Starý obchodní dům Ještěd
Obchodní domy Ještěd pojí smutný osud, ten první odstřelili před 40 lety
25. října 2018 6:17
Obchodním domům pojmenovaným po kopci
Ještědu v Liberci štěstí dvakrát nepřálo. Existovaly dva a oba skončily v
sutinách. Ten první šel k zemi před čtyřiceti lety, v říjnu 1978.
Příběh trpkého konce obchodního domu z dílny architekta Karla Hubáčka oblétl před devíti lety svět. Ne každý však ví, že dávno před ním v krajské metropoli zbourali jiný obchodní dům téhož jména.
Novorenesanční
stavba při břehu řeky Nisy na rohu ulic U Jezu a 1. máje pocházela z
roku 1888 a byla dílem architekta Paula Waglera. Roku 1923 tu firma
Müller otevřela módní dům.
"Nabízel široký sortiment prakticky
veškerých pánských i dámských oděvů včetně nejrůznějších doplňků. Jeho
velké prosvětlené výlohy na rohu ulic 1. máje a Jánské okamžitě
upoutávaly pozornost návštěvníků přicházejících do města od nádraží,"
uvádějí autoři Knihy o Liberci.
Dole elektro, nahoře bytový textil
Po válce se obchodní dům dočkal přejmenování na Ještěd. Mezi těmi, kdo zde pracovali, byla i Liberečanka Miloslava Kudrnáčová.
"Do
Ještědu jsem se dostala díky své sestře, která tam pracovala jako
účetní. Nastoupila jsem tam v roce 1968. V přízemí bylo oddělení elektro
a nahoře bytový textil a nádobí. V bytovém textilu jsem prodávala,"
vzpomínala Kudrnáčová. "Pamatuju se, že z ulice U Jezu se vjíždělo do
skladů a odtamtud se pak zboží vozilo výtahem nahoru."
Za deset let poté, co Kudrnáčová nastoupila do Ještědu, jej odstřelili.
"Když ho bourali, jeli jsme se na to podívat. Stáli jsme v závětří, v ulici U Besedy," řekla bývalá prodavačka.
Za
týden po demolici Ještědu na jeho místě položili základní kámen k nové
stavbě. Ta tu stojí dodnes a je jí Dům kultury architekta Pavla Vaněčka,
otevřený roku 1985.
Po demolici starého obchodního domu na
nábřeží Nisy se zakrátko otevřel nový Ještěd, v němž opět našla
Miloslava Kudrnáčová práci. Tentokrát nastoupila coby prodavačka v
oddělení pánských oděvů.
"V novém Ještědu to bylo lepší, prostory byly větší a zázemí komfortnější," porovnala oba obchodní domy.
Poté,
co už byla řadu let v důchodu, zbourali v roce 2009 i toto její další
pracoviště. "Je zajímavé, že odstřel starého Ještědu se mnou nijak
zvlášť nehnul. Ale toho Hubáčkova mi bylo líto. Moc líto," svěřila se.
Autor: Jan Mikulička
Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/liberec-obchodni-dum-jested-demolice.A181024_135320_liberec-zpravy_jape
Starý obchodní dům Ještěd.
Novorenesanční
stavba při břehu řeky Nisy na rohu ulic U Jezu a 1. máje pocházela z
roku 1888 a byla dílem architekta Paula Waglera. Roku 1923 tu firma
Müller otevřela módní dům. (autor příspěvku Jiří Peterka)
Polovina
60. let. Tramvaj T2 jede zastávkou Rybníček. V pozadí bývalý obchodní
dům Ještěd.(Novorenesanční stavba při břehu řeky Nisy na rohu ulic U
Jezu a 1. máje pocházela z roku 1888 a byla dílem architekta Paula
Waglera. Roku 1923 tu firma Müller otevřela módní dům. Po válce se
obchodní dům dočkal přejmenování na Ještěd.)(foto z archivu Boveraclubu, komentář Jiří Peterka)
Uplyne jen pár týdnů a OD Ještěd 1, uvolní výhled na OD Ještěd 2.
(foto Jiří Holeček)
Proměna uličky U Nisy (14.10.1978 , 1986)
Dnes již
neexistující Švédská ulice spojovala třídu 1.máje s Náchodskou ulicí.
Její zástavbu ukončovaly u mostu přes Nisu dva objekty obchodního domu
Müller (čp. 86 a 88 - IV).
Byly postaveny v roce 1888 a
novorenesanční podobu jim dal stavitel Paul Wagler. Po roce 1945 dostal
obchodní dům pojmenování Ještěd, které pak bylo přeneseno na novou
stavbu opodál. Po rozšíření mostu přes Nisu (1958) se stal nárožní dům
nepříjemnou dopravní překážkou, a proto v
něm byl proražen průchod. Oba uvedené domy musely spolu s dalšími
ustoupit novému Domu kultury (projekt arch. Pavel Vaneček, dokončen
1985).
(zdroj R.Karpaš a kolektiv Kniha o Liberci, 1996)
.Park "Na Rybníčku"
Tajemná Schlaraffia 1926
Schlaraffie, bájná země bezpracného blahobytu, se objevuje v evropské literatuře od středověku. Pod tímto jménem byl 13.listopadu 1884 založen v Liberci spolek, který si oficiálně kladl za cíl bavit a obveselovat své členy prostřednictvím nevinných žertů s vyloučením jakékoliv politické tendence a vzdělávat a poučovat je schůzkami s učenci a umělci. Tolik aspoň oficiální zpráva z roku 1887. Měsíční příspěvky byly vysoké - celé dva zlaté - a majetek organizace byl vyčíslen na 3000 zlatých. O tom , že se jednalo o uzavřenou společnost, svědčí minimální přírůstek členů (1886:26, 1900:28). Byli to především továrníci, advokáti a příslušníci inteligence z majetných kruhů. Spolky Schlaraffie byly koncem minulého století rozšířeny po všech oblastech Čech s převážně německým osídlením. Jednotlivé organizace nesly vlastní názvy, zdejší se jmenoval Jeschkenburg Reichenbergia. Členové se scházeli zprvu v kavárně U Korunního prince Rudolfa v přízemí Mistrovského domu soukeníků na Sokolovském náměstí (čp.312-II). Později se přesunuli do prvního patra domu čp. 86 - IV, někdejšího obchodního domu Ještěd, stávajícího u mostu přes Nisu v místech Domu kultury. Tyto prostory zachycuje první pohlednice. Po roce 1923, kdy byla dostavěna budova pojišťovny Union v Moskevské ulici (čp.27-IV), přenesla liberecká Schlaraffia působnost do sálu ve dvorním traktu této budovy, jehož vzhled přibližuje spodní pohlednice. Celá zadní stěna za předsednickým stolem byla pokryta erby jednotlivých členů. Na počátku devadesátých členů. Na počátku devadesátých let začalo jejich restaurování i obnova celého prostoru. Bohužel se změnou vlastníka byl celý sál v roce 1995 zcela vybourán a původní vybavení odvezen do Prahy. Uvolněné prostory obsadila velkoprodejna drogerie, která se neudržela ani dva roky. Nenávratně tak zanikla pozoruhodná památka na předválečný spolkový život v Liberci.
(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)