Hned několik je v Liberci míst, která jsou (nebo alespoň někdy v minulosti bývala) místními obyvateli vnímána jako pověstný "zlatý kříž" — exkluzivní místo, křížení honosných ulic a skvělá adresa s vysokými nájmy; pro mnohé nedostižná a proto tolik obdivovaná, Za "zlatý kříž" bývalo považováno nejen dnešní Benešovo náměstí s Frýdlantskou ulicí a...
V roce 1906, kdy vznikla tato pohlednice, byl liberecký "Štěpánův špitál" již téměř šedesát let starý. V první polovině 19. století bylo stále naléhavější, aby tak rychle rostoucí průmyslové město, jakým byl tehdy Liberec, mělo řádnou nemocnicí. Městská rada o tom jednala již od roku 1804, ale teprve až za čtyři desetiletí se sešlo dost finančních...
Lidové sady na mapě na konci 19. století. Zajímavé je, že na Jizerském potoce ještě není zakresleno současné Jezírko, ale na místě starého Belvedêre je již naznačena budova s nápisem Volksgarten (Lidové sady). Dobře patrné je i červenou linkou vymezené rozdělení území mezi Liberec, Ruprechtice a Harcov (jakýsi "jazyk" území Sedmidomků —...
Zmínka o prvních očistných lázních v podobě lazebny v Liberci je z roku 1500. Nalézala se přímo ve středu města v uličce, která dodnes nese název Lazebnický vrch. Teprve v roce 1897 byly otevřeny veřejné sprchové lázně v Pastýřské ulici. Velký pokrok, pokud se týče hygieny, znamenalo teprve zřízení městských lázní.
Oldřich Doležal - Tak pro doplnění , v r. cca 1957 tam byla otevřena první samoobsluha v Liberci a my jsme šli z Čížkovy u. koupit za 1,5 Kč mražený jablečný protlak.
Vila vyprojektovaná renomovanou drážďanskou architektonickou kanceláří Lossow & Kühne v letech 1924 - 1925 pro Luize Holdinghausenovou vychází ze zdomácnělé barokizující moderny a soudobého neoklasicismu, navazujícího na silné místní stavební tradice. V jejich řešení je patrný vliv anglického halového domu, zprostředkovaný střední Evropě mimořádně...
Tuto honosnou vilu si nechal postavit obchodník s textilem Franz Stross. Dům patří k nejvýraznějším privátním architekturám, jaké kdy byly realizovány v převážně historizující zástavbě Liberce. Projekt je v českém prostředí natolik výjimečný, že se může směle měřit i s ikonickými vilami moderní architektury, jako je Müllerova vila v Praze nebo vila...
Do tříletého projektu Modernizace hlavní budovy Severočeského muzea v Liberci - 3. etapa, probíhajícího v letech 2019-2022, bylo vybráno 900 ks sbírkových předmětů, převážně fotografií, sbírku ovšem tvoří i jiné reprodukční techniky. V restaurovaném souboru místopisného charakteru (cca 750 kusů) jsou zahrnuty snímky ze starší liberecké tvorby, zastupují je mj. významné liberecké fotoateliéry či fotografové z 19. a z počátku 20. století (W. F. Jantsch, J. Hoffmann, F. Stracke a W. König, R. Ginzel, G. Lahn) a autoři neznámí. Dalších cca 150 kusů motivicky odráží politické naladění během druhé světové války, jde především o soubory fotografií z tzv. německé nacistické propagandy (oficiální portréty pohlavárů, momentky, slavnosti a smuteční obřady).
stačí otevřít odkaz:
