Větrné mlýny
![F188 Windmühle in Franzendorf. Liberec, větrný mlýn ve Františkově u Liberce. Bez datace. Autor: neuveden. (zdroj: archiv Severočeského muzea v Liberci](https://32eba348a2.clvaw-cdnwnd.com/b2478adc5e5cc22274c76363082b5ac2/200090214-dee88dee89/3-91.jpeg?ph=32eba348a2)
![Na katastrálním území Františkov, těsně při hranicích a katastrem Růžová I, zřídil v roce 1854 sedlák Josef Löffer na pozemkové parcele č. 843 zděný větrný mlýn. Mlýn byl postaven na stavební parcele č. 148. Stavení čp. 25 stálo na JJV od mlýna přes cestu, ve vzdálenosti asi 300 m. Již před tím postavil roku 1848 Löffer žentour, hnaný lidskou silou, ale ten se neosvědčil. Avšak ani s větrným mlýnem nebyl spokojen, roku 1863 odňal mlýnu křídla a budovu adaptoval na tři obytné jednotky. Roku 1893 byla sňata původní střecha. Stavba později chátrala a roku 1911 byla odstraněna i budova někdejšího větrného mlýna. Nadmořská výška lokality je cca 395 m. (zdroj: https://www.povetrnik.cz/de/mills/detail/357)](https://32eba348a2.clvaw-cdnwnd.com/b2478adc5e5cc22274c76363082b5ac2/200090210-e5747e574c/1-746.jpeg?ph=32eba348a2)
![F481 Liberec, větrný mlýn v Ruprechticích. Bez datace. Autor: Rudolf Ginzel. (archiv Severočeského muzea v Liberci](https://32eba348a2.clvaw-cdnwnd.com/b2478adc5e5cc22274c76363082b5ac2/200090218-9f0049f006/5-79.jpeg?ph=32eba348a2)
Zalímco
vodní mlýny patřily vždy k tradičním stavbám v našem kraji, bez nichž
by nebylo myslitelné zpracování obilí (např. ještě kolem roku 1900 bylo v
tehdejším libereckém okrese 22 takových staveb), představovaly větrné
mlýny určitou technickou raritu. Na Liberecku se pobrvé objevily v první
polovině 19. století v souvislosti s hladovými roky a panující
drahotou, která nutila mnoho lidí připravovat si své jediné jídlo,
chléb, z mouky umleté doma na ručních mlýnech. V té době bylo postaveno i
několik větrných mlýnů. Fungovaly však většinou jen krátký čas, snad
proto, že pro jejich stavbu i provoz scházely větší zkušenosti a také
vhodné povětrnostní podmínky. Na území libereckého okresu se nacházelo
přes deset větrných mlýnů (např. v Horním Vítkově, Vysokém, Uhelné,
Dolní Chrastavě, Křižanech aj.), z toho tři na katastru nynějšího
Liberce. Začátkem 20. století však již nepracoval ani jediný. Většina
jich byla opuštěna a brzy podlehly zubu času. Nejdéle se zachovala
stavba ve Vysokém, která ovšem od roku 1897 sloužila jiným účelům — jako
rozhledna a hostinec.
V
dnešním Liberci se nejstarší větrný mlýn nacházel v Ruprechticích. V
roce 1549 jej nechal postavit tamější hostinský Franz Tallowitz. Zatímco
vhodný materišl ke stavbě válcovité věže byl k dispozici přímo na místě
v ruprechtickém lomu, mlýnské kameny musely být dovezeny až z oblasti
Oybina v Sasku. Provoz se asi příliš nevyplácel, protože byl již po
třech letech zastaven. Později byl vnitřek stavby upraven a sloužil
postupně několika rodinám jako obydlí. Po tom, co jej opustil poslední
obyvatel, začal bývalý mlýn rychle chátrat a kolem roku 1910 z něj
zbývala již jen ruina.
Druhý
liberecký větrný mlýn stával ve Františkově. V roce 1854 jej na svém
pozemku nechal postavit sedlák Josef Löffler, který se pokusil nahradit
lidskou silu doma používaného žentouru sílou větru. Stavba navržená
libereckým stavitelem Johannem Mikschem byla téměř 10 m vysoká a lopatky
měřily v průměru 4,3 m. Mlýn byl však v provozu pouze necelých deset
let, do roku 1863. Majitel jej potom nechal upravil na tříposchodové
obydlí, k němuž později připojil několik přístavků. Zajímavou stavbu,
jež byla nepřehlédnutelnou dominantou Františkova, obývala až do roku
1908 rodina dcery Josefa Lófflera. O tři roky později byly její zbytky
sneseny.
O třetím zděném větrném mlýnu na katastru Machnína, stojícím ale na samé hranici s Horní Suchou, Je nám známo, že roku 1856 reklamoval Josef Tandler z čp. 59 zápis o jeho zřízení na části své parcely. Mlýn je vyznačen i na speciální mapě z roku 1881 a ještě v roce 1911 bylo jeho vnitřní zařízení v dobrém stavu, poškozena byla jenom střecha a omítky. Dnes označuje Jeho místo už jen malé kruhovité rumiště uprostřed polí, vzdálené ast 100 metrů jihozápadně od domu čp. 59-XXXIII. (jn)
Zdroj: Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996
![Větrný mlýn v Ruprechticích byl postaven v roce 1849, v provozu však byl jen tři roky. Poté sloužil jako obydlí, zanikl brzy po roce 1912. Jeho umístění bylo 120 m JV od kostela sv. A. Paduánského (zdroj: ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka a https://www.povetrnik.cz/de/mills/detail/357](https://32eba348a2.clvaw-cdnwnd.com/b2478adc5e5cc22274c76363082b5ac2/200090212-3cd8b3cd8e/2-44.jpeg?ph=32eba348a2)
![F482 Windmühle in Ruppersdorf. Liberec, větrný mlýn v Ruprechticích. Bez datace. Autor: neuveden. (archiv Severočeského muzea v Liberci](https://32eba348a2.clvaw-cdnwnd.com/b2478adc5e5cc22274c76363082b5ac2/200090216-a7456a7457/4-307.jpeg?ph=32eba348a2)