Štola pod radnicí
Hornictví v Liberci
Pravděpodobně nejstarším zásahem "pod zem" byla na území města Liberce hornická činnost. Vše nasvědčuje tomu, že v místech, kde později vyrostlo město Liberec, již dávno lidé hledali nerostné suroviny.
První "zlatokopové" se na území dnešního Liberecka objevili spolu s rodem Donínů, kteří přišli v polovině 13. století za panování Přemysla Otakara II. Osídlili hrad Vlčice, dnes Grabštejn. Také není vyloučeno, že v místech mezi Nisou a dnešním Sokolovským náměstím se jedinci pokoušeli o těžbu železné rudy. Podle jedné teorie se hornictví dotýká i samotného názvu města vycházející z německého Reichenberg, což můžeme přeložit jako "Bohatý kopec" a poukazuje se tím na mocnost nalezené rudné žíly. Je však klidně možné, že tímto názvem se vyjadřovalo pouhé přání osadníků, aby kopec, který osídlili, byl opravdu jednou bohatý.Důkazem, že hornická činnost v skutečně Liberci existovala, jsou doly a štoly.
Tajemství podzemí pod libereckou radnicí: Sklep nebo starý důl?
Liberec, město s bohatou historií a krásnou architekturou, skrývá pod svými ulicemi nejedno tajemství. Jedním z nich je záhadný sklepní prostor přímo pod radnicí. Co když ale nejde jen o obyčejný sklep? Mohlo by se jednat o pozůstatek starého dolu? Pojďme se společně ponořit do této fascinující teorie, která propojuje historii města s hornickou minulostí.
Štola pod radnicí – relikt dolování?
Pod základy liberecké radnice se nachází část podzemního prostoru, který na první pohled vypadá jako běžný sklep. Při bližším zkoumání však zaujme několik detailů, které naznačují, že by mohlo jít o něco mnohem staršího – možná dokonce o průzkumnou štolu. Zajímavé je například zakončení chodby, které připomíná čelby známé ze starých dolů. Takové zakončení vzniká buď při hledání žíly rudy v úsporném profilu, nebo při ukončování prací, kdy se na předku chodby vytváří jakási kapsa.
Další zajímavostí je přítomnost železité žíly, která se podobá žilám zjištěným v okolí Sokolovského náměstí. Tato žíla by mohla být důkazem, že se v oblasti Liberce kdysi skutečně prováděla hornická činnost. A co víc – severně za Staroměstským náměstím kdysi existoval dolík, známý jako "Grůndel". Tento úvoz byl místem, kde pramenily potůčky, a před jeho aplanováním mohl být místem, kde dávný prospektor narazil na výchoz minerálů a rozhodl se zkusit štěstí v dolování.
Teorie nebo skutečnost?
Je fascinující představit si Liberec jako hornickou osadu z dávných dob. Bohatá Hora, jak se město kdysi nazývalo, by mohla být místem, kde se těžila ruda. Přesto je třeba přiznat, že většina těchto úvah stojí na poměrně tenkých základech. Historické dokumenty ani archiválie tuto teorii přímo nepotvrzují. Na druhou stranu, znalosti hornických technik a podobnost podzemních prostor pod radnicí s typickými doly dávají této myšlence jistou váhu.
Co nám podzemí vypráví?
Ať už je pravda jakákoli, jedno je jisté – sklepní prostor pod radnicí zůstává zajímavým místem, které podněcuje představivost a otevírá dveře k přemýšlení o nejstarší historii Liberce. Možná jde jen o běžný sklep, možná o pozůstatek hornické činnosti. Ale právě tato nejistota činí zkoumání podzemních prostor tak vzrušující.
Štola pod radnicí
Už jsme se zmínili o možné a popravdě spíše málo pravděpodobné teorii o vzniku Liberce, tedy Bohaté Hory jako horní osady. Tuto teorii podporuje i zbytek sklepního prostoru přímo pod radnicí. Kde víc si přát starý důl?! Základy radnice se trefily do starého sklepa, jakési štoly, a polovinu jí zastavěly. To, že to byla polovina, víme podle zachovalé klenby stropu. Nejzajímavější na celém díle je čelba chodby, která se nápadně podobá čelbám ve starých dolech.
Sklepní prostor je zakončen vždy tak, aby stěna byla pokud možno rovná. U dolu, respektive u průzkumné štoly, se razí dlouho v požadovaném profilu, a když se rozhodne o ukončení prací, přeci jen se na předku vytvoří jakási kapsa, kde se hledá žíla v co nejúspornějším profilu. Jindy vznikne taková kapsa tím, že se vykutá nehluboká díra a do ní se srážejí hrany. V obou případech vzniká typické zakončení chodby, které je právě v reliktu chodby pod radnicí.
Další, co nasvědčuje možnému původu díla v oblasti hornictví, je přítomnost železité žíly ne nepodobné žilám pod Sokolovským náměstím v okolí protileteckého krytu Lucemburská. Poslední, co by hrálo pro hornický původ, je existence dolíku (nazývaného "Grůndel") severně za Staroměstským náměstím v dobách před stavbou radnice. Grůndel byl jakýsi úvoz, kde v dávných dobách pramenily potůčky. Předtím, než byl aplanován a zastavěn, mohl snad v oněch místech dávný prospektor nalézt výchoz limonitů a dalších minerálů a začít zkoušet dobývat rudu. Nabídli jsme několik alternativních teorií o vzniku podzemních prostor, nebo dokonce o nejstarších dějinách Liberce.
Naprostá většina předložených myšlenek se opírá jen v malé míře o fakta. Náš úkol byl představit možný vývoj z hlediska hornické činnosti a to jsme se pokusili splnit v maximální možné míře. Badatelé před námi se ve svých teoriích opírali o staré názvy nebo o archiválie. My jsme vycházeli ze znalosti hornických technik a podzemních památek. Přinášíme obraz, který nemá nic společného s realitou, nebo nejsme daleko od pravdy? Nevíme.
Zdroj: Liberecké podzemí
Ivan Rous, 2009