Střed třídy 1.máje - okolí Rybníčku

Radikální proměnu části Liberce III způsobila náročná úprava terénu při výstavbě nového průtahu městem podél nádraží, při níž byla sloučena silnice (č.) I/35 (Praha — Frýdlant) a (č.) I/13 (Liberec — Česká Lípa — Děčín). Při budování dálničního tunelu muselo být autobusové nádraží koncem října 1988 přesunuto před hotel Českou besedu. To vše si nejen vyžádalo likvidaci další staré zástavby, ale i zpřetrhalo staré spojení části Liberce III za nádražím s vnitřním městem Františkovskou ulicí.

Tak vypadal obraz Liberce III na konci osmdesátých let dvacátého století. Plošnou demolicí staré zástavby zcela zmizela přednádražní část čtvrti včetně většiny promenádní třídy 1. máje. V období mezi lety 1945-1989 bylo ve třetí čtvrti zbořeno asi 265 domů. Nově asanované plochy s velkými prolukami získaly až periferní Táz a zásadně narušily urbanistickou strukturu města.

Od roku 1990 směrem k současnosti 

když od roku 1985 došlo k určitému uvolňování, které vedlo dokonce v roce 1988 v oblasti služeb k omezenému obnovení soukromého podnikání, radikální změnu přinesly až listopadové událostí v roce 1989. Po 17. listopadu 1989 došlo k významným celospolečenským, ekonomickým i správním změnám. Liberec se stal 4. září 1990 opět statutárním městem a Městský národní výbor se v prosinci 1990 přejmenoval na Úřad města Liberec (od roku 1996 Magistrát města Liberec). V roce 1990 zanikly některé čtvrti a staly se z nich opět samostatné obce. Od 1. ledna 1993 se rozdělila federace a vznikla samostatná Česká republika. Zároveň se k tomu datu odpojily od Liberce Dlouhý Most a Jeřmanice. Od té doby je statutární město rozčleněno na 33 městských čtvrtí. Dnem 1. ledna 2000 nabyl účinnosti zákon z roku 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a Liberec se stal krajským městem. K 31. prosinci 2002 zanikly okresní úřady a jejich pravomoci ve výkonu státní správy převzaly v přenesené působnosti tzv. pověřené obce včetně Liberce.

Tržní hospodářství s sebou přineslo rozvoj podnikatelských aktivit a uvolnila se cesta soukromému podnikání. Postupně byly položeny základy pro chod města v nových společenských a hospodářských podmínkách. Již počátkem roku 1990 bylo vyděleno několik provozoven z podniku Restaurace k pronájmu soukromníkům. První soukromou prodejnu potravin Junior otevřel 2. dubna 1990 na rohu Metelkovy ulice (čp. 132) Alexandr Kendik. Tzv. malou privatizací se v letech 1991-1993 dostaly živnostníkům do vlastnictví provozovny maloobchodu a služeb. Nově opravené prodejny přispěly ke zlepšení struktury služeb i vzhledu města. Obchodní síť se téměř od základu změnila a příchod řetězců hypermarketů způsobil neustálenost kamenných obchodů. V roce 1991 došlo velkou privatizací na přímý prodej podniků. Restituční zákon umožnil navrácení zabaveného majetku po únorovém převratu. Na základě něho byla budova České besedy navrácena v roce 1991 stejnojmennému spolku rodáků a přátel Liberce a dům obuvi provozuje od roku 1992 opět firma Baťa. Skladba průmyslu na Liberecku prošla obrovskou restrukturalizací. Změny ekonomických podmínek nejvíce zasáhly zdejší textilní průmysl a strojírenství.

Od roku 1990 započalo město nový, často živelný rozvoj, který se projevil v nebývalém nárůstu stavební činnosti i v Liberci III. Negativním rysem byl nástup developerských společností se zaměřením primárně na zisk a snahu o maximální zhodnocení parcel. Druhá polovina devadesátých let je v Liberci reprezentována jinou strukturou výstavby než v předcházejícím období. Místo bankovních domů a administrativních budov se do popředí zájmu dostávají velkoplošná obchodní zařízení a další objekty občanské vybavenosti.

Podívejme se, jakými proměnami prošla po roce 1989 třetí liberecká čtvrť a jaké událostí je ovlivnily. Po více než sto letech existence byla v roce 1990 odstraněna nádražní lávka pro pěší, která od roku 1888 výrazně zkracovala cestu mezi oddělenými částmí Liberce III. Nahradilo ji až v letech 2008—2009 vybudované prodloužení příjezdového tunelu při rekonstrukci libereckého nádraží, Od roku 1991 se prováděla generální rekonstrukce tramvajové trati Lidové sady - Horní Hanychov s úpravou na širokorozchodnou kolej a s ní i celé dopravní páteře včetně kompletní obnovy inženýrských sítí, vozovek, chodníků a některých přilehlých komunikací. První etapa od Lidových sadů až po františkovský viadukt byla dokončena v roce 1996, po stanici Vápenka v roce 1998 a zbytek v roce 2005. Významnou událostí k rozšíření ochrany stavebních památek bylo v roce 1992 vyhlášení historického centra města s částí vilové zástavby městskou památkovou zónou, do níž spadá v Liberci III jižní fronta domů na náměstí Dr. E. Beneše, Pražská ulice, Soukenné náměstí, část Široké a Barvířské ulice s okolím. Na území Jeřábu se nachází sedm státem chráněných kulturních památek z 18.—20. století (viz dále). V témže roce začala na nároží třídy 1. máje a Matoušovy ulice stavba oblastní pobočky Investiční a poštovní banky, která zde v roce 1993 zahájila provoz (čp. 858, dnes tu sídlí Česká inspekce životního prostředí, Český báňský úřad, regionální sdružení Euroregion Nisa). Otevřením 265 metrů dlouhého silničního tunelu poblíž libereckého nádraží byl v roce 1993 po dvaceti letech postupných prací konečně zprovozněn průtah státních silnic č. 13 a č. 35 městem. Moderní komunikace s příslušným napojením na vnější úseky rychlostních silnic a městské komunikace je zatím nejsložitější a nejnákladnější dopravní stavbou v historii Liberce. Vyžádala si však další demolici staré zástavby. Dostavba uceleného bloku mezi ulicemi Jánskou a třídou 1. máje podle jednotného architektonického záměru začala v roce 1994 budovou dnes již bývalé Universal banky. Patří v Liberci k nejzdařilejším urbanistickým celkům realizovaným během devadesátých let. Mezi novými domy (čp. 863, čp. 864, čp. 868 a čp. 871) vyniká nárožní obchodní dům Centrum (1994-1998), jehož obdobou měla být polyfunkční přístavba kina Lípa v roce 2000. Od dubna 1994 bylo stavěno na původním místě nové, ale podstatně rozšířené autobusové nádraží, které bylo otevřeno v srpnu 1995. V souvislosti s celkovou rekonstrukcí tramvajových tratí prošla od roku 1994 kompletní rekonstrukcí i tramvajová vozovna. Jako první byla dokončena v roce 1996 hala těžké údržby, poté byly v roce 1997 zbořeny protější tovární objekty v Mrštíkově ulici (čp. 407, čp. 518 a čp. 555) a zahájena stavba průjezdních dílen denní údržby včetně myčky a hal kontrolních prohlídek. Celková přestavba vozovny byla dokončena v roce 2003. Začátkem roku 1995 byl otevřen v přestavěných prostorách bývalé restaurace Žitava v Myslivecké ulici azylový dům Speramus (čp. 304). V polovině devadesátých let došlo k úpravě plochy Soukenného náměstí, při níž byly opět otevřeny veřejné toalety a blízko nich umístěna kruhovitá stavba (čp. 866), nahrazující dřívější novinový stánek. Chátrající a opuštěný areál bývalé textilní továrny Hedva v Nitranské ulici (čp. 415) byl adaptován na centrum Babylon, který je jedním z prvních a největších zábavních komplexů v České republice. Při přestavbě první části (1997-1998) na nákupní středisko zůstaly zachovány původní železobetonové nosné konstrukce. Do roku 2000 byl dobudován zbytek restauračních kapacit, sportovně-relaxační část s aguaparkem, busines centrum a hotel. (V roce 2007 bylo zábavní centrum rozšířeno o zčásti přestavěné sousední objekty čp. 398 a čp. 244. V letech 2014-2015 prošlo několika modernizacemi a inovacemi včetně vybudování nových restaurací.) Povedenou adaptací původně průmyslového areálu se stal v roce 1997 i obchodně-administrativní objekt Werk (čp. 399) v Mrštíkově ulici. Dnes komplex využívá řada různých firem spjatých s regionem.

V roce 1998 se začala stavět na Soukenném náměstí v proluce po zbořeném čp. 330 přístavba k současně rekonstruované novorenesanční budově na rohu Barvířské ulice (čp. 115), které byla snížena střecha. Komplex byl stavěn pů vodně pro potřeby Agrobanky a byl dokončen v roce 2000. V přízemí na nároží je od roku 2000 restaurace "Potrefená husa" V přístavbě byl obchodní dům Atlas, dnes je tu GE Money Bank a Armysurplus. V roce 1999 byla zahájena stavba polyfunkčního centra "Rybníček" na uvolněném prostoru mezi ulicemi Na Rybníčku a Na Rejdišti, který dlouho sloužil jako parkoviště a po nějakou dobu i jako provizorní autobusové nádraží. Od roku 2000 uzavírá vstup od třídy 1. máje budova čp. 874, kde je dnes Unigua pojišťovna a Reiffeisenbank. Zezadu k ní přiléhá v témže roce otevřená prodejna obchodního řetězce Billa (čp. 873). Na zbytku parcely vyrostl v letech 2000—2001 blok tří objektů (čp. 876) s byty a obchody v přízemí. Do Liberce III patří i "Domov důchodců Františkov" v Domažlické ulici (čp. 880), stavěný v letech 2000—2003. Stavebními parcelami probíhala hranice mezi čtvrtěmi Liberec III a X. Po dostavění došlo k posunutí hranic Liberce III, které od té doby kopírují tento komplex. V roce 2002 byl přijat dosud platný územní plán, který vytváří předpoklady ních areálů je v roce 2005 poměrně zdařilá konverze bývalé barvírny v ulici Na Zápraží (čp. 403), která po válce sloužila jako skladiště Divadla F. X. Šaldy, na restaurant La Fabbrica. V témže roce proběhla povedená rekonstrukce obchodního domu Brouk a Babka (čp. 15, do té doby od roku 1950 s názvem Jiskra).

V roce 2007 bylo v Nitranské ulici otevřeno první české interaktivní zábavně naučné centrum IO Landia (IO Park), které vzniklo přestavbou bývalého průmyslového objektu čp. 410 a dalšími přístavbamí a je součástí komplexu Babylon. Kvalitní ukázkou novostavby v historickém prostředí městské památkové zóny je v letech 2007-2008 realizovaná přístavba polyfunkčního domu v Pražské (čp. 893), tvořící důstojný protipól domu Brouk 8 Babka. V letech 2008-2009 byl rekonstruován příjezdový a odjezdový tunel na libereckém nádraží, po němž následovala do roku 2010 úprava dlouhodobě zanedbané odjezdové haly.

V roce 2012 prošlo novou revitalizací Soukenné náměstí, kde vznikla nová odpočinková zóna s lavičkami a parkem rozděleným na několik částí. Veřejností velmi kritizovaná "rozviklaná" dlažba byla v roce 2015 vyřešena předlážděním. Od konce 2013 sídlí v čp. 604 v Nitranské ulici honorární konzulát Litevské republiky. Na konci roku 2014 došlo v Liberci k důležité změně adres rohových domů, zařazených do dvou ulic. Domy mají pouze jednu oficiální adresu, určenou podle toho, ze které ulice je skutečný hlavní vstup do budovy. Pokud má však rohový dům dva hlavní vchody do dvou ulic, byly ponechány obě adresy s orientačními čísly. V devadesátých letech prošel řadou proměn interiér polyfunkčního domu s bývalou kavárnou Nisa. Po několika pokusech obnovit kdysi vyhlášenou kavárnu byly její prostory v roce 2015 upraveny na obchodní banku Sperbank. Po náročné a vlekoucí se rekonstrukci byl v roce 2015 otevřen moderní designový Pytloun Grand Hotel Imperial s velmi luxusním vybavením.

V současné době je poslední dokončenou novostavbou v Liberci III polyfunkční objekt A a B s byty, obchody a službami v Hrazené ulici. První etapa proběhla v letech 2010-2012 (čp. 903) a druhá byla dokončena roku 2015 (čp. 906). V souhrnu lze říci, že mezi lety 1990-2014 bylo zbořeno v Liberci III asi 52 domů. Částečně byly zastaveny proluky řadou nových objektů reprezentujících současné trendy v architektuře. Současně prošly starší objekty úpravami a dostaly nové fasády, které odkryly krásu a půvab této části Liberce. V roce 2015 zde žilo bez cizinců asi 4 577 obyvatel a stálo zde 591 domů s čísly popisnými bytového i nebytového charakteru.

Na konci roku 2015 vznikl "Spolek za nádražím - Liberec" který po sedmdesáti šesti letech navazuje na činnost bývalého německého spolku. I v otázkách dalšího stavebního rozvoje chce zastupovat společné zájmy obyvatel nejen v Liberci III za nádražím, ale i v přilehlých částech sousedních čtvrtí — Liberec VII Horní Růžodol, Liberec IX-Janův Důl a Liberec X-Františkov.

(zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby, 2016)