Projekt na regulaci Nisy byl podán prvně roku 1857, propracované řešení vzniklo ale až po povodni 1897. To už byly při stavbě mostů zregulovány dílčí úseky (např mezi ulicí 1.máje a Orlí). Objemný projekt regulace toku v hranicích města o celkové délce 3,4 km obdržel roku 1903 vodoprávní schválení, ale ještě 5 let trvalo dohadování ohledně státního a zemského příspěvku. První část prací byla ukončena se zdržením zaviněným nedostatkem státních subvencí roku 1915. Zahrnovala mj. vyzdění břehů pod Keilovým vrchem až k mostu v Jungmanově ulici. Odtud až za most v Chrastavské ulici k dnešnímu hřišti Slovanu byly břehy jenom zešikmeny a z části obloženy lomovým kamenem. Památkou na meandrovitý tok zůstala jen hranice mezi druhou a třetí městskou čtvrtí, sledující ještě několik desetiletí po napřímení toku průběh původního koryta. Práce pokračovaly dál po válce a roku 1927 byly z celkové délky hotovy asi dvě třetiny. Na snímcích vidíme záplavu Na Bídě a okolí jezu v místech dnešního Krajského úřadu, od nehož vedl náhon ulicí U Splavu do nádrže na Soukenném náměstí.
Kromě Nisy byl regulován v několika etapách i Harcovský potok. Regulace Jizerského potoka, přijatá vodoprávně roku 1898, se uskutečňovala po malých etapách do roku 1927.

(Zdroj Kniha o Liberci)

Právě začala demolice vstupu do krajského úřadu. Nahradí jej vchod nový a zároveň vznikne most přes Nisu, který umožní důstojný vstup do sídla krajského úřadu bez zbytečného obcházení. Zároveň se tím naplní vize autora projektu krajského mrakodrapu Zdeňka Plesníka, jehož projekt v 60. letech 20. století s vybudováním takového mostu počítal

zdroj: https://www.facebook.com/libereckraj

VIDEO: 431 dní ve dvou minutách. Podívejte se, jak se stavěla liberecká náplavka

Od pondělí 17. listopadu mohou obyvatelé a návštěvníci Liberce sejít díky nové náplavce až k Lužické Nise a dotknout se její hladiny. Stavba trvala 431 dní a vyšla na 155 milionů. Její průběh zachytila kamera nainstalovaná na budově krajského úřadu. Na dvouminutový záznam se nyní můžete podívat.

Video zachycuje, jak bagry postupně vykously do koryta řeky náplavku nebo jak dělníci postavili betonové schody. Okolí náplavky pak z velké části pokrylo celkem 1800 tun liberecké žuly. Ubyla parkovací místa, která vystřídaly plochy se zelení nebo hřiště.
Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/stavba-liberecke-naplavky-krajsky-urad-casosberne-video.A251120_143401_liberec-zpravy_jape?

Tak blízko jako dnes k ní měli lidé v centru Liberce naposledy před sto lety. Nově k řece Nise mohou zase sejít, smočit si v ní nohy nebo posedět na jejím břehu. Krajské město má svou první náplavku a řeku, která byla po mnoho let spíš neviditelná, znovu vrací do života.

Přitom původně se s náplavkou ani nepočítalo. Liberecký kraj vyhlásil architektonickou soutěž na proměnu nevzhledného dolního centra. "Zadáním bylo celé území zkulturnit. Umístit sem parkovací dům, nový most před vstupem do krajského úřadu a celé to prostranství před ním navrhnout tak, aby bylo kultivované a bez aut. A pokud něco vymyslíme i s řekou, bude to bonus navíc," vzpomíná architektka a spoluautorka návrhu Kateřina Gloserová z pražského studia re:architekti.

Některé soutěžící týmy tak koryto řeky do svých nápadů zahrnuly, jiné ne. "Myslím, že jeden z důvodů, proč jsme vyhráli zrovna my, bylo, že jsme v tom zapojení řeky byli rázní a odvážní," podotýká, když spolu stojíme na místě, které je ještě plné dělníků, již dodělávají poslední práce.

Přeměna dolního centra přitom probíhala postupně několik let. Nejdříve se vybudoval parkovací dům, poslední rok se začala stavět náplavka, park i lávky.

"Chtěli jsme, aby to tu ožilo. Věděli jsme, že jen nějaký samotný plácek takovou ambici nezvládne, naopak zapojení řeky celý ten prostor zatraktivní. Je to podobné jako v Plzni. Tam přišel před lety Spolek k světu s podobným nápadem. Řeka přímo v centru byla ignorovaná, teď je součástí promenády, je tam kavárna, lidé se tam setkávají. A přesně toho chceme docílit i v Liberci," vysvětluje Kateřina Gloserová.

Přitom řeka Nisa kdysi hrála v centru města významnou roli. Ve dvacátých letech minulého století meandrovala pod Libercem v širokém zeleném pásu. Pak její tok začaly postupně znásilňovat nejrůznější náhony, jejichž pomocí si braly vodu z Nisy vznikající textilní továrny.

"O každý ten náhon se meandr zkrátil. Řeku začaly spoutávat do koryt, aby v případě jarního tání neohrožovala tovární objekty," popisuje historik Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.

Regulace Nisy probíhala až ve třicátých letech dvacátého století. Tím, že zmizel zelený pás, se řeka stala takřka neviditelnou. K tomu napomohlo i to, že přes Nisu vedl parovod. Z řeky, která byla dříve vodním živlem, s Libercem pevně spojena, se stal tok hluboce položený v korytě. Teď jeden z koutů spodního centra, kterému se kdysi přezdívalo Liberecké Benátky, zase prokoukne.

Celý projekt, který vyšel na 155 milionů korun, včetně přislíbené dotace 43 milionů, byl přitom velmi složitý. Zpracovat se musely třeba hydrodynamické posudky na umístění nové lávky přes řeku i na schody k vodě. Povodí Labe nebylo všem návrhům zpočátku příliš nakloněno a Liberecký kraj tak musel hodně vyjednávat.

"Více než náplavka vadily mosty. Každá lávka znamená bariéru, překážku, o niž se může potenciálně při povodních zachytit nějaký strom. Každý zásah do koryta vody navíc znamená jiné chování řeky. Proto se musejí dělat různé výpočty, modely, aby se vědělo, kam ta voda si poteče a kam ne," přibližuje architekt David Pavlišta, další z autorů návrhu.

Jednání s Povodím nejvíce ovlivnila výšku mostovky u lávky, kterou chtěli mít architekti co nejníže, aby byla v jedné úrovni s celým prostranstvím. Nakonec se dohodli na sklopném zábradlí a nábřežních zídek, které slouží jako protipovodňová ochrana před dvacetiletou vodou.

K řece teď lidé sejdou po nových schodech, přístup ale budou mít pouze na jednom místě, dlouhém zhruba sedmdesát metrů. Součástí nově vybudovaného parku je i kiosek s veřejnou toaletou –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dřevostavba opláštěná vlnitým plechem. Pro osvěžení pak poslouží kruhová fontána zapuštěná do náměstí, vyvedená v barevném dekoru odkazujícím na textilní vzory, kterou navrhla Kateřina Glaserová.

"Tu kašnu vlastně nikdo ani moc nechtěl, ale my jsme od začátku počítali s tím, že v parku nějaký vodní prvek bude. Snažili jsme se do návrhů zapojit i umělce, ale nakonec to zbylo na mě," dodává s úsměvem.

Kašna je zatím ukrytá pod stanem, stejně jako jsou schované sochy, jež navrhla významná česko-německá sochařka Magdalena Jetelová. Rodačka ze Semil, jejímž nejznámějším dílem je projekt Domestikace pyramid, vymyslela pro novou náplavku unikátní sousoší. Stejně jako kašna se veřejnosti odkryje v pondělí 17. listopadu.

Na náplavku naváže i město Liberec, a to vybudováním promenády po obou stranách a nového parku na místě současného parkoviště. U Šolcova domu, kde sídlí správa CHKO pro Jizerské hory, pak vznikne zahrada, dětské hřiště a lávka přes řeku. Postupně se opraví i zeď na druhém břehu.

zdroj: https://life.forbes.cz/liberec-se-otevira-rece-nova-naplavka-vraci-nise-zivot-inbsplidi/

Liberecký kraj otevřel náplavku, po schodišti mohou lidé sejít až k řece

Liberec – Desítky metrů dlouhé pobytové schodiště umožňující sejít až k řece Lužická Nisa je nejvýraznější změnou, kterou přinesla obnova prostranství před budovou kraje v dolním centru Liberce. Práce trvaly přes rok a vyžádaly si skoro 155 milionů korun. Krajský úřad na úpravu svého okolí, jež v minulosti sloužilo hlavně jako parkoviště, získal evropskou dotaci 43 milionů korun. Podařilo se ho přeměnit na místo pro relaxaci a setkávání, uvedl při slavnostním otevření hejtman kraje Martin Půta.
"Bude sloužit nejenom návštěvníkům budovy Libereckého kraje, ale také obyvatelům Liberce a věřím, že i turistům," řekl hejtman.
Kromě pobytového schodiště tam je i nový most přes řeku, přibyla plastika Magdaleny Jetelové v podobě čtyř obřích nohou, fontána nebo dětské hřiště. Kompletně opravený je navíc vstup do budovy kraje a obnovy se dočkal i přilehlý park. Od konce listopadu tam bude v provozu i kiosek s občerstvením.
Proměnu dolního centra Liberce hodnotili lidé, kteří přišli na dnešní otevření náplavky či se vyjadřovali na sociálních sítí, rozporuplně. Některým se líbí, jiní ji označují za příliš šedou a zbytečně nákladnou. Při stavbě se použilo mimo jiné přes 1800 tun liberecké žuly. "Chápu, že někomu se může zdát, že je tady příliš zpevněných ploch, ale je to tak, že zpevněné plochy, ty nejtvrdší, jsou nejblíž k institucím. Dál jsou potom parkové úpravy. Jsou tady výsadby, kterých si teď samozřejmě na zimu ani nevšimnete, ale až stromy povyrostou a zazelení se, tak budou vytvářet příjemný stín a příjemné prostředí," řekl ČTK spoluautor projektu David Pavlišta ze studia re: architekti.
Někteří lidé mají také obavy z toho, že toto místo obsadí bezdomovci a nepřizpůsobiví lidé, kteří často pobývají v nedalekém parku. Hejtman věří, že kraj a město jsou schopny na náplavce pořádek udržet. "My teď ve spolupráci se Statutárním městem Liberec řešíme i parčík za budovou krajského úřadu, ve kterém to bývá v některých dnech, třeba víkendových, poměrně živé. Víc než si přejeme. Takže tam budeme řešit nějaká režimová opatření a jednak máme dlouhodobě v budově krajského úřadu ostrahu, kamerový systém. A i městská policie bude samozřejmě na případné případné přímé telefonáty sem vyjíždět," dodal Půta.
Vybudováním náplavky navázal kraj na loni dokončenou výstavbu parkovacího domu za 246 milionů korun, kam vymístil podstatnou část dopravy ze svého okolí. Zakázku na rekultivaci prostranství u krajského úřadu původně získala firma CL-Evans za 130 milionů korun, po jejím odstoupení ze soutěže úpravy uskutečnila společnost Gardenline. Původně jí měl kraj zaplatit 142 milionů, vícepráce cenu zvedly zhruba o 13 milionů.
Práce na náplavce budou pokračovat i příští rok. Obnovy se dočká část na druhém břehu, která patří městu. Radnice počítá s rekultivací cesty, vybudováním promenády s posezením a zrušením parkoviště, které nahradí park.

zdroj:https://www.archiweb.cz/n/domaci/liberecky-kraj-otevrel-naplavku-po-schodisti-mohou-lide-sejit-az-k-rece?

Je tomu více jak 10 let, kdy jsme byli mezi třemi oslovenými kancelářemi se zadáním jak kultivovat Liberecký Šervůd. Tady přátelé vznikl nápad na zapojení Nisy do veřejného prostoru. Z realizace mám radost.(autor příspěvku Richard Černý)

Krajská náplavka se v příštím roce rozšíří o promenádu kolem řeky, dva parky, vodní prvky a posezení u řeky Statutární město Liberec zde navíc vybuduje ještě jednu lávku, která zlepší prostupnost celého území v dolním centru města a propojí parky na obou březích Nisy. 

zdroj: Martin Půta