Štěpánka a náledí - nová básnička o výletu na Štěpánku v roce 2019 - kdy bylo opravdu velké náledí

Zasněžená cestička - básnička vzniklá jen z jedné konverzace na Facebooku

Králíci - nová básnička, ve které vzpomínám na svůj chov králíků a na pana Jana Dlouhého

Zahradníček - nová básnička jako vzpomínka na práci ve školce

Srovnávačky - vytváření srovnávaček dá občas fakt zabrat

S lehkou zahálkou - opět jedna staší rýmovačka

Noční směna v Densu - jedna starší rýmovačka vzniklá z pocitů po směně

Prázdniny - tato básnička vznikla v roce 2019 - první část na začátku, kdy jsem hodnotil rok 2018 a plány na rok 2019 a na konci roku to v druhí polovině bilancoval

Krteček na zahrádce - dětská písnička - moje je jen první sloka

Co je to Láska - Básnička vznikla před několika lety pro mou Milušku

Kdě Tě lásko hledat mám -  tato krátká básnička vznikla kolem roku 1997

Be Be - malá rýmovačka z roku 2017

Kopec za barákem

Na náš kopec za barákem můžete jet busem 

Nebo pěšky po značení či pod lany klusem 

Silnice nahoru má však hodně zatáček 

A nahoře hotel z vysílačem vymyslel pan Hubáček 

Nahoře je krásný výhled, o tom není pochyb 

Když výběhnete si to pod lany, tak máte ještě pohyb. 

Časem bude opět jezdit nahoru snad lanovka 

Vždyť na radnici o tom byla nejen jedna tiskovka. 

A tak možná potají 

na dvou lanech tramvají 

Starý hotel přežil války, ne zničující požár 

Nový hotel do dálky je jak majestátný stožár 

Však začíná to vypadat, 

že i on začíná se rozpadat. 

Zatím nikdo nepoví, 

kdy rekonstrukce ho opraví. 

V zimě

Občas tvořím také v zimě, 

A teď mě něco napadlo, 

Přemýšlím zda o Tobě a o mě 

Nastavím světu zrcadlo. 

Dá se do mě ale zima 

A zalezu do pelechu. 

Tam je to vždy přece prima 

A dělám s Tebou neplechu. 

Ta vlhká zima stojí za to 

To ohraná je píseň 

Místo sněhu máme bláto 

a v bytech také plíseň. 

Těším se už na jaro 

Kdy všechno krásně voní 

Louka květy posetá 

Já rozběhnu se po ní 

Však zavzpomínal jsem dnes 

jak plný očekávání, co zažiji já příště Domu jsem si potom odnes 

Jen pěkně nacucané klíště .

S lehkou zahálkou

Ležím s lehkou zahálkou, 

nad hlavou mám truhlík, 

ten truhlík s vonnou azalkou 

a u postele budík. 

Ze sna probudím se s leknutím. 

Ha, nezvoní mi budík! 

Vyskočím jak trefený 

a praštím se o truhlík. 

Ale, prosím, bacha. 

Je v tom totiž háček, 

nejsem žádný Mácha, 

Erben nebo Žáček. 

Prostě skládám slovíčka,

 jen s úsměvem pod víčka. 

Slova mají pobavit, 

to je přece jasné. 

Je pak úsměv na líci

 a cítíme se krásně. 

Ale, prosím, bacha. 

Je v tom totiž háček,

 nejsem žádný Mácha, 

Erben nebo Žáček. 

Prostě skládám slovíčka, 

jen s úsměvem pod víčka 

Zapomeneme na starosti, 

je nám prostě blaze. 

At jsme doma v posteli, 

V lese či třeba v Praze. 

Ale, prosím, bacha. 

Je v tom totiž háček, 

nejsem žádný Mácha,

 Erben nebo Žáček. 

Prostě skládám slovíčka, 

jen s úsměvem pod víčka 

Králíci

Choval jsem já nejen bílé králíky 

Ty zakrslé a před tím i ty veliký

 První byli právě bílí 

a měli někdy až kil pět 

Byli velmi roztomilí 

Modrýma očima koukali se na svět 

Králičí mláďata 

nerodí se chlupatá 

Ale vždycky holá. 

Na mamku jemným hláskem mláďátko volá, 

že chce pít 

Je drobounké a má krátká ouška 

A jestli bude žít? 

ukáží první dny, 

což je první velká zkouška.

 Jezdil jsem s králíky na různé výstavy

 a oni často ceny vyhrávali , měli ale potom divné stavy 

A pohledem mi za to cestování nadávali. 

V Českém Dubu byla jednou výroční schůze 

Já tam byl za okres a bavil se tenkrát tůze 

Možná někdo nevěří, 

proč krve jako z vola bylo 

Já skříp jsem si prst do dveří No moc se mi to nelíbilo. 

Můj velký vzor byl Honza Dlouhý 

Všechno mi vysvětlil. 

Já byl tehdy jen amatér pouhý Honza chtěl, abych se pochlapil 

A nebyl jen nevzdělaný blbeček, 

On tomu všemu rozuměl, 

byl vždy jako můj pravý dědeček 

já na něj vzpomínám každý den 

Na naše společné výlety. Bohužel zbyly mi vzpominky jen 

Na cesty na výstavy před lety

 Jednou jsme jeli do Brna Přijeli jsme ráno ve čtyři hodiny . 

A pak vydržet do osmi u radiátoru byl náš zájem jediný.

 Když rozmrzly nám kosti 

Byly jsme ve stavu, 

kdy plni radosti 

hnali na výstavu 

Pak jsme v úžasu 

Nad množstvím zvířecích ras Dívali se na tu pestrost a krásu 

Dokola s obdivem zas a zas 

Honza mi vyprávěl o životě Hodně toho hlavně za války zkusil. 

Něco z jeho života bylo i veselé 

A já se potom smíchy dusil 

Toto je vzpomínka na něho I jeho paní. 

Když musela do domova důchodců, Šel pokorně za ní. 

Opustil svou chaloupku na krásném území, 

kterou pak jeho příbuzní srovnali se zemí 

V ulici k Bucharce zbylo jen křoví, 

O milém člověku už nic nepoví. 

On choval zvířata a na harmoniku hrál 

Pěstoval růže, 

s životem se pral. 

Vždy rád pomáhal lidem

 bez zaváhání s úsměvem a klidem 

Jeho harmoniku a jeho chov Znal nejen celý Hanychov

Fabrika

Kde si vydělat kačky, 

vložil jsem do rýmovačky . 

Čtení vám zabere chviličku, 

než si vypijete kávičku. 

Tady v zóně na konci mají firmu Japonci.

 Je to známá fabrika,

jejíž sláva hvězd se dotýká. 

Nedělaj tu jenom Češi, 

pořád se tu něco řeší. 

Pouze v Bruselu mají návody, 

jak ztmelit různé národy. 

Tvrdohlavé Poláky, 

horkokrevné Maďary a Slováky. 

Když se nábor zadaří, 

přijedou i Bulhaři. 

Máme práce tuny 

i pro Rumuny. 

Sice nejsou na prachy, 

ale máme tu i Kazachy. 

Také naše linky

 znají Ukrajinky . 

A Srbové, to je jisté,

nejsou tu jenom jak turisté. 

Nábory nemají konce, 

přivezli i Makedonce. 

Vyrábět se musí,

vezmeme i Rusy. 

Občas na nás jako pání

 zírají Taliáni. 

A jindy 

narazíš i na Indy. 

Chceš -li posun kariéry, 

překonej jazykové bariéry. 

Dej si mezi návyky 

učit se cizí jazyky. 

Někdy jezdí ač nepozváni 

na kontrolu i Germáni. 

To ví všichni, já i ty, 

že úspěšné audity 

zvyšují nám kredity.

 Často vzniká panika, 

že zastavíme zákazníka.

 Já jsem radši optimista, 

přesčasy jsou trefa jistá. 

Manažeři ti nám praví, 

musíte být všichni zdraví. 

Tak se cpěte vitamínem

 doma i pod mezaninem. 

Máme dělat zlepšováky

 - Jura, Lukáš a já prý taky. 

Platí to pro muže i pro ženy, 

říkají tomu Kaizeny. 

Když budeme v úzkých, tak to je jasná věc, 

pomůže nám Japonec. 

Na tu dřinu záplata

 bude pěkná výplata 

.Zaměstnanci nejsou z gumy,

ale makat oni umí.

Zahradníček

Mám rád různé kytičky 

Pro okrasu a nejen k jídlu 

Pěstuji hlavně skalničky 

Ze zahradnictví a třeba i z Lídlu 

Když šel syn do mateřské školy 

Požádali mě tam o radu 

Nechtěli, aby to kolem vypadalo, jak na poli, 

Chtěli mít pěknou zahradu. 

Nebyla to žádná legrace, 

Něco z toho vytvořit 

Pro mě ale krásná práce, 

Do, které musel jsem se ponořit 

Objížděl jsem v okolí obchody 

Sbíral všude i velké kameny. 

Květiny měly být i na schody 

Já o tom studoval i různé vědecké prameny 

Nemůže chybět tady zmínka, 

Že nakupoval jsem i semínka 

Mamka je pak do svého skleníku dala 

A rostlinky z nich vypěstovala 

Nechtěl jsem být nějakou nickou 

Chtěl jsem založit malou botanickou Věřil jsem svému nápadu, 

Že to tam bude kvést od února do listopadu 

Záhonů a skalek vzniklo deset 

A na nich z květin krásný set 

Každý se tou krásou kochal 

A já tam málem i zdraví nechal 

Občas už jsem neměl sílu 

A udělal jsem si i dvakrát kýlu 

Firma, co sekala zahradu 

Nechodila si ke mě pro radu 

Nikdy se mě neptala, co nesmí posekat 

A pak její sekačka byla mých květin kat 

Asi patří mezi mé nejlepší zážitky, 

Když jsem na pařezu zakládal 

Kruhovou skalku pro kytky 

a do pojízdné tašky v Rudolfově kameny nakládal 

Nechtěl jsem jít pěšky či klusem 

proto jsem jel autobusem

A pak jsem vzal jako do vlečky 

Svou kostkovanou tašku s kolečky 

Teď je to příběh o na cestě hrbolech 

A o těžké tašce na kolech 

Byla to trošku pro mě léčka

Když odnesla to obě kolečka 

Zrovna u cesty hrabali trávu 

Smáli se velice 

Když zrovna popíjeli kávu 

A já pak s kolečky bojoval o to více

 Školka byl ale můj velký cíl 

Na nasazování koleček měl jsem dost sil 

Akce se nakonec velmi zdařila 

A nová skalka po čase květy jen zářila 

Ve školce se po letech změnilo vedení Pak přijel bagr, Aby udělal odvodnění 

Já musel část květin stěhovat 

A v parném létě s kolečkem machrovat 

Sice mi opět docházely síly 

Ale květiny se zachránili. 

V hokeji za brankou občas řádil Jarda Jágr 

A ve školce za brankou zase žlutý bagr Nová paní ředitelka měla o zahradě jinou představu, 

A uvedla mě do stavu, 

Kdy neměl jsem už náladu, 

a navždy opustil jsem tu zahradu.

MDŽ

V květinářství dnes bude zmatek, všechny ženy mají svátek . 

My muži máme možnost jedinou, potěšit ženy aspoň květinou. 

Nemáte to s námi lehké. 

Jste něžné, ale ne křehké. 

Měli by poznat všichni muži , 

Co všechno zvládat musíte, Na své kůži.

 Měli bychom vás nosit na rukou 

A chodit domů s výplatou velikou .

 Tak ať vám dnes vaši muži 

Donesou voňavou frézii či rudou růži. 

A něžně políbí na vaše ústa 

Jeskyňku, plnou slov, jež nikdy nezarůstá. 

Něžně políbí na čelo

 a vám se rozechvěje celé tělo. 

Zbytek už je jen vaše fantazie. 

Hlavně ať u vás láska a štěstí stále žije. 

Zasněžená cestička

Napadlo dnes hodně sněhu 

A furt ještě padá 

Nemůžu se ale hýbat 

Mám bolavá záda

 já zavolám si na tetu 

Jestli nechce kávu 

Ať vezme si k nám lopatu

 Hned, jak přečte moji zprávu 

Ať vezme s sebou strýčka 

Toho, co s ní žije 

Má velmi rudá líčka 

No trošičku víc pije 

Tetička dá kávičku 

Tu, co krásně voní 

A strýček k domu cestičku, 

Tu, co přišel po ní. 

Na kole

Bratr měl kdysi dobrý nápad

A na kolo mě posadil

Nebál se, že bych upad

S nikým se asi neradil

Já na šlapky jsem nedostal

Jen jsem se držel řídítek

Pilotem jsem se rázem stal Já

jen takový malý skřítek

Jak to asi dopadlo?

No ujel jsem mu rychle přece.

Vzdyť slušnou měl jsem rychlost. Naštěstí jsem nemoh skončit v řece

Ale měl jsem hrůzu, měl jsem zlost. vystrašený až na kost

A tak přeskočil jsem obrubník

Nechtěl jsem jet z kopce hloub

Najel jsem kolem na chodník.

A Zastavil jsem ho o sloup

Šedivý vlas

Dříve jsem občas složil básničku,

 měl jsem tehdy čas. 

Nyní už nemám chviličku 

a mám prošedivělý vlas. 

Až bude všechno hotové 

a zažiji třeba nudu, 

možná mě to popadne 

a skládat zase budu. 

Stačí mít jen noblesu 

a skládat prostě básně,

 Jen bez strachu z trapasu cítit se krásně. 

Toto nejsou ale básně přece, 

jen takové šplouchání vody v řece

 Jen hra se slovy a písmeny 

Jak s oblázky mezi kameny. 

Až pokvetou narcisy, sněženky a bledule 

Možná zas nápady pohrnou se z "kebule". 

Teď však během této zimy 

Nečekejte žádné valné rýmy 

Tohle už je ,myslím, moc, 

Nechám toho nyní být 

Popřeji vám dobrou noc. 

Než budete na měsíc 

nudou s vlky výt. 

Toto není umění 

Jen v mě hlavě dunění 

Toto nejsou básničky 

Jenom rýmu kousíčky 

Snad to nikdo nepoví, 

Je to jen hra se slovy 

Láska

Co je to láska? 

Když rozkvete květ rudé růže.

Co je to láska? 

Když srdce buší tak, že rozkočit se může.

Co je to láska? 

Když po tobě někdo vroucně touží. 

Co je to láska? 

Když bez tebe se samotou souží.

Co je to láska?

Když vše do sebe krásně zapadá. 

Co je to láska? 

Když svět krásnější ti hned připadá. 

Láska v zimě 

Někdy v zimě láska nehřeje a zebe,

To, když jsem venku sám bez tebe.

To já pak radši v pelechu 

Dělám s tebou neplechu 

Přání ?

Vymyslel jsem opět básně,

nechám radši v hlavě tak.

Mysleli byste si jste si všichni o mně:

To není člověk, to je pták.

A proto tedy přeji jen,

Pevné zdraví každý den.

A trochu toho štěstí

Aspoň plné hrsti.

Kde Tě hledat mám?

Chtěl bych Tě nosit na rukou

Chtěl bych být Tvou zárukou

Chtěl bych Ti své srdce dát

Tak kde Tě lásko hledat mám

Metal

Občas musím relaxovat 

A co mě teda baví ? 

Do hudby se zaposlouchat 

Metal je to pravý 

Stává se ze mě divoký tvor 

Když poslouchám Menowor 

Třeba k červenému vínu 

Nové album Helowínu 

Kiske Deris a Hansen 

Tři v jednom týmu ? 

Teď už to není sen 

Musíte už věřit tomu 

Hévy metal to je můj sen

 Hévy metal baví mě jen

 Co je metalový rej? 

Přece hensnův Gemerej 

Eventesija je metalový med

 Vždyť ji skládá Tobias Sammet 

Vidět tobiho jsem si přál 

On je metalové opery král 

A já se nakonec vloni dočkal jen 

Ten koncert byl můj velký sen 

Trošku symfonické pohody 

S italskými rapsody

 Metalová trefa čili gól 

To je přece frídomkol 

Hévy metal to je můj sen

 Hévy metal baví mě jen

 V Čechách pro mě libí je tón

 Kreyson, Harlej či Citron

 Při popíjení piva z tanku

 Poslechnu si Tublatanku

 Blek dajmond úžasný je kus 

Hraje ho finský Stratovarius

 Píseň pojzon je taky supr

 Zpívá ji aliz kupr

 Vždy mi bylo do skoku

 při poslechu Dory a jejího Warloku

 V metalovém nebi je už božské trio 

Lemmy, Ozzy i též Dio

 Hévy metal to je můj sen

 Hévy metal baví mě jen

 Pretty mejds, blùdbound či sabaton

 Severský metalový má přece tón

 Takový Metalový sen

 Skládá norský Danielsen

Nabitý jsem jako ďas

 Když hraje Ajron či džudas

 Na nářez má recept 

Rejdž, Udo či ekcept

 Když přijel Axxis s Vajsem Bernardem

 Věděl jsem, že na koncert prostě dem

 celý koncert měl úžasný tón

 i předkapela ostravský Citron

 Metalová simfonije 

Moje srdce pro ni žije 

S metálem mám radost

 Raduji se až na kost

 Hévy metal to je můj sen

 Hévy metal baví mě jen

Slunce svítí

Slunce krásně svítí 

na to lučni kvítí 

Slunce máme dost a dost 

Prohřátí jsme až na kost 

A teď konec legrace 

Musím teď jít do práce 

Spocený jsem jako prase 

Lépe je teď vězňům v base 

Štěpánka

Šli jsme jednou na rozhlednu 

Uklouz jsem na náledí 

Myslel jsem, že se nezvednu 

Bolelo mě pozadí 

Ta rozhledna Štěpánka byla 

Je celkem vysoko 

Je z ní krásný výhled 

Co lahodí pro oko 

Viděli jsme Sněžku i celé pohoří Doufejme, že zpátky na vlak cesta se podaří 

Cestou zpátky pořád jsme padali 

a tak ruku v ruce spolu tancovali 

Byla to celkem zábava 

Tančit na ulici 

Motala se nám hlava 

Jak po opici 

Byli jsme moc rádi 

když viděli jsme nádraží 

On někdy špatný úraz život pěkně prodraží 

Jeli jsme domů vlakem 

Syn koukal z okýnka 

Věděl že doma je teplo 

A čeká ho tam maminka

Srovnávačky

Vytvářím já srovnávačky, 

Je to někdy věda 

Na výsledek těší se 

vnuk, syn a také děda 

Občas jedu tramvají, 

vlakem nebo busem 

Někdy běhám po městě 

jak šílenec klusem. 

Občas stojím v křižovatce, na plotě či v řece. 

Na přesnost si potrpím, ta nezbytná je přece 

Někdy mi mrznou prsty více 

a někdy hledám v kopci plíce 

Přesto baví mě to moc 

Ať je slunný den, déšť či temná noc 

Trefit tramvaj v jednom místě 

Zabere mi čas 

A když se to povede 

raduji se zas a zas 

Ve srovnávačkách historie 

Je tu stále s námi 

Domy jsou někdy opravené 

Někde jen keře, cihly a trámy 

Kocour a myš 

Jednou šel kocour směr myší díra 

Tam myš si ukousla kousek sýra 

Kocour hned na ni dej ho sem 

A vylez hezky vylez ven 

Myš se jenom jenom směje 

Kocoiur do díry vodu leje 

Myš utíká rychle pryč 

Kocour si na ni vzal velký rýč 

A ryje a ryje 

Stejně se nedoryje 

myš už je pryč

Sníh

Hustý sníh napadl. 

Chlapec s kamarádem na bob usedl. Pěkně se pobavil 

a s kamarádem poškádlil. 

Tu ulehl k spánku, 

zdálo se mu o tanku 

a co neslyší?  Venku leje 

říká si vztekle: "Bábo, skoč na koleje! 

Sníh už je pryč 

BEBE

Vidím modré nebe

a vedle sebe Tebe,

od nohou mě zebe

a ty máš plnou pusu Be Be,

Ty ale víš,

že já čekám až to sníš

a na ústa mě políbíš.

Všechno bude prima,

co víc si můžu přát,

nebude nám spolu zima,

navzájem se budem hřát

Noční směny

Noční směny jsou přece prima,

 Ještě, že tu není zima.

Nachodil jsem hodně kroků 

V předklonu i ve výskoku. 

Teď už cítím únavu, 

Nosím hlavu na stranu. 

Až já budu zase doma, 

Pustím hudbu z cd-roma 

.Než ulehnu ke spánku, 

Dám si čajík ze džbánku

A pak zase jako tele, 

Praštím sebou do postele

Krteček

Mám Krtečka na zahrádce, 

dělá mi tam krtiny, 

sebral jsem mu lopatičku, 

polámal mi květiny

S Neptunem na Ještěd

Šel jsem jednou před radnici. 

NEPTUN zrovna žvanil s Rolandem. 

Zatahal mě za čepici. 

Prý spolu na Ještěd jdem. 

Můžeme jít třeba pěšky

 až trochu sníh roztaje. 

Nebo si vzít třeba běžky, 

vždyť s trojzubcem nevezmou ho do tramvaje.

 Roland říkal, že nikam nejde. 

Výšek on má dost. 

Kouká na něj z hora, 

jako by měl z mraků most

 Roland i tak měl rozcvičku, 

jak lezl zpět na radniční špičku 

NEPTUN jde k obrům na snídani. 

Prý budou mít párky. 

Dohodli se o Vánocích, 

když dávali si dárky 

Pak vyrazíme nahoru.

 Užijeme zábavu. 

Dáme trošku do těla 

a starosti za hlavu. 

Sluníčko už pěkně svítí. 

Vysouší se Rosa. 

Po ránu je trošku zima. 

No spíš pěkná kosa 

Výhledy však stojí za to. 

To mi Teda věřte. 

Můžete jít třeba klusem 

a čas si klidně změřte. 

PF 2021

Užijte si všichni svátky 

Děti, otcové i matky. 

Hodně dárků pod stromeček 

A rozzářených dětských oček 

Užijte si každou chviličku 

Kdy uroníte štěstím slzičku 

A co je dárek pravý? 

Ať jste šťastní a hlavně zdraví 

Ať máte pohodové svátky vánoční, 

ať radost dětí z dárků dlouho nekončí. Užijte si dny plné smíchu

 a hlavně bez bolobřichu. 

Ono to sladké cukroví 

nám totiž nikdy nepoví, 

zítra je také den, dnes už bříško odpočívej jen. 

Už zbývá jen krok 

A bude Nový rok 

V novém roce přeji vám 

Ať splníte roční plán 

Ať jste šťastní, zdraví 

A kolem vás jen kamarádi praví 

Ať jste šťastní v pondělí 

Stejně jako v neděli 

Ať máte vždy plný břich 

A na líčkách vždycky smích 

Jaro, léto, podzim, zima 

Život....ten je přece prima 

Tak Vám přeji na konci básně 

Mějte se celý rok krásně 

Tohle jsem vám vloni psal 

A ze srdce vám všechno přál 

Snad byl tento rok 

Z něhož zbývá už jen den 

Lahodný jak sladký mok 

A každý den příjemný jen. 

Další rok se blíží rychle 

Svět se točí , není krychle 

Ať je každý den 

Pro vás šťastný jen. 

Ať máte v roce dva tisíce dvacet šťastných měsíců právě tucet. 

A co je zázrak pravý? 

Ať jste všichni hlavně zdraví. 

Držel jsem nám obě pěsti, abychom letos měli štěstí, 

bohužel letošní rok je velká zkouška, protože hned zjara přišla rouška 

A s ní různá opatření 

a tak pohodový zrovna není 

Kdybych věděl, co nám přinese rok dva tisíce dvacet 

Nemusel bych se k této vzpomínce vracet. 

Musel jsem i já pochopit, 

že zdraví je dnes velký hit. 

Přeji vám všem tisíckrát 

Ať jste zdraví jen 

Ať má každý život rád 

Po celý rok každý den

Prázdniny

Těšíme se na prázdniny. 

Užijeme spoustu psiny. 

Nedá nám to tolik dřiny 

podívat se do krajiny. 

Kde jsme všude vloni byli? 

Co jsme všechno navštívili? 

Radost máme velice, 

že viděli jsme i Hoštice. 

Vylezli na různé kopce, 

viděli jsme krásné obce, 

pěkné zámky a hrady, 

u nich velké zahrady. 

Krkonošské vodopády a Třeboňské rybníky, 

v Plzni v ZOO zvířata i květin plné skleníky. 

Šli jsme také pěšky 

až na vrchol Sněžky. 

Zpátky trošku v úprku 

z Kletě, Jizery či ze Smrku. 

Hory ty nás prostě baví, 

prospívají našemu zdraví.

 Letos máme v plánu více 

posílit zas naše plíce. 

Není to jen machrování, 

máme jasno v plánování. 

Pěkně krokem jak medvěd 

vylezeme na Praděd. 

Nebude-li lijavec, 

zdoláme i Klínovec. 

Nebudou-li hromy, blesky ,

navštívíme Babovřesky. 

Nebudeme míti splín ,

až vylezem na Boubín. 

Máme prostě plánů dost

..mezi nimi i hrad Kost. 

V Krkonoších vodopády, potoky či studánky, 

možná budem na Labské boudě pozorovat červánky. 

Uvidíme pramen Labe, 

důl, či další pohoří. 

Snad bude přát počasí a plány se nám vydaří.

 Jak to všechno dopadlo? 

Nenavštívili jsme Babovřesky,

 ale v Tatrách bylo také hezky. 

Vylezli jsme na Rysy , 

Kde jsem já už byl kdysi. 

Měli jsme i na mysli 

Že v Boleslavi koukneme se na sysly. Nebyl kopec žádný děs, 

ten co vede na Bezděz. 

Oybin to je přece skvost 

I rozhledny Proseč, Jedlová či Hvozd. Maják, Štěpánka či Černá studnice Výhled líbil se nám velice 

A pak výlet malý 

Na rozhlednu Žalý. 

Výlety do okolí 

a někdy dlouhý let 

Výlety někdy trochu bolí 

vždyť poznáváme svět 

Výletů už bylo hodně 

Výletů už bylo dost 

někdy jsme i byli na dně 

na konci však velká radost

Otužilecká:

Venku hustě prší, 

Pepa aktivitou srší, 

žena zírá jen,

 jak Pepa běží v dešti ven. 

A když na něj volá, 

jeho zadnice už je holá.

"Zbláznil ses? Přece

v takové zimě nekoupem se v řece. Nejsi pulec 

ani žádný otužilec.

 Tak proč děláš takové chyby

 a lezeš nahý mezi ryby?"

Pepa se jenom směje. 

"Mně nevadí, že leje. 

Já budu zdravý jako buk, 

jako když jsem býval malý kluk."

"Pepo, imunitu máš na nic, 

uženeš si zápal plic"

Ten bez pokažení nálady 

už se vrhá do vody. 

Žena má pravdu asi. 

V tu ránu mu omrzly řasy. 

A jeho kosti 

nechrastí mu od radosti. 

A Pepa silně prochlazen 

úprkem se žene ven. 

A bez dechu 

vrhá se do pelechu. 

Je mu strašná zima 

a leze na něj rýma. 

Teď už nemá zájem více 

dráždit mrazem svoje plíce.

Podzimní bál

 Na oblohu vyšel měsíček

 Za hájenkou zahoukal sýček

 Den noci sbohem dal 

A v lese začal bál 

První přilétají kloučci 

Malí svatojánští broučci 

A budou svítit všem 

Než bude zase den 

Pak do toho hodokvasu 

Přinesli si cvrčci basu 

Komáři své flétničky 

Lesní zvonky rolničky 

A už zní hudba po lese 

Co k ouškám všem se donese 

Tak všichni na bál spěchají 

Svou radostí se netají 

Na parketu jsou už všici 

Ti nejlepší tanečníci 

Všem ukáží, co dovedou 

Jak družky svoji povedou 

Brouček tančí s beruškou 

A chroust se svou ženuškou, 

Myška tančí se syslíkem 

Muška zase s kovaříkem. 

Všichni zdraví komáry 

A ti hned troubí fanfáry 

Všem smutek z duše vypudí 

I línou sovu probudí. 

Kouká, kouká ospale 

Co se děje na bále 

Nevydrží, neodolá 

Na sýčka si zavolá 

Strýčku sýčku hej hola 

Pojďte se mnou do kola 

I ti staří netopýři 

Nad parketem vzduchem víří 

Čmelák brouká píseň svoji 

Tancovat se s včelkou bojí 

Nalétal se dneska v poli 

Prý ho nožky tuze bolí 

A tak k ránu za svítání 

Skončil bál a tancování 

A až přejde zima, mráz 

Sejdou se tu všichni zas 

Za pár dní už napad sníh 

Všude v lese, na polích 

Zvířátka i broučci spí 

V postýlkách svých pod zemí

Soužení

Promiň drahý člověče 

Jak lehce život uteče 

Vždyť nejtěžší je soužení 

Jenž život v popel promění 

Měl jsem vás všechny ze srdce rád 

Jen pro vás chtěl jsem se s životem prát 

Však mocná síla, síla zlá 

Mé úsilí mi zmařila. 

Je život lidský pouhou chvílí 

Jak posezení u stolu 

Přátelství, lásky, si važte moji milí 

A držte vždycky pospolu 

Mikuláš 

Mikuláš je hodný pán 

V nůši dárky nosí nám 

A že s čerty 

nejsou žerty 

Anděl mu s tím pomáhá 

Je to od něj odvaha 

Čert, co přijde s pytlem pro mě 

Není vítán v našem domě 

Já jsem přece hodné dítko 

Ne nějaké zvrhlé kvítko 

Mikuláši tebe vítám 

Žádné dárky neodmítám 

Hvězdy 

Dnes v noci jsem viděla hvězdy 

Jak zářily noční tmou 

Ty z nebeské brány to nebyly

Vždyť tyhle v tvých očích jsou 

Hned zářily jak žhavé pramínky 

Hned rosou se třpytily 

Tak oči tvé jak vzácné kamínky 

K hrám lásky mě vábily. 

Při ranním úsvitu, dřív než jsem vstala Zas jsem ty hvězdičky hledat se jala 

Lehounkým polibkem otvírám víčka Musím si hvězdičky v očích tvých hýčkat Kdybys je otevřel třeba jen na chvíli 

Aby zas jako dřív na mne jen zářily

Slavný soustružník 

U soustruhu klouček stojí 

Zapnout spojku prý se bojí 

Jen se neboj, přistup blíž 

Co se stane uvidíš 

Zapnul klouček, zapnul spojku 

Vzduchem letěl, uďál stojku 

Kolečka se roztočila 

V emulzi ho namočila 

Zapnul posuv, běda, běda 

Zastavit se to však nedá 

Sklíčidlo se vzduchem vznáší 

Mistr na něj hromy snáší 

Všechno rázem přebolelo 

Poslyšte, co dál se dělo 

Uplynul jen krátký čas 

U soustruhu stojí zas 

Dělat závit pro něj hračka 

S velkým klidem výkres zmačká 

Poradit si nikdy nedá 

Minuty však pozdě hledá 

Soustruží si jen to fičí 

Celý soustruh přitom zničí 

Každému vlas hrůzou vstává 

On však klidně rukou mává 

Výplata však byla malá 

Celá dílna se mu smála 

Marná snaha, marné chtění 

Za zmetky moc peněz není

Květinová zahrádka 

Co to kvete na trávníku? 

Ptám se tebe zahradníku. 

Copak je to za kvítí 

Co se v trávě zatřpytí? 

Jsou to žluté petrklíče 

Z říše květin zlaté klíče. 

Otevřou ti ze zahrádky 

Dvířka rovnou do pohádky 

Navštiv se mnou zahrádku 

Snad ti poví pohádku. 

Poslouchal jsem v dojetí 

Příběh plný napětí. 

O princezně Pampelišce, 

O broučcích a malé myšce. 

Jsou to její pohádky 

Květinové zahrádky. 

A vy všichni poslouchejte 

Kvítka darmo netrhejte 

Možná, že vám taky poví

 o princezně, o Honzovi 

Roztomilou pohádku. 

Štěně 

Často se mi trochu stejská 

Pořídím si tedy pejska 

Roztomilou kuličku 

Donesu si v košíčku 

Leč to štěně chundelaté 

Tomu pranic není svaté 

Rozkouše i bačkorku 

Kterou najde na dvorku 

Honí mouchy, motýly 

Často se tím vysílí 

Okusuje kytičky 

A všude dělá loužičky 

Tahá hadry, papíry 

A myšce kouká do díry 

Po jídle má teplo v bříšku 

Praští sebou do pelíšku 

Ve spánku pak usmívá se 

O čem asi jemu zdá se?