Výpřež

24.02.2021
1941 (foto Paul Schulz )
1941 (foto Paul Schulz )
Chatka s občerstvením na Výpřeži pod Ještědem roku 1930  (zdroj: kalendář Rok 2016 s dobovými pohlednicemi)
Chatka s občerstvením na Výpřeži pod Ještědem roku 1930 (zdroj: kalendář Rok 2016 s dobovými pohlednicemi)

Tetřeví sedlo

Velice známé sedlo, v němž silnice z Liberce do Křižan ' zbudovaná v letech 1863 až 1867 - překonává v nadmořské výšce 770 m hlavní ještědský hřeben. Sedlo leží na rozvodí Baltského a Severního moře a je i křižovatkou pětí turisticky značených cest. Odbočuje z něj cesta k chatě Ještědce a odtud na vrchol Ještědu k horskému hotelu. Tetřeví sedlo je známé i pod jménem Výpřež, protože se zde vypřahala pomocná koňská spřežení při dopravě z Liberce do Podještědí a zpět. Před sto lety si mohli turisté najmout i kočár z Liberce; jednospřežný za 5 korun, dvojspřežný o korunu dražší. Na sedmdesát let staré vzácné pohlednici se na Výpřeži setkaly dvě epochy - vůz tažený koněm a benzinová pumpa s motocyklem. Občerstvit se bylo možno v chatce zvané tehdy Wippelbaude.

Čerpací stanice na Výpřeži v roce 1930

Místo na silnici překonávající Ještědský hřbet se od roku 1930 hodně změnilo. Ubylo stromů a také bychom zde už nenalezli stojan čerpací stanice. Těžko říct, zda tu jezdilo tolik aut nebo zda čerpadlář a provozovatel občerstvení ve Wippelbaude - jak se bouda na snímku jmenovala - usoudil, že i plechoví koně potřebují po náročném stoupání nakrmit. Tak jako ti živí, kteří se právě spokojeně přiživují na fůře sena. Koně také dali Tetřevímu sedlu jeho druhé jméno - vypřahala se tu posilová spřežení pomáhající s vytažením nákladů. Když se pozorně podíváte na výdejní stojan, spatříte na něm nápis "BZ Benzin". Zkratka znamená "Bratři Zikmundové", což byla firma, která jako první u nás vybudovala síť veřejných čerpacích stanic, a stáčení paliv tak přesunula z garáží a dílen na silnice. První stojan zřídila v roce 1922 na náměstí Republiky v Praze, o šest let později jich měla přes tři stovky. Jejím nástupcem je dnešní Benzina.
(zdroj: Libereckým krajem s dobovými pohlednicemi - po zemi, na vodě i vzduchem, 2013)

archiv Tomáš Stracke
archiv Tomáš Stracke
Výpřež  -vČervenec 1983 (archiv Jitky Horušické)
Výpřež -vČervenec 1983 (archiv Jitky Horušické)
Výpřež  -vČervenec 1983 (archiv Jitky Horušické) - Václav Melichar s koňmi
Výpřež -vČervenec 1983 (archiv Jitky Horušické) - Václav Melichar s koňmi
1938 Výpřež (zdroj: https://www.ebay.com )
1938 Výpřež (zdroj: https://www.ebay.com )
Výpřež (archiv J.Hůlka)
Výpřež (archiv J.Hůlka)
Pavel Šercl s klapkou z křídla letadla Aero, které havarovalo v roce 1948 na Ještědu.  Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Pavel Šercl s klapkou z křídla letadla Aero, které havarovalo v roce 1948 na Ještědu. Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Mohyla Letců (foto Michael Kalfeřt)
Mohyla Letců (foto Michael Kalfeřt)
Mohyla Letců (foto Michael Kalfeřt)
Mohyla Letců (foto Michael Kalfeřt)

Pět cestujících nepřežilo.

Šest cestujících, z nichž pět nepřežilo. Taková je bilance nehody, která se odehrála před sedmdesáti lety pár stovek metrů od vrcholu Ještědu. Koncem srpna 1948 do hory narazilo letadlo Aero C-3D. Cestovali v něm zástupci československého leteckého průmyslu, které mělo čekat jednání na letišti v libereckém Růžodole.

Posádku letadla tvořili pilot Václav Barborka, navigátor Josef Kroulík a radiotelegrafista Karel Paduch. Na palubě byli dále cestující – letečtí konstruktéři Antonín Husník, Vladimír Karmazín a Václav Brabec.

"Stroj letěl z pražských Kbel. Posádka se dostala do oblačnosti, která se vytvořila kolem Ještědu, a to se jí stalo osudné. Letoun zachytil o stromy na severozápadním svahu, byl stržen mezi stromy a rozlomil se na několik kusů," popsal na webu leteckabadatelna.cz Pavel Krejčí. 

O život bojoval šest dní

O svůj život bojoval šest dní a zemřel na následky popálenin 26. srpna 1948. Ve stejný den byl na hřbitově v Praze na Malvazinkách pohřben Vladimír Karmazín. Leteckou katastrofu tak s těžkým zraněním přežil pouze Václav Brabec.
Vrak letounu odklidila armáda, přičemž části křídel a další artefakty zůstaly na místě, kde vznikl i pomník. Části křídel – klapky – se později objevily na libereckém letišti, načež je zachránil dlouholetý člen Aeroklubu Liberec, dnes již zesnulý Jaroslav Prchal.

Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/vyroci-nehody-letadla-u-jestedu.A180824_143602_liberec-zpravy_tm?

Mohyla Letců (foto Michael Kalfeřt)
Mohyla Letců (foto Michael Kalfeřt)
Mohyla Letců (foto Michael Kalfeřt)
Mohyla Letců (foto Michael Kalfeřt)