Stěhovavý kaštan
Liberecký jírovec, též zvaný Jírovec stěhovavý
Trošku satiry
Ach, Liberecký jírovec, ten hrdina mezi stromy, co se rozhodl, že nebude stát v cestě pokroku a nechá se přestěhovat jako nějaký VIP nábytek! Kdyby měl nohy, možná by si to odkráčel sám, ale ne, musel přijít jeřáb a celá armáda odborníků, aby ho přemístili o celých 350 metrů. To je skoro jako když si někdo stěhuje gauč z obýváku do ložnice, ale s cenovkou 7 milionů korun. Inu, kdo by nechtěl mít takový luxusní přesun?
A co teprve ta dramatická příprava! Kořenová clona, prosvětlovací řez, balení do geotextilie – chybělo už jen dát jírovci sluneční brýle a klobouk na cestu. A ten jeřáb? Jeden z největších v republice! Skoro jako kdyby přesouvali Eiffelovku. Ale ne, byl to jen náš statečný jírovec, který si to svištěl vzduchem, zatímco pod ním dál jezdila auta. To už je skoro na filmový trhák.
Ale počkejte, co ta následná péče? Automatické zavlažování? Ocelová lana? To už není strom, to je kybernetický organismus! Ale jak se ukázalo, ani to nestačilo. Stavební dělníci si řekli: "Proč bychom se starali o nějaký strom?" a pěkně mu zničili kotvení i zavlažování. Inu, pokrok nezastavíš.
A ta kritika? No samozřejmě! Proč vysadit 700 nových stromů za stejnou cenu, když můžeme mít jeden jediný stěhovavý jírovec? A že to byl ústupek investorovi? Ale prosím vás, vždyť je to jen detail. Hlavní je, že máme památný strom na novém místě. A jestli přežije? No, to už je otázka pro příští generace.
Takže na zdraví našemu stěhovavému hrdinovi! Ať žije dlouho – nebo aspoň dokud ho zase někdo nebude chtít přemístit.
Liberecký jírovec, též zvaný Jírovec stěhovavý,
je zhruba 150 let starý památný strom, v městské části Perštýn blízko Krajského úřadu Libereckého kraje. Do obecného povědomí se dostal především v souvislosti s přesazením roku 2007 z důvodu výstavby obchodního centra Fórum. Tehdy byl chráněný jako registrovaný významný krajinný prvek. Dne 5. března 2014 byla registrace zrušena a s platností k tomuto datu byl vyhlášen památným stromem ze zákona.
Strom rostl ve dvoře objektu KORD Liberec, který od roku 1867 sloužil jako vojenská a později policejní kasárna. Tomuto datu odpovídá i výsadba stromu. Roku 1995 byl objekt odstraněn, jírovec se stal dominantou otevřeného
prostoru uprostřed parkoviště, čímž zaujal tehdejší pracovníky odboru
životního prostředí. Strom byl registrovaný jako významný krajinný prvek z důvodu svého
stáří, vzrůstů, a hlavně proto, že šlo o solitérní strom uprostřed
městské zástavby.
Výstavba komplexu Fórum a možnosti řešení
Pozemek bývalých kasáren od města koupil investor s úmyslem výstavby obchodně společenského centra - Fórum Liberec. S chráněným stromem ale projekt nového komplexu nepočítal, a tak bylo nutné začít hledat řešení. Pro město bylo poražení stromu, jehož hodnota byla vyčíslena na částku přesahující 1,3 milionu Kč, neakceptovatelné. Magistrát ale vydal souhlasné stanovisko k přesazení stromu zhruba o 350 metrů směrem k budově správy CHKO Jizerské hory.
Náklady na přesazení byly vyčíslené na 7 miliónů korun, s jejichž úhradou investor souhlasil. Rovněž složil městu kauci ve výši ceny stromu (1,3 milionu Kč) pro případ, že by strom nepřežil. Poté začaly přípravy. Do čela akce byl vybrán Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. ze společnosti Safe Trees, s.r.o., přípravné práce měla na starost firma Baobab - péče o zeleň, s.r.o., samotný přesun realizovala společnost APB Plzeň, a.s. a přípravu transportní konstrukce dostala k realizaci společnost Zakládání staveb, a. s.
Přesazení
Přípravné práce začaly v roce 2006, kdy firma Baobab vytvořila kořenovou clonu kolem budoucího kořenového balu. Koruna byla upravena prosvětlovacím a symetrizačním řezem.
Přípravy na samotné přesazení započaly 20. února 2007. Původní návrh realizovat přesun po kolejích se ukázal jako nevhodný, a tak bylo rozhodnuto dopravit strom na nové stanoviště vzduchem - na jeřábu. Vyjmutí stromu začalo výkopem startovací jámy pro vytvoření manipulačního prostoru. Vytěžením obvodové rýhy a obedněním vznikl kořenový bal o rozměrech 8 × 8 × 2 metry. Manipulační prostor byl využit k podsunutí trubkové transportní konstrukce pod bal a následně strom podříznut. Následovala montáž nosníků na vyčnívající části trubkové konstrukce, ke kterým byl následně strom zafixován.
Protože trasu přesunu dělila komunikace a nebylo možné na nezbytně nutnou dobu přerušit provoz, byl přesun rozdělen na dvě fáze. V první došlo na přípravu dráhy z písku a panelů, montáž jednoho z největších jeřábů, který je v České republice k dispozici, a vyzvednutí 247 tun těžkého stromu s balem (uváděn je i údaj 320 tun[5]). Ten byl následně pomocí jeřábu převezen až ke komunikaci, kde pracovníci zajistili kořenový bal geotextilií před vysycháním.
Během týdne došlo k demontáži jeřábu, jeho opětovnému sestavení na druhé straně komunikace a přípravě jámy o rozměrech 10 × 10 metrů v cílovém stanovišti. Dno vyplnilo lože z propustného materiálu, na které po odstranění konstrukce dosedl kořenový bal stromu, zbytek byl doplněn vhodnou zeminou.
Následná péče
Po přesazení došlo k ukotvení stromu a instalaci automatického zavlažovacího zařízení, které mělo kompenzovat ztrátu asimilačních kořenů zodpovědných za přísun vody. Závěrem akce, dne 29. března 2007, provedli pracovníci opravný řez koruny a úpravu okolí. Následnou péči k adaptaci stromu na nové stanoviště měla na starost firma EKOFLORA LIBEREC s.r.o.
Stavební práce v těsné blízkosti stromu vedly k poškozování kotvícího systému. Aby ocelová lana nepoškozovala větve a nezarůstala, bylo rozhodnuto o jejich odstranění. Poškozeno bylo i automatické zavlažovací zařízení, jehož úlohu dočasně převzala hadice pro povrchovou závlahu. Na opravu došlo až na konci července 2008.
Adaptaci stromu narušovaly pokračující stavební práce (navážky, chemické znečištění ze stavebního náčiní, zhutňování okolní půdy), a tak bylo na základě posudku Ing. Jaroslava Kolaříka, Ph.D. rozšířeno ochranné pásmo stromu z původního rozsahu, který odpovídal obvodu kořenového balu, na průmět koruny rozšíření o 1,5 metru a oploceno.
Kritika
Před, během i po akci se zvedlo několik vln kritiky z řad laické i odborné veřejnosti. Laiky zaujala především první fáze přesunu a její přípravy, během nichž se rozdělili na několik táborů: Někteří nevěřili, že strom bude možné vůbec přestěhovat, další kritizovali využití finančních prostředků jako neúčelné a pravděpodobně nejpočetnější skupina nevěřila, že strom může takový zásah přežít.
Podobný názor sdílela i řada odborníků, kteří se však lišili názorem na čas, po který strom po zásahu bude žít. Dále byly kritizovány konkrétní body jako:
- ústup investorovi (významný krajinný prvek byl vyhlášen s ohledem na původní stanoviště stromu)
- neekonomické využití prostředků (částka 7 milionů stačí k výsadbě 700 vzrostlých stromů)
- krátkodobé přípravy stromu k přesazení na poslední chvíli (půl roku namísto několika let)
Nakonec bylo kritizováno i srovnávání akce s přesazením 120 let starého dubu na Floridě, protože pro dub je s ohledem na délku jeho života tento věk mládí, zatímco pro jírovec relativně vysoké stáří.
(zdroj Wikipedie, foto archiv Mike Bike a Petr Bláha)
