Dnes (10.11.2024) je to 86 let od zapálení liberecké synagogy.
Stalo se 10.11.1938 po poledni a budova hořela až do následujícího dne.

autor příspěvku Pav Karel

V Liberci mají židovské svatostánky bohatou, ale tragickou historii, která je dnes symbolicky propojena v rámci tzv. Stavby smíření.

Původní synagoga (Stará synagoga)

• Výstavba: Byla postavena v novorenesančním stylu v letech 1887–1889 podle projektu vídeňského profesora Karla Königa. Realizaci provedla liberecká firma Sacher a Gärtner.

• Architektura: Šlo o monumentální stavbu s osmibokou věží zakončenou bání, která dosahovala výšky 39 metrů a tvořila jednu z významných dominant města. Hlavní sál byl dimenzován pro 340 mužů, k dispozici byla i galerie pro ženy a varhany od firmy bratří Riegerů.

• Zánik: Osud synagogy byl zpečetěn za Křišťálové noci (9.–10. listopadu 1938), kdy ji nacisté vypálili do základů. Na místě po dlouhou dobu zůstalo pouze parkoviště.

Nová synagoga (modlitebna)

• Současnost: V roce 2000 byla na témže místě, jako součást nové budovy Krajské vědecké knihovny, otevřena nová židovská modlitebna. Tento komplex nese název Stavba smíření.

• Architektura: Autorem návrhu je liberecký architekt Radim Kousal. Budova modlitebny má trojúhelníkový půdorys připomínající část Davidovy hvězdy. Na fasádě je vytesán hebrejský nápis (výňatek z knihy Jonáš) a v dlažbě před knihovnou je barevně vyznačen půdorys původní synagogy.

• Symbolika: Interiér uchovává torzo tóry, která byla poškozena požárem původní synagogy během Křišťálové noci, a symbolickou "zeď nářků" postavenou z kamenů ze základů původního svatostánku.

Tato modlitebna je významná také tím, že se jedná o první synagogu postavenou na území České republiky po druhé světové válce.

Synagoga

V polovině osmdesátých let 19. století se členové židovské náboženské obce rozhodli zřídit si v Liberci svůj vlastní chrám. Nová synagoga byla postavena v ulici Na Skřivanech (dnešní Rumjancevova ulice) podle návrhu vysokoškolského profesora a dvorního rady Karla Königa z Vídně v letech 1887 - 89. Stavbu realizovala liberecká firma Sacher a Gärtner v neorenesančním stylu. Dne 24. září 1889 byl "svatostánek" za přítomnosti radních, vojska a jak evangelických, tak i katolických církevních hodnostářů slavnostně zasvěcen. Synagoga měla z urbanistického hlediska vynikající umístění. Uzavírala průhled od radnice na sever a tvořila zároveň výraznou dominantu v panoramatických pohledech z údolí Jizerského potoka. Architektonicky byla zdůrazněna přední rozšířená část synagogy, nad níž se zvedala osmiboká věž, zakončená na vrcholu bání s lucernou. Hlavní sál měl délku 29,75 m, šířku 15,9 m a jeho výška byla 14 m. Tento hlavní sál byl určen pro 340 mužských členů obce. Naproti vstupu stála na vyvýšeném místě archa úmluvy a kazatelna. V patře se nacházel kromě galerie pro ženy také chór s varhanami a zasedací místnost. Varhany vyrobila firma bratří Riegerů z Krnova podle plánů hudebního ředitele Gustava Albrechta ze Žitavy. Osud liberecké synagogy byl zpečetěn za Křišťálové noci v roce 1938, kdy byla nacisty vypálena. Na jejím místě bylo později zřízeno parkoviště a v současnosti je zde postavena nová modlitebna, která je citlivě zakomponována do budovy nové liberecké knihovny - Stavby smíření. Tato modlitebna, též nazývaná "synagoga", byla slavnostně otevřena 9.listopadu roku 2000, tedy symbolicky při 62. výročí jejího vypálení. Tohoto mimořádného aktu se zúčastnili význační představitelé politického, kulturního a duchovního života. Od této doby ji navštívilo také mnoho význačných hostů, jako např. prezident republiky, pan Václav Havel a jiní. Nyní slouží tento objekt k pořádání bohoslužeb, ale i k jiným kulturním akcím, jako jsou různé výstavy obrazů a fotografií, vernisáže k nim, probíhají zde lekce izraelských tanců, přednášky a oslavy různých náboženských svátků, ale i jiným radostným událostem a setkáním. Tato nová modlitebna má trojúhelníkový půdorys, což symbolicky připomíná část Davidovy hvězdy a není to klasická "synagoga", jak ji známe z minulosti. Jedná se o moderně pojatou budovu a je to první stavba tohoto druhu ve střední Evropě, postavená po 2. světové válce. 

(zdroj .Židovská obec Liberec a diplomová práce Evelin Riegler)

Pohled z věže radnice synagoga x Krajská vědecká knihovna

Jednou z nejméně nápadných věží v Liberci se vyznačovala synagoga, postavená v letech 1887-89 v těsné blízkostí středu města podle plánu vídeňského architekta Karla Kóniga v duchu italské renesance. Po složitých terénních úpravách stavba získala působivé zasazení do panoramatu okolí.

Po vypálení a likvidaci synagogy nacisty roku 1938 zel pozemek prázdnotou, respektive sloužil jako parkoviště pro nedaleký ONV. Roku 2000 pak na tomto místě byla otevřena moderní budova nové Státní vědecké knihovny s prolínající se modlitebnou židovské obce.

Monumentalita, a přitom uměřenost tohoto projektu libereckého architekta Radima Kousala tak navázala na kultivovanost staré synagogy.

(Zdroj: Liberec mezi vzpomínkou a přítomností - Karel Čtveráček / Jan Mohr )

Autobusová zastávka v Liberci.

Z 9 na 10. listopadu 1938, během křišťálové noci, byla vypálena liberecká synagoga. O čtyři roky později na jejím místě vznikla autobusová zastávka s dřevěnou čekárnou.

Ze zastávky se jezdilo směrem na Hejnice, Nové Město pod Smrkem. (archiv Ivan Rous)