Hanychovská ulice

02.10.2021
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
1913 hanychovská MV 24 (archiv Boveraclubu)
1913 hanychovská MV 24 (archiv Boveraclubu)
Hanychovská x Krkonošská ulice (M.Gergelčík)
Hanychovská x Krkonošská ulice (M.Gergelčík)
Hanychovská ulice (M.Gergelčík)
Hanychovská ulice (M.Gergelčík)
Hanychovská ulice (M.Gergelčík)
Hanychovská ulice (M.Gergelčík)
 Hanychovská ulice (M.Gergelčík)
Hanychovská ulice (M.Gergelčík)
Hanychovská ulice čp.596 v roce 1909 a 17.2.2024
Hanychovská ulice čp.596 v roce 1909 a 17.2.2024
Hanychovská ulice 1912 (archiv Mirek Gergelčík)
Hanychovská ulice 1912 (archiv Mirek Gergelčík)
Hanychovská ulice 12.6.1953 a 5.6.2022
Hanychovská ulice 12.6.1953 a 5.6.2022
Hanychovská ulice, 1996: (archiv M.Fogl)
Hanychovská ulice, 1996: (archiv M.Fogl)
Motorový vůz č. 10 z roku 1912 ve výhybně uprostřed Hanychovské ulice dne 12.6.1953 čeká na svůj čas odjezdu.
Motorový vůz č. 10 z roku 1912 ve výhybně uprostřed Hanychovské ulice dne 12.6.1953 čeká na svůj čas odjezdu.

Linka 4 končila v 50. letech na hanychovské trati v různou denní dobu na několika místech. Na snímku z 12.6.1953 končil vůz 10" ve výhybně Engelsova ulice (též Nádražní lávka), dnes přibližně zastávka Krkonošská směr Hanychov. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)

Hanychovská ulice v roce 1922 a 24.4.2024
Hanychovská ulice v roce 1922 a 24.4.2024
Z naší kartotéky: 12.9.1924 a služební motorový vůz č. 11 z roku 1899 na Hanychovské ulici. V roce 1924 byl vybaven brousícím zařízením a jako služební byl používán až do roku 1938, kdy byl značně poškozen při požáru vozovny. (archiv Boveraclubu)
Z naší kartotéky: 12.9.1924 a služební motorový vůz č. 11 z roku 1899 na Hanychovské ulici. V roce 1924 byl vybaven brousícím zařízením a jako služební byl používán až do roku 1938, kdy byl značně poškozen při požáru vozovny. (archiv Boveraclubu)
Hanychovská ulice-Staré pekárny 1963 (archiv Jiří Peterka)
Hanychovská ulice-Staré pekárny 1963 (archiv Jiří Peterka)
"Z Liberce do celého světa", 2 x T3SUCS č. 67+68 na provizorní tramvajové trati v Hanychovské ulici dne 6.7.1997. (archiv Boveraclubu)
"Z Liberce do celého světa", 2 x T3SUCS č. 67+68 na provizorní tramvajové trati v Hanychovské ulici dne 6.7.1997. (archiv Boveraclubu)
Hanychovská ulice v roce 1956 a 24.4.2024
Hanychovská ulice v roce 1956 a 24.4.2024
Kovrovská ulice z nadhledu 9.5.1988 objektivem Jirky Holečka a se soupravou 2 x T3SUCS č. 74+75.
Kovrovská ulice z nadhledu 9.5.1988 objektivem Jirky Holečka a se soupravou 2 x T3SUCS č. 74+75.
Fotografie byla pořízena mezi lety 1980 (spíše až 1981) a 1983.(archiv Leoš Kobr)
Fotografie byla pořízena mezi lety 1980 (spíše až 1981) a 1983.(archiv Leoš Kobr)
Hanychovská ulice - zastávka Staré pekárny cca 70.léta a 1.10.2023
Hanychovská ulice - zastávka Staré pekárny cca 70.léta a 1.10.2023
foto Erwin Cettineo v roce 1956
foto Erwin Cettineo v roce 1956
Hanychovská ulice kolem roku 1941, vlevo budova hostince "Zum stillen Zecher".
V 50. letech 20. stol. sloužila budova zdravotnickým účelům.
Zdroj: repro z knihy Jiřího Bocka: Liberec III Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby
yť se Kovrovská ulice (dnes Hanychovská) stále opravovala, jízda s tramvají po ní potřebovala zvláštní techniku s mnoha nášlapy. Pokud se zde dvě soupravy míjely, muselo se jet tak, aby se vozy v dírách nerozhoupaly a tramvaje pak o sebe netřískly okapy. Buďto se muselo jet hodně pomalu, a nebo naopak to pořádně rozjet, aby tramvaj přes díry přelétla a nerozkývala se. A pozor na sekci u autoškoly. Tak nějak to bylo i 12.10.1986 se soupravou 2 x T3SUCS č. 65+66. Foto GJ
yť se Kovrovská ulice (dnes Hanychovská) stále opravovala, jízda s tramvají po ní potřebovala zvláštní techniku s mnoha nášlapy. Pokud se zde dvě soupravy míjely, muselo se jet tak, aby se vozy v dírách nerozhoupaly a tramvaje pak o sebe netřískly okapy. Buďto se muselo jet hodně pomalu, a nebo naopak to pořádně rozjet, aby tramvaj přes díry přelétla a nerozkývala se. A pozor na sekci u autoškoly. Tak nějak to bylo i 12.10.1986 se soupravou 2 x T3SUCS č. 65+66. Foto GJ
Hanychovská ulice "zezadu" - rybník v blízkosti továrny Licolor
Foto: Zuzana Chudá, 2015
archiv J.Čiháčková
archiv J.Čiháčková
archiv J.Čiháčková
archiv J.Čiháčková
V roce 1911 a 2018 (M.Gergelčík)
V roce 1911 a 2018 (M.Gergelčík)
archiv O.Musil
archiv O.Musil
Ještědská - Na Vápence - v pozadí pekárny 2.5.1930 a 8.3.2020
Ještědská - Na Vápence - v pozadí pekárny 2.5.1930 a 8.3.2020

Liberecká dělnická pekárna

Liberec III-Jeřáb, čp. 622 Hanychovská, Křižíkova

Družstvo Liberecké dělnické pekárny (Reichenberger Arbeiterbäckerei) bylo založeno již v roce 1902, nejprve provozovalo pekárnu v pronajatých budovách v Růžovodole a od roku 1905 v Nákladní ulici. Na počátku roku 1910 schválilo jeho představenstvo stavbu nové továrny na chléb a oslovilo proto vídeňskou projekční kancelář architektů Huberta (1871-1934) a Franze Gessnera (1879-1975). První návrh vytvořili 25. května 1910, liberecký stavitel Adolf Horn (†1918) však budovy nakonec provedl podle nového, odlišného projektu, a to od září 1910 do prosince 1911. Na slavnosti zahájení provozu neděli 21. ledna 1912 promluvil Benno Karpeles. Soubor jedno- a dvoupodlažních železobetonových podsklepených staveb s ocelovými krovy je rozvinut podél dnešní Křižíkovy ulice, která vznikla ustoupením budov od stavební čáry. Na rohu to byla strojní mísírna s vysokým krovem a přípravny, na které směrem dovnitř bloku navazovala vlastní pekárna s komínem od firmy Pohl & Kutsche, hala expedice a řada stájí, jež vytvářela zaoblené nároží. Za dnešním průjezdem, včetně jeho přemostění, se nacházejí budovy, které v roce 1919 navrhl varnsdorfský architekt Julius Richter (1886-1974) - dominuje jim čtyřpodlažní obytný dům na protějším rohu parcely.

Pekárna byla družstevním podnikem pekařských dělníků. Snímek ji zachytil před podstatným rozšířením, které si koncem války vynutily dodávky chleba do zajateckého tábora. Za první republiky o ni sváděli boj komunisté se sociálními demokraty..

Na začátku roku 1931 byla pekárna prodána soukromníkovi, další úpravy provedl roku 1934 Josef Zeppler. Po znárodnění se pekárna stala součástí n. p. Severočeské pekárny a cukrárny, provoz byl ukončen v roce 1992. Budovy jsou pronajímány, původní zařízení je z velké části zničeno.

(Zdroj: Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997 a   https://www.industrialnitopografie.cz    )

1938 a 2021 Staré pekárny (M.Gergelčík)
1938 a 2021 Staré pekárny (M.Gergelčík)
Zdroj: ABS, f. Vyšetřovací spisy - Centrála (MV-V), vyšetřovací spis a. č. V-604 MV
Zdroj: ABS, f. Vyšetřovací spisy - Centrála (MV-V), vyšetřovací spis a. č. V-604 MV

1938

archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu

Provizorní výhybna Staré pekárny během výstavby nové tramvajové trati (rok 1996).
Zdroj: K-report (archiv Všichni Čermáci)

zdroj: SM v Liberci
zdroj: SM v Liberci
Hanychovská 454/9  - 1.10.2022 foto Pavel Šípek)
Hanychovská 454/9 - 1.10.2022 foto Pavel Šípek)

Pohled na Hanychovskou ulici s nezastavěným okolím.


Druhý dům zleva je objekt budoucí hospody "Gross Reichenberg" (dnes restaurace "Velký Liberec"). Vpravo nahoře na kopečku osamocená budova hostince "Zur Stadt Florenz" (dnes již bývala restaurace zvaná "U jatek" nebo "Na porážce")
Zdroj: repro z knihy Jiřího Bocka: Liberec III Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby

archiv Martin Hnilica (cca 1900)
archiv Martin Hnilica (cca 1900)
“Weisemühle” 1865 (O.Musil)
“Weisemühle” 1865 (O.Musil)
archiv O.Musil
archiv O.Musil

Pivovar Kousek Piva

Jsme první liberecký řemeslný pivovar.
V areálu starého mlýna jsme vybudovali poctivý český rodinný pivovar, který navazuje na hodnoty našich předků.
Vysoce moderní provoz s varnou o objemu 10hl a celkové kapacitě 290hl je usazen v samém srdci přiléhajícího hudebního klubu, který dává pivu tu správnou energii.
V nabídce najdete jak tradiční piva v podobě světlého 11°ležáku i polotmavé 12°, tak i svrchně kvašené Ale 10°a 14°. Nechybí ani speciály Stout 20° a Weizen.

Luční mlýn, předchůdce Hirschmannova mlýna

Mlýn patřil ke starým průmyslovým objektům, který v roce 1857 získal pekař Anton Hirschmann.
V roce 1876 ho přestavěl na parní pohon (Dampfmühle) a provozoval v něm do roku 1893 pekárnu. Po jejím zrušení byla budova zvýšena o dvě poschodí, přibyla k ní vodní turbína a v roce 1897 sklad.
Po požáru v roce 1909 byl mlýn nově přestavěn.
Mlýn firmy A. Hirschmann si udržel po celou první republiku postavení největšího ze čtyř mlýnů na mouku na Liberecku. Potomci A. Hirschmanna a jejich příbuzní drželi firmu až do roku 1945.
(citace z knihy Jiřího Bocka: Liberec III Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby).

Dnes objekty patří společnosti Brookdale s.r.o. V citlivě zrekonstruovaném bývalém mlýně se nachází mimo jiné také restaurace.