Liebiegův palác
Römheldův dům
(konec 60.let 19.století)
Když v roce 1792 přišel z Prahy do Liberce průkopník textilní průmyslové
výroby Johann Georg Berger, přivedl s sebou zdatného společníka
Ferdinanda Römhelda. Römheld se těšil zvláštní přízni majitele panství
hraběte Clam-Gallase, který mu jako doklad "ocenění a blahovůle" daroval
v roce 1813 stavební pozemek přímo v sousedství zámku. Na něm si
Römheld postavil klasicistní dům. Po levé straně měl vjezd do dvora,
vedle něhož stál přízemní domek služebnictva. Po Römheldově odchodu z
Liberce (1819) měnil dům své majitele, až ho koupil Johann Liebieg
mladší a v letech 1871-1872 dal objekt přestavět do novorenezanční
podoby podle plánů libereckého stavitele Gustava Sacherse. Budově se pro
její krásu a velkorysost přezdívalo Liebiegův palác. V letech 1953-2014
ve vile sídlila Oblastní galerie Liberec.
(Zdroj Kniha o Liberci a Wikipedie)
Liebiegův palác po rekonstrukci dokončené v roce 2022
(foto Hana Svatošová)
Mechanická přádelna a nádvoří Liebiegova paláce (1898, 1908)
Ze tří nejstarších synů zakladatele firmy Johann Liebieg & Comp. zůstal po odstoupení Johanna mladšího (1887) a smrti Theodora (1891) v čele podniku pouze Heinrich, známý sběratel umění, který byl zvolen do rakouské říšské rady (1897). Od počátku roku 1897 mu ve vedení stáli po boku synovec Theodor ml. s bratrem Gisbertem, doktorem práv, který po roce odešel do Vídně, aby zde řídil rodinný dům. Theodorovou manželkou se v květnu 1901 stala dcera českodubského továrníka Marie Ida Blaschka, jež mu porodila pět dětí. Firmu pak vedl až do své smrti počátkem roku 1939. Byl členem několika správních rad, od roku 1903 prezidentem správní rady banky Union a o tři roky později i Duchcovského uhelného spolku.
(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)