Ulice Košická a Nákladní (+Tatranská, Děvínská, Mrštíkova)

04.10.2021

Košická ulice

vrátnice v bývalé Hedvě (archiv Všichni Čermáci)
vrátnice v bývalé Hedvě (archiv Všichni Čermáci)
Hedva - pohled z Nitranské ulice
Hedva - pohled z Nitranské ulice
textilní továrna se zaměřením na výrobu lehkých, převážně hedvábných a později klotových tkanin „Carl Neumann a synové“ v roce 1917...dnes je zde Centrum Babylon 😉
textilní továrna se zaměřením na výrobu lehkých, převážně hedvábných a později klotových tkanin „Carl Neumann a synové“ v roce 1917...dnes je zde Centrum Babylon 😉
Košická ulice (M.Gergelčík)
Košická ulice (M.Gergelčík)
archiv Čestmír Ježek
archiv Čestmír Ježek
2.polovina 90.let v Nitranské ulici, kdy se bude umísťovat letadlo na střechu nově vznikajícího Centra Babylon za účasti MP. (archiv Všichni Čermáci)
2.polovina 90.let v Nitranské ulici, kdy se bude umísťovat letadlo na střechu nově vznikajícího Centra Babylon za účasti MP. (archiv Všichni Čermáci)
• 1.pol. 19.století - německý průmyslník Carl Neumann založil textilní továrnu se zaměřením na výrobu lehkých, převážně hedvábných a později klotových tkanin (továrna prosperovala, později pod jménem "Carl Neumann a synové" až do konce 2. světové války)
• 1946 - znárodnění - Tkalcovny hedvábí n.p.
• 1949 - Silka n.p.
• 1965 - Hedva n.p., závod 05 (podnikové ředitelství Moravská Třebová)
Po roce 1965 byla provedena rekonstrukce a modernizace provozu a výrobní program byl zaměřen na výrobu lehkých tkanin, převážně podšívkových.
• 1990 - privatizace
• 1996 - zánik společnosti Hedva Liberec, státní podnik
• 1997 - změna vlastníka a začátek revitalizace
• 1998 - revitalizovaná zóna - otevření CENTRUM BABYLON. a.s.

(zdroj Centrum Babylon)

Košická ulice - dříve Hedva, nyní Babylon (foto M.Gergelčík)
Košická ulice - dříve Hedva, nyní Babylon (foto M.Gergelčík)
archiv Tomáš Macháček
archiv Tomáš Macháček
Křižovatka Košická a Nitranská ulice v roce 1917 a 31.12.2021
Křižovatka Košická a Nitranská ulice v roce 1917 a 31.12.2021
archiv Petr Bláha
archiv Petr Bláha

FIRMA C. NEUMANN (Nitranská čp. 415 - III)

(Neumann & Bürren, od r. 1902 C. Neumann & Söhne)

Tato firma se zabývala výrobou polovlněných podšívkových látek. Ta byla na začátku 19. století anglickým monopolem a teprve po mnoha těžkostech se výrobcům a upravovačům z porýnského Wuppertalu podařilo napodobit hedvábný lesk anglických látek. Začali je pak vyrábět a rozšiřovat pod obchodními názvy Zanela nebo Italiaklot. V Liberci začal s výrobou podšívkových látek tzv. listrů na třiceti stavech Peter Carl Neumann (1864), který si pronajal halu a zřídil pobočku mateřského podniku v Porýní. Od počátku roku 1866 přizval za společníka Carla Bůhrera, a když zjistili, že monarchie poskytuje dobré podmínky pro odbyt, založili v květnu 1869 firmu. Začínali s padesáti stavy v bývalé Hirschmannově továrně v Nákladní ulici, po třech letech už měli první stovku stavů. Roku 1882 přešel podnik pod firmu C. Neumann a synové a přestěhoval se do vlastních objektů v dnešní Nitranské ulici čp. 7' III. Velký rozvoj výroby zaznamenal začátkem století, kdy počet stavů dosáhl jednoho tisíce. V roce 1920 byla zakoupena místní soukenka firmy Gruner a její stavy přemístěny do hlavního závodu. Protože liberecký podnik nevlastnil barevnu a úpravnu, byla roku 1931 zakoupena vlnařská barevna firmy E. A. Hůbner a přeměněna na hedvábnickou barevnu, jež ovšem kapacitně stále nedostačovala. Tuzemský export a vývoz z poboček v Maďarsku a na Balkáně zajišťoval liberecký závod. Obchodovalo se hlavně s přízemi, dalším artiklem zůstaly polovlněné podšívkové látky (Serge), mohérové a listrové látky na pláště do deště. V roce 1932 měl liberecký závod 1100 zaměstnanců a barevna dalších 100. Byla to jedna z největších specializovaných továren na tyto látky na kontinentě. Měla kompletní výrobu tkanin z umělého hedvábí, speciální pánské podšívky se vyráběly na 730 stavech. Zhotovovaly se zde i krejčovské žíněnky a v provozu bylo i 30 soukenických stavů. V roce 1923 byly k dvěma obytným domům továrny s 20 byty na Monstrančním vrchu přikoupeny 4 další domy podle návrhu švýcarského architekta Pfitznera pro 20 rodin a roku 1928 bylo započato se stavbou dalších dvou domů podle návrhu žitavských architektů Löweho a Wentiga. Ještě v roce 1944 dala firma k dispozici výrobní plochu 4000 m² pro válečnou výrobu.

Po prvním znárodnění (1946) vznikl n. p. Tkalcovny hedvábí a potom n. p. Henap s ředitelstvím v Praze, pod nějž přešla kromě firmy C. Neumann a synové i sousední firma Herminghaus & Co., která měla tkalcovny od roku 1886 do roku 1945 v čp. 398 - III v dnešní Nitranské ulici a v čp. 244 - III v ulici U Nisy.

Pro velký nedostatek surovin se výroba zaměřovala především na kvantitu, méně již na kvalitu. Do roku 1948 nebyla v závodě instalována žádná nová technika. Teprve když vznikl n. p. Silka (1949), byl po roce závod modernizován 320 nástavnými tkacími automaty Hrdina. V šedesátých letech se zde vyráběly nitě mirlan. V roce 1965 se liberecký závod stal součástí n. p. Hedva Moravská Třebová a po několika letech byla zahájena modernizace tkalcovny stavy Růti, kterých bylo do roku 1973 nainstalováno na 330.

V roce 1990 proběhla privatizace. V roce1996 došlo k zániku společnosti Hedva Liberec, v roce 1997 proběhla změna vlastníka a začátek revitalizace a v roce 1998 bylo slavnostně otevřeno CENTRUM BABYLON. a.s.

(zdroj: R Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996, Jiří Bock - Liberec III - Městská ctvrť v proměnách doby, 2016, Centrum Babylon)

archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík

Myšlenka vybudování jedinečného zábavního komplexu vznikla už v roce 1996. K její realizaci se nabízela textilní továrna Hedva, v té době opuštěná a zchátralá budova o rozloze více než 30 000 m2. Díky její lokalizaci a pěší dostupnosti z centra města byla jasnou volbou pro přestavbu v "továrnu na zážitky" pro mládež i rodiny s dětmi, návštěvníky místní i zahraniční. Během tří let vznikala hrubá stavba nové liberecké dominanty, která byla postupně utvářena do finální podoby.

Babylon odstartoval svoji éru slavnostním otevřením nákupního městečka v roce 1998. Během krátké doby byla otevřena diskotéka, gastronomické provozy a Lunapark - pouťové atrakce s dětským hradem pro nejmenší. Během následujících dvou let po nutných stavebních úpravách zahájil svůj provoz Aquapark - vodní svět se čtyřmi tobogány, skluzavkami, romantickými jeskyněmi i divokou řekou, to vše ve stylu antických lázní. Pro pohodlí a klid návštěvníků byl vybudován čtyřhvězdičkový WELLNESS HOTEL BABYLON s přímým vstupem do zábavní části, konání firemních a kulturních akcí přispěla výstavba sálu EXPO.

Ruku v ruce se zábavou přichází i nezbytná relaxace. Od roku 2007 nabízí CENTRUM BABYLON možnost odpočinku a péče o duši i tělo ve Wellness centru. Nový rozměr zábavy přineslo otevření zábavně naučného science centra iQPARK. Se svým heslem "Co si vyzkoušíš, tomu porozumíš" nabízí desítky nejrůznějších exponátů z oblasti fyziky či matematiky. Tím se okamžitě stal bodem zájmu pro nejrůznější školní výlety a exkurze.

Během několika následujících let prošla střediska inovací a modernizací. S rostoucím zájmem firemní klientely byla přistavěna kongresová část hotelu, která disponuje sály různých typů i velikostí. V současnosti hotel nabízí kapacitu téměř 1000 lůžek. Plocha více než 1000 m2 - nový kongresový prostor? Nikoliv, tak rozlehlé je nyní Wellness centrum, kde si můžete užít sauny, tepidárum, masáže, zábaly, vířivky, Sauna klub Afrikána pro soukromé akce... Co by mohlo být lepší pro fyzickou i duševní pohodu. Chtělo by to něco " více extra"? Co takhle 4D KINO, Laser shot, Bowling, Laser game, zrekonstruovaný Aquapark do stylu příběhů Julese Verna a k tomu jedinečná laserová show, první svého druhu v České republice... Na to jeden den stačit nebude...

Stejně jako je jméno Babylon spojeno se směsicí jazyků a národností, i pro ten liberecký je specifická všestrannost a pestrost, kterou jedni vítají a druzí zavrhují. Stále však bude Babylon místem, kam se lidé rádi vracejí pro jeho originalitu a nevšední atmosféru.

(zdroj: https://www.centrumbabylon.cz/ )

Neprošla poštou, vzadu napsáno Z díla: KRASY REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ (archiv Tomáš Stracke)
Neprošla poštou, vzadu napsáno Z díla: KRASY REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ (archiv Tomáš Stracke)
2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)
Křižovatka Košická a Nitranská ulice v roce 1995 a 31.12.2021
Křižovatka Košická a Nitranská ulice v roce 1995 a 31.12.2021
Křižovatka Košická a Nitranská ulice v roce 1995 a 31.12.2021
Křižovatka Košická a Nitranská ulice v roce 1995 a 31.12.2021
Babylonská tramvaj - vozidlo pendlující mezi Babylonem a ZOO někdy před 15-20 lety (archiv Všichni Čermáci)
Babylonská tramvaj - vozidlo pendlující mezi Babylonem a ZOO někdy před 15-20 lety (archiv Všichni Čermáci)
23.11.2024 zásilka 2 tramvají T3R.PV, vč.20 a 27 z Ostravy Třebovic do vozovny tramvají Liberec s Elektronikem 743 004-4, první fotografie na vlečce DPMLJ před zábavním centrem Babylon, druhá fotografie Liberec- Dolní nádraží.

autor příspěvku Bohumír Chmelař

první showroom BMW v Liberci, který vedla firma AUTO EFEKTA s. r. o.

fotografie byly pořízeny pravděpodobně okolo roku 1993 v prostorách prvního libereckého dealera BMW - firmy AUTO EFEKTA s. r. o.

(archiv Antonín B.)

MENŠINOVÝ DŮM

Pro budovu loutkového divadla byl za vypůjčené penize pronajat pozemek od ředitelství ČSD v Hradci Králové poblíž Nisy u dnešní Košické ulice. Stavět se začalo podle plánů a za vedení inženýra Pelikána v září 1926 a v dubnu následujícího roku bylo možno divadélko odpovidající parametry tehdejším scénám otevřít. Jeviště bylo široké 3 metry, vysoké a hluboké 1,5 metru. Před ním se nacházelo orchestřiště, kde seděli i recitátoři mluvící za loutky. Hlediště mělo amfiteatrové uspořádání s kapacitou 300 diváků (délka I5 m) a jeho součástí byl i bufet. Bohatou malířskou výzdobu interiéru, ale i někleré složitější kulisy provedl Josef Nastoupbil. Loutky byly vysoké ast 50 cm a herec je vodil pomocí deseti, ale někdy i více nití. Podle kroniky všestranného loutkáře Josefa Hanouska se za 12 sezon vystřídalo celkem 19 režisérů.

Moderně zařízená loutková scéna zahájila činnost 9. 4. 1927 Jiráskovým Panem Johanesem a úspěšně pokračovala až do roku 1938, kdy svou existenci zakončla Malíkovým Míčkem Flíčkem. Divadlo se proslavilo i představeními pro dospělé, oblíbené byly především kabarety a operetní představená (Offenbach - Orfeus v podsvětí, 1929; Lecocg - Giroflé-Girofla, 1930). O činnosti scény psal podrobně a pochvalně tehdejší časopis Loutkář, divadlo navštívil v roce 1929 Jindřich Veselý, předseda Loutkářského soustředění a prezident UNIMY. O liberecké sokolské loutkové scéně je zmínka i v Dějinách českého divadla (IV. díl). Nejznámějšími sokolskými loutkáři se v té době stali Josef Hanousek, Karel Slezák, Jaroslav Wünš, Emil Pospišil a Jan Durych, který zahynul v koncentračním táboře, Pod Ještěd zajiždělo i tradiční divadlo Matěje Kopeckého, které hrávalo v rochlické hospodě U Vávrů.
(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

26.9.2023 - přesnou srovnávačku bych musel vytvořit někde uprostřed křižovatky, to by asi okolí neaxceptovalo ......😂
26.9.2023 - přesnou srovnávačku bych musel vytvořit někde uprostřed křižovatky, to by asi okolí neaxceptovalo ......😂

Benzínové čerpací stanice (30.léta)

Neustále rostoucí automobilový provoz vyžadoval další služby. Od druhé poloviny dvacátých let rostl v Liberci počet nové zřizovaných benzínových čerpacích stanic. Jedna z prvních byla postavena roku 1926 v Horním Růžodole firmou American Petroleum Company of Czechoslovakia, od níž převzala veškeré benzínové obchody a projekty firma Vacuum Oil Company, a.s., Praha. V roce 1929 zřídila a.s. Fistag Praha před harcovským hostincem U slunce v dnešní ulici Svobody další pumpu, postavenou libereckou firmou Robert a Ernst Peukerovi. Tatáž společnost zřídila čerpací stanici ve Starých Pracovnících (22.1.1930). Roku 1931 začala prodávat benzin firma Naphtacompanie, a.s. Praha, v Harcově nedaleko hostince U města Zhořelci. Služby nabízela i řada dalších stanic. Jednu z nich, na rohu dnešních ulic M.Horákové A Košické, vidíme na snímku.
Na dolní fotografii je čerpací a servisní stanice na libereckém veletrhu 1934.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Rok 1954, brána do tehdejšího Textilkombinátu Děvínská 4 (“Lago”). Já v kočárku, babička a maminka. (Jirka Chip-in Holec)
Rok 1954, brána do tehdejšího Textilkombinátu Děvínská 4 (“Lago”). Já v kočárku, babička a maminka. (Jirka Chip-in Holec)

Děvínská ulice

Děvínská dnes...
Děvínská dnes...

Tatranská a Mrštíkova ulice

Tatranská ulice v roce 1988 (foto Petr Šimr)
Tatranská ulice v roce 1988 (foto Petr Šimr)
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
Tatranská ulice v roce 1988 (foto Petr Šimr) a 16.1.2023
Tatranská ulice v roce 1988 (foto Petr Šimr) a 16.1.2023
Mrštíkova ulice v roce 1988 (foto Petr Šimr) a 24.5.2023
Mrštíkova ulice v roce 1988 (foto Petr Šimr) a 24.5.2023
Tatranská ulice v roce 1988 s "Boverou" s tehdejším číslem 88.
Tatranská ulice v roce 1988 s "Boverou" s tehdejším číslem 88.
Tatranská ulice v roce 1990
Tatranská ulice v roce 1990
Tatranská ulice 20.4.1966 a T2 č. 17 při cestě do vozovny z ranního dílu.
Tatranská ulice 20.4.1966 a T2 č. 17 při cestě do vozovny z ranního dílu.
Tatranská ulice 9.7.1994 a T3SUCS č. 69.
Tatranská ulice 9.7.1994 a T3SUCS č. 69.
Mrštíkova ulice v roce 1988 (foto Petr Šimr)
Mrštíkova ulice v roce 1988 (foto Petr Šimr)

Nákladní ulice

Před sto léty, aneb šrumec před libereckým nádržím. Celnice ještě stojí a Skloexport ještě ne. 17.8.1922
Před sto léty, aneb šrumec před libereckým nádržím. Celnice ještě stojí a Skloexport ještě ne. 17.8.1922
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
Tramvaj před celnicí v roce 1899  (Zdroj: R.Karpaš a kolektiv Kniha o Liberci,1996)
Tramvaj před celnicí v roce 1899 (Zdroj: R.Karpaš a kolektiv Kniha o Liberci,1996)
Na konečné mezi celnicí a nádražím 11.8.1924. (archiv Boveraclubu)
Na konečné mezi celnicí a nádražím 11.8.1924. (archiv Boveraclubu)
Nákladní ulice (M. Gergelčík)
Nákladní ulice (M. Gergelčík)
Liberec -  budova celnice - třída 1. Máje (M.Gergelčík)
Liberec - budova celnice - třída 1. Máje (M.Gergelčík)
Nákladní ulice (M.Gergelčík)
Nákladní ulice (M.Gergelčík)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv O.Musil
archiv O.Musil
Křižovatka ulic Nákladní, Žitavské a 1.máje 17.8.1922 a 3.9.2022
Křižovatka ulic Nákladní, Žitavské a 1.máje 17.8.1922 a 3.9.2022
budova bývalé celnice pod nádražím v Liberci - vyhořela 1934 (foto M.Gergelčík)
budova bývalé celnice pod nádražím v Liberci - vyhořela 1934 (foto M.Gergelčík)
Novinový výstřižek 1931 stará budova celnice po požáru. (archiv Martin Hnilica)
Novinový výstřižek 1931 stará budova celnice po požáru. (archiv Martin Hnilica)
archiv Václava Exnera
archiv Václava Exnera
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
pohled z třídy 1.máje do ulice Nákladní (archiv L.Mencl)
pohled z třídy 1.máje do ulice Nákladní (archiv L.Mencl)

Nákladní ulice

Děkuji Michal Bednář za bleskurychlé určení a přikládám srovnávací aktuální foto!!! Měl bych tu opět jednu fotografii od americké fotožurnalistky Margaret Bourke-White (první fotografka známého časopisu LIFE). Jedná se o méně známé foto z její velké série fotografií, které pořídila roku 1938 při své návštěvě Liberce. Popisek k fotografii ve volném překladu zní: "* Obyvatelé Liberce stojí na nákladním voze, tak aby dobře viděli příjezd A.H. do města dne 2.12.1938*". Poznal by někdo kde tato fotografie byla pořízena? Ještě bych rád poprosil místní lidové politology, aby se zdrželi svých fundovaných komentářů, ale raději nám pomohli určit přesnou lokaci místa. (autor článku Hans Oldskull)

archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Rok 1938 v Liberci foto archiv DF
Rok 1938 v Liberci foto archiv DF
Nákladní ulice 2.3.1988 (archiv Kateřiny Odrážkové) Jídelna ještě stojí,ale ten dům vedle byly sklady MTZ ČSAD v suterenu - vjezd od dnešního Babylonu, dále i fotokomora ČSAD (komentář Jiří Halíř)
Nákladní ulice 2.3.1988 (archiv Kateřiny Odrážkové) Jídelna ještě stojí,ale ten dům vedle byly sklady MTZ ČSAD v suterenu - vjezd od dnešního Babylonu, dále i fotokomora ČSAD (komentář Jiří Halíř)
Nákladní 2.3.1988 (archiv K.Odrážkové) a 27.6.2021
Nákladní 2.3.1988 (archiv K.Odrážkové) a 27.6.2021
archiv Lucia Rousková
archiv Lucia Rousková
archiv Ing.R.Kittler
archiv Ing.R.Kittler
24.3.2024 (foto Ing.R.Kittler)
24.3.2024 (foto Ing.R.Kittler)
Je to dům v Doubské ul. 3/17, kde jsem bydlel od narození do r. 1966. Později byl dům zbourán... (komentář Horst Hoppestock, archiv Outsider Art - fotografii jsem našel právě v tomto domě, než ho zbořili.)
Je to dům v Doubské ul. 3/17, kde jsem bydlel od narození do r. 1966. Později byl dům zbourán... (komentář Horst Hoppestock, archiv Outsider Art - fotografii jsem našel právě v tomto domě, než ho zbořili.)
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
1.4.1984 (archiv K.Odrážkové)
1.4.1984 (archiv K.Odrážkové)
archiv Karel Pav
archiv Karel Pav