. 47 dříve neslo č. 117 a stejné má i dnes. Uprostřed je motorový vůz č. 36, jehož vozová skříň je dnes v Technickém muzeu Liberec. A krajní č. 33 posloužil po vyřazení jako přístřešek na školním pozemku v Máchově ulici.
Čelem vzad, křižovatka Náchodská a Švédská v roce 1960.
Čelem vzad, křižovatka Náchodská a Švédská v roce 1960.
Náchodská ulice 30.10.1960 a 26.5.2024
Náchodská ulice 30.10.1960 a 26.5.2024
Ve výhybně Krematorium (U Jezu) křižují 4.5. 1928 vozy 16 a 12, nejstarší motoráky opouštějí s konečnou platností své poslední působiště a procházejí přestavbou na vozy vlečné. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jãkl)
Ve výhybně Krematorium (U Jezu) křižují 4.5. 1928 vozy 16 a 12, nejstarší motoráky opouštějí s konečnou platností své poslední působiště a procházejí přestavbou na vozy vlečné. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jãkl)
21.10.1940 Do Rochlice míří motorový vůz č. 19 s vlekem a za ním na spoji ještě posila jako násled, vše křížuje řádně označené na výhybně Krematorium (archiv Boveraclubu)
21.10.1940 Do Rochlice míří motorový vůz č. 19 s vlekem a za ním na spoji ještě posila jako násled, vše křížuje řádně označené na výhybně Krematorium (archiv Boveraclubu)
Stromy bez listí, liduprázdné okolíi samotný název výhybny Krematorium jako by umocňovaly blížící se konec tramvají na lince 2. Vůz 4" čeká 30. 10. 1960 na křižování od Rochlice. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Stromy bez listí, liduprázdné okolíi samotný název výhybny Krematorium jako by umocňovaly blížící se konec tramvají na lince 2. Vůz 4" čeká 30. 10. 1960 na křižování od Rochlice. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Výhybna Krematorium na konci Náchodské ulice 19.6.1960, dnes parkovací záliv, foto Erwin Cettineo.
Výhybna Krematorium na konci Náchodské ulice 19.6.1960, dnes parkovací záliv, foto Erwin Cettineo.
Náchodská ulice 19.7.1965 a 26.5.2024
Náchodská ulice 19.7.1965 a 26.5.2024
Náchodská ulice v neděli 8.8.1965. Dnes k nepoznání, ať z jedné, nebo druhé strany. A ulice Švédská a U splavu? Ty dnes na mapě ani nenajdeme. A ty tramvaje? 6MT č. 47 dříve neslo č. 117 a stejné má i dnes. Uprostřed je motorový vůz č. 36, jehož vozová skříň je dnes v Technickém muzeu Liberec. A krajní č. 33 posloužil po vyřazení jako přístřešek na školním pozemku v Máchově ulici.
Náchodská ulice v neděli 8.8.1965. Dnes k nepoznání, ať z jedné, nebo druhé strany. A ulice Švédská a U splavu? Ty dnes na mapě ani nenajdeme. A ty tramvaje? 6MT č. 47 dříve neslo č. 117 a stejné má i dnes. Uprostřed je motorový vůz č. 36, jehož vozová skříň je dnes v Technickém muzeu Liberec. A krajní č. 33 posloužil po vyřazení jako přístřešek na školním pozemku v Máchově ulici.
Krátce před zastavením provozu linky 2 byl 30. 10. 1960 v Náchodské ulici zachycen vůz 7" při jedné z posledních jízd. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Krátce před zastavením provozu linky 2 byl 30. 10. 1960 v Náchodské ulici zachycen vůz 7" při jedné z posledních jízd. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Neděle 16.8.1953 a liberecký motorový vůz 6MT č. 44 ve výhybně Krematotium na konci Náchodské ulice při jízdě ve směru na Poštovní náměstí v Rochlici.
Neděle 16.8.1953 a liberecký motorový vůz 6MT č. 44 ve výhybně Krematotium na konci Náchodské ulice při jízdě ve směru na Poštovní náměstí v Rochlici.
Náchodská  16.8.1953 (archiv Boveraclubu) a 30.8.2021
Náchodská 16.8.1953 (archiv Boveraclubu) a 30.8.2021
(zdroj: kalendář Z Liberce všemi směry na dobových pohlednicích, 2014)
(zdroj: kalendář Z Liberce všemi směry na dobových pohlednicích, 2014)
Za necelých pět měsíců se vozy 29 a 10""v idylicky vyhlížející výhybně Krematorium již nesetkají, trať bude zrušena.   (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Za necelých pět měsíců se vozy 29 a 10""v idylicky vyhlížející výhybně Krematorium již nesetkají, trať bude zrušena. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Výhybna Krematorium na konci Náchodské ulice.Pomalu se schylovalo ke konci provozu tramvajové "dvojky", a tak Erwin vyrážel do ulic se svou Flexaretou častěji právě na tuto trasu. I v neděli 2.10.1960 šel s fotoaparátem na procházku.
Výhybna Krematorium na konci Náchodské ulice.Pomalu se schylovalo ke konci provozu tramvajové "dvojky", a tak Erwin vyrážel do ulic se svou Flexaretou častěji právě na tuto trasu. I v neděli 2.10.1960 šel s fotoaparátem na procházku.

Třída Milady Horákové

V sobotu 12.5.1951

to vzal Erwin Cettineo procházkou z centra na Rochlice. Na křižovatce ulic M. Horákové a Náchodské zachytil rozpracovanou přeložku tramvajové tratě, poblíž Košické pak i motorový vůz č. 15 (1904) na lince č. 2.

Milady Horákové (tehdy Zd.Nejedlého)  15.5.1951 (archiv Boveraclubu) a 19.9.2021
Milady Horákové (tehdy Zd.Nejedlého) 15.5.1951 (archiv Boveraclubu) a 19.9.2021
Milady Horákové (tehdy Zd.Nejedlého)  15.5.1951 (archiv Boveraclubu) a 30.8.2021
Milady Horákové (tehdy Zd.Nejedlého) 15.5.1951 (archiv Boveraclubu) a 30.8.2021
Křižovatka ulic M. Horákové a Košické dne 19.6.1960 ještě s tramvají a bez aut objektivem EC.
Křižovatka ulic M. Horákové a Košické dne 19.6.1960 ještě s tramvají a bez aut objektivem EC.
ulice Dr.Milady Horákové (tehdy Zd.Nejedlého) v 50.letech a 14.12.2021
ulice Dr.Milady Horákové (tehdy Zd.Nejedlého) v 50.letech a 14.12.2021
ulice Milady Horákové na křižovatce s Košickou ulicí (M.Gergelčík) - Zastávka na ulici Dr.M.Horákové poblíž Košické, 19.6.1960, foto Erwin Cettineo.
ulice Milady Horákové na křižovatce s Košickou ulicí (M.Gergelčík) - Zastávka na ulici Dr.M.Horákové poblíž Košické, 19.6.1960, foto Erwin Cettineo.
Křižovatka ulic M. Horákové a Košické dne 19.6.1960 a 30.8.2021
Křižovatka ulic M. Horákové a Košické dne 19.6.1960 a 30.8.2021
Milady Horákové (tehdy Zd.Nejedlého)  15.5.1951 (archiv Boveraclubu) a 30.8.2021
Milady Horákové (tehdy Zd.Nejedlého) 15.5.1951 (archiv Boveraclubu) a 30.8.2021
V roce 1951 na dnešní frekventované křižovatce
V roce 1951 na dnešní frekventované křižovatce
Neděle 30.10.1960 byla předposledním dnem tramvajového provozu na lince č. 2, z centra Liberce ve směru do Rochlice jej zaznamenal Erwin Cettineo.
Neděle 30.10.1960 byla předposledním dnem tramvajového provozu na lince č. 2, z centra Liberce ve směru do Rochlice jej zaznamenal Erwin Cettineo.
Milady Horákové kolem roku 1957 a 26.5.2024
Milady Horákové kolem roku 1957 a 26.5.2024
M. Horákové někdy kolem roku 1957.
M. Horákové někdy kolem roku 1957.
V roce 1939 asi ještě na hranici města.Zhruba na křižovatce dnešních ulic M. Horákové a Melantrichovy.
V roce 1939 asi ještě na hranici města.Zhruba na křižovatce dnešních ulic M. Horákové a Melantrichovy.
Křižovatka ulic Dr. M. Horákové a Melantrichova 2.10.1960 (archiv Boveraclubu)
Křižovatka ulic Dr. M. Horákové a Melantrichova 2.10.1960 (archiv Boveraclubu)
Poslední dny tramvajové "dvojky" na dnešní třídě M. Horákové zachycené dne 2.10.1960 Erwinem Cettineem. Zastávka Melantrichova.
Poslední dny tramvajové "dvojky" na dnešní třídě M. Horákové zachycené dne 2.10.1960 Erwinem Cettineem. Zastávka Melantrichova.
Křižovatka ulic Dr. M. Horákové a Melantrichova 2.10.1960 (archiv Boveraclubu) a 30.8.2021
Křižovatka ulic Dr. M. Horákové a Melantrichova 2.10.1960 (archiv Boveraclubu) a 30.8.2021
Křižovatka ulic Dr. M. Horákové a Melantrichova 2.10.1960 (archiv Boveraclubu) a 30.8.2021
Křižovatka ulic Dr. M. Horákové a Melantrichova 2.10.1960 (archiv Boveraclubu) a 30.8.2021
Pondělí 21.10.1940 a souprava motorového vozu č. 9 s vlekem 57 v zastávce Rosenthaler Grenze (dnes Melantrichova) na lince č. 2 z Rochlice (Röchlitz) do Růžodolu I. (Berzdorfer Strasse).
Pondělí 21.10.1940 a souprava motorového vozu č. 9 s vlekem 57 v zastávce Rosenthaler Grenze (dnes Melantrichova) na lince č. 2 z Rochlice (Röchlitz) do Růžodolu I. (Berzdorfer Strasse).
 je to na Rochlické trati, výhybna na Miladě Horákové u zastávky Čechova. Dnes je ta zástavba vybouraná a podstatně širší ulice.
je to na Rochlické trati, výhybna na Miladě Horákové u zastávky Čechova. Dnes je ta zástavba vybouraná a podstatně širší ulice.
Motorový vůz č. 26 zastavil 5.7.1926 na cestě do Rochlice ve výhybně Čechova a čeká na křižování.  komentář Františka Zikmunda: Výhybnu Čechova pamatuji, ale za mých let byly otevřeny dveře na opačné straně a vystupovalo a nastupovalo se z chodníku, jak při cestě do Rochlic tak i do města. (1956-59).
Motorový vůz č. 26 zastavil 5.7.1926 na cestě do Rochlice ve výhybně Čechova a čeká na křižování. komentář Františka Zikmunda: Výhybnu Čechova pamatuji, ale za mých let byly otevřeny dveře na opačné straně a vystupovalo a nastupovalo se z chodníku, jak při cestě do Rochlic tak i do města. (1956-59).
Výhybna Čechova, 19.6.1960, dnes křižovatka v úplně jiné podobě a po tramvaji ani památka, foto Erwin Cettineo.
Výhybna Čechova, 19.6.1960, dnes křižovatka v úplně jiné podobě a po tramvaji ani památka, foto Erwin Cettineo.
Dominantou Rochlice býval před stavbou sídlišť a teplárny místní kostel. Zachycuje ho i fotografie z poloviny 20. let s vozem 23. (sbírka Gisbert Jäkl)
Dominantou Rochlice býval před stavbou sídlišť a teplárny místní kostel. Zachycuje ho i fotografie z poloviny 20. let s vozem 23. (sbírka Gisbert Jäkl)
Ulice Dr.M.Horákové 19.6.1960, dnes by se řeklo - naproti Kauflandu, foto Erwin Cettineo.
Ulice Dr.M.Horákové 19.6.1960, dnes by se řeklo - naproti Kauflandu, foto Erwin Cettineo.
Milady Horákové 19.6.1960 a 26.5.2024
Milady Horákové 19.6.1960 a 26.5.2024
Milady Horákové v polovině 20.let 20.století a 26.5.2024
Milady Horákové v polovině 20.let 20.století a 26.5.2024

Poštovní náměstí

Na zahájení provozu tramvaje se přišlo podívat velké množství obyvatel Rochlice. Poštovní náměstí, 14. 9. 1899. (sbírka Gisbert Jäkl)
Na zahájení provozu tramvaje se přišlo podívat velké množství obyvatel Rochlice. Poštovní náměstí, 14. 9. 1899. (sbírka Gisbert Jäkl)
archiv Tomáš Pazderník
archiv Tomáš Pazderník
Souprava vozů 17 a 40 je již obsazena cestujícími a připravena opustit konečnou, zbývá vyčkat do času daného jízdním řádem. Píše se 22.10 ( bírka Gisbert Jäkl)
Souprava vozů 17 a 40 je již obsazena cestujícími a připravena opustit konečnou, zbývá vyčkat do času daného jízdním řádem. Píše se 22.10 ( bírka Gisbert Jäkl)
Poštovní náměstí 188/1 Válka a následná léta se podepsaly na vzhledu domů, zato tramvaj svítí novotou: je 6. 6. 1953 a vůz óMT 41 dodaný ve stejném roce, najíždí své první kilometry. Vleky zatím tahat nemůže, ale na „dvojce“ to nevadí. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Poštovní náměstí 188/1 Válka a následná léta se podepsaly na vzhledu domů, zato tramvaj svítí novotou: je 6. 6. 1953 a vůz óMT 41 dodaný ve stejném roce, najíždí své první kilometry. Vleky zatím tahat nemůže, ale na „dvojce“ to nevadí. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Liberec, Poštovní náměstí v Rochlici a motorový vůz č. 26 (ex.9) z roku 1912. Ještě pár dní tramvají a pak už jen autobusem.
Liberec, Poštovní náměstí v Rochlici a motorový vůz č. 26 (ex.9) z roku 1912. Ještě pár dní tramvají a pak už jen autobusem.
Poštovní náměstí - slavnostní zahájení provozu na tramvajové trati do Rochlice 3.6.1899 a 30.8..2021
Poštovní náměstí - slavnostní zahájení provozu na tramvajové trati do Rochlice 3.6.1899 a 30.8..2021
Konečná Rochlice, vůz 5" přivezl vlak z města, za ním jedoucí „násled“ si převzal vleč a vůz 5 tak pojede zpátky jak. násled“ za vlakem. * (sbírka Gisbert Jäkl)
Konečná Rochlice, vůz 5" přivezl vlak z města, za ním jedoucí „násled“ si převzal vleč a vůz 5 tak pojede zpátky jak. násled“ za vlakem. * (sbírka Gisbert Jäkl)
Poštovní námětí v roce 1939 a 30.8.2021
Poštovní námětí v roce 1939 a 30.8.2021
Hodkovická ulice a Poštovní náměstí (komentář: Dnes je ten pohled víc betonovej. Ale zas kudy jinudy tu spojnici na Jablonec vést? Víc mě mrzí zrušení tramvajové trati. ( Lukáš Pavlíček))
Hodkovická ulice a Poštovní náměstí (komentář: Dnes je ten pohled víc betonovej. Ale zas kudy jinudy tu spojnici na Jablonec vést? Víc mě mrzí zrušení tramvajové trati. ( Lukáš Pavlíček))
archiv R.Kittler
archiv R.Kittler
Motorový vůz č. 15 z roku 1904 na konečné na Poštovním náměstí v Rochlici dne 20.6.1936. (archiv Boveraclubu)
Motorový vůz č. 15 z roku 1904 na konečné na Poštovním náměstí v Rochlici dne 20.6.1936. (archiv Boveraclubu)
Konečná Rochlice na Poštovním náměstí 19.6.1960, foto Erwin Cettineo.
Konečná Rochlice na Poštovním náměstí 19.6.1960, foto Erwin Cettineo.
Mnoho cestujících se chystá odjet z konečné Rochlice s vozem 26, vozy linky 2 bývaly na rozdíl od „trojky“ vždy velmi dobře obsazené po celé trase. (19. 10. 1960, foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Mnoho cestujících se chystá odjet z konečné Rochlice s vozem 26, vozy linky 2 bývaly na rozdíl od „trojky“ vždy velmi dobře obsazené po celé trase. (19. 10. 1960, foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Poštovní náměstí v roce 1922 a 26.5.2024
Poštovní náměstí v roce 1922 a 26.5.2024
Poštovní náměstí cca před 100 lety a 19.9.2021
Poštovní náměstí cca před 100 lety a 19.9.2021
Poštovní náměstí cca před 100 lety a 19.9.2021
Poštovní náměstí cca před 100 lety a 19.9.2021

Nová trať ?

Obnovení tramvajové trati do Rochlice je stále aktivně plánováno, zejména kvůli vytíženosti linek hromadné dopravy na rochlickému sídlišti s asi 15 000 obyvateli. Již v roce 2006 měly tento projekt ve svém volebním programu pro komunální volby všechny významné politické strany. Přestože zvítězivší ODS dala v té době přednost jiným projektům, zejména sportovním areálům pro lyžařské MS v roce 2009, zastupitelstvo odsouhlasilo první variantu podoby trati. Ta by se u zastávky U Lomu oddělovala od modernizované liberecko-jablonecké trati a vedla by kolem sídliště Broumovská ulicemi Broumovskou a Krejčího. Cena se odhadovala asi na 700 milionů Kč. V témže roce primátor doufal, že by mohla být nová trať zprovozněna do roku 2011, o podobných termínech se psalo i v roce 2008.

Projednávána byla také druhá varianta, která by kopírovala trasu autobusové linky č. 12 od stanice Rybníček kolem krajského úřadu, přemostěním Nisy a podjezdem křižovatky na třídu Dr. Milady Horákové (zastávka Košická) a dále po její levé straně náspem k zastávce U Močálu, od zastávky Dobiášova pak samostatným dopravním pásem po pravé straně třídy Dobiášova až ke smyčce Zelené údolí. Tuto variantu zastupitelstvo města bez provedení srovnávací studie odmítlo.

Dopravní podnik nechal vypracovat i studii tříkilometrového pokračování tratě po mostě přes údolí Nisy a silnici I/14 ulicí Českou až k Makru ve Vesci, výhledově do Doubí.

Původně se počítalo s tím, že na ploše bývalého podniku Textilana vybuduje soukromý investor obchodně-zábavní centrum Promenáda a v jeho rámci zaplatí i přeložku tramvajové trati. Od projektu však v roce 2007 ustoupil a přeložku tak muselo město budovat na své náklady. V roce 2008 byla v rámci tzv. nulté etapy za 40 milionů Kč přestavěna tramvajová smyčka v terminálu MHD Fügnerova, k čemuž bylo město motivováno pořádáním MS v lyžování v roce 2009. V dubnu 2008 vedení města uvažovalo o nabídce společnosti Involar na údajně výhodný úvěr od nebankovní společnosti IBC Valor GmbH, a to ve výši odpovídající asi 312 milionů Kč, jako pojistce pro případ, že by město nedostalo evropskou ani státní dotaci.

V červnu 2009 začala rekonstrukce stávající meziměstské trati v úseku Fügnerova - Mlýnská - Klicperova - Textilana - Jablonecká - U Lomu, která zahrnovala zdvojkolejnění a zdvojrozchodnění stávající jednokolejné trati s rozchodem 1000 mm (nově má i normální rozchod 1435 mm). Z finančních důvodů však ve výstavbě nové trati ze zastávky U Lomu pokračováno nebylo.

V komunálních volbách v roce 2018 se toto téma také objevilo v programech některých stran, po volbách nové složení zastupitelstva pokračování v projektu schválilo. V plánu však nyní byla druhá varianta, která se vyhýbá terminálu Fügnerova a zároveň umožňuje návaznost linek od nádraží nebo od Vratislavic. Cena se odhadovala mezi 650 a 800 miliony Kč, někteří zastupitelé však vyjádřili obavy z finančního zabezpečení projektu.

(zdroj: Wikipedia)

Jedna ze starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice.  Autor: Dopravní podnik města Liberec
Jedna ze starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice. Autor: Dopravní podnik města Liberec
Jedna ze starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice.  Autor: Vizualizace: CTECH
Jedna ze starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice. Autor: Vizualizace: CTECH
Jedna ze starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice.  Autor: Vizualizace: CTECH
Jedna ze starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice. Autor: Vizualizace: CTECH
 starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice.  Autor: Vizualizace: CTECH
starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice. Autor: Vizualizace: CTECH
 starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice.  Autor: Vizualizace: CTECH
starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice. Autor: Vizualizace: CTECH
 starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice.  Autor: Vizualizace: CTECH
starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice. Autor: Vizualizace: CTECH
 starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice.  Autor: Vizualizace: CTECH
starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice. Autor: Vizualizace: CTECH

Liberec se chce vyhnout demolicím, tramvaj do Rochlice vrací na starou trasu

18. dubna 2022 8:26 Liberec řeší, kudy vést novou tramvajovou trať na sídliště Rochlice. Trasa, kterou vybralo předchozí vedení města, totiž vyžaduje značné demolice domů. Do hry se tak znovu vrací trasa přes Broumovskou, kterou před lety zastupitelé odmítli.

Byla by to jedna z největších demoličních akcí v Liberci od dob zbourání obchodní domu Ještěd. Pokud zastupitelé schválí, že nová tramvajová trať na sídliště Dobiášova má z centra Liberce vést kolem teplárny, bude se muset kvůli tomu zbourat na 60 objektů.

Jen samotné výkupy pozemků a následné bourací práce by přišly na více než 200 milionů korun. Demolice by se přitom týkala i 32 obytných či rodinných domů v ulicích Dr. Milady Horákové, U Močálu, Červeného, Na Žižkově a Dobiášova. K zemi by šly i areály autoservisu, čerpací stanice a sběrny na ulici Dr. Milady Horákové nebo 36 garáží podél ulice Dobiášova.


Celkové náklady na výstavbu tramvajové tratě, která by měla začínat v centru Liberce na Rybníčku a končit točnou pod bývalou prodejnou Edeka na sídlišti Rochlice v Zeleném Údolí, odhaduje studie proveditelnosti na 1,7 miliardy korun.

"To jsou, samozřejmě, obrovské peníze. A také velké demolice včetně obytných domů, takže chci zastupitelstvo na dubnovém zasedání požádat, zda by uvolnilo peníze na posouzení varianty vedení tramvajové tratě do Rochlice přes sídliště Broumovská. Ta by měla vyjít levněji, protože tam takové demolice nehrozí," řekl primátor Jaroslav Zámečník (SLK).

Varianta přes Broumovskou přitom na městě už několikrát byla. V rámci rekonstrukce tramvajové tratě do Vratislavic se dokonce v zastávce U Lomu připravil před lety pruh pro odbočování tramvaje právě na Broumovskou, točit se měla tramvaj za základní školou Dobiášova.

Minulé vedení bylo pro spodní trasu

Jenže za minulého vedení města vybrali zastupitelé jako lepší spodní trasu. Tedy právě přes ulici Dr. Milady Horákové a teplárny. Čili v trase, kudy dnes na největší liberecké sídliště jezdí autobus číslo 12.

"Jsme rozhodnuti v projektu nové tramvajové tratě z dolního centra Liberce na sídliště Rochlice II pokračovat. Ale potřebujeme finální rozhodnutí od zastupitelů. Tedy, jak a zda vůbec má dopravní podnik pokračovat v projektových přípravných a majetkoprávních operacích," sdělil náměstek primátora Jiří Šolc (SLK).

Společnost Opus Consulting, která pro město zajišťovala studii proveditelnosti na variantu kolem teplárny, navíc radnici upozorňuje, že toto vedení tratě se Liberci vyplatí pouze v případě, že se tramvaj v druhé etapě prodlouží ze Zeleného Údolí až do Vesce a Doubí. Konečná by pak měla být kousek od prodejny Makro v Doubí.

"Bez této druhé etapy nebude realizace tramvajové tratě generovat dostatečné environmentální, společenské a ekonomické přínosy a z pohledu posuzování je tak zcela neproveditelná," stojí ve studii.

Pokud by tramvaj jezdila přes Rochlici až do Doubí, přepravila by za den odhadem 15 tisíc cestujících. V případě konečné v Zeleném Údolí by se denně přepravilo asi 8 tisíc lidí. Náklady za druhou etapu až do Doubí odhadují odborníci na 740 milionů korun. Dohromady i s první etapou by tak nová tramvajová trať měla stát dvě a půl miliardy korun.

"Dopravní obsluhu celé lokality Rochlice II musíme v každém případě řešit. Je to naše největší sídliště, a i když je tam velká frekvence autobusů, další už nejde přidávat. Takže tramvaj tak jako tak potřebujeme. Pokud by se navíc protáhla trať přes Vesec až do Doubí, mohla by tramvaj v budoucnu v této lokalitě kompletně nahradit autobusy," dodal Šolc.

O tramvaji do Rochlice se přitom na radnici mluví od roku 2002. Jaký postoj zaujmou zastupitelé teď na konci dubna, kdy se má znovu otevřít i cesta variantě přes Broumovskou, zatím není jasné. "Upřímně, jsem z toho v rozpacích. Tato politika jeden krok vpřed, dva zpátky, ničemu moc nepomáhá," zmínil opoziční zastupitel Jindřich Felcman (ZpL).

Autor: Jana Pavlíčková

Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/tramvaj-rochlice-broumovska-jablonecka-trat-demolice.A220414_145941_liberec-zpravy_jape

 starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice.  Autor: Vizualizace: CTECH
starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice. Autor: Vizualizace: CTECH
 starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice.  Autor: Vizualizace: CTECH
starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice. Autor: Vizualizace: CTECH
 starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice.  Autor: Vizualizace: CTECH
starších vizualizací tramvajové tratě do Rochlice. Autor: Vizualizace: CTECH

Tramvaj do Rochlice povede kolem teplárny. Bez demolic i tunelu pod Košickou

úterý, 31. května 2022, 12:21 Pokud jednou pojede tramvaj na největší liberecké sídliště v Rochlici, povede po třídě Dr. Milady Horákové. Projekt by ale měl být výrazně přepracován tak, aby byl levnější, a také bez demolic desítek domů a výstavby tunelu pod Košickou ulicí. Na podnět opozice se na tom jednomyslně dohodlo liberecké zastupitelstvo.

Původní odhad výstavby tramvajové trati do Rochlic kolem teplárny, tedy takzvanou dolní variantou, počítal s 1,7 miliardy korun. Počítala s výkupy a demolicí desítek budov nebo budováním tunelu pod Košickou ulicí. To vše proto, aby trať nekolidovala se silnicí. Podle opozice ale taková varianta není vůbec potřeba. "Ulice Milady Horákové je dostatečně široká, aby do ní bylo možné umístit samostatné tramvajové těleso, na kterém nebude tramvaj zpomalována auty. V ulici Na Žižkově je možné koleje umístit do ulice, aut tam nejezdí tolik, aby vznikaly nějaké kolize. Problém s hlukem lze řešit technickými opatřeními na trati i na okolních objektech. Takové řešení bude mnohem levnější," vysvětlil Jindřich Felcman (Změna pro Liberec/Zelení).

Levnější lepší než žádná

Podle něj je levnější varianta lepší než tramvaj nemít vůbec. Zastupitelské kluby Změny pro Liberec a Liberec otevřený lidem tak předložily primátorovi a náměstkovi Šolcovi návrh řešení, který spočívá v razantní úpravě projektu trati. "Nakonec musíme ocenit alespoň vstřícný postup náměstka Šolce, který k záležitosti svolal pracovní jednání a dokázal mezi zástupci klubů dohodnout souhlas s námi navrženým řešením. Tímto byla naděje na vybudování tramvajové trati do Rochlice zachráněna, jinak by byl projekt definitivně pohřben," dodal Josef Šedlbauer (Změna pro Liberec/Zelení). Na minulém zastupitelstvu totiž vedení města předložilo návrh o znovu posouzení horní varianty kolem sídliště Broumovská. Materiál nakonec ale náměstek Šolc stáhl. Nyní se tak definitivně bude znovu řešit dolní varianta tak, aby se nemuselo bourat a aby byla cena přijatelná. "Jde o konsenzuální materiál, který vzešel ze semináře. Je z toho sada úkolů pro hledání lepší trasy, která bude levnější," dodal primátor Jaroslav Zámečník (Starostové pro LK). Radnice tak nyní nechá prověřit, zda je nutné vybudovat tunel pod ulicí Košickou a zda je nutné rozsáhlé bourání budov v ulicích Dr. Milady Horákové a Na Žižkově. Podle studie proveditelnosti totiž v původní variantě bylo potřeba přes 200 milionů korun na výkupy pozemků a zbourání více než 60 objektů.

Autobusy nestačí

Nová trať by měla vést z centra přes sídliště Dobiášova do Zeleného Údolí. Na největším sídlišti stotisícového města, kde žije zhruba 15 tisíc lidí, jezdí pouze autobusy. Náporu cestujících to ale v některých časech nestačí, i když ve špičkách jezdí spoje po pěti minutách. Vybudováním tramvajové trati do Rochlice se radnice zabývá už od roku 2002. Z navržených variant byla původně preferovaná takzvaná horní varianta od zastávky U Lomu přes sídliště Broumovská. Minulé vedení města ale za vhodnější vybralo variantu trasy přes ulici Dr. Milady Horákové. Podle zpracovatelů studie proveditelnosti se ale městu vyplatí jen v případě, pokud bude realizovat i druhou etapu, tedy následné prodloužení trati na sídliště Vesec a Doubí. Náklady za druhou etapu odhadli na 740 milionů korun. V takovém případě by tramvaje za den přepravily asi 15 tisíc cestujících, při realizaci jen první etapy do Zeleného Údolí zhruba 8000.

Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/zpravy/doprava/29782-tramvaj-do-rochlice-povede-kolem-teplarny-bez-demolic-i-tunelu-pod-kosickou.html?utm_source=copy

Radnice - Růžodol I

dnešní náměstí Dr.E.Beneše  (tehdy Adolf Hitler Platz) v roce 1940 (zdroj: https://www.portafontium.eu )
dnešní náměstí Dr.E.Beneše (tehdy Adolf Hitler Platz) v roce 1940 (zdroj: https://www.portafontium.eu )

Slavnostní zahájení provozu na lince do Růžodolu I.

Tramvajová trať Liberec, radnice - Růžodol I byla vedená z náměstí u liberecké radnice (náměstí Bojovníků za mír, dnes náměstí Dr. E. Beneše, kde byla napojena na hlavní městskou trať) západním směrem do obce, později liberecké části, Růžodol I. Byla uvedena do provozu na přelomu 19. a 20. století. Povolení ke stavbě bylo uděleno v roce 1897, stavba započala 31. května 1899 a trať byla uvedena do provozu 4.září 1899 směr Soukenné náměstí- Rochlice. a 9.listopadu 1904 směr radnice - Růžodolu I. Provozní délka původní tratě byla 0,925 km. V prosinci 1929 byla na růžodolské straně prodloužena k restauraci Letka na celkových 1,673 km . Zpravidla po této trati jezdila linka, která poté pokračovala po trati do Rochlice, například při zavedení čísel linek v roce 1924 jezdila po takové trase linka č. 2. Trať byla zrušena společně s tratí do Rochlice. Naposledy byly obě tratě v provozu 31. října 1960 a do tří let bylo traťové zařízení odstraněno.

Na některých domech v Londýnské a Chrastavské ulici je možné dodnes vidět původní úchytové konzole trolejového vedení.

(zdroj Wikipedia)

archiv Milan Šír st.
archiv Milan Šír st.
V roce 1930 před radnicí.
V roce 1930 před radnicí.
Náměstí Bojovníků za mír a zastávka před radnicí, tramvaj bude pokračovat do Železné ulice.
Náměstí Bojovníků za mír a zastávka před radnicí, tramvaj bude pokračovat do Železné ulice.
Od roku 1906 bylo možno mezi radnicí a Jabloneckým (Šaldovým) náměstím podle potřeby volit obě kolejové trasy bez rozdílu směru. Snímek z první poloviny 30.let ukazuje nejen kolejovou křižovatku u radnice, ale i vůz 14 na cestě do Růžodol I.  (sbirka Gisbert Jäkl)
Od roku 1906 bylo možno mezi radnicí a Jabloneckým (Šaldovým) náměstím podle potřeby volit obě kolejové trasy bez rozdílu směru. Snímek z první poloviny 30.let ukazuje nejen kolejovou křižovatku u radnice, ale i vůz 14 na cestě do Růžodol I. (sbirka Gisbert Jäkl)

Pro spojení rozrůstající se vilové - čtvrti na Keilově vrchu a přilehlého předměstí s centrem Liberce byla zřízena nedlouhá stavební trať. Zprvu končila před mostem přes náhon u Nisy.

Zastávky a výhybny

  •  zastávka Staroměstské náměstí - Altstádter Platz směr RůžodolI (ústí Železné ulice do Benešova náměstí)
  • zastávka Bismarckovo náměstí - Bismarckplat2 (Sokolovské náměstí) 0,440
  • výhybna Křížový kostel Kreuzkirche (Malé náměstí)
  • zastávka Valdštejnova třída Wallensteinstrasse (křižovatka Valdštejnská - Chrastavská)
  • zastávka dle potřeby Kluziště - Eislaufplatz (křižovatka Chrastavská -Truhlářská)
  • zastávka dle potřeby U Věže - Turmstrasse
  • konečná Chrastavská třída - Kratzauerstrasse konec kolejí, rozvidlení Chrastavská třída (před mostem přes Niský náhon)

Trať vedla ulicemi Železnou, Křížovou, Valdštejnovou (Valdštejnskou) a vozovkou Bismarckova náměstí vpravo, na křižovatce Valdštejnská - Chrastavská přejela na levý okraj druhé z uvedených ulic, podél něhož dosáhla konečné. V celé délce klesala: výchozí bod ležel ve výšce 372,0 m nad mořem, konečná ve výšce 339,5 m byla historicky nejnižším místem liberecké kolejové sítě. Největší hodnota sklonu ležela v km 0,682 - 0,851. Výhybna Křížový kostel (km 0,408 - 0,471) měla vyhýbací kolej položenou vpravo, stejným směrem vedla odbočná kolej koncového rozvidlení.

TPZ trati uskutečnila dne 4. 11. 1904 souprava 17 + 31. O čtyři dny později byla do provozu uvedena světelná signalizace v ulici U Křížového kostela.

Od 1. 12. téhož roku se po spojení rochlické a růžodolské linky užívala zastávka Staroměstské náměstí - Altstádter Platz směr Rochlice v km cca 0,060 spojovacího oblouku. Pravděpodobně za L světové války zaniklo koncové rozvidlení.

Prodloužení trati dále do centra sousedního městečka bránil dřevěný most přes původní koryto Nisy. Teprve provedení regulace řeky a výstavba nových mostů přes náhon i hlavní tok umožnily pokračování realizovat. Úprava Chrastavské silnice v souvislosti s regulací řeky znamenala zvýšení její nivelety na kótu 344,682. Dne 21. 12. 1920 provedl samotný motorák 1/II TPZ úseku do centra Růžodolu I. V projektu uvažované označení nové konečné podle Staroněmecké pivnice (Altdeutsche Bierstube, po roce 1945 Letka) bylo zřejmě s ohledem na případné negativní reakce státních orgánů změněno na neutrální, vyplývající z názvu příčné ulice:
  •  zastávka dle potřeby U Nisy - Neissegasse, směr tam (Dožínková)
  • zastávka dle potřeby U Nisy, směr zpět
  •  konečná stanice Ostašovská silnice - Berzdorfer Strasse

Do Ostašovské byly prodlouženy všechny spoje linky 2, končící dosud v původní konečné u Nisy. Nové stavební uspořádání umožňovalo sice nasazovat na ně vleky, tato možnost se však pravděpodobně prakticky nevyužívala. Na vozidlech se název Ostašovská silnice nikdy nepoužíval: konečná stanice byla nadále označována Růžodol I RosentalI.

Roku 1934 došlo k přeložení výhybny od Křížového kostela do zastávky U Věže (25. 10. - 21. 11.).

Uspořil se tak jeden motorový vůz, který dosud musel vyčkávat na konečné,

Od 7. 3. 1946 nefungovala koncová výhybna Růžodol I (vyňata výhybka), obnovena byla zřejmě počátkem 50. let. V jízdním řádu platném od 30. 11. 1958 byly na trati uvedeny stanice na znamení Dožínková a Zeyerova. Provoz na trati byl zastaven 31. 10. 1960 (zrušení tramvajové linky 2), zanikla v následujících letech.

(zdroj: P.Dvorský, I.Grisa a G.Jäkl - Úzkorozchodné tramvajové provozy Liberec, 2007, Nakladatelství Corona, s.r.o., ISBN 975-80-86116-49-5)

archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
V roce 1938 zachytila fotografie vůz 17 u ostrůvku zastávky Staroměstské náměstí pro směr do Růžodolu I. (sbírka Gisbert Jäkl)
V roce 1938 zachytila fotografie vůz 17 u ostrůvku zastávky Staroměstské náměstí pro směr do Růžodolu I. (sbírka Gisbert Jäkl)
Lince 2 zbývá posledních 43 dnů provozu a od Růžodolu právě přijel k radnici vůz 5, opatřený po nehodě zcela novou skříní inspirovanou vzhledem nejnovějších "bohemek“ z roku 1940.   (18.9.1960, foto Alfred Luft)
Lince 2 zbývá posledních 43 dnů provozu a od Růžodolu právě přijel k radnici vůz 5, opatřený po nehodě zcela novou skříní inspirovanou vzhledem nejnovějších "bohemek“ z roku 1940. (18.9.1960, foto Alfred Luft)
14.9.1947 projíždí kolem radnice do Růžodolu I. třívozová souprava. S cestujícími takové vlaky v Liberci nikdy nejezdily, patrně se jedná o návoz vleků na konečnou, kde si je budou motoráky jednotlivě přibírat. Do Růžodolu jezdily vleky  jen velmi zřídka, jestli se jednalo o zkušební provoz nebo se na tamním letišti konal letecký den, už asi nezjistíme. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jákl)
14.9.1947 projíždí kolem radnice do Růžodolu I. třívozová souprava. S cestujícími takové vlaky v Liberci nikdy nejezdily, patrně se jedná o návoz vleků na konečnou, kde si je budou motoráky jednotlivě přibírat. Do Růžodolu jezdily vleky jen velmi zřídka, jestli se jednalo o zkušební provoz nebo se na tamním letišti konal letecký den, už asi nezjistíme. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jákl)
Kvůli problémům s jiným typem spřáhel a málo kapacitním odporníkům nemohly nové vozy 6MT z České Lípy  v prvních měsících provozu tahat vleky,  a byly proto nasazeny na linku 2. Jeden z nich, vůz 46, odjíždí 16. 8. 1953 od radnice do Růžodolu I.  (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Kvůli problémům s jiným typem spřáhel a málo kapacitním odporníkům nemohly nové vozy 6MT z České Lípy v prvních měsících provozu tahat vleky, a byly proto nasazeny na linku 2. Jeden z nich, vůz 46, odjíždí 16. 8. 1953 od radnice do Růžodolu I. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
V neděli 7.6.1953 při procházce Libercem zachytil Erwin Cettineo na náměstí před radnicí řadu městských autobusů, nicméně na snímku jsou k vidění dopravní značky a staničník a mimo záběr trolejové kontakty a návěstidlo,  které zabezpečovaly vjezd do jednokolejného úseku směrem na Růžodol I.
V neděli 7.6.1953 při procházce Libercem zachytil Erwin Cettineo na náměstí před radnicí řadu městských autobusů, nicméně na snímku jsou k vidění dopravní značky a staničník a mimo záběr trolejové kontakty a návěstidlo, které zabezpečovaly vjezd do jednokolejného úseku směrem na Růžodol I.

František Zikmund -  Navěstidlo bylo zavěšeno o kus dál na troleji a skládalo se ze tři čirých žárovek à 220V. K tomu jedno dvousolenoidové relé,které ty žárovky střídavě zapínalo a vypínalo. Při jízdě do Růžodolu se rozsvítily při jízdě do Rochlice zhasly. Dobře pamatuji . Na "Gotwalďáku " to bylo ještě jednodušší. Průvodčí vyskočil z vozu a otočil vypínačem....a už se jelo. Já jako průvodčí jsem měl za povinnost (jako druhý) též kontrolovat možnost vjezdu do jednokolejky. Zvláště u radnice, kde protijedouci vůz už třeba dávno zmizel v Pražské. Proto mi to tak utkvělo v paměti.

Železná ulice

1915 (zdroj: beta.lot-tissimo.com/de)
1915 (zdroj: beta.lot-tissimo.com/de)
Železná ulice před rokem 1960  a 21.4.2022
Železná ulice před rokem 1960 a 21.4.2022

Sokolovské náměstí

(zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
(zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
Kostel arciděkana 1919 (archiv O.Musil)
Kostel arciděkana 1919 (archiv O.Musil)
Sokolovským náměstím projíždí 30. 7. 1952 vůz 30 směrem do Růžodolu I. Vpravo stojící autobus Škoda 706 RO svědčí o tehdejším umístění autobusového nádraží ČSAD. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Sokolovským náměstím projíždí 30. 7. 1952 vůz 30 směrem do Růžodolu I. Vpravo stojící autobus Škoda 706 RO svědčí o tehdejším umístění autobusového nádraží ČSAD. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Sokolovské náměstí před rokem 1960 a 20.4.2022
Sokolovské náměstí před rokem 1960 a 20.4.2022
Sokolovské náměstí v roce 1915 a 2020
Sokolovské náměstí v roce 1915 a 2020
Sokolovské náměstí 23.8.1951 a 25.5.2024
Sokolovské náměstí 23.8.1951 a 25.5.2024
Sokolovské náměstí v roce 1960 (archiv P.Šubrt)
Sokolovské náměstí v roce 1960 (archiv P.Šubrt)
Sokolovské náměstí 30.7.1952 a 3.3.2020
Sokolovské náměstí 30.7.1952 a 3.3.2020
(zdroj: https://www.ebay.com)
(zdroj: https://www.ebay.com)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Sokolovské náměstí 22.3.1953 a 12.9.2021
Sokolovské náměstí 22.3.1953 a 12.9.2021
Sokolovské náměstí 13.6.1953 (archiv Boveraclubu)
Sokolovské náměstí 13.6.1953 (archiv Boveraclubu)
Sokolovské náměstí
Sokolovské náměstí
Sokolovské náměstí v 50.letech a 25.5.2024
Sokolovské náměstí v 50.letech a 25.5.2024
Sokolovské náměstí v roce 1920 (archiv Boveralubu)
Sokolovské náměstí v roce 1920 (archiv Boveralubu)
Sokolovské náměstí z archivu Jany Ducháčkové
Sokolovské náměstí z archivu Jany Ducháčkové

Malé náměstí

Čekání na výhybně v roce 1920.
Čekání na výhybně v roce 1920.
 Dne 11.9. 1926 čeká ve výhybně U Křížového kostela na Malém náměstí vůz 20 na křižování od Růžodolu I. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Dne 11.9. 1926 čeká ve výhybně U Křížového kostela na Malém náměstí vůz 20 na křižování od Růžodolu I. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Motorový vůz č. 27 ve výhybně na Malém náměstí na cestě do Růžodolu I. ve čtvrtek 29.3.1923. Vyroben byl v roce 1912 ve Štýrském Hradci, v osobním provozu sloužil do roku 1951 a dále až do roku 1958 jako služební.
Motorový vůz č. 27 ve výhybně na Malém náměstí na cestě do Růžodolu I. ve čtvrtek 29.3.1923. Vyroben byl v roce 1912 ve Štýrském Hradci, v osobním provozu sloužil do roku 1951 a dále až do roku 1958 jako služební.
archiv O.Musil
archiv O.Musil

Valdštejnská - Chrastavská ulice

archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
(archiv Jana Zahurancová)
(archiv Jana Zahurancová)
Na pohlednici z roku 1913 sjíždí vůz 8 z Malého náměstí dolů Valdštejnskou ulicí. (sbírka Gisbert Jäkl)
Na pohlednici z roku 1913 sjíždí vůz 8 z Malého náměstí dolů Valdštejnskou ulicí. (sbírka Gisbert Jäkl)
V pondělí 31.10.1960 byla poslední den v provozu tramvajová linka č. 2 z Rochlice do Růžodolu I. Provoz zajišťovaly motorové vozy č. 3, 4, 7 (1921), 9 a 26 (1912). Vozy č. 1 (1912) a 33 (1929) byly v záloze. Následující den vyjely na linku už jen autobusy, i když dle stejných jízdních řádů.
V pondělí 31.10.1960 byla poslední den v provozu tramvajová linka č. 2 z Rochlice do Růžodolu I. Provoz zajišťovaly motorové vozy č. 3, 4, 7 (1921), 9 a 26 (1912). Vozy č. 1 (1912) a 33 (1929) byly v záloze. Následující den vyjely na linku už jen autobusy, i když dle stejných jízdních řádů.
Valdštejnská ulice  31.10.1960  a 25.5.2024
Valdštejnská ulice 31.10.1960 a 25.5.2024
Na pomezí Malého náměstí a křižovatky ulic Valdštejnská a Chrastavská. Pomalu se schylovalo ke konci provozu tramvajové "dvojky", a tak Erwin vyrážel do ulic se svou Flexaretou častěji právě na tuto trasu. I v neděli 2.10.1960 šel s fotoaparátem na procházku.
Na pomezí Malého náměstí a křižovatky ulic Valdštejnská a Chrastavská. Pomalu se schylovalo ke konci provozu tramvajové "dvojky", a tak Erwin vyrážel do ulic se svou Flexaretou častěji právě na tuto trasu. I v neděli 2.10.1960 šel s fotoaparátem na procházku.
Na pomezí Malého náměstí a křižovatky ulic Valdštejnská a Chrastavská v roce 1960 a 25.5.2024
Na pomezí Malého náměstí a křižovatky ulic Valdštejnská a Chrastavská v roce 1960 a 25.5.2024
Přívaly sněhu patří k libereckému tramvajovému provozu po celou dobu jeho existence. Na křižovatce pod soudem se díky jednomu z nich sešly hned tři vozy. (sbírka Jiří Holeček)
Přívaly sněhu patří k libereckému tramvajovému provozu po celou dobu jeho existence. Na křižovatce pod soudem se díky jednomu z nich sešly hned tři vozy. (sbírka Jiří Holeček)
Chrastavská ulice v roce  1960 a 29.1.2024
Chrastavská ulice v roce 1960 a 29.1.2024
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
Začátek Chrastavské ulice.
Začátek Chrastavské ulice.
Chrastavská ulice (M.Gergelčík)
Chrastavská ulice (M.Gergelčík)
29.1.2024
29.1.2024
Zastávka v Chrastavské ulici. Pomalu se schylovalo ke konci provozu tramvajové "dvojky", a tak Erwin vyrážel do ulic se svou Flexaretou častěji právě na tuto trasu. I v neděli 2.10.1960 šel s fotoaparátem na procházku.
Zastávka v Chrastavské ulici. Pomalu se schylovalo ke konci provozu tramvajové "dvojky", a tak Erwin vyrážel do ulic se svou Flexaretou častěji právě na tuto trasu. I v neděli 2.10.1960 šel s fotoaparátem na procházku.
Chrastavská ulice asi uprostřed, všimněte si toho zábradlí vpravo. Zábradlí - pamětník
Chrastavská ulice asi uprostřed, všimněte si toho zábradlí vpravo. Zábradlí - pamětník
Chrastavská ulice 31.10.1960  a 25.5.2024
Chrastavská ulice 31.10.1960 a 25.5.2024
Do roku 1929 končila tramvaj do Růžodolu I. před starým korytem Nisy. Snímek s vozem 17 ze 7. 7. 1924 s krásným původním „štaflem“ dokládá, že kolejové rozvidlení zaniklo již před prodloužením tratě.  (1904 - 1929 "sem k Nise", 1929 - 1960 "nahoru na Letku") (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jákl)
Do roku 1929 končila tramvaj do Růžodolu I. před starým korytem Nisy. Snímek s vozem 17 ze 7. 7. 1924 s krásným původním „štaflem“ dokládá, že kolejové rozvidlení zaniklo již před prodloužením tratě. (1904 - 1929 "sem k Nise", 1929 - 1960 "nahoru na Letku") (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jákl)
Chrastavská ulice, zastávka U věže (foto M.Gergelčík) 25.8.1951  a v roce 2018
Chrastavská ulice, zastávka U věže (foto M.Gergelčík) 25.8.1951 a v roce 2018
Vozy z vagonky Studénka, dodané do Liberce v roce 1921, patřily od druhé poloviny 40. let k dennímu obrazu „dvojky“. Před výhybnou U Věže čeká jeden z nich, vůz 6", na křižování od Růžodolu. (20. 5. 1951, foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Vozy z vagonky Studénka, dodané do Liberce v roce 1921, patřily od druhé poloviny 40. let k dennímu obrazu „dvojky“. Před výhybnou U Věže čeká jeden z nich, vůz 6", na křižování od Růžodolu. (20. 5. 1951, foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Křižovatka ulic Chrastavská a U Věže, dříve zde byla výhybna.U Věže 3 jsem bydlel od r.1953-62. Smutný konec dvojky jsem ve 12 letech těžce nesl. V r. 62, když mi bylo 14 jsme se odstěhovali do Ústí a tam jezdilo tramvají... (vše kromě Telnice a Vaňova).
Křižovatka ulic Chrastavská a U Věže, dříve zde byla výhybna.U Věže 3 jsem bydlel od r.1953-62. Smutný konec dvojky jsem ve 12 letech těžce nesl. V r. 62, když mi bylo 14 jsme se odstěhovali do Ústí a tam jezdilo tramvají... (vše kromě Telnice a Vaňova).
Zastávka U Věže 31.10.1960  a 25.5.2024
Zastávka U Věže 31.10.1960 a 25.5.2024
Necelé dva měsíce před ukončením tramvajového provozu (což bylo 31.10.1960) stojí ve výhybně U Věže vůz č. 9. (sbírka Gisbert Jäkl)
Necelé dva měsíce před ukončením tramvajového provozu (což bylo 31.10.1960) stojí ve výhybně U Věže vůz č. 9. (sbírka Gisbert Jäkl)
Na výhybně U Věže přečkaly vozy 19 a 29 spolu s auty opuštěnými ustupující německou armádou konec II. světové války. Již od 14. května byl tramvajový provoz v Liberci postupně obnovován, škody na tratích i vozidlech byly jen nepatrné. (sbírka Gisbert Jäkl)
Na výhybně U Věže přečkaly vozy 19 a 29 spolu s auty opuštěnými ustupující německou armádou konec II. světové války. Již od 14. května byl tramvajový provoz v Liberci postupně obnovován, škody na tratích i vozidlech byly jen nepatrné. (sbírka Gisbert Jäkl)
Motorový vůz č. 11 z roku 1899 na konečné zastávce růžodolské tratě U věže 1.7.1921.
Motorový vůz č. 11 z roku 1899 na konečné zastávce růžodolské tratě U věže 1.7.1921.

Konečná tramvaje U Věže dne 1.7.1921 a motorový vůz č. 11 z roku 1899 vyrobený v Grazu. V roce 1924 byl přestavěný na brus kolejí a zrušen byl po poškození požárem ve vozovně v roce 1938. U Věže končila tramvajová linka z Rochlice v letech 1904 až 1929, kdy byla prodloužena na letku. Tramvaje zde pak jely naposledy v roce 1960.

Londýnská ulice

Ve středu 28.8.1929

proběhla zatěžkávací zkouška nového mostu přes regulovanou Nisu v místě setkání dnešních ulic Londýnská - Sokolská - Chrastavská. Jak jinak, než prostřednictvím tramvají, které později mohly vyjet na prodlouženou trasu do Růžodolu I. k Letce.

23.10.1960 a poslední dny tramvajové "dvojky" do Růžodolu I. (archiv Boveraclubu)
23.10.1960 a poslední dny tramvajové "dvojky" do Růžodolu I. (archiv Boveraclubu)
Dožínková a pohled z druhé strany - od Růžodolu.
Dožínková a pohled z druhé strany - od Růžodolu.
Poslední dny "dvojky" zaznamenal Erwin Cettineo v zastávce Dožínková dne 9.10.1960. Motorový vůz č. 9 z roku 1912 začínal po libereckých ulicích jezdit po číslem 26. V roce 1938 byla vozová skříň zničena požárem a po obnově vůz vyjel s novým číslem. Vůz byl vyřazen po ukončení provozu "dvojky", tedy ještě v roce pořízení snímku.
Poslední dny "dvojky" zaznamenal Erwin Cettineo v zastávce Dožínková dne 9.10.1960. Motorový vůz č. 9 z roku 1912 začínal po libereckých ulicích jezdit po číslem 26. V roce 1938 byla vozová skříň zničena požárem a po obnově vůz vyjel s novým číslem. Vůz byl vyřazen po ukončení provozu "dvojky", tedy ještě v roce pořízení snímku.
Ze zastávky Dožínková v Londýnské ulici, poslední před konečnou RůžodolI., odjíždí vůz 32.  (9. 10. 1960, foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Ze zastávky Dožínková v Londýnské ulici, poslední před konečnou RůžodolI., odjíždí vůz 32. (9. 10. 1960, foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Londýnská a esíčko mezi Letkou a Dožínkovou.
Londýnská a esíčko mezi Letkou a Dožínkovou.

Růžodol I

Konečná v Růžodole, zděná čekárna u bývalé koncové výhybny slouží dnes jako trafika.
Konečná v Růžodole, zděná čekárna u bývalé koncové výhybny slouží dnes jako trafika.
Růžodol I v roce 1958 a 25.5.2024
Růžodol I v roce 1958 a 25.5.2024
Při pořádání leteckých dnů na blízkém letišti či sportovních akcí na stadionu byl provoz do Růžodolu I. posilován vloženými motorovými vozy. Tři z nich se tak sešly na konečné dne 3.8. 1958. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Při pořádání leteckých dnů na blízkém letišti či sportovních akcí na stadionu byl provoz do Růžodolu I. posilován vloženými motorovými vozy. Tři z nich se tak sešly na konečné dne 3.8. 1958. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Londýnská ulice 3.8.1958 a 26.5.2022
Londýnská ulice 3.8.1958 a 26.5.2022

Období 50. a zvláště 60. let bylo celosvětově poznamenáno rušením menších a zastarávajících tramvajových systémů. Vedle stoupající životní úrovně obyvatel spojené s nebývalým rozvojem automobilismu k tomu vedla i neochota měst investovat do potřebných rekonstrukcí tratí a nákupu nových vozidel; levná nafta pak všeobecně nahrávala upřednostnění autobusů před tramvajemi i trolejbusy i tam, kde se záhy jejich provoz ukázal nevhodným. V Liberci sice tramvaje zůstaly zachovány, avšak na síti redukované o trať Rochlice - Růžodol, projektované úseky do Ruprechtic a k závodu Plastimat zůstaly jen na papíře a technický stav většiny tratí se postupně stával kritickým.

Denní tisk 28.10.1960.

Rušení bylo rychlé. "Dopravní podnik žádá cestující veřejnost, aby využila podstatného zlepšení dopravy a nepřetěžovala jednotlivé spoje".