Novorenesanční dvojdům: Kde historie potkává architektonický humor

Když se řekne "dvojdům", většina lidí si představí dvě obyčejné budovy, které spolu sdílí zeď a možná i nějaké ty sousedské drby. Ale co když vám řeknu, že v Liberci máme dvojdům, který nejenže sdílí zeď, ale také historii, architektonické finesy a dokonce i pár slavných návštěvníků? Připravte se na cestu časem do novorenesančního světa, kde Franz Werner a Anton Knieschek zanechali své otisky.

Tento dvojdům, známý jako Wernerův a Knížkův dům, byl postaven v roce 1884 podle plánů Otto Miksche, který si pravděpodobně myslel: "Proč si nepostavit dům hned vedle řezníka? Může to být praktické!" A tak se stalo, že na severozápadní straně náměstí Dr. Edvarda Beneše vyrostla tato architektonická perla.

A co by to bylo za dům bez trošky drbů z minulosti? V roce 1912 zde přenocoval Karl Liebknecht, německý politik, který si možná myslel, že Liberec je ideální místo pro klidný spánek (nebo alespoň pro přemýšlení o revoluci). Ale to není vše! Tento dům byl svědkem mnoha proměn – od hotelu přes spořitelnu až po kavárnu a restauraci. Mohli bychom říct, že tento dům má více kariér než průměrný herec v Hollywoodu.

V roce 1936 se do hry zapojil stavitel Josef Porsch a architekt Max Kühn. Ti se rozhodli, že fasáda potřebuje trochu osvěžení – a co jiného použít než travertinový obklad? Možná si říkali: "Když už máme novorenesanční tvarosloví, proč ho nedoplnit něčím moderním?" A tak se stalo, že fasáda dostala nový kabát.

A co dnes? Od roku 2005-2006 je tento dům domovem Magistrátu města Liberec, což znamená, že místo historických drbů tu teď můžete najít ty nejčerstvější úřední zprávy. Ale i přes všechny tyto změny zůstává dvojdům věrný svým kořenům – stále je to nádherný příklad novorenesanční architektury s bohatou historií.

Takže až příště půjdete kolem tohoto dvojdomu, nezapomeňte se zastavit a obdivovat jeho krásu. A kdo ví, možná uslyšíte šepot minulosti nebo zahlédnete ducha Karla Liebknechta, jak si užívá šálek kávy v bývalé kavárně.

Určitou zvláštností byl výčep schwechaterského a měcholupského piva v pivnici "Klein Schwechater und Michelobe Bierhalle" (původně čp. 468-I, dnes čp. 183-I). Zřídil ji v roce 1884 proslulý Anton Dreher ml. (1849-1921), který vedle ní provozoval patrně v letech 1893 až 1903 i s ní spojený hotel a kavárnu "Zentral" s velkou restaurací. Patřil tehdy k největším pivovarským producentům a exportérům piva na světě a dodával pivo na císařský dvůr. Jako jeden z prvních zavedl umělé chlazení piva, které ho umožnilo ve speciálních vagonech přepravovat i na velké vzdálenosti. V Liberci však nebydlel, byl pouze nájemcem objektu.

Od devadesátých let 19. století se v běžné nabídce prodeje potravin rozšířilo i lahvové pivo. V těchto letech dosáhl Liberec i svého vrcholu v počtu pohostinských podniků (nepočítaje výlučné vinárny a nálevny pálenky), kdy se jich tu v roce 1895 nacházelo 162.