Továrna Franze Liebiega a další vesecké továrny ( Kolora, Ferona, Lederer a Wolf přádelna)

Franz Liebieg, továrna vlněného zboží
Liberec XXV - Vesec - Kamenická ulice
Roku 1843 koupil Franz Liebieg (starší bratr známějšího Johanna Liebiega ) mlýn ve Vesci a zavedl zde výrobu orleánu a kašmíru, tedy potištěných látek, které se dříve dovážely z ciziny. V roce 1863 byla postavena první mechanická tkalcovna trhané vlny, roku 1887 přádelny česané příze. V roce 1890 byla do podniku zavedená železniční vlečka. Ve dvacátých letech byla firma akcionována a v roce 1929 ukončila výrobu. Budovy byly pronajímány, po II. světové válce zde sídlil n.p. LIAZ.
Většina budov rozsáhlého areálu mezi dnešními ulicemi Slovanská a Kašparova již nestojí nebo byla výrazně přestavěna. Jedna z tkalcoven ze šedesátých let 19.století jako bytový dům, si však zachovala charakteristické proporce, fasády i původní zastřešení.
(zdroj: průvodce Industriál libereckého kraje, 2007)


Osvětim a Liberec
Včerejší výročí osvobození Osvětimi (27.1.1945) má, jak všichni ví, pokračování: V
pohybu bylo tisíce vězňů v takzvaných pochodech smrti, které se
pohybovali i po současném území Libereckého kraje. Zde podle evakuačních
tras Akce T Alberta Speera. Stejně tak se stěhovaly komandatury, tedy
velitelství koncentračních táborů, včetně Osvětimi. Z ústřední správy
koncentračního tábora Osvětim bylo přestěhováno do Liberce 21 osob. Byly
jim přiděleny prostory v bývalé továrně Franze Liebiega ve Vesci.
Dalších 55 osob z velitelství koncentračního tábora Osvětim bylo
umístěno spolu s přestěhovanou komandaturou tábora Groß-Rosen do
Rychnova u Jablonce nad Nisou.
Fotografie z doby demolice Liebiegovy továrny ve Vesci. (autor příspěvku Ivan Rous)




Lederer a Wolf, přádelna lněné příze
Liberec XXV - U Kolory čp. 231 a 302
Na místě někdejší přádelny bratří Siegmundů dali Gottlieb Lederer a Julius Wolf postavit roku 1889 novou přádelnu a v roce 1898 šedovou tkalcovnu pro 600 stavů.V roce 1894 vznikl pětipodlažní hlavní sklad, roku 1904 nová secesní kotelna s továrním komínem. Správní budova z roku 1889 byla postupně dostavována, třetí podlaží navrhl Bruno Bauer roku 1924 (byl zřejmě o rok později projektantem barevny).Roku 1900 ovládli Lederer a Wolf Tanvaldskou přádelnu bavlny a zároveň získali také mechanickou tkalcovnu ve slezských Raškovicích (okres Frýdek - Místek) a vesecká továrna byla postupně přebudována na výrobu barevného zboží a dámské konfekce. Celý koncern se zhroutil během hospodářské krize a přešel pod správu bankovního konsorcia. Po roce 1946 byl závod začleněn do n.p. Pojizerské bavlnářské závody, od roku 1958 pod n.p. Kolora. Po roce 2000 získal areál nový vlastník a postupně rekonstruuje ve snaze přiblížit se jejich původní podobě.
(zdroj: průvodce Industriál libereckého kraje, 2007)
