Vratislavická kyselka 

18.11.2021
Po první světové válce koupil stagnující Kyselku Josef Weber, který předtím působil v nedaleké Libverdě. Lázně sice zrušil, ale prameny nechal vyčistit a vodu z nich stáčel a prodával pod názvem Weber Quelle a se sloganem: Na chřipku je tutovka – horké mléko a Webrovka! Archiv rodáků (Schwarz, Möller)
Po první světové válce koupil stagnující Kyselku Josef Weber, který předtím působil v nedaleké Libverdě. Lázně sice zrušil, ale prameny nechal vyčistit a vodu z nich stáčel a prodával pod názvem Weber Quelle a se sloganem: Na chřipku je tutovka – horké mléko a Webrovka! Archiv rodáků (Schwarz, Möller)
Vpravo je kus Jabloňové ulice
Vpravo je kus Jabloňové ulice

Vratislavice nad Nisou

Voda jako z Libverdy


Minerální vodou se bělilo a nikde se už nedozvíme, zda měly minerály v ní obsažené nějaký vliv na bělost prádla. Zato podle historických pramenů víme, že teprve po třech letech se omylem této "nedobré vody" napila maminka pana Skollaudeho. A právě jí přišla nakyslá chuť povědomá. Jako by ji už někdy pila... Jako by jí připomněla pobyt v Libverdě. A tak se pan Skollauda vypravil za uznávaným jabloneckým lékárníkem Josefem Ulrichem z věhlasné jablonecké lékárny U Černého orla, která sídlila v budově pod dnešním okresním soudem. "A lékárník potvrdil, že se jedná o kyselku. Prokázaly to i chemické rozbory, které potvrdily, že voda obsahuje uhličitan hořečnatý, oxid železitý a oxid uhličitý. A pak si někdo vzpomněl na přednášku berlínského profesora Dr. Rittera, který Jizerky kolem roku 1850 procestoval a v Jablonci vyslovil domněnku, že zrovna někde v údolí Nisy mezi Prosečí a Vratislavicemi by se mohly nalézat minerální prameny," připomněl v někdejším rozhovoru Lukáš Pleticha. Podle publicisty Marka Řeháčka, který historii Kyselky popisuje v brožuře Vratislavice nad Nisou, se majitel bělírny rychle rozhodl pro novou oblast podnikání. Zavřel bělírnu prádla a a založil si malé lázně. Věhlasní profesoři Weisskopf a Jaksch provedli v těch letech dvakrát po sobě chemickou analýzu pramene a napsali dobrozdání, která vratislavickou kyselku vychvalovala jako znamenitou, dvanáct stupňů teplou minerální vodu. Podle Marka Řeháčka však ani jejich dobrozdání nestačilo, aby se tu otevřely lázně jako takové. A to i přesto, že pramen se stal u obyvatel obou měst na hranici Nisy, tedy Jablonce nad Nisou a Liberce, velmi oblíbeným.

Lázně nesly jméno prince Rudolfa
Historie se stále opakuje, jak by mi potvrdili dějepisci, podnik stejně jako v posledních letech, často měnil své majitele. A roku 1888 vyhořel. A tak se nakonec místní obyvatelé rozhodli, že to tak nenechají. Na konci 19. století byla Vratislavická kyselka známým výletním místem, kam se chodilo za lázeňskými procedurami. Stáčela se tu i vyhlášená minerálka.Jak popisuje publicista Marek Řeháček: "Roku 1893 založilo jedenáct zdejších občanů společnost, ve které samozřejmě nemohl chybět ani textilní továrník Ginzkey, a požádali pražské místodržitelství o povolení k využívání pramene a zřízení lázní. Povolení obdrželi a navíc získali i svolení, aby se jejich voda mohla nazývat pramenem Rudolfovým. Podle korunního prince, který nedlouho před tím navštívil Liberecko," připomíná v brožurce o Vratislavicích její autor. Nové lázně byly skutečně výstavní. Architekt Schäfer postavil na prameni překrásnou budovu s věžičkou, pozdějším symbolem této minerálky. V roce 1894 tu dokonce vyrostl celý lázeňský komplex s restaurací, parkem a vodotryskem. Kromě ubytovacích a provozních prostor se tu nacházely dokonce i rašelinové a parní koupele. Jenže, radost z lázní netrvala dlouho. Podle historiků zasáhl do jejich osudu bývalý šéf Františkových lázní, který byl jmenován ředitelem Kyselky, a který prý nesmyslnými úpravami pramen zkalil. Naštěstí po první světové válce získal vřídlo pan Weber a začalo se zase blýskat na lepší časy. Lázně sice byly zrušeny, ale prameny se podařilo, opět pod dohledem Státního vřídelního inspektorátu, zachránit. (autor příspěvku Čestmír Ježek)
Kyselka v dobách své slávy. - Před hlavní budovou s pramenem byl na levém břehu Nisy postaven skromnější objekt označovaný ovšem vzletně Kurhaus čili Lázeňský dům. V něm si hosté užívali koupelí v minerální vodě, ale také v jizerskohorské rašelině. Na místě této budovy později vznikla nevzhledná tovární hala
Kyselka v dobách své slávy. - Před hlavní budovou s pramenem byl na levém břehu Nisy postaven skromnější objekt označovaný ovšem vzletně Kurhaus čili Lázeňský dům. V něm si hosté užívali koupelí v minerální vodě, ale také v jizerskohorské rašelině. Na místě této budovy později vznikla nevzhledná tovární hala
Vratislavická kyselka 2020 (foto Čestmír Ježek)
Vratislavická kyselka 2020 (foto Čestmír Ježek)
Za Kyselkou.
Za Kyselkou.
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
Obrázky z přelomu 19. a 20. století představovaly Kyselku jako velkolepý podnik přírodní medicíny, lákající značné množství hostů z blízka i z daleka. Hlavní budova byla postavena tak, že měla nejen terasu s výhledem na řeku Nisu, ale i nádvoří s posezením. Pravda je, že touha po velkoleposti na kreslených obrázcích Kyselky vykouzlila rozsáhlé prostranství s desítkami stolečků obklopených návštěvníky toužícími po zdraví. Ve skutečnosti by ale jejich posezení bylo uprostřed řeky, či dokonce až za ní. Archiv Václava Černého
Obrázky z přelomu 19. a 20. století představovaly Kyselku jako velkolepý podnik přírodní medicíny, lákající značné množství hostů z blízka i z daleka. Hlavní budova byla postavena tak, že měla nejen terasu s výhledem na řeku Nisu, ale i nádvoří s posezením. Pravda je, že touha po velkoleposti na kreslených obrázcích Kyselky vykouzlila rozsáhlé prostranství s desítkami stolečků obklopených návštěvníky toužícími po zdraví. Ve skutečnosti by ale jejich posezení bylo uprostřed řeky, či dokonce až za ní. Archiv Václava Černého

Vratislavická kyselka - Vratislavice nad Nisou

Známý areál Vratislavické kyselky leží na břehu řeky Nisy mezi Jabloncem nad Nisou a Libercem. Pramen objevil roku 1862 náhodně Karl Skollaude, když hloubil studnu pro svojí bělírnu látek. V prameni byly nalezeny chemickou analýzou uhličitan hořečnatý a oxid železitý a byla nasycena oxidem uhličitým. U pramene byly založeny malé lázně, které ale neprosperovaly a po požáru roku 1888 zanikly. Obnovení lázeňského provozu nastalo až po roce 1893, kdy byly postaveny nové honosné objekty. I toto období trvalo ale krátce a začátkem 20. století byly lázně definitivně zrušeny.
Nová éra vřídla nastala ve 20.letech 20. století, kdy se stal majitelem p.Weber a který vodu začal stášet do lahví pod značkou Weberovka. Po znárodnění byl provoz stáčírny převzat firmou Středočeská zřídla, která držela tradici prodeje minerálky, ale do obnovy objektů neinvestovala. Postupně byla většina objektů, které pamatovaly ještě lázeňský provoz, zbourány.Nakonec musela být odstraněna i ozdobná věžička na hlavní správní budově.
Po roce 1989 byla založena společnost Vratislavická kyselka, která na pozemku provedla dva nové vrty pro zvýšení zásobování stáčírny minerální vodou. Kromě toho nechala postavit kopii zbourané věžičky na správní budově.
V následujícím období prameny několikrát změnily majitele a i přes značně velkou výrobu limonád došlo ke krachu firmy.

Do rozpadlého objektu Vratislavické kyselky by se mohl vrátit život . Celý komplex totiž koupila jablonecká společnost Kitl, která se věnuje výrobě sirupů. Majitel slibuje navrátit místu původní kouzlo.
Práce na obnově budou pravděpodobně trvat několik let. Aktuálně je většina stavby v katastrofálním stavu. Do prací se ovšem firma pustila s vervou a již nyní probíhají úklidové práce, které jsou prvním krůčkem k budoucí vizi. (zdroj Wikipedie)

před probíhající rekonstrukcí byl už velmi žalostný stav
před probíhající rekonstrukcí byl už velmi žalostný stav
Asi nejslavnější období zažila Kyselka po roce 1892, kdy ji provozovala firma Wundrak & Co. Ta obdržela od pražského c. k. místodržitelství povolení k využití vody jako léčivého prostředku. Vratislavická kyselka byla coby léčivá i stolní voda ověnčena čestným křížem z Berlína, dále pak mnoha medailemi a diplomy z Vídně, Berlína, Prahy, Benátek či Drážďan. V roce 1904 ale Josef Wundrak zemřel a sláva Kyselky rychle pohasla. Na fotografii je hlavní budova postavená za Wundrakovy éry, charakteristická svojí plastickou střechou seskládanou z ozdobných různobarevných tašek. Archiv Vítězslava Procházky
Asi nejslavnější období zažila Kyselka po roce 1892, kdy ji provozovala firma Wundrak & Co. Ta obdržela od pražského c. k. místodržitelství povolení k využití vody jako léčivého prostředku. Vratislavická kyselka byla coby léčivá i stolní voda ověnčena čestným křížem z Berlína, dále pak mnoha medailemi a diplomy z Vídně, Berlína, Prahy, Benátek či Drážďan. V roce 1904 ale Josef Wundrak zemřel a sláva Kyselky rychle pohasla. Na fotografii je hlavní budova postavená za Wundrakovy éry, charakteristická svojí plastickou střechou seskládanou z ozdobných různobarevných tašek. Archiv Vítězslava Procházky

Vratislavická kyselka

 Pramen minerální kyselky byl objeven zcela náhodně. Stalo se tak díky místnímu občanu Karlu Skollaudemu na podzim v roce 1862. Vlastnil bělírnu látek, pro niž potřeboval velké množství vody. Vyhloubil proto studnu, ale voda se zvláštní nakyslou příchutí pro bělení byla nevhodná, připomínala chuť minerální vody v té době již známých Lázní Libverda.

V roce 1893 založila skupina vratislavických občanů akciový spolek nechala provést rozbor vody, získala certifikát označující vodu za léčivo a nad pramenem o rok později postavila podle návrhu architekta Schäfera lázeňský komplex s restaurací a parkem, v němž nechyběl ani vodotrysk.

Hlavní budova v novorenesančním slohu měla čtyřhrannou věž ukončenou jehlanovitou špičkou. V lázeňském domě kromě nezbytných provozních místností byly rašelinové a parní koupele, restaurace s loubím a zahradou, se společenským sálem, kuželníkem a s pokoji pro ubytování hostí. Nechyběl ani tenisový kurt. Postupně byly lázně doplněny o perličkové koupele a obyčejné I. a II. třídy s lehárnami. Na počest korunního prince byl pramen pojmenován Rudolfův. I když se na propagačních letáčcích uvádělo, že voda z Rudolfova pramene povzbuzuje chuť k jídlu, pomáhá k tvorbě krve, zlepšuje funkci jater, nezískaly lázně potřebný věhlas a klientelu měly menší, než se předpokládalo.

Po 1. světové válce se stal majitelem pramenů Josef Weber. Z konkuenčních důvodů lázeňský provoz zrušil a začal čerpat kyselku do lahví a expedoval ji pod značkou Weber Ouelle (Weberův pramen čili vebrovka). Ve třicátých a později v šedesátých letech byly navrtány hlubší prameny, které podstatně přispěly k rozšíření produkce. Majitel nabízel kyselku i chodící reklamou.

Když skončila druhá světová válka, převzaly Vratislavickou kyselku Středočeská vřídla se sídlem v Bílině. Pokračovalo se v plnění minerální vody do lahví. Další úpravy podniku směřovaly tvrdě za nejvyšším využitím přírodních zdrojů s nejmenším investováním. Jedinou větší stavbou byla výstavba ocelové haly v roce 1982. Při nedostatečné údržbě se stav hlavní budovy zhoršil, bylo nutno odstranit na budově věž hrozící zřícením.

Záchranu celého objektu přinesla teprve privatizace. V roce 1989 založili Ing. Miroslav Holinka, Jaroslav Tureček a Josef Horváth společnost s ručením omezeným pod názvem Vratislavická kyselka. A pustili se do reorganizace a úprav celého zpustlého závodu. Pro provoz si vypůjčili balík peněz,  investovali, zadlužili se a podnik po pětileté činnosti se značným dluhem opustili. Konkurz na majetek Vratislavické kyselky vyhlásil krajský soud. Stalo se tak z popudu věřitelů.

Pohledávky celkově přesahující částku 150 mil. korun uplatnili věřitelé. Např. Ekoagrobanka se od dlužníků domáhala 64 mil. korun, 4,5 mil. korun žádal zpět teplický Leasing, Investiční a poštovní banka 83 mil. korun.

V roce 1996 konkurzním řízením získala Vratislavickou kyselku pardubická a. s. UNIPO. Organizace doplnila zařízení moderním strojovým a technologickým parkem. Již v následujícím roce ve výrobě kyselky pod novým vedením došlo k vzestupu. Vratislavická kyselka se mohla pochlubit nezmenšenou výrobou oproti současné produkci místního pivovaru a Intexu. Více než sto kilometrů by měřily do řady vyrovnané lahve s minerálkou, které v průběhu tohoto roku vyexpedovali pracovníci do naší republiky i do zahraničí. Závod vyvezl celkem 14,5 mil. sedmičkových lahví minerálky Natur i s příchutí. V květnu byl po deseti letech opětně zprovozněn druhý přírodní pramen, Rudolf, který byl již v roce 1894 vyhlášen za léčivý.

Uplynulo dalších šest let, závod se postupně začal potýkat s narůstající konkurencí vyrábějící balené přírodní a minerální vody do PET obalů.

Jednoho z tuzemských výrobců minerální vody čekala změna vlastníka, a proto byl opět vyhlášen konkurz na nového správce. Zájemci byli především z řad českých obchodních firem. Třetím majitelem se stal závod Spektrum, s. r. o. Kyselka, který ještě v roce 2003 stočil přes 3,5 mil. litrů minerální vody. V měsíci dubnu roku 2004 skončil a výroba se zcela zastavila. Vratislavická kyselka z obchodů zmizela. V následujících dvou letech šel podnik opakovaně do dražby, až byl vydražen na 9,1 miliónů Kč, avšak kupující nebyli schopni splnit závazek platby, a tak z prodeje sešlo. Výroba byla obnovena na podzim roku 2006. Naposledy se kyselka vyráběla krom varianty přírodní také s klasickými příchutěmi: pomeranč, citron, grapefruit, ale i minerálka zázvorová.

Začátkem srpna 2018 koupila areál Vratislavické kyselky společnost Kitl z Jablonce nad Nisou, která se zabývá výrobou sirupů, medicinálních vín a medovin. O rok později zahájila jeho rekonstrukci za 28 mil. Kč. V roce 2021 by se do areálu přesunula výroba sirupů.

04. 10. 2021 se oživily hned dva původní vrty Vratislavické kyselky. Vrt HJ 8 je již z roku 1983. Slavnostně ho pokřtil primátor města Jablonec nad Nisou RNDr. Jiří Čeřovský a to jménem LIBEREC. Vrt je hluboký 221 metrů a nachází se blíže k městu Liberec.

Druhým vrtem je TV 4. Tento vrt je ještě o něco starší. Pochází již z roku 1964 a hluboký je 202 metrů. Kmotrem se mu stal primátor města Liberce Ing. Jaroslav Zámečník, CSc. Pokřtil ho jménem JABLONEC a to symbolicky minerální vodou přímo z vrtu.

(zdroj: František Jelínek - Obrázková kronika - Vratislavice nad Nisou dříve a dnes, 2006, Wikipedia, https://www.facebook.com/vratislavka/, archiv vratislavice-maffersdorf'')

U "KYSELKY" ve Vratislavicích - výstavba kolejí na trati Liberec /Jablonec n.N. 😲🧐 (color Fotočas) ----------------------------- Tramvajová trať Liberec – Jablonec nad Nisou je úzkorozchodná a meziměstská tramvajová trať v České republice, vybudovaná v letech 1947–1955. Původně byla provozována společným jabloneckým a libereckým dopravním podnikem, po jeho rozdělení společně dopravními podniky obou měst, po zániku jabloneckého dopravního podniku jen libereckým dopravním podnikem, který se v roce 2010 opět sloučil s jabloneckým provozem MHD a přejmenoval na Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou a. s. (Fotočas Mirek)
U "KYSELKY" ve Vratislavicích - výstavba kolejí na trati Liberec /Jablonec n.N. 😲🧐 (color Fotočas) ----------------------------- Tramvajová trať Liberec – Jablonec nad Nisou je úzkorozchodná a meziměstská tramvajová trať v České republice, vybudovaná v letech 1947–1955. Původně byla provozována společným jabloneckým a libereckým dopravním podnikem, po jeho rozdělení společně dopravními podniky obou měst, po zániku jabloneckého dopravního podniku jen libereckým dopravním podnikem, který se v roce 2010 opět sloučil s jabloneckým provozem MHD a přejmenoval na Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou a. s. (Fotočas Mirek)
Kyselka byla svého času nazývána – podle rakouského korunního prince – pramenem Rudolfovým. Měla působit na nervové a žaludeční choroby i katary dýchacích cest. Wundrak & Co. rozjel svůj byznys ve velkém: voda byla od roku 1897 stáčena do lahví a naplnilo se jich ročně skoro 400 000! Archiv Ondřeje Marčáka
Kyselka byla svého času nazývána – podle rakouského korunního prince – pramenem Rudolfovým. Měla působit na nervové a žaludeční choroby i katary dýchacích cest. Wundrak & Co. rozjel svůj byznys ve velkém: voda byla od roku 1897 stáčena do lahví a naplnilo se jich ročně skoro 400 000! Archiv Ondřeje Marčáka
reklama před libereckou radnicí
reklama před libereckou radnicí
Autorství odvážně členěné budovy lázní Kyselka je tradičně připisováno Ernstu Schäferovi, libereckému architektovi a rodáku z Vratislavic nad Nisou. Tvary objektu, zejména díky zajímavě pojaté hlavní věži, někomu mohou vzdáleně připomínat asijskou architekturu. Četné zdobení, štíty a věžičky a značná nesymetrie vytvořily architektonický celek až snového charakteru, evokující pohádkové zámečky. SOkA Liberec
Autorství odvážně členěné budovy lázní Kyselka je tradičně připisováno Ernstu Schäferovi, libereckému architektovi a rodáku z Vratislavic nad Nisou. Tvary objektu, zejména díky zajímavě pojaté hlavní věži, někomu mohou vzdáleně připomínat asijskou architekturu. Četné zdobení, štíty a věžičky a značná nesymetrie vytvořily architektonický celek až snového charakteru, evokující pohádkové zámečky. SOkA Liberec
Krásná fotografie od Shirophotography
Krásná fotografie od Shirophotography
Tahle fotka z Kyselky může výborně posloužit jako důkaz o ekologické povaze tramvajové dopravy - kdo to kdy viděl, aby jel autobus MHD po louce 😄 (archiv Miroslav Fogl)
Tahle fotka z Kyselky může výborně posloužit jako důkaz o ekologické povaze tramvajové dopravy - kdo to kdy viděl, aby jel autobus MHD po louce 😄 (archiv Miroslav Fogl)

Areál Vratislavické kyselky je opraven. Chystá se den otevřených dveří

15.4.2021 

Jablonecký výrobce sirupů, medicinálních vín a medovin Kitl přestěhoval výrobu do hal bývalé Vratislavické kyselky. Poslední lahev sirupu stočili v Jablonci nad Nisou 11. března, areál si ale firma ponechá, budou tam pomocné výroby.

Areál Vratislavické kyselky je součástí společnosti Kitl od srpna 2018. Od té doby firma intenzivně pracovala na obnově areálu. Koncem března byla ukončena první etapa obnovy areálu a 7. dubna firma oficiálně zahájila provoz v nově rekonstruované výrobní hale první stáčkou Višňového Syrobu Kitl.

Radost z této události chce Kitl poslat dál, a proto z první stáčky pošle do každé z padesáti pěti mateřských škol v Liberci, Jablonci a Vratislavicích velké balení oblíbeného sirupu.

Historie Vratislavické kyselky sahá do roku 1862, kdy pramen objevil náhodou Karl Skollaude při hloubení studny. Pramen pojmenovaný Rudolf byl v roce 1894 uznán jako léčivý a ve Vratislavicích vznikly městské lázně. Minerální voda se tu s přestávkami stáčela až do roku 2008. O obnovení provozu se v minulosti pokusilo několik investorů, vždy z něj ale sešlo.

Majiteli Janu Vokurkovi, čerstvému držiteli titulu EY Podnikatel roku Libereckého kraje 2020, trvalo čtyři roky, než kvůli složitým vlastnickým vztahům zdevastovaný provoz v roce 2018 získal.

Novou výrobní halu si veřejnost bude moci prohlédnout na vlastní oči 12. června od 10 hodin, kdy budou brány Vratislavické kyselky otevřeny v rámci akce Kitl v Kyselce. Pro návštěvníky bude připraven pestrý kulturní program (třeba kapela Tata Bojs) a exkurze do nových výrobních prostor.

(zdroj:  https://nasregion.cz/liberecko/prvni-etapa-rekonstrukce-arealu-vratislavicke-kyselky-je-u-konce-chysta-se-den-otevrenych-dveri/?fbclid=IwAR1OYnmc__hsTusz1rUHsNbaSNzZYJW88KSfjNo1PiqRWTLawtkoJdlp-xU )