Strossova vila

Tuto honosnou vilu si nechal postavit obchodník s textilem Franz Stross. Dům patří k nejvýraznějším privátním architekturám, jaké kdy byly realizovány v převážně historizující zástavbě Liberce. Projekt je v českém prostředí natolik výjimečný, že se může směle měřit i s ikonickými vilami moderní architektury, jako je Müllerova vila v Praze nebo vila Tugendhat v Brně. Franz Stross už první rok v Liberci pojal plán postavit sídlo. Původně počítal spíše s "venkovským domem", tzv. "Landhausem". Po zakoupení velkého pozemku (40 tis. m2 ) oslovil nejdříve známého libereckého architekta Maxe Kühna. Ten vyprojektoval stavbu na půdorysu zalomeného obdélníku. Této dispozice se držel i pozdější realizační projekt. Zásadními se ukázaly být kontakty v německé Geře, kde se Stross setkal s architektem Thilo Schoderem a továrníkem Schulenburgem. Pravděpodobně Schulenburgův dům - významná stavba belgického architekta Henry van de Veldeho, učitele Thilo Schodera, přesvědčila Strosse o velkoryse pojaté vizi domu jako kompletního uměleckého díla. Nejběžněji tradovaná doměnka o vile je, že její "lodní", nautický charakter byl přáním Strossovy ženy, která si chtěla připomínat milované výletní plavby po Nilu.

Ojedinělá stavba, která vyrostla za pouhé dva roky v Liberci pod vedením známého stavitele Adolfa Bürgera, je neobvyklou syntézou mnoha dobových architektonických proudů. V interiéru rozvinul Schoder program místností v rámci Veldeho tzv. reformní architektury centrální vícepatrové haly, která spojuje ze všech stran místnosti a je srdcem domu rozvinutého v tzv. "buněčnou strukturu", kde jsou místnosti propojené několika dveřmi s okolními místnostmi. Stavba jako dýchající živý organismus. Schoder do opulentní budovy zanesl i tvarosloví a ideje dalšího velikána světové architektury, F. L. Wrighta. To se projevilo v táhlé horizontalitě stavby, v určitém terasovitém uspořádání stlačených pater, výraznými římsami, souvislými pásy oken a nízkou střechou a také dodnes nedochovaným krbem v centrální hale. Ve vile byly použité luxusní materiály, které dodal obchodník Stross - exotická dřeva, mramory, opálová skla, apod. Technické řešení bylo velmi progresivní, od zavěšených monolitických stropů na ocelových táhlech, odvětrávání dveřmi, po centrálně vytápěný skleník, který byl jedním z nejvýraznějších prvků vily v pohledu od zahrady. Celá stavba stála Strosse 6, 5 milionu Kč. Vilu užívala čtyřčlenná rodina pouhých osm let, kdy byla údajně z finančních důvodů nucena stavbu opustit a pro svůj židovský původ v roce 1938 opustit i zemi. V roce 2000 byla Strossova vila, kde dnes sídlí hygienická stanice, nákladně restaurována a poměrně citlivě upravena ke stávajícímu administrativnímu využití (arch. Pavel Janoušek) .

Strossovou vilou běžně provádí skvělý Luděk Lukuvka ze Severočeského muzea.

Dneska mám ale klíče od Krajské hygienické stanice já. A tak nahlédneme i do kuchyně či ložnice. A bude to bez povídání . (Liberečan)

(zdroj: Innendekoration - Mein Heim, mein Stolz, 1927)

Pro srovnání:

https://l.facebook.com/l.php?u=https%3A%2F%2Fphotos.app.goo.gl%2FeaoEzJ1DdfdDFGHq8%3Ffbclid%3DIwAR2Cf0Q7ejN9V9aZuLBuQpsaKh_r8Hk09pzgxG0Jc5D9YabVNsF7GiWO89g&h=AT1TkTjPlXC38ZpbFsh9hn12KPyAbhXl4NxkhFy-hVQ79N7sJrS5Vh8e6RWY0PGTzqSwGVT1xEMU51lTiqnPiWvinTMuKlFZaF9gw-vospfesnE2bsW4CyYiXxApgqG7r5eG&__tn__=-UK-R&c[0]=AT2ucVqMCWez45lBXET5vutm_NFrI4D6h3vvHWvUWnYr8zeuYGA5VCHzNNaZy9TYd4F76rhYVrce9yyZHbJt7X-bBGsWiVbVn_sKdPoKGTXje4L6Dh2qgQTySM_c-adNBT4fKG5dzTfg22mODwmIIg-6