Wernerův a Knížkův dvojdům

23.08.2022
1907 (archiv M.Gergelčík)
1907 (archiv M.Gergelčík)
1919 (archiv O.Musil)
1919 (archiv O.Musil)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka

Wernerův a Knížkův dvojdům v roce 1915

Nutnost prolomit přístupovou cestu ke staveništi nového městského divadla provázela také první výrazná stavba historizující architektury v prostoru náměstí. Roku 1882 postavený Wernerův a Knížkův dvojdům se stal vzorovým pro další výstavbu tohoto prostoru. Mezi jeho četnými uživateli se snad vedle okresního úřadu stalo nejznámějším Sollorsovo knihkupectví, jedno z největších v předválečném Liberci. (V současném době Magistrát města Liberce )

(zdroj Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)

1914 (archiv J.Peterka)
1914 (archiv J.Peterka)
archiv Honza Půlpán
archiv Honza Půlpán
archiv Honza Půlpán
archiv Honza Půlpán
Než ještě stála radnice... (v pozadí vlevo je vidět budova Bezirk-Sparcasse, dnes magistrát) (foto archiv Tomáš Cvrček)
Než ještě stála radnice... (v pozadí vlevo je vidět budova Bezirk-Sparcasse, dnes magistrát) (foto archiv Tomáš Cvrček)
1914 - 2021 (M.Gergelčík)
1914 - 2021 (M.Gergelčík)
1915
1915
Magistrát (M.Gergelčík)
Magistrát (M.Gergelčík)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
cca 1934 (archiv M.Gergelčík)
cca 1934 (archiv M.Gergelčík)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
1938
1938
Výřez z pohlednice- prošla poštou 3.9.1938 - archiv J.Peterka
Výřez z pohlednice- prošla poštou 3.9.1938 - archiv J.Peterka
Lince 2 zbývá posledních 43 dnů provozu a od Růžodolu právě přijel k radnici vůz 5, opatřený po nehodě zcela novou skříní inspirovanou vzhledem nejnovějších „bohemek“ z roku 1940.   (18.9. 1960, foto Alfred Luft)
Lince 2 zbývá posledních 43 dnů provozu a od Růžodolu právě přijel k radnici vůz 5, opatřený po nehodě zcela novou skříní inspirovanou vzhledem nejnovějších „bohemek“ z roku 1940. (18.9. 1960, foto Alfred Luft)
Náměstí Bojovníků za mír (dnes Dr.E.Beneše) 18.9.1960 a 26.5.2022
Náměstí Bojovníků za mír (dnes Dr.E.Beneše) 18.9.1960 a 26.5.2022
1930 archiv Miloslav Cihlář
1930 archiv Miloslav Cihlář
Radek Teope rSsopentoda5l 590u4vg94d05nthi 5780:a83g7hfc1 3.l41409e2l7c3  · Zkusil jsem vyfotit ticho města před svítáním. (foto Radek Drbohlav)
Radek Teope rSsopentoda5l 590u4vg94d05nthi 5780:a83g7hfc1 3.l41409e2l7c3 · Zkusil jsem vyfotit ticho města před svítáním. (foto Radek Drbohlav)
Liberec Zentral Hotel - pohlednice prošlá poštou v roce 1911 (archiv J.Peterka)
Liberec Zentral Hotel - pohlednice prošlá poštou v roce 1911 (archiv J.Peterka)
Zentral hotel -Městské info centrum (M.Gergelčík)
Zentral hotel -Městské info centrum (M.Gergelčík)
archiv J. Hůlka
archiv J. Hůlka

Novorenesanční dvojdům pro řezníka Franze Wernera (čp. 184/I, tzv. Wernerův dům) a lékaře Antona Knieschka (čp. 468/I, tzv. Knížkův dům)

postavila podle plánů místního stavitele Otto Miksche, datovaných rokem 1884, firma Ferdinand a Gustav Mikschové. Dům čp. 468/I původně zamýšlel Otto Miksch pro svou vlastní osobu. Nachází se na severozápadní straně náměstí Dr. Edvarda Beneše, v městské památkové zóně. Oba objekty tvoří jeden shodně řešený architektonický a stavební celek. V letech 1912-1913 k němu přibyl již odlišně řešený dům čp. 183/I ve Frýdlantské ulici od Ernsta Schäffera (narozen 1862), který však není památkově chráněn. V domě čp. 468/I poskytoval své služby počátkem 20. století Hotel Central, ve kterém přenocoval 10. srpna 1912 Karl Liebknecht (1871-1919). Využití jednotlivých částí domu se často měnilo. Od roku 1898 tu úřadovala spořitelna a později Okresní zastupitelství. Dále objekt sloužil provozu kavárny, pivnice, restaurace, kanceláří, ordinací nebo knihkupectví, což s sebou přineslo řadu adaptací a stavebních úprav. Vnější vzhled ovlivnila rekonstrukce parteru, spočívající v osazení travertinového obkladu a provedená v roce 1936 stavitelem Josefem Porschem podle plánů architekta Maxe Kühna (1877-1944). Mezi roky 1954-2000 zde sídlila Státní vědecká knihovna, v letech 2005-2006 prošel objekt radikální rekonstrukcí pro potřeby Magistrátu města Liberec. Třípodlažní nárožní dům s obytným podkrovím a hlavním průčelím, členěným dvěma rizality, je tvořen dvěma pohledově splývajícími částmi. Završuje jej lomená střecha, krytá vláknocementovými šablonami s korunou a dvěma předstupujícími, symetricky umístěnými polokupolemi se zvoncovitými střechami. Střechu prostupují původní a novodobé prosklené vikýře. Fasáda přízemí s polokruhově zaklenutými otvory je obložena travertinovými deskami a umělým kamenem. Fasádu druhého a třetího podlaží bohatě člení prvky novorenesančního tvarosloví, například pásová a nárožní bosáž, výrazně vysazená konzolová římsa s festonovým vlysem, bosované pilastry a kanelované polosloupy s korintskými hlavicemi. Okenní otvory druhého podlaží jsou rámovány postranními pilastry a segmentovými frontony.

(zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/dum-12114616 ).
Zentral Hotel, Theater Kaffee, gryfové na místě – tak se mi to líbí.
Zentral Hotel, Theater Kaffee, gryfové na místě – tak se mi to líbí.

Pivnice Klein Schwechater und Michelobe Bierhalle

Pivovarský císař Anton Dreher ml. (1884-1921) byl významný pivovarnický podnikatel, který dodával pivo i na císařský dvůr. V letech 1893 až 1903 provozoval v Liberci hotel "Zentral". / 1911, S0A
Pivovarský císař Anton Dreher ml. (1884-1921) byl významný pivovarnický podnikatel, který dodával pivo i na císařský dvůr. V letech 1893 až 1903 provozoval v Liberci hotel "Zentral". / 1911, S0A

Určitou zvláštností byl výčep schwechaterského a měcholupského piva v pivnici "Klein Schwechater und Michelobe Bierhalle" (původně čp. 468-I, dnes čp. 183-I). Zřídil ji v roce 1884 proslulý Anton Dreher ml. (1849-1921), který vedle ní provozoval patrně v letech 1893 až 1903 i s ní spojený hotel a kavárnu "Zentral" s velkou restaurací. Patřil tehdy k největším pivovarským producentům a exportérům piva na světě a dodával pivo na císařský dvůr. Jako jeden z prvních zavedl umělé chlazení piva, které ho umožnilo ve speciálních vagonech přepravovat i na velké vzdálenosti. V Liberci však nebydlel, byl pouze nájemcem objektu.

Od devadesátých let 19. století se v běžné nabídce prodeje potravin rozšířilo i lahvové pivo. V těchto letech dosáhl Liberec i svého vrcholu v počtu pohostinských podniků (nepočítaje výlučné vinárny a nálevny pálenky), kdy se jich tu v roce 1895 nacházelo 162.

zdroj. Jiří Bock - Liberecké hospody do konce c. k. monarchie, 2022
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Liberec v pohybu od radnice až na Černou Nisu ...Nature Run 2018 (foto Radek Ptáček)
Liberec v pohybu od radnice až na Černou Nisu ...Nature Run 2018 (foto Radek Ptáček)