Starý obchodní dům Ještěd

Obchodní domy Ještěd pojí smutný osud, ten první odstřelili před 40 lety

25. října 2018 6:17
Obchodním domům pojmenovaným po kopci Ještědu v Liberci štěstí dvakrát nepřálo. Existovaly dva a oba skončily v sutinách. Ten první šel k zemi před čtyřiceti lety, v říjnu 1978.

Příběh trpkého konce obchodního domu z dílny architekta Karla Hubáčka oblétl před devíti lety svět. Ne každý však ví, že dávno před ním v krajské metropoli zbourali jiný obchodní dům téhož jména.
Novorenesanční stavba při břehu řeky Nisy na rohu ulic U Jezu a 1. máje pocházela z roku 1888 a byla dílem architekta Paula Waglera. Roku 1923 tu firma Müller otevřela módní dům.
"Nabízel široký sortiment prakticky veškerých pánských i dámských oděvů včetně nejrůznějších doplňků. Jeho velké prosvětlené výlohy na rohu ulic 1. máje a Jánské okamžitě upoutávaly pozornost návštěvníků přicházejících do města od nádraží," uvádějí autoři Knihy o Liberci.

Dole elektro, nahoře bytový textil

Po válce se obchodní dům dočkal přejmenování na Ještěd. Mezi těmi, kdo zde pracovali, byla i Liberečanka Miloslava Kudrnáčová.
"Do Ještědu jsem se dostala díky své sestře, která tam pracovala jako účetní. Nastoupila jsem tam v roce 1968. V přízemí bylo oddělení elektro a nahoře bytový textil a nádobí. V bytovém textilu jsem prodávala," vzpomínala Kudrnáčová. "Pamatuju se, že z ulice U Jezu se vjíždělo do skladů a odtamtud se pak zboží vozilo výtahem nahoru."

Za deset let poté, co Kudrnáčová nastoupila do Ještědu, jej odstřelili.

"Když ho bourali, jeli jsme se na to podívat. Stáli jsme v závětří, v ulici U Besedy," řekla bývalá prodavačka.
Za týden po demolici Ještědu na jeho místě položili základní kámen k nové stavbě. Ta tu stojí dodnes a je jí Dům kultury architekta Pavla Vaněčka, otevřený roku 1985.
Po demolici starého obchodního domu na nábřeží Nisy se zakrátko otevřel nový Ještěd, v němž opět našla Miloslava Kudrnáčová práci. Tentokrát nastoupila coby prodavačka v oddělení pánských oděvů.
"V novém Ještědu to bylo lepší, prostory byly větší a zázemí komfortnější," porovnala oba obchodní domy.
Poté, co už byla řadu let v důchodu, zbourali v roce 2009 i toto její další pracoviště. "Je zajímavé, že odstřel starého Ještědu se mnou nijak zvlášť nehnul. Ale toho Hubáčkova mi bylo líto. Moc líto," svěřila se.
Autor: Jan Mikulička

Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/liberec-obchodni-dum-jested-demolice.A181024_135320_liberec-zpravy_jape

Ztracené siluety Liberce: Dva obchodní domy jménem Ještěd

Když se řekne liberecký obchodní dům Ještěd, mnoha pamětníkům se jako první vybaví moderní dominanta z dílny architekta Karla Hubáčka. 

(pozn. Hubáček byl vedoucí týmu tehdy mladých architektů Sialu - největší podíl na výsledném vzhledu měl Miroslav Masák)

Dominanta, jejíž trpký konec přišel v roce 2009. Málokdo však dnes tuší, že tento osudový název nesla ještě jedna, mnohem starší stavba, jejíž zmizení v suti a prachu utnulo jednu celou epochu městského života.

Moderní ikona, která vzala za své

Příběh mladšího z obou jmenovců je hluboce spjat s moderní tváří města a jeho nekompromisními proměnami na přelomu tisíciletí. Prostory, kde lidé s oblibou nakupovali a které skýtaly velkorysejší zázemí než jejich předchůdci, sice dlouho tvořily tepající srdce města, avšak ani jim nebylo dopřáno trvat věčně. Rok 2009 se stal svědkem demolice, jež v srdcích mnoha Liberečanů zanechala hlubokou ránu.

Zapomenutý předchůdce u břehu Nisy

Pátráme-li však po kořenech jména Ještěd v obchodní historii města, musíme se vrátit o celé století zpět. Na břehu řeky Nisy, na rohu ulic U Jezu a 1. máje, stávala od roku 1888 hrdá novorenesanční budova, již vdechla život architekt Paul Wagler. Když zde v roce 1923 otevřela firma Müller svůj vyhlášený módní dům s prosvětlenými výlohami lákajícími poutníky přicházející od nádraží, dýchal prostor tou pravou prvorepublikovou elegancí.

Místo nebylo jen chrámem konzumu. V jeho prvním patře nalezla své útočiště i bájná a exkluzivní společnost Schlaraffie nesoucí název Jeschkenburg Reichenbergia – uzavřený spolek libereckých továrníků, advokátů a intelektuálů, kteří zde pod rouškou nevinných žertů a setkání s umělci pěstovali svůj vlastní svět.

Rána osudu a nevyhnutelný konec

Po druhé světové válce sice budova obdržela nové jméno Ještěd a v jejím přízemí i patrech ožil čilý ruch s elektrospotřebiči či bytovým textilem, nad osudem stavby se však stahovaly mraky. Rozšíření mostu přes Nisu v roce 1958 učinilo z historického nárožního domu dopravní překážku, kterou musel nuceně protnout průchod pro chodce.

Konečný verdikt padl v říjnu 1978, kdy byl starý Ještěd srovnán se zemí v prachu pyrotechnického odstřelu. Symbolicky pouhý týden poté již na jeho sutinách rostly základy pro novou stavbu – Dům kultury architekta Pavla Vaněčka, otevřený roku 1985. Architektonické skvosty starého Liberce tak musely ustoupit modernizaci a zanechaly po sobě jen vzpomínky v archivech.

Starý obchodní dům Ještěd.

Novorenesanční stavba při břehu řeky Nisy na rohu ulic U Jezu a 1. máje pocházela z roku 1888 a byla dílem architekta Paula Waglera. Roku 1923 tu firma Müller otevřela módní dům. (autor příspěvku Jiří Peterka)

Uplyne jen pár týdnů a OD Ještěd 1, uvolní výhled na OD Ještěd 2.

Proměna uličky U Nisy (14.10.1978 , 1986)

Dnes již neexistující Švédská ulice spojovala třídu 1.máje s Náchodskou ulicí. Její zástavbu ukončovaly u mostu přes Nisu dva objekty obchodního domu Müller (čp. 86 a 88 - IV).
Byly postaveny v roce 1888 a novorenesanční podobu jim dal stavitel Paul Wagler. Po roce 1945 dostal obchodní dům pojmenování Ještěd, které pak bylo přeneseno na novou stavbu opodál. Po rozšíření mostu přes Nisu (1958) se stal nárožní dům nepříjemnou dopravní překážkou, a proto v něm byl proražen průchod. Oba uvedené domy musely spolu s dalšími ustoupit novému Domu kultury (projekt arch. Pavel Vaneček, dokončen 1985).

(zdroj R.Karpaš a kolektiv Kniha o Liberci, 1996)