Spartakiáda

23.08.2022

Československá spartakiáda na libereckém stadionu v roce 1980. (archiv L.Janků)

Spartakiáda v roce 1980 představovala jednu z největších sportovních a kulturních akcí tehdejšího Československa, které svou symbolikou zrcadlilo ideály socialistického státu. Tato velkolepá tělovýchovná přehlídka, konaná na mohutném Strahovském stadionu v Praze, sloužila nejen jako vrcholná oslava organizované tělovýchovy, ale především jako ukázka jednoty, síly a ideologických hodnot socialistického režimu.
Zrod spartakiád, jež se konaly pravidelně každé pětiletí od roku 1955, inspirovala dlouholetá tradiční setkání sokolů, ale směr a význam obou forem byly zásadně odlišné. Zatímco sokolské slety vyznávaly spíše národní a společenskou soudržnost, spartakiády nesly jasný politický podtext ­–– jejich hlavním účelem byla propagace systému, potvrzení kolektivní spolupráce a prezentace fyzické schopnosti národa v rámci budování socialismu.
Spartakiáda roku 1980 byla navíc v kontextu doby výjimečná, jelikož šlo o jednu z posledních před úpadkem režimu ve státech Východního bloku. Do této akce vložily své úsilí tisíce účastníků všech věkových skupin – cvičili děti, mladiství, ale i dospělí. Měsíce intenzivních příprav, pečlivých tréninků synchronních cvičení a složité choreografie se odměnily úchvatnými vystoupeními, která kombinovala estetiku s kolektivním souzvukem.
Jen těžko mohly být zapomenuty kolosální momenty, kdy se Strahovský stadion naplnil dechberoucími formacemi tisíců cvičenců. Hromadná vystoupení, jež vykreslovala obrozenou mozaiku živých obrazců, sledovali nejen diváci na místě, ale skrz televizní obrazovky miliony dalších napříč státem. U málokteré akce dokázal tehdejší režim stvořit tak působivou kombinaci sportovní dokonalosti a ideologického vyjádření.
Samotný sportovní svátek byl navíc doplněn rozsáhlou paletou kulturních událostí: koncerty, výstavami a dalšími programy sloužícími jako médium propagace socialistické myšlenky. Spartakiáda se stala prestižní záležitostí nejen pro samotné cvičence, ale i pro její organizátory, kteří vkládali obrovské úsilí do přípravy této ukázkové podívané.
Pod leskem sportovních výkonů ovšem nikdy nezaniklo povědomí o její úloze jako politicky zatíženého symbolu režimu. Reformy přicházející po listopadu 1989 vedly k ukončení spartakiád a dnes je často vnímáme jako zrcadlo dob socialistického Československa. Navzdory kontroverzi však tyto akce uchovávají zajímavé svědectví o éře, kdy se sport stal nástrojem ideologie a masy byly povýšeny na inscenované pódium jednotné energie. 

1. Celostátní spartakiáda 1955 v Praze Slavnostní průvod dospělých Kraj LIBEREC  (archiv Jitky Horušické)
1. Celostátní spartakiáda 1955 v Praze Slavnostní průvod dospělých Kraj LIBEREC (archiv Jitky Horušické)
zdroj Čarověník Egona Wienera
zdroj Čarověník Egona Wienera

Hurá na okresní kolo Spartakiády v roce 1980 (foto Erwin Cettineo)