Architektonické zajímavosti, které z Liberce zmizely nebo jim to hrozí
Hotel Německý dům
Jeden z nejhezčích libereckých klasicistních domů (čp.122 - IV) na nároží Soukenného náměstí a dnešní Revoluční ulice musel přes protesty památkářů ustoupit stavbě pojišťovny Dunaj (1928). (zdroj Kniha o Liberci)
Starý obchodní dům Ještěd
Obchodním domům pojmenovaným po kopci Ještědu v Liberci štěstí dvakrát nepřálo. Existovaly dva a oba skončily v sutinách. Ten první šel k zemi před čtyřiceti lety, v říjnu 1978.
Hotel National
Na nároží dnešních ulic Na Rybníčku a třídy 1.máje stával obytný dům (čp.336 - III) s restaurací, přebudovaný v roce 1868. Později (1894) k němu byl podle návrhu stavitele Gustava Sacherse přistaven honosný pseudorenesanční štít, poutající pozornost návštěvníků přicházejících od nádraží, a dům byl přeměněn na hotel s 25 lůžky. Protože značně zužoval tehdejší Nádražní ulici (třída 1.máje), bylo už v roce 1928 rozhodnuto o jeho zbourání, k němuž došlo až v roce 1953. Roku 1898 zde byla ustavena řádně místní organizace českých sociálních demokratů, kteří ale pracovali už dříve.
(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)
Nemocnice Liberec
V roce 1906, kdy vznikla tato pohlednice, byl liberecký "Štěpánův špitál" již téměř šedesát let starý. V první polovině 19. století bylo stále naléhavější, aby tak rychle rostoucí průmyslové město, jakým byl tehdy Liberec, mělo řádnou nemocnicí. Městská rada o tom jednala již od roku 1804, ale teprve až za čtyři desetiletí se sešlo dost finančních prostředků na stavbu. Skládali se zámožní občané, soukeník Josef Neuháuser věnoval svůj pozemek "pod Skřivánčím kamenem", hrabě Clam-Gallas přispěl dřevem a prkny. Nemocnice byla slavnostně otevřena 1. dubna 1848 pod záštitou zemského správce Čech arciknížete Štěpána a přijala první dva pacienty. Rozlehlá budova na Husově třídě dosud stojí, ale je již jen pouhou provozní budovou. Dům č.p. 712 vpravo od ní patří rovněž do areálu nemocnice a je budovou "hospodářskou". Za její střechou ční věž kostela Božského srdce Páně v Klášterní ulici.
Kino Sofia
Pod tímto názvem znali Liberečané kino až do jeho hořkého konce v sedmaosmdesátém; jen po srpnové invazi se krátce používal počeštěný původní název Central."To kino si jako dítě vybavuju," vzpomíná Petr Štěpánek z Liberce. "Chodili jsme tam s tátou. Vyprávěl mi, že budova stojí na pilotech zaražených v zemi, což mě jako malé dítě velice zaujalo a dlouho jsem přemýšlel, jak to asi vypadá."Osud secesní budovy kina se naplnil po pouhých čtyřiasedmdesáti letech od jeho otevření.
Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/kino-biograf-sofia-lipa-silnice-film-secese.A131223_125449_liberec-zpravy_ddt
Möllerův dům
(počátek 20.století)
Obytný dům (čp.141 -
IV) ve Špitálské ulici (Malá Moskevská) byl postaven roku 1803 pro
výrobce suken a obchodníka Gottfrieda Möllera podle návrhu stavitele
Johanna Josefa Kunze. Hlavním barokně tvarovaným štítem zdobeným
sochami znázorňujícími křesťanské ctnosti Víru, Naději, Lásku a Věrnost
byl orientován do ulice, podobné štíty měl i na dalších třech stranách.
Průčelí zdobily četné štuky, vstup byl zdůrazněn kamenným portálem.
Dům byl zbourán 1.března 1987 při provádění přeložky tramvajové trati.
Na severním průčelí se nacházela naivně pojatá reliéfní plastika, provedená pouze v omitce. O jejím vzniku kolovaly dvě verze.
Podle jedné se jedná o milence paní domu, jenž se zachránil před
manželem skokem z okna, přičemž se mu zázračným způsobem podařilo
zachytil se na římse.
Dodatečně, asi až po smrti svého soka v
lásce, dal tuto příhodu zvěčnit na fasádě. Podle druhé verze zpodobňuje
plastiku zednického tovaryše, který při stavbě domu spadl z lešení a od
smrti jej zachránila římsa.
(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
Liberecká střelnice ("Schützenhaus)(čp. 322-IV) v roce 1907
byla velmi významným zábavním lokàlem. Postavená byla roku 1831, dnes se nachází bohužel ve velmi zchátralém stavu, je ale naděje, že bude opravena.Její reprezentační budova s krásnou terasou s výhledem na město se tehdy ihned stala nejen novým spolkovým shromaždištěm libereckých ostrostřelců, ale i jedním ze společenských a kulturních středisek Liberce. V roce 1858 k ní byla přistavěna jídelna a veranda.
zdroj: Jiří Bock - Liberecké hospody do konce c.k. monarchie, 2022
OD Ještěd
V roce 1961 byla městem vypsána architektonická soutěž na stavbu nového obchodního domu, který měl uzavřít jižní stranu Soukenného náměstí. Prvním krokem k jeho výstavbě bylo zrušení tramvajové tratimezi Rochlicí a Růžodolem I roku 1960, kterou nahradily městské autobusy a vybudování kanalizace ve vybraném prostoru. Demolicí původních objektů se získal pozemek o rozloze 18 200 m2, na kterém vznikl objekt podle návrhu architektů Karla Hubáčka a Miroslava Masáka. Komplikací stavby byla nosnost základové půdy podmáčené kolem tekoucí Lužickou Nisou. Tento problém vyřešil dodavatel tak, že ocelový skelet stavby založil na studních. Požadavkem sdružení devíti investorů (největším byla Textilana) byla v podstatě stavba tří samostatných obchodních domů vedle sebe spojených průchody v přízemí a terasami v patře. Tyto tři pavilony měly společnou jen expedici a suterénní sklady. První z těchto pavilonů – A – byl dán do provozu 1. 12. 1978 a zbylé dva – B a C – 16. 7. 1979. Obchodní dům patřil svou prodejní plochou 8000 m2 k největším takovým zařízením své doby ve státě. Zajímavé je také barevné řešení vnějšího pláště tvořené tmavohnědým pláštěm z ocelového plechu opatřeného atmofixovým povrchem, a jasně žlutých dlaždiček. Názory obyvatel města na dokončenou stavbu se značně lišily. Část obyvatel považovala dům za zajímavý, část za vyloženě ošklivý a do centra města se nehodící. Skutečností však je, že obchodní dům byl společně s libereckou radnicí a horským hotelem Ještěd objektem nejčastěji prezentovaným na pohlednicích, v knihách a na dalších propagačních materiálech. V červnu 1992 převzala objekt společnost K-mart, od konce dubna 1996 jej vlastnila společnost Tesco Stores ČR. Noví majitelé provedli v interiéru mnohé přestavby, které měly dům přiblížit potřebám moderního prodeje zboží. Během těchto přestaveb zmizela například originální prodejna tabáku ve tvaru krabičky od zápalek. Návrh na zbourání Ještědu a jeho nahrazení moderním obchodním a zábavním centrem rozdělil odbornou i laickou veřejnost. Protože se obráncům stávající stavby nepodařilo prosadit ani jeden z návrhů na její vyhlášení kulturní památkou, získala holandská společnost MultiDevelopment společně s Tescem souhlas s jejím zbouráním a postavením nového obchodního centra Forum Liberec podle plánů architekta Radima Kousala. Nejprve byl v těsném sousedství Ještědu postaven nový komplex budov, do kterého se Tesco během několika málo dní přestěhovalo. Teprve potom byla zahájena demolice starého obchodního domu. Předpokládané dokončení bylo na podzim roku 2010. Hlavními nedostatky OD Ještěd byla velká rozloha obchodně nevyužitelných průchodů a teras a zcela nedostatečné parkoviště s kapacitou 50 míst.
(zdroj Wikipiedie) https://www.ceskatelevize.cz/…/o…/288644-obchodni-dum-jested
Vila Eleonore Priebschové
Masarykova čp 459/20
Přesto, nebo právě proto se svojí novorenesanční čistotou vymyká ze souboru okolních staveb. K uliční frontě se obrací lodžií, nad kterou stojí z hlediska jižních, resp. antických inspirací ještě významnější prvky. Dvojice karyatid vychází přímo ze vzorů, které zdobí též athénský Erechtheion. Gustav Miksch studoval pravděpodobně i ve Vídni, kde v té době působil slavný architekt dánského původu Theophil Hansen. Ten v Řecku několik let pobýval a řeckými vzory je jeho tvarosloví prosyceno. Jeho stavby nenalezneme pouze v bývalém hlavním městě podunajské monarchie, ale např. i v Brně na tzv. Okružní třídě.
Vila nezapře inspiraci padalismem a antikou
Vila je též ovlivněna palladianismem, o čemž svědčí právě předsunutá jónská lodžie a symetrická dispozice. Liší se nepatrně hmotou bočních rizalitů, z nichž jeden je schodišťový a v druhém se nalézá drobná lodžie, zarámovaná však římským triumfálním obloukem. V interiéru je nejdůležitějším prostorem jídelna, přiléhající k lodžii. S jídelnou sousedí na jedné straně salon a na druhé pokoj. Uprostřed vily umožňuje přístup do všech místností chodba, která přímo navazuje na schodiště. Směrem do zahrady jsou umístěny převážně obslužné místnosti. Stavbu bychom mohli stylově dokonce srovnat s podobnými čistě antikizujícími neorenesančními vilami v Praze, které si pro sebe stavěla nejvyšší podnikatelská třída. V meziválečném období vila patřila továrníkovi Richardu Neumannovi, ale poté změnila několikrát majitele. V poválečném období pochopitelně již jako sídlo podnikatelské elity nesloužila. Bohužel byla vnitřní dispozice objektu změněna přestavbami na byty, čímž ztratila část své autenticity. I fasáda byla v době přípravy výstavy ve velice špatném stavu a stav některých detailů, zvláště karyatid lze označit za katastrofální. Vila není památkově chráněná, ale nachází se v památkové zóně města Liberec.
Horský hotel
vznikl podle plánů libereckého stavitele Schäfera. Základní kámen byl položen 27. 6. 1906 a již za půl roku - 13. 1. 1907 - byl hotel slavnostně otevřen. V jeho přízemí byla velká společenská místnost pro víc než 100 hostů, hotel měl 23 pokojů a noclehárnu, terasu pro 50 lidí a 23 metrů vysokou rozhlednu. Horský spolek zaplatil za stavbu 161 000 K, pozemek pod hotelem však nevlastnil, ale měl jej na 50 let pronajatý od hraběte. Atraktivita Ještědu se ještě zvýšila, když zde byla v letech 1909-1911 postavena tříkilometrová sáňkařská dráha, na níž se v roce 1914 konalo první mistrovství Evropy. Dráha byla koncem třicátých let poškozena polomem, v 60. letech byla v jejích místech postavena nová, kratší, jejíž torzo je na místě dodnes. Skutečnou ranou pro Horský spolek však bylo postavení lanovky roku 1933 - to sice znamenalo příliv návštěvníků, ale zároveň se dle tehdejšího výnosu stal vrchol hory majetkem provozovatele lanové dráhy (ČSD) a tak vlastně přešel do majetku státu.
Roku 1945 se hotel stal majetkem Klubu českých turistů, později přešel pod hotelový a restaurační podnik. Od roku 1959 sloužil kromě turistiky také televiznímu vysílání. Hotel i původní Rohanova chata (přejmenovaná na Chatu brigádníků) byly do roku 1962 rekonstruovány podle návrhu libereckého architekta Karla Wintera.
31. ledna roku 1963 však při neopatrném rozmrazování potrubí vznikl v
budově hotelu požár, kterému celá stavba podlehla. Stejný osud v
následujícím roce potkal i Rohanovu chatu - jen důvod byl jiný:
rozmrazování oděvů.
(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)
Restaurace Berlin
Berlín těžil z rozkvětu lyžařského areálu
Přestože restaurace Berlín fungovala ještě před druhou světovou válkou, největší slávu zažila v době rozkvětu lyžařského areálu na Ještědu, tedy mezi 50. až 80. lety.
"Hodně se tam pořádaly
podnikové schůze. Sloužilo to jako taková zašívárna, protože to bylo
pořád ve městě, ale zároveň kousek dál," přibližuje znalec liberecké
historie Marek Řeháček.
"Předtím to nebyla luxusní vyhlášená
hospoda, která by inzerovala v dobovém tisku. Známější byl Heimstätte,
tedy dnešní Domov. Ten všichni brali jako výchozí místo stovkařského
závodu ve vystupování na Ještěd. Člověk opustil tramvaje a byl přímo u
ní. Ale Berlín ležel trochu stranou, protože hlavní cesta na Ještěd
vedla po modré značce, tedy až za ním. To se ale změnilo vznikem
lyžařského areálu," dodává Řeháček.
A za pravdu mu dává i náměstek Šolc: "Já jsem tam ještě s babičkou a dědou chodil na žlutou limonádu, to mohl být rok 1984."
25. června 2021 14:14
Bývalý hostinec Berlín, který se tyčil v jedné ze zatáček na silnici z Liberce na Ještěd, je minulostí. Bagr ho v těchto dnech srovnává se zemí. Na jeho místě vyrostou apartmánové domy.
(autor článku Jan Pešek)
Zdroj: https://www.idnes.cz/.../liberec-jested-restaurace-berlin...?
Evangelický kostel
Kostel byl postaven pro liberecké evangelíky, kteří doposud neměli na území města vlastní svatostánek. Stavbě předcházela mnohá jednání, na nichž se zvažovalo umístění novostavby. Nakonec magistrát rozhodl, že kostel bude postaven v prostoru náměstí Českých bratří, navzdory protestům místních obyvatel. Jedná se o první velkou realizaci Gustava Sacherse v Liberci a nezapře architektovo školení v Mnichově. Kostel, tvořící dominantu této části města, byl kvalitním příkladem historizující, mnichovsky orientované architektury, inspirované kostelem sv. Ludvíka v Mnichově (1829-44) od Friedricha von Gärtnera, jenž mu mohl posloužit jako předobraz. Společné rysy lze vysledovat rovněž i u o něco mladšího starokatolického kostela ve Varnsdorfu, postaveného v letech 1875-78. Neorománská trojlodní hala s polygonálním závěrem měla štíhlou oktogonální věž na západním průčelí. Uvnitř kostela se nad hlavním vstupem nacházela polygonální varhanní empora a po stranách bočních lodí byly umístěny galerie. Na svou dobu poměrně progresivní bylo konstrukční řešení, kdy se namísto klenby uplatnil plochý strop, nesený litinovými sloupy, a dvouetážové uspořádání, ovlivněné svažitým terénem náměstí. Do spodního podlaží vedl vstup v ose presbyteria. V letech 1970-71 se uvažovalo o přeměně kostela na koncertní síň, pod vedením architekta Svatopluka Technika vypracovala SPŠ stavební Liberec příslušnou studii. Nakonec byl přes veškeré snahy léta nevyužívaný, vyhořelý a zanedbaný kostel roku 1976 zbořen.
(zdroj Liberec :Reichenberg - architektura na severu Čech, foto archiv Milan Bezucha)
Stará radnice
Renesanční
radnice z let 1599–1603 stála na náměstí až do roku 1894, kdy byla pro
svůj špatný technický stav a v souvislosti s výstavbou nové, ještě
reprezentativnější radnice zbořena. Podoba "staré" radnice typově
vycházela z radničních budov stavěných v nedalekém Slezsku, pro tuto
oblast charakteristických (Lubań, Glogów, Lwówek Slaski). Osobitý prvek
představovala především osmiboká věž se zastřešeným ochozem.
autor příspěvku Jiří Peterka
Synagoga
V Liberci v
proudu dějin šly k zemi i svatostánky. Tím prvním, co ho zničila
nenávist a politika , byla synagoga. Stalo se tak 10.11.1938 , kdy
byla vypálena . Synagoga byla postavena v roce 1889 podle projektu Prof
. Carla Koniga. Věž synagogy měla 39 metrů a byla jednou z významných
dominant. Dnes na jejím místě stojí knihovna a nová synagoga - Stavba
Smíření . Otevřena při 62 . Výročí vypálení původní synagogy .
Je to první nově postavená synagoga na území ČR od druhé světové války . Prostor synagogy je zvýrazněn stopou obrysy v dlažbě před knihovnou.