Stráž nad Nisou
Přesné datum založení obce není známo, první písemná zmínka však pochází z roku 1469, kdy poprvé vystupuje jméno Habendorf. Prvními obyvateli byli nejspíše Němci z Lužice a Slezska. Kvůli pomalému rozvoji obce se další zmínka vyskytuje až v souvislosti s protireformací, kdy nový majitel frýdlantského a libereckého panství Albrecht z Valdštejna začal prosazovat náboženský mandát císaře Ferdinanda v jinak protestantském kraji.
Roku 1599 nechala svobodná paní Kateřina z Redernu postavit v obci nový kostel ("dům Páně"), který zřejmě zaujal místo staré dřevěné modlitebny. Roku 1901 se stává farním a v roce 1878 byl hřbitov kolem něj přesunut do nedalekých polí.
Obec zaznamenala rychlý rozvoj ve druhé polovině 18. století, kdy byl na východ od původní obce založen Nový Habendorf. Velký význam pro růst obce měl textilní průmysl. V obci se vystřídalo několik průmyslníků, např. Johann Georg Berger, Karl Zimmermann, Heinrich Karrer nebo Ferdinand Zedlitz. Po skončení druhé světové války zastihl početnou část sudetoněmeckých obyvatel odsun, a tak zůstala obec v roce 1946 prakticky prázdná až do nastěhování nových českých obyvatel, jejichž potomci žijí v obci dodnes.
V letech 1976–1990 bývala Stráž nad Nisou součástí Liberce a nesla název Liberec XXVI-Stráž nad Nisou,Svárov byl pak Liberec XXVII-Svárov. Od 1. září 1990 je samostatnou obcí.
Starostou
obce byl v letech 1990-1994 Jaroslav Bláha, v letech 1994-2002 Josef
Dědek, v letech 2002-2016 Karel Jäschke a od roku 2016 je starostkou
obce Daniela Kysilková.
zdroj: Wikipedia
Bratři Siegmundové, továrna na jemná sukna
(Stráž nad Nisou, Kateřinská čp.235)
V sedmdesátých letech 19.století koupili bratři Siegmundové někdejší mlýn na Černé Nise, tedy na rozhraní katastru Stráže nad Nisou a Liberce, jenž byl již dříve přestavěn pro textilní výrobu. Roku 1890 na jeho místě vybudovali šedovou halu o ploše tři tisíce metrů čtverečních a do roku 1905, kdy je postavena dvoupodlažní budova při dnešní ulici Generála Svobody, získal tovární areál víceméně dnešní uspořádání. Šlo o komplexní textilní závod, zpracovávající surovou vlnu především na jemné sukno. Byl poháněn dvěma parními stroji a vodním kolem, zaměstnání tu našlo 400 lidí. Nepřekonal však hospodářskou krizi roku 1934 a prázdné budovy získalo město, které je roku 1939 prodalo berlínské společnosti Elektrotechnik. Po znárodnění tu v šedesátých letech vyráběl podnik Tesla Liberec magnetofony. Elektrotechnická výroba zde přetrvává dodnes.
(zdroj: průvodce Industriál libereckého kraje, 2007)
Pracovníci národního podniku Tesla - Liberec,
který patří mezi významné výrobní podniky města, dávají záruku solidních výrobků značného sortimentu. U řady výrobků, zejména v sortimentu laboratorních jaderných přístrojů a průmyslových aplikací, zařízení protipožární signalizace, dále u součástek pro textilní strojírenství je Tesla - Liberec jediným dodavatelem v ČSSR. Disponuje také vlastní vývojovou základnou.
(zdroj foto i text: Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)
Stráž n.N
Dům
na pohlednici z roku 1931 (majitel Wenzel Schöfer, Foto Krüger,
Reichenberg) sice stále stojí, ale už neslouží svému původnímu účelu.
Někdy v 90. letech tam údajně byl jakýsi hampejz s výmluvným názvem "U kočiček", ale to je informace jen z doslechu (Radek "habendorf" Kudela)
Disko Farao
je taneční hala v klasickém stylu. Je velmi velká a rozlehlá. Při větší návštěvnosti si člověk připadá tak trochu ztracený. Zde se to skutečně zaplní jen při obrovských akcích.
Možná je to tím, že tato diskotéka už není ve městě, ale mimo město, asi deset minut jízdou autem. Zde to není tak jednoduché s dopravními prostředky, taxík je skoro povinnost.
Vstupné:
50,-Kč.
na Internetu: Disko
Farao
od Alexe | www.doksy.de | 19.11.2003