Staroměstská radnice

28.09.2022
1904 (archiv Jaroslav Hůlka)
1904 (archiv Jaroslav Hůlka)
(archiv J.Hůlka)
(archiv J.Hůlka)
24.2.2024 foto Matyáš Gál
24.2.2024 foto Matyáš Gál
archiv Severočeského muzea v Liberci (F1013)
archiv Severočeského muzea v Liberci (F1013)
nová radnice před dokončením
nová radnice před dokončením
pohled na dokončenou radnici
pohled na dokončenou radnici
závěrečný kámen
závěrečný kámen
starosta MUDr. Franz Bayer
starosta MUDr. Franz Bayer
chodba ve 2.patře
chodba ve 2.patře
zahájení bourání staré radnice
zahájení bourání staré radnice

Vídeňská radnice - podobnost čistě náhodná?

Okřídleným libereckým heslem dodnes je, že zdejší radnice je kopií radnice ve Vídni, hlavním městě rakousko-uherské monarchie, do které v době vzniku radniční budovy patřily české země i s Libercem. Podobnost měla symbolizovat nejen prosperitu mladého města, ale také snahu přiblížit se nejdůležitějšimu sídlu mocnářství a vyjádřit tak sounáležitost s německy mluvící části monarchie zrovna v době, kdy v Čechách soupeřili s českými Němci.

Zajímavé je, že obě radnice mají velmi podobnou historii: o stavbě nové radnice ve Vídni se začalo stejně jako v Liberci diskutovat ve 2. polovině 19. století, poté, co stará budova ve Wipplingerstrasse přestala stačit zvětšujícím potřebám městské správy. Velkých rozměrů nabyl i souboj o vítěznou podobu: do soutěže, kterou vyhlásil tehdejší starosta Cajetan Felder, se přihlásilo 64 architektů z Rakouska, Německa, Itálie, Francie a Belgie; zvítězil vídeňský architekt Friedrich von Schmidt. Stavba v neogotickém slohu byla dokončena v roce 1883; mimochodem: při položení závěrečného kamene 12. září 1883 nový starosta Eduard Uhl "zapomněl" pozvat již penzionovaného "otce budovy" starostu Cajetana Feldera, který se prý tak urazil, že nakonec odmítl práh radnice překročit. Vypráví se ale, že každodenně projížděl ve fiakru okolo budovy a prohlížel si své dílo.

Vídeňská radnice byla tedy rozhodně předobrazem Neumannova návrhu pro Liberec. Takřka shodná je její dispozice - hlavní věž zakončená sochou rytíře s korouhví stojí v přední frontě s několika menšími sousedními věžičkamí; vídeňská radnice je ovšem podstatné širší, má sedm dvorů (Liberec jeden), 575 místností (Liberec 100 v době postavení),2,5 kilometru chodeb (Liberec 200 metrů) a 2035 oken (Liberec). Již jenom srovnání stavebních nákladů vypovídá o nepoměru obou staveb - 14 milionů zlatých ve Vídní oproti libereckým 700 tisícům zlatých.

Obě stavby ovšem propojuje osoba architekta Friedricha von Schmidta (narozen roku 1825 ve Frickenhofenu ve Würternbersku, zemřel jako čestný občan Vídně roku 1891), proslaveného zejména prací na Dómu sv. Štěpána, vídeňské katedrále. V ohromné konkurenci evropských architektů se prosadil s projektem vídeňské radnice; vedle toho ovšem byl také přímým učitelem mladého architekta Franze von Neumanna, který později vyhrál soutéž na návrh liberecké radnice. O něm rozhodla komise, které Franz von Schmidt na přání Liberečanů předsedal a v níž byli ještě dva vídeňští stavební odborníci.

Jakkoli tedy nelze tvrdit, že liberecká radnice je snad přímo zmenšenou kopii radnice ve Vídní, její tvar, dispozice a mnoho detailů z ní vycházelo. Stejně jako autor liberecké budovy vycházel z pohledu svého učitele - autora radnice ve Vídni.

"A tak bude nová radnice vztyčena na nejkrásnějším místě našeho města, ve středobodu dopravního života, jako unikátní stavební dílo a důstojný pomník svorné součinnosti k pýše a radosti všech."

JUDr. Carl Schücker, starosta: Pozvánka na slavnost položení základního kamene 15. září 1888.

Základní a závěrečný kámen nové radnice

Stavba radnice byla původně a vcelku ambiciózně odhadována na necelé čtyři roky, Architekt Neumann se zavázal dokončit prováděcí plány do 30 dubna 1838 a hned do konce tohoto roku měly být také vyzděny ze zdejší hrubozrnné načervenalé žuly základy celé budovy. O rok později měla být dokončena hrubá stavba včetně střechy; roku 1890 měla být rovedena kamenická a umělecká výzdoba a celá stavba měla být slavnostně předána roku 1891. Vzhledem k tehdejším technikám, zejména k takřka výhradně ruční práci při kopání obrovitých základů, to asi nebyl úplně reálný plán. Později však bylo vše přeci jen poněkud jinak a letopočet 1892, vytesaný na kameni na hlavní věži jako očekávaný rok dokončení, je dodnes svědkem přehnaných očekávání a nafouknutých tužeb.

Stavbu prováděla vybraná liberecká firma Sachers & Gärtner, jejíž pracovníci začali již 23. července 1888, tedy zhruba měsíc po definitivním odsouhlasení projektu a ceny zastupitelstvem města, s přípravou kopání základů. Na stavbě pracovalo mnoho desítek dělníků; původní požadavek magistrátu - silně tlačeného libereckými nacionalisty — byl, aby libereckou radnici stavěli výhradně Němci. Jaká nacionalistická pošetilost v Liberci, kde byla řada českých dělníků a kam i mrkev a máslo přinášeli přes hory Češi z Podještědí! Dobové záznamy tak mezí dělníky uvádějí pracovníky s typicky českými jmény Sedláček či Krupička.

Celá stavba byla velmi náročná na koordici v této době se takřka všechny práce prováděly ručně. Dne 20. srpna 1888 položili v levém předním rohu radnice zedníci první kameny základů budovy, do toho ovšem probíhaly další kopáčské práce. Poněkud kuriózní je, že základní kámen byl položen až později = 30. září 1888. Liberecké občany na tuto slavnost s mnoha frázemi na zvacích plakátech lákal starosta JUDr. Carl Schücker. Položení pískovcového základního kamene do klenutého prostoru v základech hlavní věže bylo spojeno s lidovou zábavou; magistrát obdarovával liberecké chudé a od budovy Střelnice pod dnešním krematoriem táhl na náměstí průvod měšťanů, spolků a kapel. Po starostové projevu byla do základního kamene uložena schránka s pamětní listinou a dobovými dokumenty, poté provedly významné osobnosti symbolické poklepání a pak už následovala jen veselice v Lidových sadech. Ze slavnosti byla vytvořena fotokoláž, na níž mezi davy slavných i prostých Liberečanů visí na řetězu kvádrovitý světlý základní kámen.

Budování radnice pokračovalo střídavým tempem, některé práce se díky subdodávkám poněkud opoždovaly. Postup prací komplikovala neustálá výběrová řízení na dodavatele Stavební firma Sachers & Gärtner měla na sta rosti jen hrubou stavu, ale všechny další dodávky včetně kamenických, zámečnických či klempířských prací byly vypisovány zvlášť. Stavitelé Sachers & Gärtner, kteří si při zdvihání hrubé stavby vedli velmi dobře, tak získali například i dodávku kamenů pro podezdívku, ale kamenické práce se v jejich podání nakonec zpozdily natolik, že je musel urgovat " samotný architekt Franz von Neumann. Přes všechny problémy zatloukal 5. listopadu 1890 starosta města symbolický poslední hřebík hrubé stavby, Toho dne se také poprvé k velké radosti Liberečanů čepovalo v prostorách Radničního sklípku pivo. Liberečtí představitelé ve snaze postavit rad nici co nejreprezentativnější a nejdokonalejší volili při výběru dodavatelů většinou vysoce odborné vídeňské firmy, na ty liberecké zůstaly jenom podřadnější hrubé nebo jednoduché práce. Mnoho vybraných firem se přes složitou koordinaci podílelo na vcelku rychlém postupu prací tak úspěšné, že se jednu chvíli zdálo, že bude naplněn původně očekávaný a takřka nesplnitelný termín dokončení budovy V roce 1892. Do stavby ovšem nakonec neblaze zasáhly politické události; rakouská vláda odvolala liberecké zastupitelstvo a do čela zdejší městské správy dosadila komisaře, což všechny práce zásadně zpomalilo. Tyto tenze znamenaly i konec starostování JUDr. Carla Schückera, jednoho z "otců stavitelů".

Slavnostní přísaha nového starosty MUDr. Franze Bayera se uskutečnila dne 23. března 1893 v zasedacím sále (dnešní obřadní síň) nové, nicméně stále ještě nedokončené radnice a v květnu byl pak následné otevřen Radniční sklípek. Zcela jistě především ze symbolických důvodů se položení závěrečného kamene do prostoru hlavního schodiště uskutečnilo právě 30. září 1893. Stavba radnice tak trvala přesné pět let. Do závěrečného kamene z růžového mramoru byla za přítomnosti představitelů města, tvůrců budovy i úředníků magistrátu vložena schránka s popisem tehdejšího stavu Liberce a seznamem mecenášů. Dokončovací práce na sebe nenechaly dlouho čekat. Radnice se skvěla v lesku a kráse na hlavním náměstí. Touha Liberečanů po nové radnicí tak byla jednou provždy naplněna!

zdroj: Marek Řeháček: Liberecká radnice a Liebiuegova vila - průvodce po budovách a jejich historii, 2005

radnice r. 1910 (archiv M.Gergelčík)
radnice r. 1910 (archiv M.Gergelčík)
1909 (archiv O.Musil)
1909 (archiv O.Musil)
1915 (archiv Karel Krenk)
1915 (archiv Karel Krenk)
reklamní pohlednice (cca 1920) (archiv Jaroslav Hůlka )
reklamní pohlednice (cca 1920) (archiv Jaroslav Hůlka )
archiv O.Musil
archiv O.Musil
1906 Reichenberg i. B., Rathaus (Wilhelm Hoffmann, Dresden)
1906 Reichenberg i. B., Rathaus (Wilhelm Hoffmann, Dresden)
Ve dnech 13. 10. 2002 - 16. 10. 2022 proběhla v Babylonu Evropská výstava poštovních známek. K vidění byl i Červený Mauritius. Na obrázku je pohlednice k výstavě (i s tím Červeným Mauritiem). (archiv Leoš Kobr)
Ve dnech 13. 10. 2002 - 16. 10. 2022 proběhla v Babylonu Evropská výstava poštovních známek. K vidění byl i Červený Mauritius. Na obrázku je pohlednice k výstavě (i s tím Červeným Mauritiem). (archiv Leoš Kobr)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
archiv altreichenberg
archiv altreichenberg
1915 (archiv M.Gergelčík)
1915 (archiv M.Gergelčík)
archiv Jana Zahurancová
archiv Jana Zahurancová
archiv Jana Zahurancová
archiv Jana Zahurancová
Liberecká radnice v roce 1915 a 2001
Liberecká radnice v roce 1915 a 2001

Výstavba nové radnice

 V roce 1879 založila Liberecká spořitelna konto na stavbu nové radnice a vzápětí na něj sama přispěla částkou 30 000 zlatých. Dalších 100 000 zlatých odkázal na tento účel průmyslník Franz Liebieg mladší (uváděn též jako Liebig, zemřel roku 1886). Přípravný výbor připravil skicu s požadovanými rozměry stavby, vyčíslil předpokládané náklady a doporučil městskému zastupitelstvu, aby o vypracování stavebních plánů byli požádáni renomovaní architekti. Tyto návrhy byly schváleny 15. 4. 1887 a byla vyhlášena soutěž na nejlepší projekt s doporučením k realizaci stavby v zaalpském stylu. Z devíti došlých návrhů byl za nejlepší označen návrh vídeňského architekta Franze Neumanna. O realizaci právě tohoto projektu rozhodlo zastupitelstvo 6. prosince 1887 v době starosty Karla Schückera. Zastupitelé ocenili tehdy velikou užitnou plochu a nejnižší rozpočet. Základní kámen nové stavby byl položen 30. září 1888 a 5. listopadu 1890 byla dokončena hrubá stavba. 22. září 1891 byla na vrcholu hlavní věže vztyčena socha plechového rytíře, 1. září téhož roku navštívil stavbu radnice císař František Josef I. Původně plánovaný termín dokončení – 1. listopad 1892 – se nepodařilo dodržet kvůli politickým změnám, nejdůležitější z nich bylo odvolání městského zastupitelstva a dosazení vládního komisaře do čela městské správy. Radnice tak byla k prohlídkám zpřístupněna až o Velikonocích 2. a 3. dubna 1893. Přesně pět let po položení základního kamene se konalo symbolické položení kamene posledního.

(zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností, wikipedie)

Náměstí Dr. E.Beneše (foto V. Víšek)
Náměstí Dr. E.Beneše (foto V. Víšek)
Radnice a Benešovo náměstí v roce 1940 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Radnice a Benešovo náměstí v roce 1940 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
archiv Zdeněk Vávra
archiv Zdeněk Vávra
Naše radnice na pohlednici, která prošla poštou v roce 1939. (archiv J.Peterka)
Naše radnice na pohlednici, která prošla poštou v roce 1939. (archiv J.Peterka)
 radnice z roku 1929 (archiv Elišky Pištěkové)
radnice z roku 1929 (archiv Elišky Pištěkové)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
1941
1941
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
(pohlednice datovaná 17.12.1922)
(pohlednice datovaná 17.12.1922)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
(archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
(archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
1921
1921
Radnice a Metznerova kašna 1930. (archiv J.Peterka)
Radnice a Metznerova kašna 1930. (archiv J.Peterka)
archiv Jana Šimona
archiv Jana Šimona
kolorováno Starý Liberec
kolorováno Starý Liberec
1930 (archiv T.Majer)
1930 (archiv T.Majer)
archiv L.Mencla
archiv L.Mencla
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
Liberecká radnice v roce 1938 a 10.3.2023
Liberecká radnice v roce 1938 a 10.3.2023
Náměstí Dr.E.Beneše v roce 1938 a 17.3.2023
Náměstí Dr.E.Beneše v roce 1938 a 17.3.2023
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
Liberecká radnice v roce 1938 a 10.3.2023
Liberecká radnice v roce 1938 a 10.3.2023
Pohlednice prošlá poštou v roce 1941. (archiv J.Peterka)
Pohlednice prošlá poštou v roce 1941. (archiv J.Peterka)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1930 Reichenberg Metznerbrunnen (Madlé, Reichenberg)
1930 Reichenberg Metznerbrunnen (Madlé, Reichenberg)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1935
1935
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1925 (zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz)
1925 (zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz)
1940 (archiv M.Štěpánek)
1940 (archiv M.Štěpánek)
1964 (foto Vilém Boháč)
1964 (foto Vilém Boháč)
J.Hůlka
J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Radnice z alba pana Adolfa Odrážky st. (dědeček Kateřiny Odrážkové) říjen 1937
Radnice z alba pana Adolfa Odrážky st. (dědeček Kateřiny Odrážkové) říjen 1937
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv j.Hůlka
archiv j.Hůlka
archiv Alex Maxmilián Havlík
archiv Alex Maxmilián Havlík
archiv M.Machové
archiv M.Machové
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
radnice a náměsti s Metznerovou kašnou kolem roku 1935
radnice a náměsti s Metznerovou kašnou kolem roku 1935
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1930 (archiv O.Musil)
1930 (archiv O.Musil)
odesláno 20.8.1974 (archiv Milan Ban)
odesláno 20.8.1974 (archiv Milan Ban)
archiv Luboš Janků
archiv Luboš Janků
cca 1977 (archiv paní Odrážkové)
cca 1977 (archiv paní Odrážkové)
archiv M.Ban
archiv M.Ban
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
eBay
eBay
Radnice (Brožura Liberecké ulice, vydáno v roce 1966) (archiv Všichni Čermáci)
Radnice (Brožura Liberecké ulice, vydáno v roce 1966) (archiv Všichni Čermáci)
1912 (archiv Karel Krenk)
1912 (archiv Karel Krenk)
Ondra Musil
Ondra Musil
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
archiv Ondra Musil
archiv Ondra Musil
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1935 (archiv J.Peterka)
1935 (archiv J.Peterka)
Edvard Beneš v Liberci 1936 (archiv Jiří Jan Kolner)
Edvard Beneš v Liberci 1936 (archiv Jiří Jan Kolner)
rok 1946 (archiv Adam Hanzlík)
rok 1946 (archiv Adam Hanzlík)
1911 (archiv O.Musil)
1911 (archiv O.Musil)
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
Zima v roce 2011, bude letos taky taková ?(archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
Zima v roce 2011, bude letos taky taková ?(archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
archiv M.Machové
archiv M.Machové
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
1940 (archiv Miroslava Škrobová )
1940 (archiv Miroslava Škrobová )
archiv Marcel Körner
archiv Marcel Körner
30.léta (archiv Jiří Peterka)
30.léta (archiv Jiří Peterka)
1969 (archiv Jan Hegeď )
1969 (archiv Jan Hegeď )
1977
1977
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
(zdroj Petr Zora - Severočeským krajem, 1977)
(zdroj Petr Zora - Severočeským krajem, 1977)
(https://www.ebay.com)
(https://www.ebay.com)
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
60. léta.. (archiv J.Peterka)
60. léta.. (archiv J.Peterka)
1966 (archiv T.Majer)
1966 (archiv T.Majer)
archiv Petr Meluzín
archiv Petr Meluzín
1993 (foto Petr Šimr)
1993 (foto Petr Šimr)
Motorový vůz č. 17 z roku 1904 dne 25.8.1928 na Staroměstském náměstí před radnicí při cestě z Růžodolu I. do Rochlice na lince č. 2.
Motorový vůz č. 17 z roku 1904 dne 25.8.1928 na Staroměstském náměstí před radnicí při cestě z Růžodolu I. do Rochlice na lince č. 2.
1972 (archiv Boveraclubu)
1972 (archiv Boveraclubu)
1928 (archiv J.Peterka)
1928 (archiv J.Peterka)
Liberec 1930 Z archivu Boveraclubu. Vylepšeno pro lepší kontrast a ostrost. (upravil Jiří Peterka)
Liberec 1930 Z archivu Boveraclubu. Vylepšeno pro lepší kontrast a ostrost. (upravil Jiří Peterka)
Luxusní autokar Walter D-Bus během předváděcí jízdy před libereckou radnicí v roce 1932. (Zdroj: Wikipedia)
Luxusní autokar Walter D-Bus během předváděcí jízdy před libereckou radnicí v roce 1932. (Zdroj: Wikipedia)
1979
1979
Radnice 1960  (zdroj Historické fotografie)
Radnice 1960 (zdroj Historické fotografie)
60.léta
60.léta
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
28.5.1938 (archiv Bedřich Kopejska)
28.5.1938 (archiv Bedřich Kopejska)
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
rekonstrukce radnice - foto kolem roku 1968 (fotil Otto Vávra starší)
rekonstrukce radnice - foto kolem roku 1968 (fotil Otto Vávra starší)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
archiv Milan Ban
archiv Milan Ban
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
Liberecká radnice na tisící prvý způsob, tentokrát (pod)zimně zamlžená, avšak barevně oživená náhodně vygenerovaným politickým heslem. Náhodný nález v krabičce diapozitivů, kde jsem Liberec vůbec nečekal. Foto pochází někdy z 80. let. (archiv Ivan Řihošek)
Liberecká radnice na tisící prvý způsob, tentokrát (pod)zimně zamlžená, avšak barevně oživená náhodně vygenerovaným politickým heslem. Náhodný nález v krabičce diapozitivů, kde jsem Liberec vůbec nečekal. Foto pochází někdy z 80. let. (archiv Ivan Řihošek)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
říjen 1987 (archiv Boveraclubu)
říjen 1987 (archiv Boveraclubu)
1987 (archiv T.Majer)
1987 (archiv T.Majer)
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
1992  (archiv Tom Young)
1992 (archiv Tom Young)
cca 1970
cca 1970
Liberecké náměstí Bojovníků za Mír 1.12.1984 a poslední dny tramvají v centru města zažily i tehdy zánovní tramvaje T3SU.
Liberecké náměstí Bojovníků za Mír 1.12.1984 a poslední dny tramvají v centru města zažily i tehdy zánovní tramvaje T3SU.
Náměstí bojovníků za mír 😀 Foto: V. Fyman
Náměstí bojovníků za mír 😀 Foto: V. Fyman
1972 (archiv Jaroslav Dostál)
1972 (archiv Jaroslav Dostál)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Psal se květen 1968 a to ještě nikdo netušil, co všechno to lešení zažije... (časopis Květy, 1968) (archiv P.Ruprecht)
Psal se květen 1968 a to ještě nikdo netušil, co všechno to lešení zažije... (časopis Květy, 1968) (archiv P.Ruprecht)
Radnice - tentokrát i s příslušníky VB😄 (Časopis Signál z 10.4.1984) (archiv Všichni Čermáci)
Radnice - tentokrát i s příslušníky VB😄 (Časopis Signál z 10.4.1984) (archiv Všichni Čermáci)
Radnice a rok 1984. (Jiří Peterka)
Radnice a rok 1984. (Jiří Peterka)
LVT 1967 fotoaparátem Kurta Heineho (zdroj: https://www.deutschefotothek.de/)
LVT 1967 fotoaparátem Kurta Heineho (zdroj: https://www.deutschefotothek.de/)
začátek 60.let (archiv Ondra Vacek)
začátek 60.let (archiv Ondra Vacek)
archiv P.Ruprecht (zdroj: www.eizoa.com)
archiv P.Ruprecht (zdroj: www.eizoa.com)
Rok 1983 Autor: Dariusz Adamski (archiv J.Peterka)
Rok 1983 Autor: Dariusz Adamski (archiv J.Peterka)
Zdroj: Liberec a okolí, vydáno roku 1983 (archiv Všichni Čermáci)
Zdroj: Liberec a okolí, vydáno roku 1983 (archiv Všichni Čermáci)
Radnice počátkem 80.let (Zdroj: Severní Čechy-krajina, historie, umělecké památky, vydáno r.1981) (archiv Všichni Čermáci)
Radnice počátkem 80.let (Zdroj: Severní Čechy-krajina, historie, umělecké památky, vydáno r.1981) (archiv Všichni Čermáci)
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
1992  (archiv Tom Young)
1992 (archiv Tom Young)
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
Neděle 16.8.1953 a motorový vůz 6MT č. 46 na zastávce před libereckou radnicí ve směru do Růžodolu I. (archiv Boveraclubu)
Neděle 16.8.1953 a motorový vůz 6MT č. 46 na zastávce před libereckou radnicí ve směru do Růžodolu I. (archiv Boveraclubu)
Tramvaj před radnicí - momentka ze 70.let. (Zdroj: K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Tramvaj před radnicí - momentka ze 70.let. (Zdroj: K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Pohled na radnici z věže kostela sv. Antonína velikého v v roce 1934(archiv Jaroslava Smoly)
Pohled na radnici z věže kostela sv. Antonína velikého v v roce 1934(archiv Jaroslava Smoly)
Letecký pohled. Foto E. Vasiliak, z pohlednice nakladatelství Orbis. (archiv J.Gubiš)
Letecký pohled. Foto E. Vasiliak, z pohlednice nakladatelství Orbis. (archiv J.Gubiš)
cca 1975 (archiv Michal Bárta)
cca 1975 (archiv Michal Bárta)
Před libereckou radnicí zrovna probíhají velikonoční trhy.  Autor: Marek Csizmazia, MF DNES
Před libereckou radnicí zrovna probíhají velikonoční trhy. Autor: Marek Csizmazia, MF DNES
Archivní snímek z roku 1893, kdy vedle nynější budovy stála ještě radnice stará.  Autor: repro MAFRA
Archivní snímek z roku 1893, kdy vedle nynější budovy stála ještě radnice stará. Autor: repro MAFRA
Barevné okno na schodišti radnice s alegorií města, přezdívanou Paní Liberec.  Autor: Jakub Pokorný, MF DNES
Barevné okno na schodišti radnice s alegorií města, přezdívanou Paní Liberec. Autor: Jakub Pokorný, MF DNES
Filmaři v obřadní síni  Autor: Jan Pešek, MF DNES
Filmaři v obřadní síni Autor: Jan Pešek, MF DNES
Videomapping na liberecké radnici  Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Videomapping na liberecké radnici Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Liberecká radnice o Vánocích  Autor: Jan Pešek, MF DNES
Liberecká radnice o Vánocích Autor: Jan Pešek, MF DNES
Interiér liberecké radnice  Autor: Jan Pešek, MF DNES
Interiér liberecké radnice Autor: Jan Pešek, MF DNES

Poznala Františka Josefa I. i Hitlera. Liberecká radnice slaví 130 let

6. dubna 2023 16:38

Sto třicet let uplynulo od doby, kdy se do budovy nové liberecké radnice poprvé mohli podívat lidé a začalo stěhování úředníků. Architektem stavby byl Franz von Neumann.

Budova liberecké radnice trochu mate svým kamenným tělem. Třeba evokováním radnice v rakouské Vídni. Anebo tím, že nad jejím vstupním portálem se vypíná datum 1892. To se mělo stát rokem dokončení monumentální novorenesanční stavby.

Avšak člověk míní, Pánbůh mění, a tak lidé směli do jejích útrob poprvé oficiálně nahlédnout až o velikonočních svátcích o rok později. V tento čas se také do kanceláří začali stěhovat úředníci. Tehdy sváteční dny připadly na 3. a 4. duben. Tento týden je tomu tedy 130 let.

Na závěrečný stavební kámen němé svědkyně dějinných událostí - návštěvou císaře Františka Josefa I. počínaje přes příjezd sovětských tanků až po Sametovou revoluci konče - se navíc poklepalo až 30. září 1893.

V tu dobu ještě vedle díla vídeňského architekta Franze Neumanna stála radnice původní. Ta zmizela až v roce následujícím. Právě první, renesanční radnice na dřívějším Staroměstském náměstí přestala svojí velikostí a havarijním technickým stavem vyhovovat potřebám dynamicky rostoucího města. A proto se zrodil nápad na nové zastupitelské a úřednické sídlo.

"S přípravami na stavbu nové radnice se začalo v roce 1886, kdy byl pro její stavbu magistrátem zřízen stavební výbor, na jehož popud byli osloveni významní, německy hovořící architekti. Vítězem se stal nakonec Franz von Neumann se svým monumentálním vertikálním projektem ve formách zaalpské renesance, odvolávajícím se na radnici vídeňskou," popisuje web Liberec: Reichenberg.

Součástí náročných exteriéru je sochařská výzdoba vídeňského sochaře Theodora Friedla. "Nad vstupním portálem je reliéf s motivem založení staré a nové radnice, zobrazující nejdůležitější osoby spjaté se stavbou: stavitel Marcus Spacio, majitelka panství Kateřina z Redernu, starostové Kryštof Hentschel a Karl Schücker, architekt Franz Neumann a radní Ferdinand Felgenhauer" píše se dále na webu.

Zadní průčelí obrácené k divadlu zdobí tři rozměrné reliéfy pod okny obřadní síně: textilní výroba ve městě, alegorie holdování městu Liberci a obchodní styky Liberce se světem," informuje web.

Přispěl i továrník a poslanec Liebieg

Zásluhou Liberecké spořitelny již od konce sedmdesátých let devatenáctého století disponovalo město třiceti tisíci zlatými jako základním kapitálem pro vybudování reprezentativní budovy. Koncem roku 1886 pak byly finanční prostředky obohaceny o dalších sto tisíc z odkazu Franze Liebiega mladšího, významného libereckého továrníka a poslance říšské rady.
Ještě před rozestavěnou radnicí se několikrát konaly různé slávy. Třeba již prvního října roku 1891 z jejího balkonu posílal zdravici poddaným císař František Josef I., léta po něm pak třeba i Edvard Beneš nebo Adolf Hitler.
Vzpomeňme například slavnost položení základního kamene na konci září 1888, která byla dokonce dvoudenní. K tomu nechme mluvit knihu Liberec - historie / kultura / lidé Miloslavy Melanové a kolektivu autorů.
"Večer 29. září se uskutečnilo v divadle představení, během něhož vedle Schillerovy básně Valdštejnův tábor zazněly slavnostní pochod a óda, složené k této příležitosti. Ulicemi města pak prošel pochodňový průvod. Hlavní oslava proběhla v neděli 30. září (...) Po projevu starosty města byla do základů uložena schránka s listinami a dokumenty. Slavnostní poklep kladívkem provedlo třicet sedm osobností. Následujícího dne byla tribuna odstraněna a na staveništi rychle vyrůstala neorenesanční budova radnice, na níž se kromě firmy Sachers a Gärtner podílela řada dalších dodavatelů a schopných řemeslníků z Liberce a okolí," píše se v publikaci.
Kniha dále hovoří o tom, že na díle prezentovaném jako symbol německé hrdosti a schopností se mohli podílet pouze podnikatelé, políři a dozorci německé národnosti.
"Rozsáhlá a náročná stavba vyžadovala stálou spolupráci s Franzem Neumannem, který do města také pravidelně přijížděl. Předpokládané moderní technické vybavení, jako byly elektrické osvětlení a telefon, vyžadovaly kontakty a smlouvy s firmami z celé monarchie i ze sousedního Německa," pokračují autoři publikace.

Mosazný lustr z Berlína

O architektonickém a historickém významu liberecké radnice by se daly popsat stohy papíru. Proto dále jen několik "perliček". Například z obřadní síně. Jí mimo jiné vévodí olbřímí mosazný lustr dovezený z Berlína. Váží 450 kilogramů.
A emeritní vedoucí odboru správy majetku libereckého magistrátu Jaroslav Čech loni pro Český rozhlas prozradil, že se tady i v dobách komunistického režimu paradoxně oddávalo pod znakem habsburské monarchie.
A tušíte, jaký barevný tón nosila radnice, když byla novinkou? "Její barevná výzdoba není původní, ale před časem jsme tu udělali takový malý průzkum, abychom se dozvěděli, jak radnice vypadala v době, kdy byla dokončená. A budete se divit, byla hráškově zelená," sdělil před časem Čech.

Autor: Martin Trdla

Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/radnice-vyroci-130-let-hitler-frantisek-josef.A230406_100118_liberec-zpravy_jape?

Snímek z návštěvy Adolfa Hitlera v Liberci 2. prosince 1938; fotograf jej zachytil před dnešní italskou restaurací na Benešově náměstí.  Autor: Fronta.cz
Snímek z návštěvy Adolfa Hitlera v Liberci 2. prosince 1938; fotograf jej zachytil před dnešní italskou restaurací na Benešově náměstí. Autor: Fronta.cz
Liberecká radnice o Vánocích  Autor: Jan Pešek, MF DNES
Liberecká radnice o Vánocích Autor: Jan Pešek, MF DNES
Liberecká radnice  Autor: Michal Klíma, MAFRA
Liberecká radnice Autor: Michal Klíma, MAFRA

Vzducholoď před radnicí v březnu 1994

(foto Petr Šimr)

Vzpomínka na pana Karla Hubáčka (foto Iv Brožová)
Vzpomínka na pana Karla Hubáčka (foto Iv Brožová)

Radnice v Liberci

Z devíti došlých návrhů byl za nejlepší označen návrh vídeňského architekta Franze Neumanna. O realizaci právě tohoto projektu rozhodlo zastupitelstvo 6. prosince 1887 v době starosty Karla Schückera. Zastupitelé ocenili tehdy velikou užitnou plochu a nejnižší rozpočet. Základní kámen nové stavby byl položen 30. září 1888 a 5. listopadu 1890 byla dokončena hrubá stavba. 22. září 1891 byla na vrcholu hlavní věže vztyčena socha plechového rytíře, 1. září téhož roku navštívil stavbu radnice císař František Josef I. Původně plánovaný termín dokončení - 1. listopad 1892 - se nepodařilo dodržet kvůli politickým změnám, nejdůležitější z nich bylo odvolání městského zastupitelstva a dosazení vládního komisaře do čela městské správy. Radnice tak byla k prohlídkám zpřístupněna až o Velikonocích 2. a 3. dubna 1893. Přesně pět let po položení základního kamene se konalo symbolické položení kamene posledního. (autor příspěvku Martin Tesař)
jedno z oken radnice upozorňuje na bystu císaře Josefa II, která stála v parku v Lidových sadech (archiv Alena Babínová)
jedno z oken radnice upozorňuje na bystu císaře Josefa II, která stála v parku v Lidových sadech (archiv Alena Babínová)

Radnice -20 léta minulého století - zastupitelská radnice (foto Š. Verkowitz)

(archiv O.Musil)

Radnice - zasedací sál zastupitelstva města v roce 1922. Fotka od M. Perskowitz (archiv O.Musil)
Radnice - zasedací sál zastupitelstva města v roce 1922. Fotka od M. Perskowitz (archiv O.Musil)

29.2.2024 foto Radek Drbohlav

Pro fanoušky historie první fotka 30 léta ... druhá včera . (17.4.2021).. Liberecká radnice .....v čase ....(archiv Radek Ptáček)
Pro fanoušky historie první fotka 30 léta ... druhá včera . (17.4.2021).. Liberecká radnice .....v čase ....(archiv Radek Ptáček)
1940  (archiv O.Musil)
1940 (archiv O.Musil)
16.8.1931 (zdroj: https://gallery.hungaricana.hu)
16.8.1931 (zdroj: https://gallery.hungaricana.hu)
(foto Otto Vávra starší)
(foto Otto Vávra starší)
archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv Luboš Janků
archiv Luboš Janků
Liberec, (Reichenberg), 1932 (archiv Evžen Šimek)
Liberec, (Reichenberg), 1932 (archiv Evžen Šimek)

Střed města s radnicí a divadlem kolem roku 1960

Na záběru je možné pozorovat téměř stejnou scenérie jako na přelomu 19. a 20. století Dobudování zástavby středu města v prvních třech desetiletích pak po následnou stejně dlouhou dobu zůstávalo nezměněné, když tato oblast s narůstajícími dopravními nároky začínala být těžko průchodná a požadavky na její uvolnění se stávaly stále aktuálnější.

(zdroj K.Čtveráček / J.Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomností, 2001)

archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
40.léta (archiv Luboš Mencl)
40.léta (archiv Luboš Mencl)
1911 (archiv J.Hůlka)
1911 (archiv J.Hůlka)
Liberecká radnice v roce 1972 (archiv Vladimír Ruda)
Liberecká radnice v roce 1972 (archiv Vladimír Ruda)
Retro foto kniha Severní Čechy 80 (archiv Milan Péč)
Retro foto kniha Severní Čechy 80 (archiv Milan Péč)
Radnice počátkem 60.let (archiv Všichni Čermáci)
Radnice počátkem 60.let (archiv Všichni Čermáci)
https://www.ebay.com
https://www.ebay.com
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Pohlednice z dob mého studia v letech 1961-66 na VŠST nyní TUL. (archiv Mirek Endrle)
Pohlednice z dob mého studia v letech 1961-66 na VŠST nyní TUL. (archiv Mirek Endrle)
1950 (archiv O.Musil)
1950 (archiv O.Musil)
1946, archiv Zdeněk Šimek
1946, archiv Zdeněk Šimek
foto Petr Žídek - den válečných veteránů 2022
foto Petr Žídek - den válečných veteránů 2022
2003 (archiv Vladimír Balda)
2003 (archiv Vladimír Balda)
radnice v národních barvách 2022 (foto André P. Schwarzkopf Profoa)
radnice v národních barvách 2022 (foto André P. Schwarzkopf Profoa)
foto 26.12.2023 Matyáš Gál
foto 26.12.2023 Matyáš Gál

Letecké pohledy na Liberec .....počátek 80.let

(zdroj Kniha o Liberci)

archiv M.Ban
archiv M.Ban
archiv M.Bárta
archiv M.Bárta

Šedesátá léta  noční foto  -  doba, kdy jsem studoval na VŠST Liberec. (archiv Mirek Endrle)

Dva pohledy na radnici (počátkem 20.století)


K budově pošty (druhý snímek) přiléhají dva jednotně řešené domy s novorenesanční fasádou (čp.557 a 175 - I). Vzdálenější má zajímavou historii. Původně to bylo stavení v ulici 5.května, ne větší než poslední zachovány domek (viz třetí a čtvrté foto ulice 5.května ). V šedesátých letech dostal patro a v roce 1891 ho Adolf Bürger přebudoval do dnešní podoby a vzadu přistavěl druhou část, obrácenou průčelím do náměstí. Oba domy s podlažími v nestejné výši mají společné schodiště.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Podoba domu ještě před přestavbou (zdroj: eBay)
Podoba domu ještě před přestavbou (zdroj: eBay)
1989
1989
1918 (archiv O.Musil)
1918 (archiv O.Musil)