Stráž nad Nisou

23.08.2022
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
archiv J.Hůlky (ulice Bilejova)
archiv J.Hůlky (ulice Bilejova)

Přesné datum založení obce není známo, první písemná zmínka však pochází z roku 1469, kdy poprvé vystupuje jméno Habendorf. Prvními obyvateli byli nejspíše Němci z Lužice a Slezska. Kvůli pomalému rozvoji obce se další zmínka vyskytuje až v souvislosti s protireformací, kdy nový majitel frýdlantského a libereckého panství Albrecht z Valdštejna začal prosazovat náboženský mandát císaře Ferdinanda v jinak protestantském kraji.

Roku 1599 nechala svobodná paní Kateřina z Redernu postavit v obci nový kostel ("dům Páně"), který zřejmě zaujal místo staré dřevěné modlitebny. Roku 1901 se stává farním a v roce 1878 byl hřbitov kolem něj přesunut do nedalekých polí.

Obec zaznamenala rychlý rozvoj ve druhé polovině 18. století, kdy byl na východ od původní obce založen Nový Habendorf. Velký význam pro růst obce měl textilní průmysl. V obci se vystřídalo několik průmyslníků, např. Johann Georg Berger, Karl Zimmermann, Heinrich Karrer nebo Ferdinand Zedlitz. Po skončení druhé světové války zastihl početnou část sudetoněmeckých obyvatel odsun, a tak zůstala obec v roce 1946 prakticky prázdná až do nastěhování nových českých obyvatel, jejichž potomci žijí v obci dodnes.

V letech 1976–1990 bývala Stráž nad Nisou součástí Liberce a nesla název Liberec XXVI-Stráž nad Nisou,Svárov byl pak Liberec XXVII-Svárov. Od 1. září 1990 je samostatnou obcí.

Starostou obce byl v letech 1990-1994 Jaroslav Bláha, v letech 1994-2002 Josef Dědek, v letech 2002-2016 Karel Jäschke a od roku 2016 je starostkou obce Daniela Kysilková.

zdroj: Wikipedia

Svárov hostinec Stráž nad Nisou (archiv J.Hůlka)
Svárov hostinec Stráž nad Nisou (archiv J.Hůlka)
1897 Zdravíme z Habendorfu. Villa Siegmund Nocleh a snídaně zlatá koruna. Památník válečníka 1866. No1193 (Kiel, Prusko) (ARCHIV Radek 'habendorf' Kudela )
1897 Zdravíme z Habendorfu. Villa Siegmund Nocleh a snídaně zlatá koruna. Památník válečníka 1866. No1193 (Kiel, Prusko) (ARCHIV Radek 'habendorf' Kudela )
1902 (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
1902 (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
1903 (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
1903 (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
1902 Zdravíme z Alt - Habendorf. (Vydavatel: Karl Quaiser, penzion ke zlaté koruně.) (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
1902 Zdravíme z Alt - Habendorf. (Vydavatel: Karl Quaiser, penzion ke zlaté koruně.) (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
1933 Habendorf (Fototisk a Nakladatelství Madlé Reichenberg) Železniční trať Reichenberg - Friedland i.B. je na obrázku také snadné vidět. Habendorf je první zastávka na této trati. (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
1933 Habendorf (Fototisk a Nakladatelství Madlé Reichenberg) Železniční trať Reichenberg - Friedland i.B. je na obrázku také snadné vidět. Habendorf je první zastávka na této trati. (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
1901 Gruss aus Alt - Habendorf. (Verlag: G. Kadansky, Kratzau.) (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
1901 Gruss aus Alt - Habendorf. (Verlag: G. Kadansky, Kratzau.) (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
začátek 20.století (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
začátek 20.století (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
1911 Starý Habendorf. Místo na trhu. (Vydavatel: G. Kadansky, Kratzau. Prodej: Wilhelm Peuker, Alt-Habendorf) (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
1911 Starý Habendorf. Místo na trhu. (Vydavatel: G. Kadansky, Kratzau. Prodej: Wilhelm Peuker, Alt-Habendorf) (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
archiv Radek 'habendorf' Kudela
archiv Radek 'habendorf' Kudela
1932 ( zdroj: https://deutschboehmen.de )
1932 ( zdroj: https://deutschboehmen.de )
1913 (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
1913 (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
Stráž nad Nisou v roce 1901 a 2021 (M.Gergelčík)
Stráž nad Nisou v roce 1901 a 2021 (M.Gergelčík)
Nádherný sál v Koruně ve Stráži n.Nisou v r.1970 nejhezčí hasičský ples. Nyní přestavěno na byty (zdroj: e-bay)
Nádherný sál v Koruně ve Stráži n.Nisou v r.1970 nejhezčí hasičský ples. Nyní přestavěno na byty (zdroj: e-bay)
1898 (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
1898 (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
1899 Zdravíme z Habendorfu. Hostinec ke zlatu. Koruna, č. (litografie a tisk v. Conrad J äger, Proschwitz)
1899 Zdravíme z Habendorfu. Hostinec ke zlatu. Koruna, č. (litografie a tisk v. Conrad J äger, Proschwitz)
hostinec Na Bělidle? Jako bělidlo to vypadá, ta zatáčka, stodola vlevo, terén i jizerky v pozadí. Samotný hostinec už asi 60 let nestojí.(komentář Jaromír Špetla)
hostinec Na Bělidle? Jako bělidlo to vypadá, ta zatáčka, stodola vlevo, terén i jizerky v pozadí. Samotný hostinec už asi 60 let nestojí.(komentář Jaromír Špetla)
Stráž nad Nisou (M.Gergelčík)
Stráž nad Nisou (M.Gergelčík)
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
začátek 20.století (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
začátek 20.století (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
2019
2019
1907 pozdrav z Habendorfu. Gymnastická lidová škola. Kostel  (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
1907 pozdrav z Habendorfu. Gymnastická lidová škola. Kostel (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
archiv Radek 'habendorf' Kudela
archiv Radek 'habendorf' Kudela
1910 (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
1910 (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
1932 Alt Habendorf (archiv Radek Habendorf Kudela)
1932 Alt Habendorf (archiv Radek Habendorf Kudela)
2021 Alt Habendorf (archiv Radek Habendorf Kudela)
2021 Alt Habendorf (archiv Radek Habendorf Kudela)
archiv Radek 'habendorf' Kudela
archiv Radek 'habendorf' Kudela
Stráž nad Nisou (archiv B.Kopejska)
Stráž nad Nisou (archiv B.Kopejska)
1898
1898
2007
2007

Bratři Siegmundové, továrna na jemná sukna

(Stráž nad Nisou, Kateřinská čp.235)

V sedmdesátých letech 19.století koupili bratři Siegmundové někdejší mlýn na Černé Nise, tedy na rozhraní katastru Stráže nad Nisou a Liberce, jenž byl již dříve přestavěn pro textilní výrobu. Roku 1890 na jeho místě vybudovali šedovou halu o ploše tři tisíce metrů čtverečních a do roku 1905, kdy je postavena dvoupodlažní budova při dnešní ulici Generála Svobody, získal tovární areál víceméně dnešní uspořádání. Šlo o komplexní textilní závod, zpracovávající surovou vlnu především na jemné sukno. Byl poháněn dvěma parními stroji a vodním kolem, zaměstnání tu našlo 400 lidí. Nepřekonal však hospodářskou krizi roku 1934 a prázdné budovy získalo město, které je roku 1939 prodalo berlínské společnosti Elektrotechnik. Po znárodnění tu v šedesátých letech vyráběl podnik Tesla Liberec magnetofony. Elektrotechnická výroba zde přetrvává dodnes.

(zdroj: průvodce Industriál libereckého kraje, 2007)

Vladimír Vladiks - Parčík vlevo musel byt krásný..Dnes jen asfalt a auta
Vladimír Vladiks - Parčík vlevo musel byt krásný..Dnes jen asfalt a auta
1903 ′ Společnost Brothers Siegmund se podílela na výrobě ručníků ve svých 1895 nově postavených, tehdy velmi moderních továrních zařízeních pro 500 pracovníků. Kvůli globální ekonomické krizi ale musela zastavit svůj provoz. V roce 1938 byl prodán firmě Preh,, Elektromechanik." která se stala zbrojní společností s více než 500 zahraničními pracovníky ve WW2." (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
1903 ′ Společnost Brothers Siegmund se podílela na výrobě ručníků ve svých 1895 nově postavených, tehdy velmi moderních továrních zařízeních pro 500 pracovníků. Kvůli globální ekonomické krizi ale musela zastavit svůj provoz. V roce 1938 byl prodán firmě Preh,, Elektromechanik." která se stala zbrojní společností s více než 500 zahraničními pracovníky ve WW2." (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
 z knihy LIBEREC 77
z knihy LIBEREC 77

Pracovníci národního podniku Tesla - Liberec,

který patří mezi významné výrobní podniky města, dávají záruku solidních výrobků značného sortimentu. U řady výrobků, zejména v sortimentu laboratorních jaderných přístrojů a průmyslových aplikací, zařízení protipožární signalizace, dále u součástek pro textilní strojírenství je Tesla - Liberec jediným dodavatelem v ČSSR. Disponuje také vlastní vývojovou základnou.

(zdroj foto i text: Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)

archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv l.Mencl
archiv l.Mencl
Bateriový magnetofon Uran z Tesly Liberec. Rudé právo 17.8.1966 (archiv ing. R.Kittler)
Bateriový magnetofon Uran z Tesly Liberec. Rudé právo 17.8.1966 (archiv ing. R.Kittler)
.a po šichtě šup na autobus a hajdy domů (archiv Luboš Lederer)
.a po šichtě šup na autobus a hajdy domů (archiv Luboš Lederer)
12.6.1988 Křižovatka u Litesu, Pavlovice Družba, nyní  firma na CNC, vinotéka a nova samoobslužná myčka aut Ulice Kaštanován - foceno od břehu Nisy (archiv Kateřiny Odrážkové)
12.6.1988 Křižovatka u Litesu, Pavlovice Družba, nyní firma na CNC, vinotéka a nova samoobslužná myčka aut Ulice Kaštanován - foceno od břehu Nisy (archiv Kateřiny Odrážkové)
Koupaliště Stráž nad Nisou (archiv R.Hanuš)
Koupaliště Stráž nad Nisou (archiv R.Hanuš)
říjen 1982 (archiv Kateřiny Odrážkové)
říjen 1982 (archiv Kateřiny Odrážkové)
 Stráž nad Nisou, Sigmundová továrna s náhonem na výrobu sukna, později Tesla, Lites. /archiv V.Hájek)
Stráž nad Nisou, Sigmundová továrna s náhonem na výrobu sukna, později Tesla, Lites. /archiv V.Hájek)
12.12.1982 (archiv K.Odrážkové) Stráž nad Nisou továrna Karrer. Dnes Elos (komentář Milan Samohrd)
12.12.1982 (archiv K.Odrážkové) Stráž nad Nisou továrna Karrer. Dnes Elos (komentář Milan Samohrd)
Dnes už to sice neplatí, ale Stráž nad Nisou bývala XXVI městskou částí Liberce... Zdejší vlakovou zastávku léta zdobily truhlíky na květiny vyvedené ve tvaru nákladních vagónů a ani dřevěná lokomotiva nemohla chybět 😉 Oválné zařízení s klikou ve spodní části snímku byl pohon mechanických závor přejezdů na Zlatém a Stříbrném kopci... (autor příspěvku Miroslav Fogl)
Dnes už to sice neplatí, ale Stráž nad Nisou bývala XXVI městskou částí Liberce... Zdejší vlakovou zastávku léta zdobily truhlíky na květiny vyvedené ve tvaru nákladních vagónů a ani dřevěná lokomotiva nemohla chybět 😉 Oválné zařízení s klikou ve spodní části snímku byl pohon mechanických závor přejezdů na Zlatém a Stříbrném kopci... (autor příspěvku Miroslav Fogl)

Stráž n.N

Dům na pohlednici z roku 1931 (majitel Wenzel Schöfer, Foto Krüger, Reichenberg) sice stále stojí, ale už neslouží svému původnímu účelu. Někdy v 90. letech tam údajně byl jakýsi hampejz s výmluvným názvem "U kočiček", ale to je informace jen z doslechu (Radek "habendorf" Kudela)
původní interiér.
původní interiér.
archiv Robert Hanuš
archiv Robert Hanuš
archiv Robert Hanuš
archiv Robert Hanuš
archiv Robert Hanuš
archiv Robert Hanuš

Disko Farao

 je taneční hala v klasickém stylu. Je velmi velká a rozlehlá. Při větší návštěvnosti si člověk připadá tak trochu ztracený. Zde se to skutečně zaplní jen při obrovských akcích.

Možná je to tím, že tato diskotéka už není ve městě, ale mimo město, asi deset minut jízdou autem. Zde to není tak jednoduché s dopravními prostředky, taxík je skoro povinnost.

Vstupné: 50,-Kč.
na Internetu: Disko Farao

od Alexe | www.doksy.de | 19.11.2003

archiv Robert Hanuš
archiv Robert Hanuš